ZÁKON ze dne 25. ledna 2012 o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
90/2012 Sb.
ZÁKON
ze dne 25. ledna 2012
o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních
korporacích)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBCHODNÍ KORPORACE
HLAVA I
Díl 1
Společná ustanovení
§ 1
(1) Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (dále jen
„společnost“) a družstva.
(2) Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní
společnost (dále jen „osobní společnost“), společnost s ručením
omezeným a akciová společnost (dále jen „kapitálová společnost“) a
evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení.
(3) Družstvy jsou družstvo a evropská družstevní společnost.
(4) Evropská společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení a
evropská družstevní společnost se řídí ustanoveními tohoto zákona v
rozsahu, v jakém to připouštějí přímo použitelné předpisy Evropské unie
upravující evropskou společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení
nebo evropskou družstevní společnost.
§ 2
(1) Osobní společnost může být založena jen za podnikatelským účelem
nebo za účelem správy vlastního majetku.
(2) Činnosti, které podle jiného právního předpisu mohou vykonávat
pouze fyzické osoby, mohou být předmětem podnikání nebo činnosti
obchodní korporace, pokud tato činnost bude vykonávána pomocí osob,
které jsou k tomu oprávněny podle jiného právního předpisu. Odpovědnost
těchto osob podle jiných právních předpisů není dotčena.
§ 3
(1) Ustanovení občanského zákoníku o spolcích se použijí na obchodní
korporace, jen stanoví-li tak tento zákon.
(2) Ukládá-li tento zákon povinnost nahradit újmu, postihuje škůdce i
povinnost nahradit nemajetkovou újmu.
(3) Společenskou smlouvou se podle této hlavy a hlavy IV rozumí i
stanovy a zakladatelská listina.
(4) Společníkem podle této hlavy se rozumí i člen družstva.
§ 4
(1) Dává-li tento zákon společníkovi obchodní korporace možnost domáhat
se za ni nebo proti ní nějakého práva, nese povinná osoba důkazní
břemeno o tom, že se protiprávního jednání nedopustila, ledaže soud
rozhodne, že to po ní nelze spravedlivě požadovat.
(2) Odstavec 1 platí obdobně, dovolává-li se společník nebo bývalý
společník po jiném společníkovi dorovnání, obdobného plnění nebo úhrady
újmy tehdy, došlo-li k ukončení jeho postavení v obchodní korporaci
nebo mu byla způsobena újma v souvislosti s jeho postavením v obchodní
korporaci za podmínek stanovených tímto zákonem nebo jiným právním
předpisem.
§ 5
(1) Obchodní korporace může požadovat, aby jí ten, kdo porušil zákaz
konkurenčního jednání, vydal prospěch, který v důsledku toho získal,
anebo aby na ni převedl z toho vzniklá práva, ledaže to vylučuje povaha
získaných práv; to platí obdobně pro každého jiného nabyvatele tohoto
prospěchu nebo práva, ledaže tento nabyvatel jednal v dobré víře.
(2) Právo podle odstavce 1 lze u povinné osoby uplatnit do 3 měsíců ode
dne, kdy se obchodní korporace o porušení tohoto zákazu dozvěděla,
nejpozději však do 1 roku od porušení; k později uplatněnému právu se
nepřihlíží.
§ 6
(1) Právní jednání týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo
zániku obchodní korporace vyžadují písemnou formu s úředně ověřenými
podpisy, jinak jsou neplatná; soud k této neplatnosti přihlédne i bez
návrhu.
(2) Odstavec 1 se nepoužije na rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní
korporace.
§ 7
(1) Uvádí-li kapitálová společnost nebo družstvo na obchodních
listinách také údaj o svém základním kapitálu, musí se tento údaj týkat
pouze upsané a splacené části základního kapitálu.
(2) Akciová společnost bez zbytečného odkladu po svém vzniku a dále
průběžně uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, který je pro
veřejnost bezplatný, a to tak, aby informace byly dostupné jednoduchým
způsobem po zadání elektronické adresy (dále jen „internetové
stránky“), údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách, a
další údaje stanovené tímto zákonem.
(3) Zřídí-li společnost s ručením omezeným internetové stránky,
vztahuje se na ni ustanovení odstavce 2 obdobně.
(4) Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně ve vztahu k závodu zahraniční
kapitálové společnosti nebo zahraničního družstva nebo k jeho pobočce.
Údaj o zápisu zahraniční osoby do evidence podnikatelů ve státě, jehož
právem se zahraniční osoba řídí, se nevyžaduje, ledaže toto právo zápis
do takové evidence ukládá nebo umožňuje.
Díl 2
Založení obchodní korporace
§ 8
(1) Obchodní korporace se zakládá společenskou smlouvou. Společenská
smlouva, kterou se zakládá kapitálová společnost, vyžaduje formu
veřejné listiny. Společenská smlouva, kterou se zakládá družstvo podle
tohoto zákona, se uzavírá přijetím ustavující schůzí.
(2) Připouští-li právní předpis, aby společnost založil jediný
zakladatel, zakládá se zakladatelskou listinou pořízenou ve formě
veřejné listiny.
§ 9
(1) Není-li návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku podán do
6 měsíců ode dne jejího založení, platí, že nastávají tytéž účinky jako
při odstoupení od smlouvy.
(2) Lhůtu podle odstavce 1 lze ve společenské smlouvě změnit.
(3) V družstvu po marném uplynutí lhůty podle odstavce 1 nebo 2 platí,
že všichni uchazeči o členství vzali svou přihlášku zpět.
§ 10
Je-li podle toho zákona znalec povinen vypracovat znalecký posudek,
vyhotoví ho nestranně a nezávisle na tom, pro koho nebo v čí prospěch
je znalecký posudek vypracováván.
Díl 3
Jednočlenná společnost
§ 11
(1) Kapitálovou společnost může založit jediný zakladatel.
(2) Kapitálová společnost může mít jediného společníka také v důsledku
soustředění všech podílů v jeho rukou.
§ 12
(1) Působnost nejvyššího orgánu vykonává v jednočlenné společnosti její
společník.
(2) Vyžaduje-li tento zákon nebo jiný právní předpis, aby rozhodnutí
nejvyššího orgánu společnosti bylo osvědčeno veřejnou listinou, má
rozhodnutí jediného společníka formu veřejné listiny.
§ 13
Smlouva uzavřená mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným
společníkem a tímto společníkem vyžaduje písemnou formu s úředně
ověřenými podpisy. To neplatí, je-li taková smlouva uzavřena v rámci
běžného obchodního styku a za podmínek v něm obvyklých.
§ 14
Stane-li se společnost jednočlennou společností, k ujednáním
společenské smlouvy, která zakazují nebo omezují převoditelnost nebo
zastavení nebo možnost přechodu podílu, se po dobu, kdy je jednočlennou
společností, nepřihlíží.
Díl 4
Vklad
§ 15
(1) Vkladem je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního
kapitálu obchodní korporace. U akciové společnosti se vklad označuje
jako jmenovitá nebo účetní hodnota akcie.
(2) Předmětem vkladu je věc, kterou se společník nebo budoucí společník
(dále jen „vkladatel“) zavazuje vložit do obchodní korporace za účelem
nabytí nebo zvýšení účasti v ní (dále jen „vkladová povinnost“).
(3) Vkladovou povinnost lze splnit splacením v penězích (dále jen
„peněžitý vklad“) nebo vnesením jiné penězi ocenitelné věci (dále jen
„nepeněžitý vklad“).
(4) Emisním kursem se pro potřeby tohoto zákona rozumí vklad a případné
emisní nebo vkladové ážio.
§ 16
(1) Po dobu trvání obchodní korporace ani po jejím zrušení nemá
společník právo na vrácení předmětu vkladu.
(2) Nelze sjednat ani vyplácet úroky z emisního kursu.
§ 17
(1) Vkladatel splní vkladovou povinnost ve lhůtě a způsobem určeným
tímto zákonem a společenskou smlouvou.
(2) Ocenění nepeněžitého vkladu se uvede ve společenské smlouvě
obchodní korporace.
(3) Nepeněžitým vkladem nesmí být práce nebo služby.
Správce vkladů
§ 18
(1) Před vznikem obchodní korporace přijímá a spravuje splacené nebo
vnesené předměty vkladů nebo jejich části společenskou smlouvou
pověřený správce vkladů; správcem vkladů může být i zakladatel nebo
některý ze zakladatelů.
(2) Není-li dohodnuto jinak, provádí správce vkladů činnost na základě
ustanovení o příkazu podle občanského zákoníku.
§ 19
Je-li nepeněžitým vkladem nemovitá věc, je předmět vkladu vnesen tak,
že vkladatel předá správci vkladů nemovitou věc a písemné prohlášení s
úředně ověřeným podpisem o vnesení nemovité věci.
§ 20
(1) Je-li nepeněžitým vkladem movitá věc, je předmět vkladu vnesen
předáním věci správci vkladů, ledaže společenská smlouva určí jinak.
(2) Není-li z povahy věci možné faktické předání movité věci, je
předána odevzdáním datových nebo jiných nosičů, které zachycují
předávanou věc, a dokumentace, která zachycuje povahu, obsah a jiné
skutečnosti důležité pro možnost využití nepeněžitého vkladu.
§ 21
(1) Je-li nepeněžitým vkladem závod nebo jeho část, je předmět vkladu
vnesen účinností smlouvy o vkladu. Na smlouvu o vkladu závodu nebo jeho
části se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o koupi.
(2) Je-li nepeněžitým vkladem pohledávka, je předmět vkladu vnesen
účinností smlouvy o vkladu pohledávky. Na smlouvu o vkladu pohledávky
se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o postoupení
pohledávky. Vkladatel ručí za její dobytnost do výše jejího ocenění.
(3) Pohledávka společníka za kapitálovou společností nemůže být
předmětem jeho vkladu do této společnosti; započtena proti pohledávce
společnosti na splacení emisního kursu může být pouze smluvně. Smlouva
o započtení vyžaduje písemnou formu a její návrh schvaluje valná
hromada.
§ 22
V ostatních případech je nepeněžitý vklad vnesen účinností smlouvy o
vkladu mezi vkladatelem a správcem vkladů.
§ 23
(1) Peněžitý vklad do kapitálových společností se splácí na zvláštní
účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „banka“),
který zřídí správce vkladů. Banka s těmito prostředky neumožní nakládat
dříve, než kapitálová společnost vznikne, ledaže se jedná o úhradu
zřizovacích výdajů nebo vrácení emisních kursů zakladatelům.
(2) Nepeněžitý vklad se do kapitálové společnosti vnese před jejím
vznikem.
§ 24
(1) Správce vkladů vydá tomu, kdo je oprávněn podat návrh na zápis do
obchodního rejstříku, písemné prohlášení o splnění vkladové povinnosti
nebo její části jednotlivými vkladateli. Prohlášení se přikládá k
návrhu na zápis do obchodního rejstříku, ledaže zákon zápis rozsahu
splnění vkladové povinnosti do obchodního rejstříku nevyžaduje.
(2) Uvede-li správce vkladů v prohlášení podle odstavce 1 vyšší částku,
než ve které byla vkladová povinnost splněna, ručí věřitelům obchodní
korporace za její dluhy až do výše tohoto rozdílu; ručení správce
vkladů zaniká, nebyla-li pohledávka vůči obchodní korporaci uplatněna u
soudu do 5 let od vzniku obchodní korporace.
§ 25
Převod vlastnického práva
(1) Vlastnické právo k předmětu vkladu vnesenému před vznikem obchodní
korporace nabývá obchodní korporace okamžikem svého vzniku.
(2) Vlastnické právo k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu,
která je předmětem vkladu, nabývá obchodní korporace zápisem
vlastnického práva do veřejného seznamu na základě prohlášení podle §
19; to platí obdobně pro další věci, k nimž se vlastnické právo nabývá
zápisem do příslušného seznamu.
§ 26
(1) Nepřejde-li na obchodní korporaci vlastnické právo k nepeněžitému
vkladu, který je vnesen, uhradí vkladatel jeho cenu v penězích podle
ocenění uvedeného ve společenské smlouvě a obchodní korporace převzatý
předmět vkladu vrátí, ledaže ho vydala nebo je povinna vydat jiné
oprávněné osobě.
(2) Převede-li vkladatel (společník) podíl na jiného, ručí za splnění
povinnosti podle odstavce 1, ledaže jde o nabytí podílu na regulovaném
trhu se sídlem v členském státě Evropské unie podle zákona upravujícího
podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „evropský regulovaný trh“).
§ 27
(1) Po vzniku obchodní korporace jí správce vkladů předá předměty
vkladů i s plody a užitky, ledaže ohledně plodů a užitků společenská
smlouva určí jinak.
(2) Nevznikne-li obchodní korporace, správce vkladů předměty vkladů
nebo jejich části i s plody a užitky bez zbytečného odkladu vrátí
vkladatelům; za splnění této povinnosti ručí zakladatelé společně a
nerozdílně.
§ 28
Pokud cena nepeněžitého vkladu nedosáhne v den, kdy k němu obchodní
korporace nabyla vlastnické právo, výše emisního kursu uvedeného ve
společenské smlouvě, vkladatel doplatí rozdíl v penězích; ustanovení §
26 odst. 1 se použije obdobně.
§ 29
Ustanovení tohoto dílu se s výjimkou § 17 odst. 2, § 18, § 23 odst. 1,
§ 24, § 25 odst. 1 a § 27 odst. 1 použijí přiměřeně také na zvyšování
základního kapitálu.
Díl 5
Základní kapitál
§ 30
Základní kapitál obchodní korporace je souhrn všech vkladů.
Díl 6
Podíl
§ 31
Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a
povinnosti z této účasti plynoucí.
§ 32
(1) Každý společník může mít pouze 1 podíl v téže obchodní korporaci;
to neplatí pro účast v kapitálové společnosti a podíl komanditisty.
(2) Podíl společníka v obchodní korporaci nesmí být představován cenným
papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, ledaže se jedná o kapitálovou
společnost nebo stanoví-li tak jiný právní předpis.
(3) Zastavit podíl společníka v obchodní korporaci lze jen za podmínek,
za nichž ho lze převést; zastavení podílu v bytovém družstvu lze
stanovami podmínit nebo vyloučit.
(4) Je-li podíl v obchodní společnosti ve spoluvlastnictví, jsou
spoluvlastníci společným společníkem a podíl spravuje vůči obchodní
společnosti jen správce společné věci.
(5) Je-li podíl v družstvu ve spoluvlastnictví, jsou spoluvlastníci
společnými členy a podíl vůči družstvu spravuje správce společné věci,
kterým může být jen jeden ze spoluvlastníků. Jsou-li spoluvlastníky
podílu v družstvu manželé, může podíl vůči družstvu spravovat
kterýkoliv z nich.
§ 33
Obchodní korporace může nabýt vlastní podíl, jen pokud tak stanoví
tento zákon.
Podíl na zisku
§ 34
(1) Podíl na zisku se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní
závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace. Lze jej
rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak.
(2) Podíl na zisku v kapitálových společnostech je splatný do 3 měsíců
ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní
korporace o jeho rozdělení, ledaže společenská smlouva nebo nejvyšší
orgán určí jinak. Podíl na zisku v osobních společnostech je splatný do
6 měsíců od konce účetního období, ledaže společenská smlouva určí
jinak.
(3) O vyplacení podílu na zisku rozhoduje statutární orgán. Je-li
rozdělení zisku a podílů na zisku v rozporu s tímto zákonem, podíly na
zisku se nevyplatí. Má se za to, že ti členové statutárního orgánu,
kteří s vyplacením podílu na zisku v rozporu s tímto zákonem
souhlasili, nejednali s péčí řádného hospodáře.
§ 35
(1) Podíl na zisku se nevrací, ledaže osoba, které byl podíl na zisku
vyplacen, věděla nebo měla vědět, že při vyplacení byly porušeny
podmínky stanovené tímto zákonem; v pochybnostech se dobrá víra
předpokládá.
(2) Promlčecí lhůta práva na vrácení podílu na zisku podle odstavce 1
počíná běžet dnem vyplacení.
(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na zálohy podle § 40 odst. 2.
§ 36
(1) Při zániku účasti společníka v obchodní korporaci za jejího trvání
jinak než převodem podílu nebo udělením příklepu v řízení o výkonu
rozhodnutí vzniká společníkovi nebo jeho právnímu nástupci právo na
vypořádání (dále jen „vypořádací podíl“), ledaže jiný právní předpis
stanoví jinak.
(2) Neurčí-li společenská smlouva jinak, stanoví se výše vypořádacího
podílu ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci z vlastního
kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky
sestavené ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci.
(3) Odstavec 2 se nepoužije, liší-li se podstatně reálná hodnota
majetku společnosti od jeho ocenění v účetnictví. V takovém případě se
při určení výše vypořádacího podílu vychází z reálné hodnoty majetku
snížené o výši dluhů vykázaných v účetní závěrce uvedené v odstavci 2.
Společenská smlouva může určit jiný vhodný způsob určení vypořádacího
podílu.
(4) Vypořádací podíl se určí poměrem podílů společníků u jednotlivých
forem obchodních korporací a vyplácí v penězích bez zbytečného odkladu
poté, co je nebo mohla být zjištěna jeho výše podle odstavce 2 nebo 3,
ledaže společenská smlouva nebo dohoda mezi obchodní korporací a
společníkem nebo společníkem, jehož účast zanikla, nebo jeho právním
nástupcem určí jinak.
Podíl na likvidačním zůstatku
§ 37
(1) Při zrušení obchodní korporace s likvidací má každý společník právo
na podíl na likvidačním zůstatku; nestanoví-li společenská smlouva nebo
dohoda společníků jinak, vyplácí se tento podíl v penězích.
(2) Likvidační zůstatek se rozdělí mezi společníky nejprve do výše, v
jaké splnili svou vkladovou povinnost. Nestačí-li likvidační zůstatek
na toto rozdělení, podílejí se společníci na likvidačním zůstatku v
poměru k výši svých splacených či vnesených vkladů.
(3) Neměl-li žádný ze společníků vkladovou povinnost, rozdělí se
likvidační zůstatek mezi společníky rovným dílem.
§ 38
(1) Zbytek likvidačního zůstatku se rozdělí mezi společníky rovným
dílem a u kapitálových společností a družstva podle jejich podílů.
(2) Likvidátor vyplatí podíl na likvidačním zůstatku bez zbytečného
odkladu po schválení návrhu na použití likvidačního zůstatku. Není-li
návrh použití likvidačního zůstatku schválen, rozhodne o jeho rozdělení
soud na návrh likvidátora nebo společníka.
(3) Určí-li tak společenská smlouva, ustanovení odstavce 1 a § 37 se
nepoužijí.
§ 39
Při zrušení obchodní korporace s likvidací ručí společníci za její
dluhy po jejím zániku do výše svého podílu na likvidačním zůstatku,
nejméně však v rozsahu, v němž ručili za jejího trvání. Mezi sebou se
společníci vyrovnají stejným způsobem jako při ručení za trvání
společnosti. Jestliže společníci za trvání společnosti za dluhy
společnosti neručili, vypořádají se mezi sebou podle poměru svých
podílů ke dni zániku společnosti.
Omezení výplaty zisku nebo jiných vlastních zdrojů
§ 40
(1) Obchodní korporace nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných
vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila
úpadek podle jiného právního předpisu.
(2) Zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen na základě
mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má
dostatek prostředků na rozdělení zisku. Výše zálohy na výplatu zisku
nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného
účetního období, nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů
ze zisku snížený o neuhrazenou ztrátu z minulých let a povinný příděl
do rezervního fondu. K výplatě zálohy nelze použít rezervních fondů,
které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou
účelově vázány a jejichž účel není obchodní korporace oprávněna měnit.
§ 41
Ustanovení § 40 odst. 1 platí obdobně při poskytnutí zálohy, půjčky
nebo úvěru obchodní korporací pro účely získání jejích podílů nebo
poskytnutí zajištění obchodní korporací pro tyto účely (dále jen
„finanční asistence“) a při nabývání akcií zaměstnanci za zvýhodněných
podmínek.
§ 42
Přechod podílu
(1) Smrtí nebo zánikem společníka přechází jeho podíl v obchodní
korporaci na dědice nebo právního nástupce, ledaže společenská smlouva
přechod zakáže nebo omezí. Zákaz nebo omezení přechodu podílu v akciové
společnosti a v bytovém družstvu se zakazuje.
(2) Nedohodnou-li se dědicové v době řízení o dědictví na výkonu práv
spojených s podílem, který je předmětem pozůstalosti, a není-li
ustanoven správce této části pozůstalosti, ustanoví takového správce
soud, který projednává pozůstalost, na návrh obchodní korporace nebo
některého z dědiců. Správce pozůstalosti je oprávněn vykonávat všechna
práva spojená s podílem.
§ 43
Rozdělení podílu
(1) Podíl společníka veřejné obchodní společnosti a podíl komplementáře
podle § 118 nelze rozdělit.
(2) Podíl komanditisty podle § 118 a podíl společníka společnosti s
ručením omezeným lze rozdělit pouze v souvislosti s jeho převodem nebo
přechodem, ledaže společenská smlouva určí jinak.
(3) K rozdělení podílu je nutný souhlas nejvyššího orgánu obchodní
korporace.
Díl 7
Orgány obchodní korporace
§ 44
(1) Nejvyšším orgánem v osobní společnosti jsou všichni její
společníci, v kapitálové společnosti valná hromada a v družstvu členská
schůze.
(2) Kontrolním orgánem obchodní korporace se pro potřeby tohoto zákona
rozumí dozorčí rada, kontrolní komise nebo jiný obdobný orgán.
(3) Kolektivní orgán zvolí předsedu, jehož hlas je v případě rovnosti
hlasů rozhodující, ledaže společenská smlouva pro tento případ určí
jinak; to neplatí pro osobní společnosti.
(4) Statutárním orgánem osobní společnosti je každý její společník.
(5) Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je každý
jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří
kolektivní orgán.
§ 45
(1) V jakých případech se hledí na rozhodnutí orgánu obchodní
korporace, jako by nebylo přijato, se posoudí podle ustanovení
občanského zákoníku upravujícího spolky; to neplatí pro rozhodnutí,
které se příčí dobrým mravům.
(2) Na rozhodnutí orgánu obchodní korporace se hledí, jako by nebylo
přijato, také tehdy, je-li jeho obsah neurčitý nebo nesrozumitelný
anebo zavazuje-li k nemožnému plnění.
(3) Ustanovení občanského zákoníku o zdánlivém právním jednání, o
neplatnosti právních jednání, omylu a následcích neplatnosti právního
jednání se na rozhodnutí orgánu obchodní korporace s výjimkou
povinnosti nahradit újmu způsobenou neplatným právním jednáním
nepoužijí.
(4) Rozhodnutí orgánu obchodní korporace působí vůči obchodní korporaci
okamžikem přijetí. Rozhodnutí jediného společníka v působnosti orgánu
obchodní korporace je vůči ní účinné, jakmile jí dojde. Vůči třetím
osobám působí rozhodnutí orgánu obchodní korporace od okamžiku, kdy se
o něm dozvěděly nebo dozvědět mohly.
§ 46
(1) Členem orgánu obchodní korporace nemůže být také ten, kdo není
bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, a ani ten, u koho
nastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti.
(2) Kdo se má stát členem orgánu obchodní korporace, předem zakladatele
nebo obchodní korporaci informuje, zda ohledně jeho majetku nebo
majetku obchodní korporace, v níž působí nebo působil v posledních 3
letech jako člen orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení podle jiného
právního předpisu nebo řízení podle § 63 až 65 tohoto zákona anebo zda
u něho není dána jiná překážka funkce.
(3) Zástupce právnické osoby, která je členem orgánu obchodní
korporace, musí splňovat požadavky a předpoklady pro výkon funkce
stanovené zákonem pro samotného člena orgánu a újmu jím způsobenou
obchodní korporaci nahradí společně a nerozdílně s právnickou osobou,
kterou zastupuje; ustanovení občanského zákoníku o důsledcích
nezpůsobilosti pro výkon funkce a její ztráty se použijí na zástupce
obdobně.
(4) Na zástupce právnické osoby, která je členem orgánu obchodní
korporace, se použijí ustanovení tohoto zákona o střetu zájmů,
nepřípustnosti konkurenčního jednání a ustanovení právního předpisu o
povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a následcích porušení této
povinnosti.
§ 47
Omezení jednatelského oprávnění orgánu obchodní korporace společenskou
smlouvou nebo jiným ujednáním nebo rozhodnutím orgánu obchodní
korporace nejsou vůči třetím osobám účinná, i když byla zveřejněna.
§ 48
Právní jednání, k němuž nedal souhlas nejvyšší orgán obchodní korporace
v případech vyžadovaných zákonem, je neplatné; této neplatnosti se lze
dovolat do šesti měsíců ode dne, kdy se o neplatnosti oprávněná osoba
dozvěděla nebo dozvědět měla a mohla, nejdéle však do deseti let od
dne, kdy k takovému jednání došlo.
§ 49
(1) V případě, že kontrolní orgán nedá souhlas k jednáním statutárního
orgánu, u kterých tento zákon nebo společenská smlouva vyžadují jeho
předchozí souhlas, nebo jestliže tento orgán zakáže statutárnímu orgánu
určité jednání, odpovídají namísto členů statutárního orgánu za
případnou újmu způsobenou společnosti ti členové kontrolního orgánu,
kteří nejednali s péčí řádného hospodáře.
(2) Jestliže kontrolní orgán souhlas k jednáním podle odstavce 1 dá,
odpovídají za případnou újmu členové kontrolního orgánu a statutárního
orgánu, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře, společně a
nerozdílně.
§ 50
Byla-li uzavřena smlouva bez zákonem požadovaného doložení znaleckého
posudku, nebo v rozporu s takovým posudkem, může se ten, k jehož
ochraně doložení znaleckého posudku slouží, dovolávat po druhé smluvní
straně vypořádání, a to do 3 měsíců ode dne, kdy se strana, které
vznikla takovým uzavřením smlouvy újma, dozví, že dohodnuté protiplnění
je nižší, než jaké by vyplývalo ze znaleckého posudku, nejpozději však
do 10 let od uzavření smlouvy. Vypořádání se provede v penězích tak,
jako by bylo dohodnuto protiplnění podle znaleckého posudku. Po marném
uplynutí této lhůty může znevýhodněná smluvní strana od smlouvy
odstoupit.
Pravidla jednání členů orgánu
§ 51
(1) Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při
podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná
informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí,
pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.
(2) Člen statutárního orgánu kapitálové společnosti může požádat
nejvyšší orgán obchodní korporace o udělení pokynu týkajícího se
obchodního vedení; tím není dotčena jeho povinnost jednat s péčí
řádného hospodáře.
§ 52
(1) Při posouzení, zda člen orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, se
vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná
rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu
obchodní korporace.
(2) Je-li v řízení před soudem posuzováno, zda člen orgánu obchodní
korporace jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno tento
člen, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat.
§ 53
(1) Osoba, která porušila povinnost péče řádného hospodáře, vydá
obchodní korporaci prospěch, který v souvislosti s takovým svým
jednáním získala. Není-li vydání prospěchu možné, nahradí ho povinná
osoba obchodní korporaci v penězích.
(2) K právním jednáním obchodní korporace omezujícím odpovědnost člena
jejích orgánů se nepřihlíží.
(3) Vznikla-li porušením péče řádného hospodáře obchodní korporaci
újma, může ji obchodní korporace vypořádat podle smlouvy uzavřené s
povinnou osobou; pro účinnost smlouvy se vyžaduje souhlas nejvyššího
orgánu obchodní korporace přijatý alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů
všech společníků.
(4) Prohlásí-li soud za neplatné usnesení nejvyššího orgánu obchodní
korporace schvalující smlouvu o vypořádání újmy podle odstavce 3, hledí
se na ni jako na neplatnou; ode dne právní moci rozhodnutí o
neplatnosti usnesení běží pro uplatnění práva domáhat se újmy podle
odstavce 1 nová promlčecí lhůta.
Pravidla o střetu zájmů
§ 54
(1) Dozví-li se člen orgánu obchodní korporace, že může při výkonu jeho
funkce dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem obchodní korporace,
informuje o tom bez zbytečného odkladu ostatní členy orgánu, jehož je
členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. To
platí obdobně pro možný střet zájmů osob členovi orgánu obchodní
korporace blízkých nebo osob jím ovlivněných nebo ovládaných.
(2) Člen orgánu splní povinnosti podle odstavce 1 i tím, že informuje
nejvyšší orgán, ledaže sám jako jediný společník vykonává jeho
působnost.
(3) Tímto ustanovením není dotčena povinnost člena orgánu obchodní
korporace jednat v zájmu obchodní korporace.
(4) Kontrolní nebo nejvyšší orgán může na vymezenou dobu pozastavit
členu orgánu, který oznámí střet zájmu podle odstavce 1, výkon jeho
funkce.
§ 55
(1) Hodlá-li člen orgánu obchodní korporace uzavřít s touto korporací
smlouvu, informuje o tom bez zbytečného odkladu orgán, jehož je členem,
a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. Zároveň uvede,
za jakých podmínek má být smlouva uzavřena. To platí obdobně pro
smlouvy mezi obchodní korporací a osobou členovi jejího orgánu blízkou
nebo osobami jím ovlivněnými nebo ovládanými.
(2) Člen orgánu splní povinnosti podle odstavce 1 i tím, že informuje
nejvyšší orgán, ledaže sám jako jediný společník vykonává jeho
působnost.
(3) Kontrolní orgán podá nejvyššímu orgánu zprávu o informacích, které
obdržel podle odstavce 1, případně o jím vydaném zákazu podle § 56
odst. 2.
§ 56
(1) Ustanovení § 55 se použije také tehdy, má-li obchodní korporace
zajistit nebo utvrdit dluhy osob uvedených v § 55 nebo se stát jejich
spoludlužníkem.
(2) Uzavření smlouvy podle odstavce 1 nebo § 55, které není v zájmu
obchodní korporace, může její nejvyšší nebo kontrolní orgán zakázat.
§ 57
Ustanovení § 55 a 56 se nepoužijí pro smlouvy uzavírané v rámci běžného
obchodního styku.
§ 58
(1) Ustanovení § 51 až 57 a pravidla tohoto zákona o nepřípustnosti
konkurenčního jednání se použijí také na prokuristu; to platí přiměřeně
pro prokuristu zmocněného podnikatelem, který není obchodní korporací.
(2) Povinnosti podle § 54 až 57 splní prokurista oznámením požadovaných
skutečností orgánu, který jej jmenoval.
Smlouva o výkonu funkce
§ 59
(1) Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu
se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze
smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo z tohoto zákona plyne
něco jiného. Ustanovení občanského zákoníku o správě cizího majetku se
nepoužijí.
(2) Smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává
písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti.
(3) Není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s
tímto zákonem, platí, že výkon funkce je bezplatný.
(4) Budou-li sjednaná smlouva o výkonu funkce nebo v ní obsažené
ujednání o odměně neplatné z důvodu na straně obchodní korporace nebo
nebude-li smlouva o výkonu funkce z důvodu překážek na straně obchodní
korporace uzavřena nebo ji nejvyšší orgán neschválí bez zbytečného
odkladu po vzniku funkce člena orgánu obchodní korporace, odstavec 3 se
nepoužije a odměna se určuje jako odměna obvyklá v době uzavření
smlouvy nebo, nebyla-li smlouva uzavřena, obvyklá v době vzniku funkce
za činnost obdobné činnosti, kterou člen orgánu vykonával.
(5) Člen orgánu obchodní korporace může ze své funkce odstoupit. Nesmí
tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná.
Neurčuje-li společenská smlouva nebo smlouva o výkonu funkce jinak,
oznámí odstupující člen své odstoupení orgánu, který jej zvolil, a jeho
funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení,
neschválí-li příslušný orgán obchodní korporace na žádost odstupujícího
jiný okamžik zániku funkce. Je-li tímto orgánem jediný společník,
skončí funkce uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o
odstoupení z funkce jedinému společníkovi, neujednají-li jiný okamžik
zániku funkce.
§ 60
Smlouva o výkonu funkce v kapitálové společnosti obsahuje také tyto
údaje o odměňování
a) vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi
orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního
připojištění nebo dalšího plnění,
b) určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby,
c) určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro
člena orgánu, pokud mohou být přiznány, a
d) údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu
účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem orgánu
a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě.
§ 61
(1) Jiné plnění ve prospěch osoby, která je členem orgánu obchodní
korporace, než na které plyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o
výkonu funkce schválené podle § 59 odst. 2 nebo z vnitřního předpisu
schváleného orgánem obchodní korporace, do jehož působnosti náleží
schvalování smlouvy o výkonu funkce, lze poskytnout pouze se souhlasem
toho, kdo schvaluje smlouvu o výkonu funkce, a s vyjádřením kontrolního
orgánu, byl-li zřízen.
(2) Plnění podle smlouvy o výkonu funkce nebo podle odstavce 1 se
neposkytne, pokud výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému
hospodářskému výsledku obchodní korporace, ledaže ten, kdo schválil
smlouvu o výkonu funkce, rozhodne jinak.
(3) Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně na určení mzdy i na jiné
plnění zaměstnanci, který je současně i členem statutárního orgánu
společnosti, nebo osobě jemu blízké.
§ 62
(1) Bylo-li v insolvenčním řízení zahájeném na návrh jiné osoby než
dlužníka podle jiného právního předpisu soudem rozhodnuto, že obchodní
korporace je v úpadku, vydají členové jejích orgánů, vyzve-li je k tomu
insolvenční správce, prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož
i případný jiný prospěch, který od obchodní korporace obdrželi, a to za
období 2 let zpět před právní mocí rozhodnutí o úpadku, pokud věděli
nebo měli a mohli vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku
podle jiného právního předpisu, a v rozporu s péčí řádného hospodáře
neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně
předpokládatelné.
(2) Není-li vydání podle odstavce 1 možné, nahradí členové orgánů
získaný prospěch v penězích.
(3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně na bývalé členy orgánu obchodní
korporace.
Díl 8
Vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce
§ 63
(1) V průběhu insolvenčního řízení insolvenční soud i bez návrhu
rozhodne, že z důvodů podle § 64 člen statutárního orgánu upadnuvší
obchodní korporace, který byl ve funkci v době vydání rozhodnutí o
úpadku nebo po něm, nesmí po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o
vyloučení vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní
korporace nebo být osobou v obdobném postavení (dále jen „vyloučení“).
(2) To platí obdobně o tom, kdo v době vydání rozhodnutí o úpadku
členem statutárního orgánu obchodní korporace nebo osobou v obdobném
postavení již nebyl, ale jehož dosavadní jednání k úpadku obchodní
korporace zřejmě přispělo.
(3) Návrh na vydání rozhodnutí podle odstavce 1 může podat každý, kdo
na něm má důležitý zájem.
§ 64
(1) Insolvenční soud rozhodne o vyloučení, vyjde-li v průběhu
insolvenčního řízení najevo, že výkon funkce osobou podle § 63 s
přihlédnutím ke všem okolnostem případu vedl k úpadku obchodní
korporace.
(2) Insolvenční soud rozhodne o vyloučení toho, kdo se stal členem
statutárního orgánu upadnuvší obchodní korporace po zahájení
insolvenčního řízení, přispěl-li zřejmě svým jednáním ke snížení
majetkové podstaty a k poškození věřitelů.
(3) Insolvenční soud nerozhodne o vyloučení toho,
a) kdo se stal členem statutárního orgánu upadnuvší obchodní korporace
v době jejího hrozícího úpadku podle jiného právního předpisu, ledaže
jeho jednání před zahájením insolvenčního řízení naplnilo podmínky
podle odstavce 1, nebo
b) kdo prokáže, že při svém jednání vynaložil takovou péči, kterou by v
obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba v obdobném
postavení.
§ 65
(1) Mimo případy uvedené v § 63 a 64 může soud i bez návrhu rozhodnout
o vyloučení, vyjde-li najevo, že člen statutárního orgánu v posledních
3 letech opakovaně a závažně porušoval péči řádného hospodáře, případně
jinou péči spojenou podle jiného právního předpisu s výkonem jeho
funkce; ustanovení § 63 odst. 3 se použije obdobně.
(2) Odstavec 1 se použije obdobně na toho, kdo je povinen k náhradě
újmy vzniklé z porušení péče řádného hospodáře.
§ 66
(1) Právní mocí rozhodnutí o vyloučení přestává být osoba, které se
rozhodnutí týká, členem statutárního orgánu ve všech obchodních
korporacích; zánik funkce oznámí soud, který o vyloučení rozhodl,
soudu, který podle jiného právního předpisu vede obchodní rejstřík
(dále jen „rejstříkový soud“).
(2) Ten, kdo poruší zákaz uložený mu rozhodnutím o vyloučení, ručí za
splnění všech povinností obchodní korporace, které vznikly v době, kdy
vykonával přes zákaz činnost člena jejího statutárního orgánu, ač se
jím nestal anebo jím být přestal.
§ 67
(1) Soud i bez návrhu rozhodne, že osobu, která porušila zákaz uložený
jí v rozhodnutí o vyloučení, opětovně vylučuje až na 10 let; ustanovení
§ 63 odst. 3 se použije obdobně.
(2) Soud může rozhodnout, že osoba, u níž jsou dány důvody pro
vyloučení, může za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí zůstat
členem statutárního orgánu jiné obchodní korporace, pokud okolnosti
případu dokládají, že dosavadní výkon její funkce v této obchodní
korporaci neodůvodňuje vyloučení z výkonu funkce, a pokud by vyloučení
mohlo vést k poškození oprávněných zájmů této obchodní korporace nebo
jejích věřitelů.
(3) Soud může rozhodnout, že osoba, která byla vyloučena, může za
podmínek stanovených v tomto rozhodnutí být i nadále členem
statutárního orgánu jiné obchodní korporace, pokud okolnosti případu
dokládají, že dosavadní výkon její funkce neodůvodňuje vyloučení z
výkonu funkce v této obchodní korporaci, a pokud by vyloučení mohlo
vést k poškození oprávněných zájmů této obchodní korporace nebo jejích
věřitelů; návrh na vydání rozhodnutí může podat vyloučená osoba nebo
dotčená obchodní korporace podle tohoto zákona.
§ 68
Ručení členů orgánu při úpadku obchodní korporace
(1) Soud může na návrh insolvenčního správce nebo věřitele obchodní
korporace rozhodnout, že člen nebo bývalý člen jejího statutárního
orgánu ručí za splnění jejích povinností, jestliže
a) bylo rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku, a
b) člen nebo bývalý člen statutárního orgánu obchodní korporace věděli
nebo měli a mohli vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku
podle jiného právního předpisu, a v rozporu s péčí řádného hospodáře
neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně
předpokladatelné.
(2) Odstavec 1 se nepoužije na člena nebo bývalého člena statutárního
orgánu obchodní korporace, kteří byli do funkce prokazatelně ustaveni
za účelem odvrácení úpadku nebo jiné nepříznivé hospodářské situace
obchodní korporace a svou funkci vykonávali s péčí řádného hospodáře.
§ 69
Společné ustanovení
(1) Je-li statutárním orgánem obchodní korporace právnická osoba,
použijí se ustanovení o vyloučení z výkonu funkce člena orgánu obchodní
korporace i na fyzickou osobu, která byla touto právnickou osobou
určena k tomu, aby funkci statutárního orgánu za ni vykonávala.
(2) Tento díl se použije obdobně na osobu v obdobném postavení člena
statutárního orgánu.
§ 70
Ustanovení tohoto dílu a dílu 7 s výjimkou § 44 odst. 1, § 45, 48, § 54
až 56 a § 61 odst. 1 se nepoužijí na nejvyšší orgán kapitálové
společnosti a družstva.
Díl 9
Podnikatelská seskupení
§ 71
Ovlivnění
(1) Každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci (dále jen
„vlivná osoba“) rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování
obchodní korporace (dále jen „ovlivněná osoba“) k její újmě, tuto újmu
nahradí, ledaže prokáže, že mohl při svém ovlivnění v dobré víře
rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu
ovlivněné osoby.
(2) Neuhradí-li vlivná osoba způsobenou újmu nejpozději do konce
účetního období, v němž újma vznikla, nebo v jiné dohodnuté přiměřené
lhůtě, nahradí i újmu, která v této souvislosti vznikla společníkům
ovlivněné osoby.
(3) Vlivná osoba ručí věřitelům ovlivněné osoby za splnění těch dluhů,
které jim ovlivněná osoba nemůže v důsledku ovlivnění podle odstavce 1
zcela nebo zčásti splnit.
(4) Vlivem podle odstavce 1 se rozumí také vliv vykonávaný
prostřednictvím jiné osoby či jiných osob.
(5) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na jednání členů orgánů
ovlivněné osoby a jejího prokuristu.
§ 72
Zproštění povinnosti hradit újmu
(1) Ustanovení § 71 odst. 1 až 3 se nepoužijí, prokáže-li řídící osoba
podle § 79, že újma podle § 71 odst. 1 vznikla v zájmu řídící osoby
nebo jiné osoby, se kterou tvoří koncern podle § 79, a byla nebo bude v
rámci tohoto koncernu vyrovnána.
(2) Újma podle odstavce 1 je nebo bude vyrovnána, byla-li nebo bude-li
v přiměřené době a v rámci koncernu vyrovnána přiměřeným protiplněním
nebo jinými prokazatelnými výhodami plynoucími z členství v koncernu.
(3) Dojde-li v důsledku jednání řídící osoby vůči řízené osobě k úpadku
řízené osoby, odstavce 1 a 2 se nepoužijí.
§ 73
Většinový společník
(1) Společník, který má většinu hlasů plynoucích z účasti v obchodní
korporaci, je většinový společník a obchodní korporace, ve které tuto
většinu má, je obchodní korporace s většinovým společníkem.
(2) Do celkového počtu hlasů plynoucích z účasti v obchodní korporaci
se pro potřeby tohoto dílu nezapočítávají hlasy z vlastních podílů ve
vlastnictví obchodní korporace nebo jí ovládané osoby, ani z podílů,
které na účet obchodní korporace nebo osoby jí ovládané nabyla jiná
osoba jednající vlastním jménem.
(3) Podíl, s nímž není trvale spojeno hlasovací právo, je pro potřeby
odstavců 1 a 2 bez hlasovacích práv i tehdy, když podle tohoto zákona
hlasovací právo dočasně nabývá.
Ovládající a ovládané osoby
§ 74
(1) Ovládající osobou je osoba, která může v obchodní korporaci přímo
či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Ovládanou osobou je obchodní
korporace ovládaná ovládající osobou.
(2) Je-li ovládající osobou obchodní korporace, je mateřskou obchodní
korporací, a je-li ovládanou osobou obchodní korporace, je dceřinou
obchodní korporací.
(3) Řídící osoba podle § 79 a většinový společník jsou vždy
ovládajícími osobami, ledaže ve vztahu k většinovému společníkovi § 75
stanoví jinak. Řízená osoba podle § 79 je vždy ovládanou osobou.
§ 75
(1) Má se za to, že ovládající osobou je osoba, která může jmenovat
nebo odvolat většinu osob, které jsou členy statutárního orgánu
obchodní korporace nebo osobami v obdobném postavení nebo členy
kontrolního orgánu obchodní korporace, jejímž je společníkem, nebo může
toto jmenování nebo odvolání prosadit.
(2) Má se za to, že osobou ovládající je ten, kdo nakládá s podílem na
hlasovacích právech představujícím alespoň 40 % všech hlasů v obchodní
korporaci, ledaže stejným nebo vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo
jiné osoby jednající ve shodě.
(3) Má se za to, že osoby jednající ve shodě, které společně nakládají
podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 40 % všech hlasů
v obchodní korporaci, jsou osobami ovládajícími, ledaže stejným nebo
vyšším podílem nakládá jiná osoba nebo jiné osoby jednající ve shodě.
(4) Má se za to, že osobou ovládající nebo osobami ovládajícími je také
ten, kdo sám nebo společně s osobami jednajícími s ním ve shodě získá
podíl na hlasovacích právech představující alespoň 30 % všech hlasů v
obchodní korporaci a tento podíl představoval na posledních 3 po sobě
jdoucích jednáních nejvyššího orgánu této osoby více než polovinu
hlasovacích práv přítomných osob.
§ 76
(1) Ustanovení § 54 až § 56 odst. 1 a § 57 se použijí obdobně, je-li
jednání člena orgánu obchodní korporace ovlivněno chováním vlivné nebo
ovládající osoby.
(2) Ustanovení § 63 až 66 se použijí obdobně také na vlivnou nebo
ovládající osobu, pokud svým vlivem podstatně přispěla k úpadku
obchodní korporace.
(3) Ustanovení § 68 se použije obdobně na vlivnou nebo ovládající
osobu.
(4) Ustanovení § 60 písm. d) se použije obdobně, mají-li být tam
uvedené výhody nebo odměny poskytnuty nebo má-li být umožněno jejich
poskytnutí členu orgánu ovlivněné osoby vlivnou osobou.
§ 77
Nakládáním s hlasovacími právy se pro potřeby dílu 9 rozumí možnost
vykonávat hlasovací práva na základě vlastního uvážení bez ohledu na
to, zda a na základě jaké právní skutečnosti jsou vykonávána, popřípadě
možnost rozhodujícím způsobem ovlivňovat výkon hlasovacích práv jinou
osobou.
§ 78
Jednání ve shodě
(1) Jednáním ve shodě je jednání dvou nebo více osob nakládajících
hlasovacími právy za účelem ovlivnění, ovládání nebo jednotného řízení
obchodní korporace. Osoby jednající ve shodě plní své povinnosti z toho
vyplývající společně a nerozdílně.
(2) Má se za to, že osobami jednajícími ve shodě jsou
a) právnická osoba a člen jejího statutárního orgánu, osoby v jeho
přímé působnosti, člen kontrolního orgánu, likvidátor, insolvenční
správce a další správci podle jiného právního předpisu, nucený správce,
b) ovládající osoba a jí ovládané osoby,
c) vlivné a ovlivněné osoby,
d) společnost s ručením omezeným a její společníci nebo pouze její
společníci,
e) veřejná obchodní společnost a její společníci nebo pouze její
společníci,
f) komanditní společnost a její komplementáři nebo pouze její
komplementáři,
g) osoby blízké podle občanského zákoníku,
h) investiční společnost a jí obhospodařovaný investiční fond či
penzijní fond nebo pouze jí obhospodařované fondy, nebo
i) osoby, které uzavřely dohodu o výkonu hlasovacích práv.
Koncern
§ 79
(1) Jedna nebo více osob podrobených jednotnému řízení (dále jen
„řízená osoba“) jinou osobou nebo osobami (dále jen „řídící osoba“)
tvoří s řídící osobou koncern.
(2) Jednotným řízením je vliv řídící osoby na činnost řízené osoby
sledující za účelem dlouhodobého prosazování koncernových zájmů v rámci
jednotné politiky koncernu koordinaci a koncepční řízení alespoň jedné
z významných složek nebo činností v rámci podnikání koncernu.
(3) Existenci koncernu jeho členové bez zbytečného odkladu uveřejní na
svých internetových stránkách, jinak nelze postupovat podle § 72.
§ 80
Závody řízené osoby a řídící osoby jsou koncernové závody.
§ 81
(1) Orgán řídící osoby může udělovat orgánům řízené osoby pokyny
týkající se obchodního vedení, jsou-li v zájmu řídící osoby nebo jiné
osoby, se kterou tvoří řídící osoba koncern.
(2) Člen orgánu řízené osoby nebo její prokurista nejsou při výkonu
funkcí zbaveni povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře; odpovědnosti
za újmu se však zprostí, prokáží-li, že mohli rozumně předpokládat, že
byly splněny podmínky podle § 72 odst. 1 a 2.
Zpráva o vztazích
§ 82
(1) Statutární orgán ovládané osoby vypracuje do 3 měsíců od skončení
účetního období písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a
osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou
ovládající osobou (dále jen „zpráva o vztazích“) za uplynulé účetní
období.
(2) Ve zprávě o vztazích se uvedou
a) struktura vztahů mezi osobami podle odstavce 1,
b) úloha ovládané osoby v něm,
c) způsob a prostředky ovládání,
d) přehled jednání učiněných v posledním účetním období, která byla
učiněna na popud nebo v zájmu ovládající osoby nebo jí ovládaných osob,
pokud se takovéto jednání týkalo majetku, který přesahuje 10 %
vlastního kapitálu ovládané osoby zjištěného podle poslední účetní
závěrky,
e) přehled vzájemných smluv mezi osobou ovládanou a osobou ovládající
nebo mezi osobami ovládanými a
f) posouzení toho, zda vznikla ovládané osobě újma, a posouzení jejího
vyrovnání podle § 71 a 72.
(3) Nemá-li statutární orgán potřebné informace pro vypracování zprávy
o vztazích, tuto skutečnost ve zprávě s vysvětlením uvede.
(4) Statutární orgán ve zprávě o vztazích zároveň zhodnotí výhody a
nevýhody plynoucí ze vztahů mezi osobami podle odstavce 1 a uvede, zda
převládají výhody nebo nevýhody a jaká z toho pro ovládanou osobu
plynou rizika. Současně uvede, zda, jakým způsobem a v jakém období
byla nebo bude vyrovnána případná újma podle § 71 nebo 72.
§ 83
(1) Má-li ovládaná osoba kontrolní orgán, přezkoumá tento orgán zprávu
o vztazích. O výsledcích přezkumu informuje její nejvyšší orgán a sdělí
mu své stanovisko, které obsahuje také názor na vyrovnání újmy podle §
71 nebo 72.
(2) Zjistí-li kontrolní orgán v rámci ověřování zprávy o vztazích, že
zpráva obsahuje vady, vyzve statutární orgán k nápravě.
(3) Přezkum zprávy o vztazích kontrolním orgánem se nevyžaduje, je-li
ovládající osobou jediný společník ovládané osoby, nebo jsou-li všichni
společníci ovládané osoby osobami jednajícími ve shodě vůči ovládané
osobě.
§ 84
(1) Společníci ovládané osoby mají právo se seznámit se zprávou o
vztazích a případným stanoviskem kontrolního orgánu ve stejné lhůtě a
za stejných podmínek jako s účetní závěrkou; se závěry těchto zpráv
společníky seznámí statutární orgán na nejbližším jednání nejvyššího
orgánu.
(2) Zpráva o vztazích se připojí k výroční zprávě podle právních
předpisů upravujících účetnictví.
§ 85
(1) Každý kvalifikovaný společník podle § 187 nebo 365 ovládané osoby,
který se domnívá, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně, může
navrhnout soudu, aby pro účely jejího přezkumu jmenoval znalce.
(2) Návrh každého dalšího společníka na jmenování znalce podle odstavce
1 podaný dříve, než je znalec jmenován, se považuje za přistoupení k
řízení, a to ode dne podání návrhu. Od okamžiku jmenování znalce nejsou
další návrhy oprávněných osob na jmenování znalce přípustné.
(3) Právo podle odstavce 1 lze uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se
kvalifikovaný společník o obsahu zprávy o vztazích dozvěděl nebo mohl
dozvědět způsobem podle § 84 odst. 1; k později uplatněnému právu se
nepřihlíží.
§ 86
(1) Soud není vázán návrhem osoby znalce. Účastníky řízení jsou
ovládaná osoba, navrhovatel a znalec; místně příslušným k rozhodování
je soud, v jehož obvodu sídlí ovládaná osoba. O návrhu na jmenování
znalce rozhodne soud do 15 dnů ode dne doručení návrhu, jinak platí, že
navrženého znalce schválil. V případě marného uplynutí této lhůty soud
řízení zastaví; účastníky řízení o tom nevyrozumí.
(2) Pokud jmenovaný znalec porušuje zvlášť závažným způsobem své
povinnosti, může kterýkoliv společník podle § 85 odst. 1 navrhnout, aby
soud znalce odvolal a jmenoval nového.
(3) Ovládaná osoba poskytne znalci potřebnou součinnost pro vypracování
znaleckého posudku, zejména mu bez zbytečného odkladu na své náklady
poskytne všechny potřebné podklady a informace ve formě požadované
znalcem.
(4) Znalec vypracuje znalecký posudek ve lhůtě uvedené v rozhodnutí
soudu o jmenování znalce, jinak do jednoho měsíce od svého jmenování.
Neposkytne-li ovládaná osoba znalci potřebné podklady, běží tato lhůta
až od jejich poskytnutí. Znalecký posudek přezkoumávající zprávu o
vztazích doručí znalec soudu, který ho jmenoval, a osobě, která
přezkoumávanou zprávu vyhotovila. Závěry znaleckého posudku doručí také
navrhovateli a osobám podle § 85 odst. 2, jsou-li tyto osoby známy.
§ 87
(1) Odměna znalci za zpracování znaleckého posudku se určí dohodou a
hradí ji ovládaná osoba. Nedohodnou-li se ovládaná osoba a znalec na
výši odměny, určí ji na návrh některé z nich soud, který znalce
jmenoval. Vedle odměny náleží znalci účelně vynaložené náklady spojené
s vypracováním znaleckého posudku.
(2) Soud může na návrh ovládané osoby rozhodnout, že obvyklou odměnu
znalce za vypracování znaleckého posudku a náklady podle odstavce 1
nese navrhovatel, jestliže ze znaleckého posudku vyjde najevo, že
zpráva o vztazích byla vypracována řádně a návrh byl zjevně
zneužívající.
§ 88
(1) Právo navrhnout jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o
vztazích podle § 85 odst. 1 má také každý společník ovládané osoby,
jsou-li ve zprávě statutárního orgánu podle § 82 uvedeny informace o
tom, že vznikla újma, která nebyla nebo nebude podle § 71 nebo 72
vyrovnána.
(2) Právo navrhnout jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o
vztazích podle § 85 odst. 1 má také každý společník ovládané osoby,
jsou-li ve stanovisku kontrolního orgánu podle § 83 odst. 1 uvedeny
výhrady ke zprávě o vztazích, ledaže se jedná o výhrady, které mohly
být odstraněny podle § 83 odst. 2 a jejichž povaha není z hlediska
věrohodnosti a správnosti zprávy o vztazích rozhodná.
(3) Ustanovení § 85 až 87 se použijí obdobně.
Zvláštní práva společníků ovládané osoby
§ 89
V případě, že ovládající osoba využívá svého vlivu v ovládané osobě
způsobem, v jehož důsledku dojde k podstatnému zhoršení postavení
společníků ovládané osoby nebo k jinému podstatnému poškození jejich
oprávněných zájmů, a není proto možné po nich spravedlivě požadovat,
aby v ovládané osobě setrvali, je každý společník, který není
ovládající osobou nebo osobou jí ovládanou, oprávněn požadovat, aby od
něj ovládající osoba jeho podíl odkoupila za přiměřenou cenu;
ustanovení § 328 a 329 se použijí obdobně.
§ 90
(1) Při posuzování, zda došlo k podstatnému zhoršení postavení
společníků nebo k jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů
podle § 89, nese důkazní břemeno o tom, že k tomu došlo, společník,
ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat.
(2) Při posuzování, zda k podstatnému zhoršení postavení společníků
nebo k jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů podle § 89
došlo v důsledku využití vlivu ovládající osoby v osobě ovládající,
nese důkazní břemeno o tom, zda k tomu došlo, ovládající osoba, ledaže
soud rozhodne, že to po ní nelze spravedlivě požadovat.
(3) Dostane-li se ovládaná osoba v důsledku vlivu podle § 89 do úpadku
podle jiného právního předpisu, postavení jejích společníků se vždy
podstatně zhoršilo.
§ 91
(1) Cena podílu při postupu podle § 89 se určí na základě hodnoty
majetku obchodní korporace s přihlédnutím k budoucímu provozu závodu, a
to na základě posudku znalce jmenovaného na návrh ovládané osoby soudem
(dále jen „hodnota závodu“). Znalec určí hodnotu závodu ovládané osoby,
kterou měl v době, než došlo ke zhoršení postavení společníků nebo
jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů. Na jmenování
znalce se použije obdobně § 86 s tím, že znalecký posudek se doručuje
jen navrhovateli a ovládající osobě a uveřejní se na internetových
stránkách společnosti s upozorněním pro společníky, kde je k
nahlédnutí. Nemá-li společnost zřízeny internetové stránky, doručí
znalecký posudek také společníkům, u nichž došlo ke zhoršení jejich
postavení nebo k jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů.
(2) Pro potřeby postupu podle § 89 se stávají neúčinnými omezení
převoditelnosti podílů plynoucí z tohoto zákona nebo společenské
smlouvy.
Díl 10
Neplatnost obchodní korporace
§ 92
(1) Po vzniku obchodní korporace ji soud také prohlásí, a to i bez
návrhu, za neplatnou, jestliže
a) společenská smlouva nebyla pořízena v předepsané formě,
b) nebyla dodržena ustanovení o výši nejnižšího splacení základního
kapitálu, nebo
c) zjistí nezpůsobilost k právním jednáním všech zakládajících
společníků.
(2) Za náležitost nezbytnou pro právní existenci právnické osoby podle
ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti právnické osoby se pro
obchodní korporace rozumí pouze uvedení obchodní firmy (dále jen
„firma“), výše vkladů, celkové výše upsaného základního kapitálu a
předmětu podnikání nebo činnosti. Pro právní existenci družstva je
nezbytné pouze uvedení firmy, výše vkladů a předmětu podnikání
(činnosti).
(3) Vyžaduje-li to zájem věřitelů neplatné obchodní korporace, trvá
povinnost společníků splatit emisní kurs i po prohlášení obchodní
korporace za neplatnou.
Díl 11
Zrušení a zánik obchodní korporace a ustanovení o likvidaci
§ 93
Soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem, nebo na návrh státního
zastupitelství, pokud na tom shledá závažný veřejný zájem, zruší
obchodní korporaci a nařídí její likvidaci také, jestliže
a) pozbyla všechna podnikatelská oprávnění; to neplatí, byla-li
založena i za účelem správy vlastního majetku nebo za jiným účelem než
podnikání,
b) není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit
tak svůj účel,
c) nemůže vykonávat svou činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi
společníky, nebo
d) provozuje činnost, kterou podle jiného právního předpisu mohou
vykonávat jen fyzické osoby, bez pomoci těchto osob.
§ 94
(1) Konečnou zprávu o průběhu likvidace, návrh na použití likvidačního
zůstatku a účetní závěrku předloží likvidátor také nejvyššímu orgánu
obchodní korporace.
(2) Likvidátor zajistí uchování uvedených dokumentů po dobu 10 let od
zániku obchodní korporace. V případě zániku obchodní korporace bez
likvidace zajistí uchování těchto dokladů její právní nástupce.
HLAVA II
VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST
§ 95
(1) Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které
se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její
dluhy společně a nerozdílně.
(2) V případě, kdy je společníkem právnická osoba, vykonává společnická
práva a povinnosti jí pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická
osoba.
(3) Společníkem nemůže být ten, na jehož majetek byl v posledních 3
letech prohlášen konkurs, nebo byl návrh na zahájení insolvenčního
řízení zamítnut pro nedostatek majetku, anebo byl konkurs zrušen proto,
že je jeho majetek zcela nepostačující; kdo tento zákaz poruší, se
společníkem nestane, i když společnost vznikne.
§ 96
Firma obsahuje označení „veřejná obchodní společnost“, které může být
nahrazeno zkratkou „veř. obch. spol.“ nebo „v. o. s.“. Obsahuje-li
firma jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí označení „a spol.“.
§ 97
(1) Vzájemné právní poměry společníků se řídí společenskou smlouvou.
(2) Není-li ve společenské smlouvě dohodnuto jinak, jsou podíly
společníků stejné.
§ 98
Společenská smlouva obsahuje také
a) firmu společnosti,
b) předmět podnikání společnosti nebo údaj, že byla založena za účelem
správy vlastního majetku, a
c) určení společníků uvedením jména nebo jmen a příjmení, v případě
právnické osoby názvu (dále jen „jméno“) a bydliště nebo sídla.
§ 99
(1) Společenskou smlouvu lze měnit pouze dohodou všech společníků.
(2) Má-li být změnou společenské smlouvy zasahováno do práv společníků,
je třeba ke změně souhlasu těch společníků, do jejichž práv se
zasahuje.
(3) Každý společník má jeden hlas, ledaže společenská smlouva určí
jinak.
§ 100
Má-li podle společenské smlouvy společník vkladovou povinnost, splní ji
ve lhůtě, způsobem a v rozsahu určených společenskou smlouvou, jinak v
penězích bez zbytečného odkladu po vzniku své účasti ve společnosti.
§ 101
(1) Společník, který je v prodlení se splacením peněžitého vkladu,
platí úrok z prodlení ve výši dvojnásobku úroku z prodlení z dlužné
částky stanovené jiným právním předpisem, ledaže společenská smlouva
určí jinak.
(2) Společník, který je v prodlení se splněním vkladové povinnosti,
může být ze společnosti jejím nejvyšším orgánem po marném uplynutí
dodatečné lhůty určené pro splnění vyloučen, určuje-li tak společenská
smlouva; to neplatí, jsou-li ve společnosti jen dva společníci. K
rozhodnutí se vyžaduje souhlas všech společníků; k hlasu vylučovaného
společníka se při rozhodování nepřihlíží.
§ 102
(1) Každý společník je oprávněn domáhat se za společnost u soudu
splnění vkladové povinnosti proti společníkovi, který je s jejím
splněním v prodlení, a v tomto řízení ji zastupovat; to platí obdobně
pro následný výkon rozhodnutí. Věta první se nepoužije, bylo-li před
podáním návrhu již zahájeno jednání o vyloučení společníka ze
společnosti podle § 101 odst. 2 a v tomto řízení se řádně pokračuje.
(2) Návrh podle odstavce 1 může společník podat jen tehdy, pokud jej
bez zbytečného odkladu poté, co na to společnost upozorní, nejpozději
však do jednoho měsíce, nepodá společnost.
§ 103
(1) Připouští-li to společenská smlouva, může společník za podmínek ve
společenské smlouvě určených a se souhlasem všech společníků splnit
svou vkladovou povinnost také provedením nebo prováděním práce nebo
poskytnutím nebo poskytováním služby. V takovém případě obsahuje
společenská smlouva i ocenění prováděné práce nebo poskytované služby
nebo způsob ocenění.
(2) Jestliže je společník povinen pro společnost provádět práci nebo jí
poskytovat služby, aniž tím plní svou vkladovou povinnost, poskytne mu
společnost podíl na zisku ve výši odpovídající ocenění provedených
prací nebo poskytnutých služeb, ledaže společenská smlouva stanoví jiný
způsob vypořádání.
§ 104
(1) Společnost nahradí společníkovi výdaje, které vynaložil při
zařizování záležitostí společnosti a které mohl rozumně pokládat za
potřebné; to platí obdobně pro obvyklý úrok z vynaložených výdajů,
počítaný od okamžiku jejich vynaložení.
(2) Právo na náhradu výdajů lze uplatnit do 3 měsíců od okamžiku jejich
vynaložení; k později uplatněnému právu se nepřihlíží.
(3) Se souhlasem všech společníků může ve lhůtě podle odstavce 2
společník započíst pohledávku na náhradu vynaložených výdajů podle
odstavce 1 a úrok proti pohledávce na splácení jeho vkladu.
§ 105
K rozhodování ve všech věcech společnosti je zapotřebí souhlasu všech
společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak.
§ 106
(1) Statutárním orgánem společnosti jsou všichni společníci, kteří
splňují požadavky stanovené v § 46. Společenská smlouva může určit, že
statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří společníci, kteří
splňují požadavky stanovené v § 46, nebo jeden z nich.
(2) Je-li podle společenské smlouvy určení některého ze společníků
podle odstavce 1 neodvolatelné, může soud toto určení na návrh
některého ze společníků zrušit, porušuje-li určený společník zvlášť
závažným způsobem své povinnosti.
§ 107
Každý společník může nahlížet do všech dokladů společnosti a
kontrolovat tam obsažené údaje; to platí obdobně pro společníkova
zástupce, bude-li zavázán ke stejné mlčenlivosti jako společník a
společnosti tuto skutečnost doloží.
§ 108
(1) Každý společník je oprávněn domáhat se u soudu za společnost proti
jinému společníkovi náhrady újmy, kterou společnosti způsobil, nebo
splnění jeho případné povinnosti plynoucí ze smlouvy o vypořádání újmy
podle § 53 odst. 3; ustanovení § 102 se použije přiměřeně.
(2) Společník nemá právo domáhat se náhrady újmy proti jinému
společníkovi podle odstavce 1, byla-li schválena smlouva o vypořádání
újmy podle § 53 odst. 3, ledaže ten, kdo újmu společnosti způsobil, ji
ovládá.
§ 109
(1) Bez svolení všech ostatních společníků nesmí společník podnikat v
předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani
zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Společník nesmí být
ani členem statutárního nebo jiného orgánu jiné obchodní korporace s
obdobným předmětem podnikání, ledaže se jedná o koncern.
(2) Společenská smlouva může zákaz konkurence upravit odlišně.
§ 110
(1) Společník může do společnosti přistoupit nebo ze společnosti
vystoupit změnou společenské smlouvy.
(2) Přistoupivší společník ručí i za dluhy společnosti vzniklé před
jeho přistoupením. Může však požadovat po ostatních společnících, aby
mu poskytli plnou náhradu za poskytnuté plnění a nahradili náklady s
tím spojené.
§ 111
(1) Po zániku účasti ve společnosti ručí společník jen za ty dluhy
společnosti, které vznikly před zánikem jeho účasti.
(2) Společník nemůže po společnosti požadovat, aby mu byl vyplacen
podíl nebo aby bylo mezi společníky rozděleno jmění.
§ 112
(1) Zisk a ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem.
(2) Společník má právo na podíl na zisku ve výši 25 % z částky, v níž
splnil svou vkladovou povinnost. Pokud zisk společnosti k vyplacení
této částky nepostačuje, rozdělí se mezi společníky v poměru částek, v
nichž splnili svou vkladovou povinnost. Zbylý zisk se dělí mezi
společníky podle odstavce 1.
(3) Jestliže je společníkovi poskytován podíl na zisku podle § 103
odst. 2, použije se ustanovení odstavce 2 nebo 3 jen na tu část zisku,
která není takto rozdělena.
(4) Obsahuje-li společenská smlouva ustanovení odchylné od odstavce 1
jen pro podíl na zisku nebo jen pro podíl na ztrátě, platí, existují-li
pochybnosti, že se toto ustanovení společenské smlouvy vztahuje jak na
podíl na zisku, tak na podíl na ztrátě.
(5) Odstavce 1 až 3 se použijí, nestanoví-li společenská smlouva jinak.
§ 113
(1) Společnost se zrušuje
a) výpovědí společníka podanou nejpozději 6 měsíců před uplynutím
účetního období, a to posledním dnem účetního období, ledaže
společenská smlouva určí lhůtu jinou,
b) dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým zrušuje společnost,
c) smrtí společníka, ledaže společenská smlouva připouští dědění
podílu,
d) zánikem společníka právnické osoby, ledaže společenská smlouva
připouští přechod podílu na právního nástupce,
e) dnem právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek
některého ze společníků nebo zamítnutí návrhu na zahájení insolvenčního
řízení pro nedostatek majetku nebo zrušením konkursu proto, že je
společníkův majetek zcela nepostačující,
f) dnem právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení některého ze
společníků,
g) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu některého
společníka ve společnosti, nebo právní mocí exekučního příkazu k
postižení podílu některého společníka ve společnosti po uplynutí lhůty
uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního
právního předpisu a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení
exekuce, právní mocí rozhodnutí o tomto,
h) dnem, v němž žádný ze společníků nebude splňovat požadavky podle §
46,
i) vyloučením společníka podle § 115 odst. 1, nebo
j) z jiných důvodů určených ve společenské smlouvě.
(2) Při důvodech zrušení společnosti uvedených v odstavci 1, s výjimkou
důvodů uvedených v písmenech b) a h), se mohou ostatní společníci do
okamžiku předložení konečné zprávy o průběhu likvidace likvidátorem
změnou společenské smlouvy dohodnout, že společnost trvá nadále i bez
společníka, jehož se důvod zrušení týká. Tato dohoda společníků může
být také předem obsažena ve společenské smlouvě.
(3) Byla-li společnost zrušena podle odstavce 1 písm. h), mohou se
společníci dohodnout na přistoupení společníka, který splňuje požadavky
podle § 46, a na tom, že společnost dále trvá.
(4) Účinností dohody podle odstavce 2 nebo 3 se ukončuje likvidace.
§ 114
(1) Byl-li poté, co se zbývající společníci dohodli na dalším trvání
společnosti, zrušen konkurs na majetek společníka z jiných důvodů než
pro splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že společníkův majetek byl
zcela nepostačující, účast společníka ve společnosti se dnem právní
moci takového rozhodnutí obnovuje, ledaže se společníci, včetně
společníka, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, dohodnou jinak.
(2) Vyplatila-li již společnost vypořádací podíl, obnoví se účast
společníka jen tehdy, nahradí-li ho společnosti do 2 měsíců od právní
moci rozhodnutí podle věty první; účast se obnovuje ke dni jejího
původního ukončení. To platí obdobně také pro případ pravomocného
zastavení výkonu rozhodnutí postižením podílu společníka nebo pro
případ pravomocného zastavení exekuce podle jiného právního předpisu.
(3) Pokud společnost, u které byly splněny důvody pro její zrušení
podle § 113 odst. 1 písm. e) až g), dosud nezanikla a jsou splněny
podmínky podle odstavců 1 a 2, mohou se všichni společníci včetně
společníka, jehož účast ve společnosti se obnovila, dohodnout, že
společnost nadále trvá.
§ 115
(1) Společník může navrhnout, aby soud společnost zrušil, jsou-li pro
to důležité důvody, zejména porušuje-li jiný společník zvlášť závažným
způsobem své povinnosti nebo není-li možné dosáhnout účelu, pro který
byla společnost založena.
(2) Společnost může navrhnout, aby soud vyloučil společníka, který
porušuje zvlášť závažným způsobem své povinnosti, ačkoliv byl k jejich
řádnému plnění společností vyzván a na možnost vyloučení písemně
upozorněn. S podáním návrhu na vyloučení společníka musí souhlasit
společníci, kteří mají ve společnosti většinu hlasů; k hlasu
vylučovaného společníka se nepřihlíží.
§ 116
Převod podílu společníka ve veřejné obchodní společnosti se zakazuje.
§ 117
(1) Dědic podílu, který se nechce stát společníkem, je oprávněn svou
účast ve společnosti vypovědět, a to ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se
stal dědicem, jinak se k této výpovědi nepřihlíží.
(2) Výpovědní doba činí 3 měsíce a po dobu jejího běhu není dědic
podílu povinen se podílet na činnosti společnosti.
(3) Podá-li dědic výpověď podle odstavce 1, platí, že se společníkem
nestal.
HLAVA III
KOMANDITNÍ SPOLEČNOST
§ 118
(1) Komanditní společnost je společnost, v níž alespoň jeden společník
ručí za její dluhy omezeně (dále jen „komanditista“) a alespoň jeden
společník neomezeně (dále jen „komplementář“).
(2) Firma obsahuje označení „komanditní společnost“, které může být
nahrazeno zkratkou „kom. spol.“ nebo „k. s.“. Komanditista, jehož jméno
je uvedeno ve firmě, ručí za dluhy společnosti jako komplementář.
Ustanovení § 95 odst. 3 se na postavení komanditistů nepoužije, ledaže
společenská smlouva určí jinak.
§ 119
Pokud ze společných ustanovení části druhé a této hlavy zákona neplyne
něco jiného, použijí se na komanditní společnost přiměřeně ustanovení o
veřejné obchodní společnosti.
§ 120
(1) Podíly komanditistů se určují podle poměru jejich vkladů.
(2) Výše vypořádacího podílu komanditisty se určí podle pravidel
stanovených tímto zákonem pro vypořádací podíl ve společnosti s ručením
omezeným.
§ 121
(1) Komanditista splní vkladovou povinnost ve výši a způsobem určeným
ve společenské smlouvě, jinak v penězích a bez zbytečného odkladu po
vzniku své účasti ve společnosti.
(2) Ustanovení § 103 se na postavení komanditistů nepoužije, ledaže
společenská smlouva určí jinak.
§ 122
Za dluhy společnosti ručí komanditista s ostatními společníky společně
a nerozdílně do výše svého nesplaceného vkladu podle stavu zápisu v
obchodním rejstříku.
§ 123
Ustanovení o převoditelnosti podílu ve společnosti s ručením omezeným
se použijí přiměřeně.
§ 124
Společenská smlouva obsahuje také
a) určení, který ze společníků je komplementář a který komanditista,
b) výši vkladu každého komanditisty.
§ 125
(1) Statutárním orgánem společnosti jsou všichni komplementáři, kteří
splňují požadavky stanovené v § 46. Společenská smlouva může určit, že
statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří z komplementářů,
kteří splňují požadavky stanovené v § 46, nebo jeden z nich.
(2) Neurčí-li společenská smlouva jinak, rozhodují ve věcech, které
nepřísluší statutárnímu orgánu, všichni společníci, přičemž zvlášť
hlasují komplementáři a zvlášť komanditisté.
§ 126
(1) Zisk a ztráta se dělí mezi společnost a komplementáře. Neurčí-li
společenská smlouva jiné dělení, dělí se zisk a ztráta mezi společnost
a komplementáře na polovinu.
(2) Komplementáři si část zisku a ztráty rozdělí podle § 112.
(3) Část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi
komanditisty v poměru jejich podílů. Ztrátu komanditisté nenesou.
(4) Odstavce 2 a 3 se použijí, neurčí-li společenská smlouva nebo
rozhodnutí všech společníků jinak.
§ 127
(1) Důvodem pro zrušení společnosti není
a) prohlášení konkursu na majetek komanditisty nebo zamítnutí návrhu na
zahájení insolvenčního řízení pro nedostatek majetku komanditisty anebo
zrušení konkursu proto, že je komanditistův majetek zcela
nepostačující,
b) schválení oddlužení komanditisty,
c) doručení vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu
rozhodnutí nebo v exekuci nebo, není-li podíl komanditisty
převoditelný, pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu
komanditisty, nebo právní moc exekučního příkazu k postižení podílu
komanditisty po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané
povinnosti podle zvláštního právního předpisu a, byl-li v této lhůtě
podán návrh na zastavení exekuce, právní moc rozhodnutí o tomto návrhu,
nebo
d) smrt nebo zánik komanditisty.
(2) Důvody podle odstavce 1 způsobují zánik účasti komanditisty ve
společnosti.
(3) Ke zrušení komanditní společnosti postačí, že požadavky § 46
nesplňuje žádný z komplementářů.
§ 128
(1) Účast komanditisty ve společnosti se obnovuje
a) zrušením konkursu na majetek komanditisty z jiných důvodů než pro
splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že je jeho majetek zcela
nepostačující,
b) pravomocným zastavením výkonu rozhodnutí postižením podílu
komanditisty ve společnosti, nebo
c) pravomocným zastavením exekuce podle jiného právního předpisu,
ledaže společenská smlouva určí jinak.
(2) Vyplatila-li již společnost vypořádací podíl, obnoví se
komanditistova účast, jen nahradí-li ho společnosti do 2 měsíců; účast
se obnovuje ke dni jejího původního ukončení.
Komanditní suma
§ 129
(1) Pokud společenská smlouva určí, že komanditisté ručí za dluhy
společnosti do výše určené částky (dále jen „komanditní suma“), uvede
se tato částka ve společenské smlouvě. Nelze sjednat nižší komanditní
sumu, než kolik činí vklad komanditisty.
(2) Postupuje-li společnost podle odstavce 1, uplatní se tyto výjimky z
úpravy komanditní společnosti
a) část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi
komanditisty v poměru jejich podílů a komanditních sum,
b) ztrátu uhradí komanditista s ostatními společníky podle svého
podílu, avšak jen do výše své komanditní sumy,
c) za dluhy společnosti ručí komanditista s ostatními společníky
společně a nerozdílně do výše jeho komanditní sumy zapsané v obchodním
rejstříku v době, kdy je věřitel vyzval k plnění.
§ 130
Komanditní suma se snižuje v rozsahu, ve kterém komanditista splnil
svou vkladovou povinnost.
§ 131
(1) Změny komanditní sumy jsou účinné jejich zápisem do obchodního
rejstříku.
(2) Pokud komanditista nebo společnost s jeho souhlasem uveřejnili
zvýšení jeho komanditní sumy anebo to věřitelům jinak oznámili, ručí
komanditista podle § 129 odst. 2 písm. c) do výše zvýšené komanditní
sumy.
HLAVA IV
SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 132
(1) Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí
společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové
povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli
věřitelem vyzváni k plnění.
(2) Firma obsahuje označení „společnost s ručením omezeným“, které může
být nahrazeno zkratkou „spol. s r.o.“ nebo „s.r.o.“.
§ 133
Podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným se určuje podle
poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního
kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak.
§ 134
(1) Plnění věřiteli poskytnuté společníkem z důvodu jeho ručení podle §
132 odst. 1 se započítává na splnění jeho nejdříve splatné vkladové
povinnosti.
(2) V případě, že započtení není možné, poskytne společníkovi náhradu
za jeho plnění společnost. Nedosáhne-li společník náhrady plnění od
společnosti, poskytnou mu náhradu za jeho plnění společníci v poměru, v
jakém nesplnili svou vkladovou povinnost podle stavu zapsaného v
obchodním rejstříku ke dni, v němž byl společník vyzván k plnění.
Druhy podílů
§ 135
(1) Společenská smlouva může připustit vznik různých druhů podílů.
Podíly, se kterými jsou spojena stejná práva a povinnosti, tvoří jeden
druh. Podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a
povinnosti, je podíl základní.
(2) Určí-li tak společenská smlouva, může společník vlastnit více
podílů, a to i různého druhu.
§ 136
Různé druhy podílů a jejich obsah se určí ve společenské smlouvě.
Kmenový list
§ 137
(1) Určí-li tak společenská smlouva, může být podíl společníka
představován kmenovým listem. Je-li podle společenské smlouvy dovolen
vznik více podílů pro jednoho společníka, může společnost vydat kmenový
list pro každý podíl.
(2) Kmenový list lze vydat pouze k podílu, jehož převoditelnost není
omezena nebo podmíněna.
(3) Kmenový list je cenný papír na řad. Kmenový list nelze vydat jako
zaknihovaný cenný papír.
(4) Kmenový list nemůže být veřejně nabízen nebo přijat k obchodování
na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu.
§ 138
(1) Kmenový list obsahuje
a) označení, že se jedná o kmenový list,
b) jednoznačnou identifikaci společnosti,
c) výši vkladu připadající na podíl,
d) jednoznačnou identifikaci společníka,
e) označení podílu, k němuž je kmenový list vydán, a
f) označení kmenového listu, jeho číslo a podpis jednatele nebo
jednatelů. Podpis může být nahrazen jeho otiskem, pokud jsou na listině
současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání nebo pozměnění.
(2) Byl-li vydán hromadný kmenový list, obsahuje také údaj o tom, kolik
kmenových listů nahrazuje, a označení podílů, které nahrazuje.
Seznam společníků
§ 139
(1) Společníci se zapisují do seznamu společníků, který vede
společnost.
(2) Do seznamu společníků se zapisuje jméno a bydliště nebo sídlo
společníka, případně jiná společníkem určená adresa pro doručování,
jeho podíl, označení podílu, jemu odpovídající výše vkladu, počet hlasů
náležející k podílu, povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu
peněžitými prostředky nad společníkův vklad (dále jen „příplatek“)
spojenou s podílem, bude-li určena, a den zápisu do seznamu společníků.
Pokud společník vlastní více podílů, uvede se jejich výše a jim
odpovídající výše vkladu u každého podílu. Vydala-li společnost více
druhů podílů, uvede se i jejich označení.
(3) Vydala-li společnost kmenové listy, zapisuje se o tom poznámka u
podílu, ke kterému byl kmenový list vydán, a číslo kmenového listu.
(4) Společnost provede zápis zapisované skutečnosti bez zbytečného
odkladu poté, co jí bude změna prokázána.
§ 140
Společnost vydá každému svému společníkovi na jeho písemnou žádost a za
úhradu nákladů opis nebo výpis údajů, které se ho týkají, a to
nejpozději do 7 dnů od doručení žádosti.
§ 141
(1) Údaje zapsané v seznamu společníků nesmí společnost používat jinak
než pro své potřeby ve vztahu ke společníkům. Za jiným účelem může tyto
údaje společnost použít jen se souhlasem společníků, kterých se údaje
týkají.
(2) Přestane-li společník být společníkem, společnost jej ze seznamu
společníků bez zbytečného odkladu vymaže.
Vklad
§ 142
(1) Minimální výše vkladu je 1 Kč, ledaže společenská smlouva určí, že
výše vkladu je vyšší.
(2) Výše vkladu může být pro jednotlivé podíly stanovena rozdílně.
§ 143
(1) Nepeněžitý vklad ocení znalec vybraný ze seznamu znalců vedeného
podle jiného právního předpisu. Odměna znalci za zpracování znaleckého
posudku se určí dohodou a hradí ji společnost. Vedle odměny náleží
znalci náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s vypracováním
znaleckého posudku. V případě, že společnost nevznikne, hradí odměnu
společně a nerozdílně zakladatelé.
(2) Znalce podle odstavce 1 vybírají při zakládání společnosti
zakladatelé, jinak jednatel.
(3) Posudek znalce obsahuje alespoň popis nepeněžitého vkladu, použité
metody ocenění nebo metodu ocenění, částku, na kterou se nepeněžitý
vklad oceňuje, a odůvodnění, jak znalec k tomu ocenění došel.
(4) Ustanovení § 468 až 473 se použijí obdobně; případné nové ocenění
se provede podle odstavců 1 a 2.
§ 144
(1) Ve společenské smlouvě, v prohlášení o zvýšení vkladu nebo v
prohlášení o převzetí vkladové povinnosti se uvede i popis nepeněžitého
vkladu, jeho ocenění a částka, která se započítává na emisní kurs.
Částka, která se započítává na emisní kurs, nesmí být vyšší než ocenění
uvedené v posudku znalce nebo ocenění podle § 468 nebo 469.
(2) Rozdíl mezi cenou nepeněžitého vkladu určenou posudkem znalce nebo
podle § 468 nebo 469 a výší vkladu společníka tvoří vkladové ážio,
ledaže společenská smlouva nebo rozhodnutí valné hromady určí, že se
tento rozdíl nebo jeho část vrací vkladateli nebo se použije se
souhlasem společníka na tvorbu rezervního fondu.
§ 145
Vznikne-li rozdělením podílu ve společnosti nový podíl, musí být
zachována nejnižší výše vkladu požadovaná tímto zákonem nebo
společenskou smlouvou; k rozdělení podílu v rozporu s tím se
nepřihlíží.
Společenská smlouva
§ 146
(1) Společenská smlouva obsahuje také
a) firmu společnosti,
b) předmět podnikání nebo činnosti společnosti,
c) určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla,
d) určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi
spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů,
e) výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly,
f) výši základního kapitálu a
g) počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost.
(2) Společenská smlouva při založení společnosti obsahuje také
a) vkladovou povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro její splnění,
b) údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem nebo jednateli,
popřípadě členy jiných orgánů společnosti, kteří mají být podle tohoto
zákona voleni valnou hromadou,
c) určení správce vkladů a d) u nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho
ocenění, částku, kterou se započítává na emisní kurs, a určení osoby
znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu.
(3) Údaje podle odstavce 2 lze po vzniku společnosti a po splnění
vkladové povinnosti ze společenské smlouvy vypustit.
§ 147
(1) Společenská smlouva může být měněna dohodou všech společníků; pro
tuto dohodu se vyžaduje veřejná listina. Stanoví-li tak společenská
smlouva, může být měněna i rozhodnutím valné hromady.
(2) Rozhodnutí valné hromady, jehož důsledkem je změna společenské
smlouvy, nahrazuje rozhodnutí o změně společenské smlouvy. Takové
rozhodnutí valné hromady se osvědčuje veřejnou listinou.
(3) Neplyne-li z rozhodnutí valné hromady, jakým způsobem se
společenská smlouva mění, změní její obsah jednatel v souladu s
rozhodnutím valné hromady. O změně obsahu společenské smlouvy
jednatelem se pořizuje veřejná listina.
§ 148
Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku se
splatí celé vkladové ážio a na každý peněžitý vklad nejméně jeho 30 %.
§ 149
(1) Společnost může nabýt svůj podíl, nejde-li o jeho nabytí smlouvou o
převodu podílu; to platí obdobně pro nabytí podílu společnosti jí
ovládanou osobou nebo osobou jednající svým jménem na účet této
ovládané osoby.
(2) Společnost, která nabude svůj podíl, nevykonává s tímto podílem
hlasovací práva.
(3) Právo na podíl na zisku spojené s vlastním podílem v majetku
společnosti zaniká jeho splatností. Nevyplacený zisk společnost převede
na účet nerozděleného zisku z minulých let.
(4) V případě, že společnost nabude všechny své podíly, převede je nebo
některý z nich jednatel do 3 měsíců od nabytí posledního z nich na
třetí osobu, jinak soud společnost i bez návrhu zruší. Hodnota podílů
se určí na základě znaleckého posudku; § 143 se použije obdobně.
Díl 2
Práva a povinnosti společníků
Vkladová povinnost
§ 150
(1) Společník splní vkladovou povinnost ve lhůtě určené společenskou
smlouvou, nejpozději však do 5 let ode dne vzniku společnosti nebo od
převzetí vkladové povinnosti za trvání společnosti.
(2) Vkladové povinnosti nemůže být společník zproštěn, ledaže jde o
snížení základního kapitálu.
§ 151
(1) Společník, který je v prodlení se splacením peněžitého vkladu,
uhradí společnosti úrok z prodlení ve výši dvojnásobku sazby úroku z
prodlení stanovené jiným právním předpisem z dlužné částky, ledaže
společenská smlouva určí jinak.
(2) Společníka, který je v prodlení se splněním vkladové povinnosti,
může ze společnosti valná hromada vyloučit. Má-li společník více
podílů, týká se vyloučení jen toho podílu, ohledně něhož je společník v
prodlení s plněním vkladové povinnosti, ledaže společenská smlouva určí
jinak. Na vyloučení společníka se použijí obdobně ustanovení občanského
zákoníku upravující vyloučení člena spolku pro závažné porušení
povinností; ustanovení o možnosti přezkoumat vyloučení soudem se
nepoužije.
(3) Současně s vyloučením vyzve společnost písemně vyloučeného
společníka, aby jí odevzdal bez zbytečného odkladu kmenový list, byl-li
vydán, s upozorněním, že jinak bude postupováno podle § 152 až 154.
Povinnost odevzdat kmenový list
§ 152
(1) Stanoví-li tak zákon, odevzdá společník bez zbytečného odkladu
kmenový list společnosti.
(2) V případě prodlení společníků s odevzdáním kmenových listů
stahovaných společností na základě zákona z oběhu za účelem jejich
výměny, vyznačení nové výše vkladu nebo zničení, vyzve jednatel
společníky způsobem stanoveným zákonem a společenskou smlouvou pro
svolání valné hromady, aby tak učinili v přiměřené lhůtě, kterou jim k
tomu určí, s upozorněním, že jinak budou nepředložené nebo nevrácené
kmenové listy prohlášeny za neplatné.
(3) Kmenové listy, které nebyly přes výzvu v dodatečné lhůtě odevzdány,
jednatel prohlásí za neplatné a prohlášení bez zbytečného odkladu
oznámí držitelům, jejichž kmenových listů se neplatnost dotýká, na
adresu uvedenou v seznamu společníků a současně ho zveřejní.
§ 153
(1) Kmenové listy, které mají být vydány místo kmenových listů
prohlášených za neplatné, společnost prodá za přiměřenou cenu. Na
prodej kmenových listů společnosti se použije přiměřeně ustanovení §
213 odst. 1.
(2) Zprávu o chystaném prodeji oznámí společnost bývalým společníkům,
jejichž kmenové listy byly prohlášeny za neplatné.
(3) Společnost má právo na náhradu nákladů, které jí vzniknou
prohlášením kmenových listů za neplatné a vydáním nových kmenových
listů.
(4) Nepodaří-li se nové kmenové listy postupem podle odstavce 1 prodat
do 3 měsíců od prohlášení neodevzdaných kmenových listů za neplatné,
rozhodne valná hromada bez zbytečného odkladu o snížení základního
kapitálu o výši vkladů připadajících na neprodané kmenové listy.
§ 154
(1) Společnost může proti pohledávce společníka, jehož kmenový list byl
prohlášen za neplatný, na zaplacení kupní ceny nebo částky odpovídající
výši splněné vkladové povinnosti započíst pohledávky, které proti němu
vznikly v souvislosti s prohlášením kmenového listu za neplatný a
vydáním nových kmenových listů.
(2) Rozdíl společnost vyplatí bývalému společníkovi, jehož kmenový list
byl prohlášen za neplatný, bez zbytečného odkladu po započtení, jinak
po jeho prodeji podle § 153 nebo po zápisu snížení základního kapitálu
do obchodního rejstříku.
(3) V případě, že za kmenový list stahovaný z oběhu nemá být vydán
nový, není jeho prohlášením za neplatný dotčeno právo bývalého
společníka, jehož kmenový list byl prohlášen za neplatný, na zaplacení
částky odpovídající výši splněné vkladové povinnosti.
(4) Kmenový list odevzdaný za účelem jeho výměny nebo zničení
společnost zničí bez zbytečného odkladu po účinnosti snížení základního
kapitálu nebo jiného důvodu, pro nějž byl kmenový list odevzdán.
(5) Ustanovení § 542 a 543 se použijí obdobně.
Právo na informace
§ 155
Společník má právo na valné hromadě i mimo ni požadovat od jednatelů
informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti, kontrolovat
údaje obsažené v předložených dokladech a další práva na informace
určená společenskou smlouvou; to platí obdobně pro společníkova
zástupce, bude-li zavázán alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník
a společnosti tuto skutečnost doloží.
§ 156
(1) Jednatelé mohou poskytnutí informace podle § 155 zcela nebo zčásti
odmítnout jen tehdy, pokud
a) jde o utajovanou informaci podle jiného právního předpisu,
b) je požadovaná informace veřejně dostupná.
(2) V případě sporu rozhodne na návrh společníka o tom, zda je
společnost povinna informaci poskytnout, soud; k právu uplatněnému po
uplynutí 1 měsíce ode dne oznámení o odmítnutí poskytnutí informace se
nepřihlíží.
(3) Po dobu řízení podle odstavce 2 neběží promlčecí lhůta pro
uplatnění práv, která jsou na požadovaných vysvětleních závislá.
Společnická žaloba
§ 157
(1) Každý společník je oprávněn domáhat se za společnost náhrady újmy
proti jednateli nebo splnění jeho případné povinnosti plynoucí z dohody
podle § 53 odst. 3 a v těchto řízeních společnost zastupovat; to platí
obdobně pro následný výkon rozhodnutí.
(2) Společník nemá právo domáhat se náhrady újmy proti jednateli podle
odstavce 1 tehdy, bylo-li o ní rozhodnuto podle § 53 odst. 3, ledaže
ten, kdo újmu společnosti způsobil, je jejím jediným společníkem nebo
osobou, která ji ovládá.
(3) Společnickou žalobu lze podat také,
a) způsobí-li společnosti újmu člen dozorčí rady, byla-li zřízena,
b) způsobí-li společnosti újmu vlivná osoba,
c) pro uplatnění práva společníka domáhat se za společnost splnění
vkladové povinnosti proti společníkovi, který je v prodlení s jejím
plněním, nebo
d) pro uplatnění práva společnosti na vyloučení společníka ze
společnosti soudem pro neplnění vkladové povinnosti.
(4) Jednatelem, členem dozorčí rady nebo vlivnou osobou se pro potřeby
společnické žaloby rozumí také ten, kdo v takovéto pozici již není, ale
byl v ní v době vzniku újmy, jejíž náhrada je po něm společností
zastoupenou společníkem požadována.
§ 158
Před uplatněním práva podle § 157 vůči jednateli informuje společník
písemně o svém záměru dozorčí radu, byla-li zřízena.
§ 159
Pokud informovaný orgán neuplatní u soudu právo, které za společnost
hodlá uplatnit společník, bez zbytečného odkladu po doručení informace
podle § 158, může společník toto právo uplatnit za společnost sám.
§ 160
Přestane-li být společník, který společnickou žalobu podal,
společníkem, zastupuje v řízení společnost jeho právní nástupce.
§ 161
Podíl na zisku
(1) Společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení
mezi společníky v poměru svých podílů, ledaže společenská smlouva určí
jinak. Neurčí-li společenská smlouva nebo valná hromada jinak, vyplácí
se podíl na zisku v penězích.
(2) Společnost vyplatí podíl na zisku na své náklady a nebezpečí na
adresu společníka nebo bezhotovostním převodem na jeho účet, ledaže
společenská smlouva nebo usnesení valné hromady určí jinak.
(3) U podílů, se kterými je spojen pevný podíl na zisku, se usnesení
valné hromady o rozdělení podílu na zisku nevyžaduje. Pevný podíl na
zisku je splatný do 3 měsíců od schválení účetní závěrky, z níž právo
na podíl na zisku vyplývá.
(4) Částka k rozdělení mezi společníky nesmí překročit výši
hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o
nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích
období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu s tímto
zákonem a společenskou smlouvou.
Příplatky
§ 162
(1) Společenská smlouva může určit, že společnost může usnesením valné
hromady společníkům uložit povinnost poskytnout peněžitý příplatek
(dále jen „příplatková povinnost“).
(2) Společenská smlouva určí, jakou výši nesmí příplatky ve svém
souhrnu překročit, jinak se k usnesení valné hromady o příplatkové
povinnosti nepřihlíží. Společenská smlouva také určí, zda a s jakými
podíly je příplatek spojen.
(3) Příplatky poskytují společníci podle poměru svých podílů, ledaže
společenská smlouva určí jinak.
§ 163
(1) Společník může se souhlasem jednatele společnosti poskytnout
příplatek i tehdy, pokud tak nestanoví společenská smlouva.
(2) Příplatek podle odstavce 1 je možné poskytnout i jako nepeněžitý;
ustanovení § 143 se použije obdobně.
§ 164
(1) Společník, který pro příplatkovou povinnost nehlasoval, může
společnosti písemně oznámit, že vystupuje ze společnosti ohledně
podílu, na který je příplatková povinnost vázána. Účinností vystoupení
příplatková povinnost zaniká.
(2) Vystoupit ze společnosti lze do 1 měsíce ode dne rozhodnutí valné
hromady o příplatkové povinnosti nebo ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že
valná hromada rozhodla o příplatkové povinnosti podle § 174 odst. 3
nebo že bylo přijato rozhodnutí o příplatkové povinnosti mimo valnou
hromadu podle § 177, jinak se k vystoupení nepřihlíží.
(3) Právo vystoupit ze společnosti může uplatnit pouze společník, který
zcela splnil svoji vkladovou povinnost spojenou s podílem, na který
byla příplatková povinnost vázána.
(4) Vystoupení společníka je účinné posledním dnem měsíce, ve kterém
došlo písemné oznámení podle odstavce 1 společnosti.
(5) Odstavce 1 až 4 se nepoužijí, určí-li společenská smlouva jinak.
§ 165
Poruší-li společník příplatkovou povinnost, použije se obdobně § 151,
ledaže společník vystoupil ze společnosti podle § 164.
§ 166
(1) Valná hromada může rozhodnout, že poskytnutý příplatek bude v
rozsahu, v jakém převyšuje ztrátu společnosti, vrácen společníkovi.
(2) Nerozhodne-li valná hromada jinak, vrací se příplatek společníkovi
poměrně podle výše, v jakém jej poskytl; nejdříve se vrací příplatek
poskytnutý společníkem podle § 162 odst. 1.
Díl 3
Orgány společnosti
Valná hromada
§ 167
(1) Společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na
valné hromadě nebo mimo ni.
(2) Připouští-li společenská smlouva hlasování na valné hromadě nebo
rozhodování mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků, musí
být podmínky tohoto hlasování nebo rozhodování určeny tak, aby
umožňovaly společnosti ověřit totožnost osoby oprávněné vykonávat
hlasovací právo a určit podíly, s nimiž je spojeno vykonávané hlasovací
právo, jinak se k hlasům odevzdaným takovým postupem ani k účasti takto
hlasujících společníků nepřihlíží.
(3) Podmínky hlasování nebo rozhodování podle odstavce 2 určí
společenská smlouva a vždy se uvedou v pozvánce na valnou hromadu nebo
v návrhu rozhodnutí podle § 175; neobsahuje-li tyto podmínky
společenská smlouva, určí je statutární orgán.
(4) Za hlasování na valné hromadě s využitím technických prostředků se
považuje i hlasování takovým způsobem, že společníci odevzdají své
hlasy písemně před konáním valné hromady (dále jen „korespondenční
hlasování“).
§ 168
(1) Společník se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení.
Plná moc musí být udělena písemně a musí z ní vyplývat, zda byla
udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách.
(2) Zástupce oznámí v dostatečném předstihu před konáním valné hromady
společníkovi veškeré skutečnosti, které by mohly mít pro společníka
význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů se
zájmy zástupce.
§ 169
(1) Neurčí-li společenská smlouva jinak, je valná hromada schopná se
usnášet, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech
hlasů.
(2) Každý společník má jeden hlas na každou 1 Kč vkladu, ledaže
společenská smlouva určí jinak.
(3) Při posuzování schopnosti valné hromady se usnášet se nepřihlíží k
hlasům společníků, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo.
§ 170
Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků,
ledaže společenská smlouva určí jinak.
§ 171
(1) Souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků se
vyžaduje
a) k přijetí rozhodnutí o změně obsahu společenské smlouvy,
b) k rozhodnutí, jehož důsledkem se mění společenská smlouva,
c) k rozhodnutí o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti
započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na
splnění vkladové povinnosti, a
d) k rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací.
(2) K přijetí rozhodnutí o změně společenské smlouvy, kterým se
zasahuje do práv nebo povinností pouze některých společníků, se
vyžaduje jejich souhlas. Zasahuje-li se změnou společenské smlouvy do
práv a povinností všech společníků, vyžaduje se souhlas všech
společníků.
§ 172
(1) Rozhodnutí valné hromady o skutečnostech podle § 171 odst. 1 a o
dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem do
obchodního rejstříku, se osvědčuje veřejnou listinou.
(2) Obsahem veřejné listiny je také schválený text změny společenské
smlouvy, je-li měněna, a jmenovité uvedení společníků, kteří pro změnu
hlasovali.
§ 173
(1) Společník nevykonává hlasovací právo, jestliže
a) valná hromada rozhoduje o jeho nepeněžitém vkladu,
b) valná hromada rozhoduje o jeho vyloučení nebo o podání návrhu na
jeho vyloučení soudem,
c) valná hromada rozhoduje o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve
shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z
funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu
funkce, nebo
d) je v prodlení s plněním vkladové povinnosti nebo se splněním
příplatkové povinnosti, a to v rozsahu prodlení.
(2) Zákaz výkonu hlasovacích práv neplatí v případě, že všichni
společníci jednají ve shodě.
§ 174
(1) Neurčí-li společenská smlouva jinak, může společník nepřítomný na
jednání valné hromady dodatečně písemně vykonat své hlasovací právo, a
to nejdéle do 7 dnů ode dne konání valné hromady.
(2) Hlasuje-li společník postupem podle odstavce 1, platí, že byl při
projednávání této záležitosti na valné hromadě přítomen.
(3) Ustanovení § 175 odst. 3 a § 177 se použijí obdobně.
Rozhodování per rollam
§ 175
(1) Nevyloučí-li společenská smlouva rozhodování mimo valnou hromadu
(dále také jen „rozhodování per rollam“), zašle osoba oprávněná svolat
valnou hromadu návrh rozhodnutí na adresu uvedenou v seznamu společníků
nebo jiným způsobem určeným společenskou smlouvou.
(2) Návrh rozhodnutí obsahuje také
a) lhůtu pro doručení vyjádření společníka, určenou společenskou
smlouvou, jinak 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení
návrhu společníkovi,
b) podklady potřebné pro jeho přijetí a
c) další údaje, určí-li tak společenská smlouva.
(3) Vyžaduje-li tento zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo
osvědčeno veřejnou listinou, uvede se ve vyjádření společníka i obsah
návrhu rozhodnutí valné hromady, jehož se vyjádření týká; podpis na
vyjádření musí být úředně ověřen.
§ 176
(1) Nedoručí-li společník ve lhůtě podle § 175 odst. 2 písm. a) osobě
oprávněné ke svolání valné hromady souhlas s návrhem usnesení, platí,
že s návrhem nesouhlasí.
(2) Většina se počítá z celkového počtu hlasů všech společníků.
§ 177
Rozhodnutí podle § 175 a 176 včetně dne jeho přijetí oznámí společnost
nebo osoba oprávněná svolat valnou hromadu všem společníkům bez
zbytečného odkladu ode dne jeho přijetí.
Kumulativní hlasování
§ 178
Určí-li tak společenská smlouva, volí se členové orgánů společnosti
kumulativním hlasováním.
§ 179
(1) Pro účely kumulativního hlasování se počet hlasů společníka zjistí
tak, že počet hlasů, jimiž společník nakládá na valné hromadě, se
znásobí počtem volených míst členů orgánu společnosti. Jestliže se volí
jednatelé i členové dozorčí rady, byla-li zřízena, zjišťuje se pro
účely kumulativního hlasování počet hlasů společníka pro každý orgán
odděleně.
(2) Při kumulativním hlasování je společník oprávněn použít všechny
hlasy, se kterými nakládá, nebo jejich libovolný počet jen pro určitou
osobu nebo pro určité osoby.
(3) Při kumulativním hlasování se na valné hromadě hlasuje o každém
členu orgánu samostatně. Při kumulativním hlasování se odevzdávají
pouze hlasy pro volbu určité osoby nebo osob.
(4) Má-li být odvolán člen orgánu společnosti zvolený kumulativním
hlasováním, lze ho odvolat jen se souhlasem většiny těch členů, kteří
hlasovali pro jeho zvolení, nebo jejich právních nástupců; to neplatí,
porušil-li tento člen orgánu společnosti závažně své povinnosti.
§ 180
(1) Při kumulativním hlasování jsou zvoleny ty osoby, pro jejichž volbu
byl odevzdán nejvyšší počet hlasů, bylo-li hlasováno alespoň
nadpoloviční většinou všech hlasů společníků přítomných na valné
hromadě, zjištěných pro účely kumulativního hlasování.
(2) Získá-li více osob stejný počet hlasů, hlasuje se o těchto osobách
znovu. Pokud mají i při opakovaném hlasování stejný počet hlasů,
rozhodne los.
(3) V zápisu z valné hromady musí být uvedeno, kolika hlasy bylo
hlasováno pro volbu nebo odvolání každé navrhované osoby a jmenný
seznam těch, kteří tak hlasovali.
Svolání valné hromady
§ 181
(1) Valnou hromadu svolává jednatel alespoň jednou za účetní období,
ledaže tento zákon nebo společenská smlouva určí, že valná hromada má
být svolána častěji.
(2) Řádnou účetní závěrku projedná valná hromada nejpozději do 6 měsíců
od posledního dne předcházejícího účetního období.
§ 182
Jednatel svolá jednání valné hromady bez zbytečného odkladu poté, co
zjistí, že společnosti hrozí úpadek podle jiného právního předpisu,
nebo z jiných vážných důvodů, zejména je-li ohrožen cíl sledovaný
společností, a navrhne valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí
jiného vhodného opatření, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.
§ 183
V případě, že společnost nemá jednatele nebo jednatel dlouhodobě neplní
své povinnosti, svolá valnou hromadu kterýkoliv společník. Vyžadují-li
to zájmy společnosti, svolá valnou hromadu dozorčí rada, je-li zřízena.
§ 184
(1) Termín konání valné hromady a její pořad se společníkům oznámí
písemně nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání, neurčí-li společenská
smlouva jinak; součástí pozvánky je i návrh usnesení valné hromady.
(2) Pozvánka se zašle na adresu společníka uvedenou v seznamu
společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak.
(3) Společník se může vzdát práva na včasné a řádné svolání valné
hromady podle odstavce 1 písemným prohlášením s úředně ověřeným
podpisem nebo ústním prohlášením učiněným na valné hromadě. Prohlášení
na valné hromadě se uvede v zápisu o jednání valné hromady.
Osvědčuje-li se rozhodnutí valné hromady veřejnou listinou, uvede se
prohlášení v této veřejné listině. Prohlášení má účinky i vůči každému
dalšímu nabyvateli podílu tohoto společníka.
(4) Jednatel se vždy účastní valné hromady.
§ 185
Záležitosti neuvedené v pozvánce lze projednat jen tehdy, jsou-li
přítomni a souhlasí-li s jejich projednáním všichni společníci.
§ 186
Doba a místo jednání valné hromady nesmí nepřiměřeně omezovat právo
společníka účastnit se valné hromady.
§ 187
(1) Společník nebo společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10 %
základního kapitálu nebo 10% podíl na hlasovacích právech (dále jen
„kvalifikovaný společník“), mohou požádat jednatele, aby svolal valnou
hromadu k projednání jimi navržených záležitostí.
(2) Jestliže valná hromada není svolána do 1 měsíce ode dne doručení
žádosti a nekoná se v přiměřené lhůtě, je ji kvalifikovaný společník
oprávněn svolat sám; ustanovení § 184 až 186 se použijí obdobně.
Náklady spojené se svoláním valné hromady nese společnost, ledaže bylo
svolání zjevně neopodstatněné.
Průběh valné hromady
§ 188
(1) Valná hromada zvolí svého předsedu a zapisovatele; do doby zvolení
předsedy a v případě, že předseda zvolen nebyl, řídí valnou hromadu
její svolavatel. Nebyl-li zvolen zapisovatel, určí jej svolavatel valné
hromady.
(2) Přítomné společníky zapíše společnost do listiny přítomných s
uvedením jména a sídla nebo bydliště společníka, popřípadě i jména a
bydliště nebo sídla jeho zástupce a počtu hlasů, se kterými tento
společník na valné hromadě nakládá. Ustanovení § 413 odst. 2 a 3 se
použije obdobně.
(3) Zapisovatel vyhotoví zápis z jednání valné hromady do 15 dnů ode
dne jejího ukončení a bez zbytečného odkladu ho na náklady společnosti
zašle všem společníkům; zápis podepisuje předseda valné hromady nebo
svolavatel, nebyl-li předseda zvolen, a zapisovatel.
§ 189
(1) Zápis obsahuje
a) firmu a sídlo společnosti,
b) místo a dobu konání valné hromady,
c) jméno předsedy nebo svolavatele a zapisovatele,
d) rozhodnutí valné hromady s uvedením výsledků hlasování,
e) případná odmítnutí jednatele poskytnout informace podle § 156 a
f) obsah protestu společníka, jednatele, popřípadě člena dozorčí rady,
je-li zřízena, týkajícího se rozhodnutí valné hromady, jestliže o to
protestující na valné hromadě požádá.
(2) K zápisu se přiloží předložené návrhy, prohlášení a listina
přítomných.
§ 190
(1) Valná hromada rozhoduje usnesením.
(2) Do působnosti valné hromady patří
a) rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, určí-li tak
společenská smlouva nebo zákon, nedochází-li k ní na základě zákona,
b) rozhodování o změnách výše základního kapitálu nebo o připuštění
nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči
společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti,
c) volba a odvolání jednatele, případně dozorčí rady, byla-li zřízena,
d) volba a odvolání likvidátora, určí-li tak společenská smlouva,
e) schvalování udělení a odvolání prokury, ledaže společenská smlouva
určí jinak,
f) rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, určí-li tak
společenská smlouva,
g) schvalování řádné, mimořádné, konsolidované účetní závěrky a v
případech, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis, i mezitímní
účetní závěrky, rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a úhrady
ztrát,
h) rozhodnutí o přeměně společnosti, ledaže zákon upravující přeměny
obchodních společností a družstev stanoví jinak,
i) schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části,
která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo
podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti,
j) schválení smlouvy o tichém společenství,
k) schválení finanční asistence,
l) rozhodnutí o převzetí účinků jednání učiněných za společnost před
jejím vznikem,
m) rozhodnutí o naložení s vkladovým ážiem,
n) rozhodování o změně druhu kmenového listu,
o) další případy, které do působnosti valné hromady svěřuje tento
zákon, jiný právní předpis nebo společenská smlouva.
(3) Valná hromada si může vyhradit rozhodování případů, které podle
tohoto zákona náleží do působnosti jiného orgánu společnosti.
§ 191
(1) Každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo
likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti
usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o
neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními
předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou
hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo
podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel
dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3
nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí.
Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.
(2) Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto
usnesení s dobrými mravy.
§ 192
(1) Nebylo-li právo podle § 191 uplatněno v zákonné lhůtě, případně
nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost
usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis
stanoví jinak.
(2) Neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat,
nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl
podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady
nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro
neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě
zjistit. (3) Je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, že podán
byl.
§ 193
(1) Neplatnosti rozhodnutí jiných orgánů společnosti se mohou osoby
podle § 191 dovolávat pouze tehdy, byla-li tato rozhodnutí činěna v
působnosti valné hromady; ustanovení § 191 a 192 se použijí přiměřeně.
(2) Porušila-li společnost při svolání valné hromady nebo v jejím
průběhu právo společníka závažným způsobem, má společník právo na
přiměřené zadostiučinění podle ustanovení občanského zákoníku
upravujícího právo člena spolku na přiměřené zadostiučinění.
Jednatelé
§ 194
(1) Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů.
(2) Určí-li tak společenská smlouva, tvoří více jednatelů kolektivní
orgán; ustanovení § 440 a 444 se použijí obdobně.
§ 195
(1) Jednateli přísluší obchodní vedení společnosti. Má-li společnost
více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán, vyžaduje se k
rozhodnutí o obchodním vedení společnosti souhlas většiny z nich,
ledaže společenská smlouva určí jinak.
(2) Nikdo není oprávněn udělovat jednateli pokyny týkající se
obchodního vedení; tím není dotčen § 51 odst. 1.
§ 196
Jednatel zajišťuje řádné vedení předepsané evidence a účetnictví,
vedení seznamu společníků a na žádost informuje společníky o věcech
společnosti.
§ 197
Jednatel bez zbytečného odkladu poté, co se dozví, že došlo ke změně
společenské smlouvy na základě jakékoliv právní skutečnosti, vyhotoví
úplné znění společenské smlouvy a uloží je spolu s listinami
prokazujícími změnu do sbírky listin obchodního rejstříku (dále jen
„sbírka listin“).
§ 198
(1) V případě smrti jednatele, odstoupení nebo odvolání z funkce anebo
jiného ukončení jeho funkce, zvolí valná hromada do 1 měsíce nového
jednatele.
(2) Zanikne-li právnická osoba, která je jednatelem, s právním
nástupcem, stává se jednatelem její právní nástupce, nestanoví-li
společenská smlouva jinak. Zanikne-li právnická osoba, která je
jednatelem, s likvidací, použije se odstavec 1 obdobně.
(3) Nebude-li jednatel zvolen podle odstavce 1, jmenuje jednatele soud
na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude
řádně zvolen nový jednatel, jinak může soud společnost i bez návrhu
zrušit a nařídit její likvidaci.
§ 199
(1) Bez svolení všech společníků jednatel nesmí
a) podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti, a to ani ve
prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro
jiného,
b) být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným
předmětem činnosti nebo podnikání nebo osobou v obdobném postavení,
ledaže se jedná o koncern, nebo
c) účastnit se na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s
neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným
nebo obdobným předmětem činnosti nebo podnikání.
(2) Pokud všichni společníci při založení společnosti nebo v okamžiku
zvolení jednatele byli jednatelem na některou z okolností podle
odstavce 1 výslovně upozorněni nebo vznikla-li později a jednatel na ni
písemně upozornil všechny společníky, má se za to, že jednatel činnost,
které se zákaz týká, zakázanou nemá. To neplatí, pokud kterýkoli ze
společníků vyslovil nesouhlas s činností jednatele podle odstavce 1 do
jednoho měsíce ode dne, kdy na ni byl jednatelem upozorněn.
(3) Společenská smlouva může se souhlasem všech společníků určit další
omezení činnosti jednatele.
(4) Společenská smlouva může určit, v jakém rozsahu se zákaz konkurence
vztahuje také na společníky.
§ 200
Finanční asistence
(1) Neurčí-li společenská smlouva další podmínky, může společnost
poskytnout finanční asistenci, jestliže
a) finanční asistence je poskytnuta za spravedlivých podmínek, zejména
pokud jde o úročení nebo zajištění finanční asistence ve prospěch
společnosti,
b) jednatel vypracuje písemnou zprávu, ve které poskytnutí finanční
asistence věcně zdůvodní, včetně uvedení výhod a rizik z toho pro
společnost plynoucích, uvede podmínky, za jakých bude finanční
asistence poskytnuta, a zdůvodní, proč poskytnutí finanční asistence
není v konfliktu se zájmem společnosti.
(2) Zprávu podle odstavce 1 písm. b) uloží společnost do sbírky listin
bez zbytečného odkladu poté, co valná hromada finanční asistenci
schválí; zpráva musí být k dispozici společníkům v sídle společnosti od
odeslání pozvánek na valnou hromadu a musí být volně dostupná na této
valné hromadě společníkům.
(3) Při poskytování finanční asistence se odstavce 1 a 2 nevztahují na
finanční instituce podle jiného zákona upravujícího činnost bank, pokud
je poskytována v obvyklých mezích jejich hlavní činnosti.
Dozorčí rada
§ 201
(1) Společnost zřídí dozorčí radu, určí-li tak společenská smlouva nebo
jiný právní předpis.
(2) Neurčí-li společenská smlouva jinak, dozorčí rada
a) dohlíží na činnost jednatelů,
b) nahlíží do obchodních a účetních knih, jiných dokladů a účetních
závěrek a kontroluje tam obsažené údaje,
c) podává žalobu podle § 187 a
d) podává jednou ročně zprávu o své činnosti valné hromadě.
(3) Členem dozorčí rady nemůže být jednatel společnosti nebo jiná osoba
oprávněná podle zápisu v obchodním rejstříku jednat za společnost.
(4) Na členy dozorčí rady se použijí obdobně § 198 a 199.
Díl 4
Zánik účasti společníka ve společnosti
§ 202
Vystoupení společníka
(1) Společník může ze společnosti vystoupit jen, připouští-li to tento
zákon.
(2) Neurčí-li společenská smlouva jinak, společník, který nesouhlasil s
přijatým rozhodnutím valné hromady o
a) změně převažující povahy podnikání společnosti, nebo
b) prodloužení trvání společnosti,
a hlasoval na valné hromadě proti, může ze společnosti vystoupit. Na
vystoupení společníka ze společnosti se použije obdobně ustanovení §
164 ohledně těch jeho podílů, kterými hlasoval proti.
(3) Současně s oznámením o vystoupení ze společnosti odevzdá společník
společnosti kmenový list, byl-li vydán, jinak je vystoupení neúčinné.
§ 203
Dohoda o ukončení účasti společníka
Účast společníka ve společnosti může být ukončena písemnou dohodou s
úředně ověřenými podpisy všech společníků a odevzdáním kmenového listu
společnosti, byl-li vydán.
§ 204
Vyloučení společníka
(1) Společnost se může domáhat u soudu vyloučení společníka, který
porušuje zvlášť závažným způsobem svou povinnost, ačkoliv byl k jejímu
plnění vyzván a na možnost vyloučení písemně upozorněn; tím není dotčen
§ 151.
(2) Povinnost učinit výzvu podle odstavce 1 není dána, jestliže
porušení povinnosti mělo právní následky, které nelze odstranit.
(3) Bez zbytečného odkladu po vyloučení společníka ze společnosti
odevzdá společník společnosti kmenový list, byl-li vydán.
§ 205
Zrušení účasti společníka soudem
(1) Společník může navrhnout, aby soud zrušil jeho účast ve
společnosti, nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby ve společnosti
setrval; to neplatí, jedná-li se o jediného společníka.
(2) Bez zbytečného odkladu po zrušení účasti společníka ve společnosti
odevzdá společník společnosti kmenový list, byl-li vydán.
§ 206
Další způsoby zániku účasti společníka ve společnosti
(1) Účast společníka ve společnosti zaniká zamítnutím insolvenčního
návrhu pro nedostatek jeho majetku nebo zrušením konkursu proto, že je
jeho majetek zcela nedostačující. Účast společníka ve společnosti
zaniká také pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením
obchodního podílu nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení
obchodního podílu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění
vymáhané povinnosti podle jiného právního předpisu a, byl-li v této
lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, právní mocí rozhodnutí o tomto
návrhu, není-li obchodní podíl převoditelný.
(2) Bez zbytečného odkladu po zrušení účasti společníka ve společnosti
odevzdá společník nebo jeho insolvenční správce společnosti kmenový
list, byl-li vydán.
(3) Zrušením rozhodnutí podle odstavce 1 se účast společníka obnovuje.
Vyplatila-li již společnost společníkovi vypořádací podíl, obnoví se
jeho účast, jen nahradí-li ho společnosti do 2 měsíců ode dne právní
moci zrušení rozhodnutí.
(4) Na zpeněžení podílu společníka v konkursu se použije obdobně § 213
odst. 1. Nedojde-li ke zpeněžení podílu společníka ve lhůtě do šesti
měsíců od prohlášení konkursu na majetek společníka, nastávají obdobné
účinky jako při vystoupení společníka ze společnosti. Vypořádací podíl
se určí podle § 214.
Převod podílu
§ 207
(1) Každý společník může svůj podíl převést na jiného společníka.
(2) Podmíní-li společenská smlouva převod podílu podle odstavce 1
souhlasem některého z orgánů společnosti a není-li souhlas udělen do 6
měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky, jako
při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak.
Smlouva o převodu podílu nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas
udělen.
(3) Není-li orgán podle odstavce 2 činný nebo neudělí-li souhlas bez
udání důvodu, může společník po zániku smlouvy podle odstavce 2
vystoupit ze společnosti; ustanovení § 164 se použije obdobně.
Vystoupit ze společnosti lze do 1 měsíce ode dne zániku smlouvy podle
odstavce 2, jinak se k vystoupení nepřihlíží.
§ 208
(1) Neurčí-li společenská smlouva jinak, může společník převést podíl
na osobu, která není společníkem, jen se souhlasem valné hromady.
Smlouva o převodu podílu nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas
udělen.
(2) Není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o
převodu, nastávají tytéž účinky, jako při odstoupení od smlouvy, ledaže
je ve smlouvě o převodu určeno jinak.
§ 209
(1) Nabytím podílu přistupuje nabyvatel ke společenské smlouvě
společnosti. Převodce ručí společnosti za dluhy, které byly s podílem
na nabyvatele převedeny.
(2) Převod podílu je vůči společnosti účinný doručením účinné smlouvy o
převodu podílu s úředně ověřenými podpisy.
(3) K prodeji zastavených podílů při výkonu zástavního práva se souhlas
příslušného orgánu společnosti nevyžaduje. Při prodeji zastaveného
obchodního podílu se použije obdobně § 213 odst. 1.
§ 210
(1) Je-li podíl společníka představován kmenovým listem, uvede se v
rubopise jednoznačná identifikace nabyvatele; ustanovení § 209 odst. 1
se použije obdobně.
(2) K účinnosti převodu kmenového listu vůči společnosti se vyžaduje
oznámení změny osoby společníka a předložení kmenového listu
společnosti.
§ 211
Dědění podílu
(1) Dědic se může domáhat zrušení své účasti ve společnosti soudem,
jestliže jsou dány důvody, pro které na něm nelze spravedlivě
požadovat, aby ve společnosti setrval; k právu uplatněnému po 3
měsících od právní moci usnesení soudu o dědictví se nepřihlíží.
(2) Dědic, který se domáhá zrušení své účasti ve společnosti soudem, se
nesmí podílet na činnosti společnosti, ani když takovouto povinnost
určuje společenská smlouva, ledaže se s ostatními společníky dohodne
písemně jinak.
(3) Účast dědice ve společnosti nelze zrušit, jedná-li se o jediného
společníka.
§ 212
Uvolněný podíl
(1) Podíl společníka, jehož účast zanikla jinak než převodem podílu, se
považuje za uvolněný podíl.
(2) Je-li převod nebo přechod podílu omezený nebo vyloučený, odstavec 3
se nepoužije a společnost naloží s podílem postupem podle § 214 a 215.
(3) S uvolněným podílem společnost nakládá jako zmocněnec a naloží s
ním podle § 213 nebo 215.
(4) Práva a povinnosti spojená s uvolněným podílem nelze vykonávat.
Převod uvolněného podílu a vypořádací podíl
§ 213
(1) Společnost prodá uvolněný podíl nejméně za přiměřenou cenu bez
zbytečného odkladu. Společníci mají předkupní právo k prodávanému
obchodnímu podílu. Využije-li předkupní právo více společníků, rozdělí
se uvolněný obchodní podíl mezi tyto společníky podle poměru jejich
podílů.
(2) Výtěžek z prodeje tvoří po odečtení nákladů a započtení pohledávek
podle odstavce 2 vypořádací podíl a společnost ho bez zbytečného
odkladu po prodeji vyplatí oprávněné osobě nebo uloží do úřední
úschovy.
(3) Společnost si může ze získaného výtěžku z prodeje odečíst účelně
vynaložené náklady a započíst splatné pohledávky za společníkem, jehož
účast ve společnosti zanikla. Nezanikne-li započtením zcela vkladová
povinnost, ručí ten, komu vzniklo právo na vypořádací podíl, za splnění
vkladové povinnosti nabyvatelem podílu.
§ 214
(1) Pokud se nepodaří uvolněný podíl prodat ve lhůtě 3 měsíců podle §
213 odst. 1 a 2, určí se výše vypořádacího podílu ke dni zániku účasti
ve společnosti podle § 36 odst. 2 a společnost ho do 1 měsíce od
uplynutí tříměsíční lhůty podle § 213 odst. 1 a 2 vyplatí oprávněné
osobě.
(2) Podle odstavce 1 lze postupovat i bez splnění požadavků uvedených v
§ 213, stanoví-li tak společenská smlouva.
§ 215
(1) Bez zbytečného odkladu po vyplacení vypořádacího podílu podle §
214, nejpozději však do 1 měsíce ode dne tohoto vyplacení, rozhodne
společnost o přechodu uvolněného podílu nejméně za protiplnění ve výši
vyplaceného vypořádacího podílu na zbývající společníky poměrně podle
jejich podílů, jinak sníží základní kapitál o vklad společníka, jehož
účast ve společnosti zanikla; nesplní-li společnost tuto povinnost,
soud ji i bez návrhu zruší a nařídí její likvidaci.
(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 náleží do působnosti valné hromady a
pro jeho přijetí je třeba dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků;
rozhodnutí se osvědčuje veřejnou listinou.
(3) Rozhodnutím podle odstavce 1 vlastnické právo k podílu přechází na
společníky podle jejich podílů.
Díl 5
Změny výše základního kapitálu
Oddíl 1
Zvýšení základního kapitálu
Pododdíl 1
Obecná ustanovení
§ 216
(1) Základní kapitál lze zvýšit
a) převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení dosavadních vkladů nebo k
novému vkladu,
b) z vlastních zdrojů, nebo
c) kombinací způsobů zvýšení základního kapitálu uvedených v písmenech
a) a b).
(2) Účinky zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti
nastávají převzetím vkladové povinnosti a vnesením nebo splacením její
předepsané části, nestanoví-li rozhodnutí valné hromady o zvýšení
základního kapitálu, že nastávají později. Účinky zvýšení základního
kapitálu však nemohou nastat později, než je nová výše základního
kapitálu zapsána do obchodního rejstříku. Účinky zvýšení základního
kapitálu z vlastních zdrojů nebo kombinací způsobů uvedených v odstavci
1 písm. a) a b) nastávají okamžikem zápisu nové výše základního
kapitálu do obchodního rejstříku.
§ 217
Je-li zvýšení základního kapitálu zapsáno do obchodního rejstříku,
splní vkladatel svou vkladovou povinnost, i kdyby bylo usnesení valné
hromady o zvýšení základního kapitálu nebo prohlášení o převzetí
vkladové povinnosti neplatné nebo neúčinné. To neplatí, vysloví-li soud
neplatnost usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu.
§ 218
(1) Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu se zrušuje a
vkladová povinnost zaniká, také
a) nebude-li podán návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do
obchodního rejstříku do 2 měsíců od rozhodnutí valné hromady o zvýšení
základního kapitálu,
b) právní mocí rozhodnutí soudu o zamítnutí návrhu na zápis zvýšení
základního kapitálu do obchodního rejstříku, nebo
c) uplynutím lhůty 2 měsíců od právní moci rozhodnutí soudu o odmítnutí
návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku,
nebude-li v téže lhůtě podán tento návrh znovu.
(2) V případě, že bylo zrušeno usnesení valné hromady o zvýšení
základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti nebo soud vyslovil
jeho neplatnost, společnost vrátí dotčeným osobám bez zbytečného
odkladu splacené emisní kursy spolu s obvyklým úrokem. Nestanoví-li
tento zákon jinak, použijí se ustanovení § 236 až 238 přiměřeně.
(3) Při postupu podle odstavce 2 zveřejňují jednatelé rozhodnutí soudu
podle odstavce 1 písm. b) a c) nebo rozhodnutí soudu o vyslovení
neplatnosti usnesení valné hromady.
(4) Vydala-li již společnost na zvýšení základního kapitálu nové
kmenové listy nebo dosavadní kmenové listy vyměnila za nové anebo na
původních kmenových listech vyznačila novou výši vkladu a usnesení
valné hromady se zrušilo podle odstavce 1 nebo soud vyslovil jeho
neplatnost, vyzve jednatel bez zbytečného odkladu vlastníky kmenových
listů, aby je společnosti odevzdali. Vyměnila-li společnost kmenové
listy nebo na dosavadních kmenových listech vyznačila novou výši
vkladu, vyznačí na odevzdaných kmenových listech původní výši vkladu
nebo je vymění za kmenové listy s původní výší vkladu.
Pododdíl 2
Zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti
§ 219
(1) Zvýšení základního kapitálu peněžitými vklady je přípustné, jen
když jsou dosavadní peněžité vklady zcela splaceny, ledaže ke zvýšení
dochází vytvořením nových podílů.
(2) Zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady je přípustné již
před tímto splacením. Jednatel předloží valné hromadě písemnou zprávu,
ve které uvede důvody pro zvýšení základního kapitálu nepeněžitými
vklady a odůvodní částku, která se na emisní kursy započítává.
§ 220
(1) Společníci mají přednostní právo k účasti na zvýšení základního
kapitálu, zvyšuje-li se peněžitými vklady, a to převzetím vkladové
povinnosti.
(2) Vkladové povinnosti jsou oprávněni převzít společníci v poměru
podle výše svých podílů, ledaže dohoda všech společníků určí jinak.
(3) Společenská smlouva může přednostní právo společníků vyloučit,
omezit nebo určit poměr, v jakém jsou společníci oprávněni převzít
vkladovou povinnost.
§ 221
Společník se může přednostního práva vzdát písemnou formou s úředně
ověřeným podpisem nebo prohlášením na valné hromadě; prohlášení se
uvede ve veřejné listině o usnesení valné hromady a má účinky i vůči
každému dalšímu nabyvateli tohoto společníkova podílu.
§ 222
(1) V případě, že společník nevyužije přednostního práva ve lhůtě
určené společenskou smlouvou, jinak do 1 měsíce ode dne, kdy se
dozvěděl o rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu nebo
o rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu přijatém mimo valnou
hromadu, může vkladovou povinnost převzít se souhlasem valné hromady
kdokoliv; to platí obdobně, vyloučila-li společenská smlouva přednostní
právo společníků nebo vzdal-li se společník tohoto práva podle § 221.
(2) Se souhlasem valné hromady může vkladovou povinnost převzít až do
výše navrženého zvýšení základního kapitálu také kterýkoliv společník.
§ 223
Usnesení valné hromady obsahuje
a) částku, o niž se základní kapitál zvyšuje,
b) lhůtu pro převzetí vkladové povinnosti,
c) určení druhu podílů, připadá-li nový vklad společníka na nový podíl,
popřípadě
d) popis nepeněžitého vkladu a částku, která se započítává na emisní
kurs společníka, určenou na základě znaleckého posudku nebo postupem
podle § 468 nebo 469,
e) lhůtu pro odevzdání kmenového listu nebo pro převzetí nového
kmenového listu.
§ 224
(1) Vkladová povinnost se přebírá písemným prohlášením, které obsahuje
a) výši vkladu připadající na nový podíl a výši nového podílu, částku
zvýšení vkladu připadající na dosavadní podíl a výši tohoto podílu a
případné vkladové ážio,
b) popis nepeněžitého vkladu a částku, která se započítává na emisní
kurs společníka, určenou na základě znaleckého posudku,
c) lhůtu pro splnění vkladové povinnosti, a
d) případné prohlášení budoucího společníka, že přistupuje ke
společenské smlouvě.
(2) Podpis na prohlášení podle odstavce 1 musí být úředně ověřen a toto
prohlášení nabývá účinnosti jeho doručením společnosti.
(3) Dohoda o započtení pohledávky upisovatele za společností vůči jeho
povinnosti splnit vkladovou povinnost nebo její část se uzavře před
podáním návrhu na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního
rejstříku.
§ 225
(1) Nebyly-li převzaty povinnosti ke zvýšení vkladu nebo k novému
vkladu ve lhůtě určené rozhodnutím valné hromady, usnesení valné
hromady o zvýšení základního kapitálu se zrušuje a vkladová povinnost
zaniká.
(2) Nastanou-li účinky podle odstavce 1, společnost vrátí oprávněným
osobám bez zbytečného odkladu splacené emisní kursy spolu s obvyklým
úrokem.
§ 226
(1) Má-li být na kmenových listech vyznačena nová výše vkladu nebo
mají-li být kmenové listy vyměněny za nové kmenové listy s novou výší
vkladu, vyzve jednatel bez zbytečného odkladu vlastníky kmenových
listů, aby je odevzdali ve lhůtě určené valnou hromadou k vyznačení
nové výše vkladu nebo k výměně za kmenové listy s novou výší vkladu.
Ustanovení § 152 až 154 se použijí obdobně.
(2) Mají-li být vydány na zvýšení základního kapitálu nové kmenové
lisy, vyzve jednatel vkladatele, aby převzali nové kmenové listy ve
lhůtě určené rozhodnutím valné hromady. Ustanovení § 152 až 154 se
použije přiměřeně.
Pododdíl 3
Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů
§ 227
(1) Valná hromada může rozhodnout o zvýšení základního kapitálu z
vlastních zdrojů vykázaných ve schválené řádné, mimořádné nebo
mezitímní účetní závěrce ve vlastním kapitálu společnosti, ledaže jsou
tyto zdroje účelově vázány a společnost není oprávněna jejich účel
měnit.
(2) Čistý zisk nelze použít při zvyšování základního kapitálu na
základě mezitímní účetní závěrky.
§ 228
Zvýšení základního kapitálu nemůže být vyšší, než kolik činí rozdíl
mezi výší vlastního kapitálu a výší základního kapitálu.
§ 229
(1) V důsledku zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů se mění
výše vkladů společníků v poměru dosavadních vkladů, ledaže společenská
smlouva připouští více podílů a valná hromada rozhodla, že vzniká podíl
nový.
(2) Mají-li takto vzniknout nové podíly, musí vzniknout nový podíl všem
společníkům, ledaže se tohoto práva společník postupem podle § 221
vzdá, a to v poměru výše jeho dosavadních vkladů.
§ 230
(1) Má-li být na kmenových listech vyznačena nová výše vkladu nebo
mají-li být kmenové listy vyměněny za nové kmenové listy s novou výší
vkladu, vyzve jednatel bez zbytečného odkladu vlastníky kmenových
listů, aby je odevzdali ve lhůtě určené valnou hromadou k vyznačení
nové výše vkladu nebo k výměně za kmenové listy s novou výší vkladu.
Ustanovení § 152 až 154 se použije obdobně.
(2) Mají-li být vydány na zvýšení základního kapitálu nové kmenové
listy, vyzve jednatel společníky, aby je převzali ve lhůtě určené
rozhodnutím valné hromady. Ustanovení § 152 až 154 se použije
přiměřeně.
§ 231
(1) Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů je možné pouze
tehdy, je-li část účetní závěrky, na základě které valná hromada o
zvýšení rozhoduje, ověřena auditorem s výrokem bez výhrad.
(2) Společnost sestavuje účetní závěrku pro potřeby rozhodnutí podle
odstavce 1 z údajů zjištěných nejpozději ke dni, od něhož v den
rozhodování valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních
zdrojů neuplynulo více než 6 měsíců.
(3) V případě, že společnost z mezitímní účetní závěrky zjistí snížení
vlastních zdrojů, nepoužije údaje z řádné nebo mimořádné účetní
závěrky, ale vyjde z této mezitímní účetní závěrky.
§ 232
Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů
společnosti obsahuje
a) částku, o niž se základní kapitál zvyšuje,
b) označení vlastního zdroje nebo zdrojů, z nichž se základní kapitál
zvyšuje, v členění podle struktury vlastního kapitálu v účetní závěrce,
c) novou výši vkladu společníka nebo výši nového vkladu společníka,
případně
d) určení podílů, připadá-li nový vklad na nový podíl,
e) lhůtu pro odevzdání kmenového listu nebo pro převzetí nového
kmenového listu.
Oddíl 2
Snížení základního kapitálu
§ 233
Usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu obsahuje
a) částku, o niž se základní kapitál snižuje,
b) údaj, jak se mění výše vkladů společníků, případně jejich počet,
c) údaj o tom, zda částka odpovídající snížení základního kapitálu bude
celá nebo zčásti vyplacena společníkům nebo zda bude prominuta
povinnost splnit vkladovou povinnost anebo jakým jiným způsobem bude s
touto částkou naloženo,
d) lhůtu pro odevzdání kmenového listu.
§ 234
Výše vkladu každého společníka se v důsledku rozhodnutí o snížení
základního kapitálu společnosti snižuje v poměru dosavadních vkladů. V
důsledku rozhodnutí o snížení základního kapitálu může dojít také k
zániku společníkova vkladu, má-li ještě jiný vklad, nebo jde-li o
uvolněný podíl anebo společnost prohlásila jeho kmenový list za
neplatný. Valná hromada může se souhlasem všech společníků rozhodnout,
že se jejich vklady sníží nerovnoměrně.
§ 235
(1) V důsledku snížení základního kapitálu společnosti nesmí klesnout
výše jednotlivých vkladů společníků pod částku určenou tímto zákonem
nebo společenskou smlouvou, ledaže dojde k zániku vkladu podle § 234.
(2) Má-li dojít v souvislosti se snížením základního kapitálu ke
snížení částky vkladu na vydaných kmenových listech nebo k jejich
stažení, odevzdají je společníci společnosti ve lhůtě určené v
rozhodnutí o snížení základního kapitálu. Ustanovení § 152 až 154 se
použijí přiměřeně.
§ 236
(1) Jednatelé zveřejní usnesení o snížení základního kapitálu do 15 dnů
ode dne jeho přijetí dvakrát po sobě s časovým odstupem 30 dnů.
(2) Jednatelé zároveň písemně vyzvou známé věřitele společnosti,
jejichž pohledávky vůči společnosti vznikly před okamžikem přijetí
usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu, aby přihlásili
své pohledávky vůči společnosti ve lhůtě do 90 dnů po zveřejnění
posledního oznámení, ledaže jde o snížení základního kapitálu za účelem
úhrady ztráty.
§ 237
(1) Společnost poskytne věřiteli, který včas přihlásí svou pohledávku
vůči společnosti, přiměřené zajištění této pohledávky nebo ji uspokojí,
ledaže se s věřitelem dohodne jinak.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, nezhorší-li se snížením
základního kapitálu dobytnost pohledávek za společností.
(3) Má-li věřitel za to, že se zhoršila dobytnost jeho pohledávek, a
společnost to popírá, rozhodne soud o tom, zda věřiteli náleží
dostatečné zajištění. Ustanovení § 238 se použije obdobně.
§ 238
V případě, že se společnost a věřitel na způsobu zajištění jeho
pohledávky nedohodnou, rozhodne o přiměřeném zajištění soud s ohledem
na druh a výši pohledávky; rozhodnutí soudu společnost doloží
rejstříkovému soudu při podání návrhu na zápis snížení základního
kapitálu.
§ 239
(1) Účinky snížení základního kapitálu nastávají okamžikem zápisu nové
výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.
(2) Snížení základního kapitálu zapíše soud do obchodního rejstříku
pouze tehdy, bude-li
a) prokázáno, že uplynula lhůta podle § 236 odst. 2, nepřihlásil-li v
této lhůtě svoji pohledávku žádný věřitel,
b) předloženo prohlášení společnosti o tom, že nemá věřitele, kteří
mají právo na zajištění nebo uspokojení jejich pohledávek, odpovídá-li
takové prohlášení skutečnosti,
c) prokázáno uspokojení pohledávky nebo její přiměřené zajištění anebo
účinnost dohody podle § 237 odst. 1,
d) předložena účinná dohoda společnosti s věřiteli, kteří mají právo na
uspokojení nebo zajištění jejich pohledávek, na uspokojení tohoto
jejich práva,
e) prokázáno přiměřené zajištění na základě rozhodnutí soudu podle §
238.
(3) V případě prohlášení společnosti podle odstavce 2 písm. b) a dohody
podle odstavce 2 písm. d) není třeba dodržet lhůtu uvedenou v § 236
odst. 2.
(4) Je-li snížení základního kapitálu zapsáno do obchodního rejstříku,
provede se, i kdyby bylo usnesení valné hromady o snížení základního
kapitálu neplatné nebo neúčinné. To neplatí, vysloví-li soud neplatnost
usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu.
§ 240
(1) Společnost naloží s částkou odpovídající snížení základního
kapitálu až poté, co se snížení základního kapitálu zapíše do
obchodního rejstříku.
(2) Prohlásí-li soud usnesení valné hromady o snížení základního
kapitálu za neplatné, vrátí osoby, které přijaly plnění z důvodu
snížení základního kapitálu, toto plnění společnosti a společnost,
pokud vydala kmenové listy
a) jim vrátí kmenové listy stažené z oběhu,
b) jim vydá nové kmenové listy,
c) stáhne kmenové listy z oběhu za účelem výměny za kmenové listy s
vyšším vkladem nebo za účelem vyznačení vyššího vkladu.
(3) Při postupu podle odstavce 2 se použije přiměřeně § 152 až 154.
Díl 6
Zrušení společnosti
§ 241
(1) Dohoda společníků o zrušení společnosti má formu veřejné listiny.
(2) Společník se může také domáhat zrušení společnosti u soudu z důvodů
a za podmínek určených společenskou smlouvou.
§ 242
(1) Byly-li vydány kmenové listy, vzniká právo na vyplacení podílu na
likvidačním zůstatku jejich vrácením společnosti na výzvu likvidátora.
(2) V případě, že společník kmenové listy na výzvu likvidátora
neodevzdá, uplatní likvidátor přiměřeně postup podle § 152 až 154.
(3) Odevzdané kmenové listy likvidátor neprodleně zničí.
HLAVA V
AKCIOVÁ SPOLEČNOST
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 243
(1) Akciovou společností je společnost, jejíž základní kapitál je
rozvržen na určitý počet akcií.
(2) Firma obsahuje označení „akciová společnost“, které může být
nahrazeno zkratkou „akc. spol.“ nebo „a.s.“.
§ 244
(1) Společnost zachází za stejných podmínek se všemi akcionáři stejně.
(2) K právním jednáním, jejichž účelem je nedůvodné zvýhodnění
jakéhokoliv akcionáře na úkor společnosti nebo jiných akcionářů, se
nepřihlíží, ledaže tento zákon stanoví jinak nebo by to bylo na újmu
třetím osobám, které na takováto právní jednání v dobré víře spoléhaly.
§ 245
Účastnickými cennými papíry jsou cenné papíry vydané společností, se
kterými je spojen podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech
v této společnosti, a dále cenné papíry vydané společností, se kterými
je spojeno právo takové cenné papíry získat.
§ 246
(1) Základní kapitál se vyjadřuje v českých korunách. V případě, že
akciová společnost vede podle zvláštního zákona účetnictví v eurech,
může vyjádřit základní kapitál v eurech.
(2) Výše základního kapitálu akciové společnosti je alespoň 2 000 000
Kč, nebo 80 000 EUR.
§ 247
Emisní kurs akcie
(1) Emisní kurs akcie nesmí být nižší, než je jmenovitá hodnota akcie.
(2) Emisní kurs kusové akcie nesmí být nižší, než je její účetní
hodnota. Účetní hodnota kusové akcie se určí tak, že se částka
základního kapitálu vydělí počtem vydaných kusových akcií.
Emisní ážio
§ 248
(1) Je-li emisní kurs akcie vyšší než její jmenovitá nebo účetní
hodnota, tvoří tento rozdíl emisní ážio. Je-li částka placená na
splacení emisního kursu nebo cena vneseného nepeněžitého vkladu určená
stanovami nebo valnou hromadou nižší než emisní kurs akcie, započte se
plnění nejprve na emisní ážio.
(2) Pokud částka placená na splácení emisního kursu nebo cena vneseného
nepeněžitého vkladu určená stanovami nebo valnou hromadou podle tohoto
zákona nepostačuje na splacení splatné části jmenovité nebo účetní
hodnoty všech upsaných akcií, započítává se postupně na splacení
splatné části jmenovitých nebo účetních hodnot jednotlivých akcií,
ledaže stanovy určí jinak nebo je v souladu s nimi dohodnuto jinak.
§ 249
Rozdíl mezi cenou nepeněžitého vkladu a jmenovitou nebo účetní hodnotou
akcií, které mají být vydány akcionáři jako protiplnění, se považuje za
emisní ážio, ledaže stanovy nebo rozhodnutí valné hromady určují, že
tento rozdíl nebo jeho část společnost vrátí upisovateli anebo že se
použije na tvorbu rezervního fondu.
Díl 2
Založení společnosti
§ 250
(1) K založení společnosti se vyžaduje přijetí stanov. Ten, kdo přijal
stanovy a podílí se na úpisu akcií, je zakladatel.
(2) Stanovy obsahují také
a) firmu a předmět podnikání nebo činnosti,
b) výši základního kapitálu,
c) počet akcií, jejich jmenovitou hodnotu, určení, zda a kolik akcií
bude znít na jméno nebo na majitele, anebo zda budou vydány jako
zaknihované cenné papíry, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti
akcií, popřípadě údaj, zda jsou akcie imobilizovány,
d) mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s
nimi spojených,
e) počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné
hromadě; mají-li být vydány akcie o různé jmenovité hodnotě, obsahují
stanovy také počet hlasů vztahujících se k té které výši jmenovité
hodnoty akcií a celkový počet hlasů ve společnosti,
f) údaj o tom, který ze systémů vnitřní struktury společnosti byl
zvolen, a pravidla určení počtu členů představenstva nebo dozorčí rady,
g) jiné údaje, stanoví-li tak tento zákon.
(3) Stanovy při založení společnosti obsahují také
a) údaje o tom, kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní
kurs, způsob a lhůtu pro splácení emisního kursu a jakým vkladem bude
emisní kurs splacen,
b) v jaké výši musí být splacen základní kapitál k okamžiku vzniku
společnosti,
c) tehdy, bude-li emisní kurs akcií plněn nepeněžitými vklady, jméno
vkladatele, popis nepeněžitých vkladů, jakož i počet, jmenovitou
hodnotu a druh akcií, které se za tento nepeněžitý vklad vydají, jejich
formu nebo údaj, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry, a
určení znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu,
d) určení ceny nepeněžitých vkladů při založení společnosti,
e) alespoň přibližnou výši nákladů, které v souvislosti se založením
společnosti vzniknou,
f) údaj o tom, koho zakladatelé určují členy orgánů společnosti, kteří
mají být podle stanov voleni valnou hromadou,
g) určení správce vkladů a
h) tehdy, mají-li být vydány akcie jako zaknihované cenné papíry, čísla
majetkových účtů, na které mají být zaknihované akcie vydány.
(4) Údaje podle odstavce 3 lze po vzniku společnosti a po splnění
vkladové povinnosti ze stanov vypustit.
Ocenění nepeněžitého vkladu
§ 251
(1) Cena nepeněžitého vkladu se určí na základě posudku zpracovaného
znalcem podle jiného právního předpisu, nesmí však být vyšší, než kolik
činí částka určená znalcem. Znalce vybírají při zakládání společnosti
zakladatelé, jinak představenstvo.
(2) Posudek znalce oceňujícího nepeněžitý vklad obsahuje alespoň
a) popis nepeněžitého vkladu,
b) použité způsoby jeho ocenění a údaj o tom, zda cena nepeněžitého
vkladu získaná použitými způsoby odpovídá alespoň úhrnnému emisnímu
kursu akcií, které mají být společností vydány jako protiplnění za
tento nepeněžitý vklad a
c) částku, na kterou se nepeněžitý vklad oceňuje.
(3) Posudek znalce podle odstavce 1 společnost uloží do sbírky listin.
(4) Odměna znalce za zpracování posudku se určí dohodou a hradí ji
společnost. Vedle odměny náleží znalci náhrada za účelně vynaložené
náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku. V případě, že
společnost nevznikne, hradí odměnu společně a nerozdílně zakladatelé.
§ 252
Správce vkladů předá každému upisovateli písemné potvrzení, které
obsahuje
a) druh, počet a jmenovitou hodnotu upsaných akcií, jejich formu nebo
informaci, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry,
b) celkovou výši emisního kursu upsaných akcií a
c) rozsah splacení emisního kursu upsaných akcií.
§ 253
(1) Založení společnosti je účinné, splatil-li každý zakladatel
případné emisní ážio a v souhrnu alespoň 30 % jmenovité nebo účetní
hodnoty upsaných akcií v době určené ve stanovách a na účet banky
určený ve stanovách, nejpozději však do okamžiku podání návrhu na zápis
společnosti do obchodního rejstříku.
(2) Není-li splněna povinnost podle odstavce 1 a § 26, nelze společnost
zapsat do obchodního rejstříku.
§ 254
(1) Každá zvláštní výhoda poskytnutá jakékoliv osobě, která se
zúčastnila založení společnosti, se určí ve stanovách a tato osoba se v
nich označí.
(2) Není-li splněna povinnost podle odstavce 1, k právnímu jednání, na
jehož základě je jakékoliv osobě v době založení společnosti poskytnuta
výhoda, se nepřihlíží; to lze napravit změnou stanov schválenou všemi
akcionáři.
§ 255
Úplatné nabytí majetku společnosti od zakladatelů a akcionářů v průběhu
dvou let po vzniku společnosti
(1) Pokud společnost nabývá od zakladatele nebo akcionáře v průběhu 2
let po svém vzniku majetek za úplatu převyšující 10 % svého upsaného
základního kapitálu, musí být
a) úplata stanovena tak, aby nepřesahovala hodnotu nabývaného majetku
stanovenou posudkem znalce; ustanovení § 251 a § 468 až 473 se použijí
obdobně, a
b) nabytí, včetně výše úplaty, schváleno valnou hromadou.
(2) Odstavec 1 se nevztahuje na nabytí majetku
a) v rámci běžného obchodního styku,
b) z podnětu nebo pod dozorem nebo dohledem státního orgánu, nebo
c) na evropském regulovaném trhu.
(3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně, došlo-li v důsledku přeměny ke
změně právní formy na akciovou společnost; lhůta podle odstavce 1 běží
ode dne účinnosti přeměny.
(4) Nebude-li úplata stanovena podle odstavce 1, platí, že členové
představenstva, kteří pro nabytí majetku hlasovali, nejednali s péčí
řádného hospodáře a zakladatel nebo akcionář vrátí společnosti částku
převyšující cenu stanovenou posudkem znalce.
Díl 3
Akcie a jiné cenné papíry vydávané akciovou společností
Oddíl 1
Akcie
§ 256
(1) Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou
spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona
a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním
zůstatku při jejím zrušení s likvidací.
(2) Do splacení emisního kursu akcie představují akcionářská práva a
povinnosti nesplacenou akcii, nebyl-li vydán zatímní list. Nesplacenou
akcii lze převádět podle ustanovení o postoupení smlouvy; souhlas
společnosti se nevyžaduje. Ustanovení § 285 odst. 3 se na ručení
převodce použije obdobně.
(3) Není-li akcie vydána, přestože byl splacen emisní kurs, použije se
odstavec 2 a § 321 odst. 1 a § 523 odst. 1 obdobně.
(4) Na nesplacené akcie podle odstavce 2, na nevydané akcie podle
odstavce 3 a na zatímní listy se použijí ustanovení tohoto zákona o
akciích, jestliže to nevylučují jejich povaha nebo jiná ustanovení
tohoto zákona.
§ 257
Kusové akcie
(1) Určí-li tak stanovy, může společnost vydat akcie, které nemají
jmenovitou hodnotu a představují stejné podíly na základním kapitálu
společnosti (dále jen „kusové akcie“).
(2) Vydá-li společnost kusové akcie, nemůže vydat nebo mít vydány akcie
se jmenovitou hodnotou.
(3) Podíl na základním kapitálu se u kusové akcie určí podle počtu
akcií. Na jednu kusovou akcii připadá jeden hlas, ledaže stanovy
připouští vydání akcií s rozdílnou váhou hlasů.
(4) Vydala-li společnost kusové akcie, nepoužijí se ustanovení tohoto
zákona, jež se týkají jmenovité hodnoty.
§ 258
(1) Stanovy mohou určit, že zaměstnanci společnosti mohou nabývat její
akcie nebo akcie společností s ní propojených za zvýhodněných podmínek
uvedených v odstavci 2.
(2) Stanovy nebo rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu
mohou určit, že zaměstnanci nemusí splatit celý emisní kurs upsaných
akcií nebo je mohou nabývat za jiných zvýhodněných podmínek, pokud bude
případný rozdíl mezi splacenou částí emisního kursu a cenou nebo
emisním kursem a cenou pokryt z vlastních zdrojů společnosti.
(3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně na zaměstnance společnosti, kteří
odešli do důchodu.
§ 259
(1) Akcie obsahuje
a) označení, že jde o akcii,
b) jednoznačnou identifikaci společnosti,
c) jmenovitou hodnotu,
d) označení formy akcie, ledaže akcie byla vydána jako zaknihovaný
cenný papír, a
e) u akcie na jméno jednoznačnou identifikaci akcionáře a
f) údaje o druhu akcie, popřípadě i s odkazem na stanovy.
(2) Kmenové akcie nemusí obsahovat údaje o druhu. Kusová akcie musí
obsahovat označení „kusová akcie“.
§ 260
(1) Akcie obsahuje i číselné označení a podpis člena nebo členů
představenstva. Podpis může být nahrazen jeho otiskem, pokud jsou na
listině současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání nebo
pozměnění.
(2) Je-li akcie vydána jako zaknihovaný cenný papír, postačí, že údaje
uvedené v § 259 jsou zjistitelné z evidence zaknihovaných cenných
papírů. Číselné označení zaknihované akcie se vyžaduje jen v případech,
kdy tak pro tyto akcie stanoví tento zákon.
§ 261
Akcie téže společnosti mohou mít různou jmenovitou hodnotu.
§ 262
Byla-li vydána hromadná akcie, obsahuje také údaj o tom, kolik akcií a
jakého druhu nahrazuje.
§ 263
Forma akcie
(1) Akcie může mít formu cenného papíru na řad nebo na doručitele; to
platí obdobně pro zaknihované akcie.
(2) Akcie ve formě cenného papíru na doručitele se označuje jako akcie
na majitele. Společnost může vydat akcie na majitele pouze jako
zaknihovaný cenný papír nebo imobilizovaný cenný papír; to platí
obdobně též pro změnu formy nebo podoby akcií.
(3) Akcie ve formě cenného papíru na řad se označuje jako akcie na
jméno.
Seznam akcionářů
§ 264
(1) Akcie na jméno se zapisuje do seznamu akcionářů, který vede
společnost. Vydala-li společnost zaknihované akcie, mohou stanovy
určit, že seznam akcionářů je nahrazen evidencí zaknihovaných cenných
papírů.
(2) Do seznamu akcionářů se zapisují označení druhu akcie, její
jmenovitá hodnota, jméno a bydliště nebo sídlo akcionáře, číslo
bankovního účtu vedeného u osoby oprávněné poskytovat bankovní služby
ve státě, jenž je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou
spolupráci a rozvoj, označení akcie a změny zapisovaných údajů.
(3) Do seznamu akcionářů se zapisuje také oddělení nebo převod
samostatně převoditelného práva.
§ 265
(1) Má se za to, že ve vztahu ke společnosti je akcionářem ten, kdo je
zapsán v seznamu akcionářů.
(2) Společnost zapíše nového vlastníka do seznamu akcionářů bez
zbytečného odkladu poté, co jí bude změna osoby akcionáře prokázána.
(3) V případě, že akcionář způsobil, že není zapsán v seznamu akcionářů
nebo že zápis neodpovídá skutečnosti, nemůže se domáhat neplatnosti
usnesení valné hromady proto, že mu společnost na základě této
skutečnosti neumožnila účast na valné hromadě nebo výkon hlasovacího
práva.
§ 266
(1) Společnost vydá každému svému akcionáři na jeho písemnou žádost a
za úhradu nákladů opis seznamu všech akcionářů, kteří jsou vlastníky
akcií na jméno, nebo požadované části seznamu, a to bez zbytečného
odkladu od doručení žádosti. Číslo bankovního účtu zapsané v tomto
seznamu poskytne společnost pouze za podmínek uvedených v odstavci 2.
(2) Jiným osobám poskytne společnost údaje zapsané v seznamu akcionářů
za podmínek stanovených zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém
trhu pro poskytování údajů osobou vedoucí evidenci investičních
nástrojů nebo souhlasí-li s tím akcionář, kterého se zápis týká.
§ 267
(1) Údaje zapsané v seznamu akcionářů může společnost používat pouze
pro své potřeby ve vztahu k akcionářům. Za jiným účelem může tyto údaje
společnost použít jen se souhlasem akcionářů, kterých se údaje týkají.
(2) Přestane-li akcionář být akcionářem, společnost jej ze seznamu
akcionářů bez zbytečného odkladu vymaže.
§ 268
Ustanovení § 264 až 267 se použijí přiměřeně také pro nesplacené akcie
a zatímní listy.
Akcie na jméno
§ 269
(1) Akcie na jméno se převádí rubopisem, v němž se uvede jednoznačná
identifikace nabyvatele.
(2) K účinnosti převodu akcie na jméno vůči společnosti se vyžaduje
oznámení změny osoby akcionáře společnosti a předložení akcie na jméno
společnosti.
§ 270
Stanovy mohou převoditelnost akcií na jméno omezit, nikoliv však
vyloučit.
§ 271
(1) V případě, že je převoditelnost akcií na jméno podmíněna souhlasem
orgánu společnosti, smlouva o převodu těchto akcií nenabude účinnosti
dříve, než bude souhlas udělen.
(2) Není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o
převodu, nastávají tytéž účinky, jako při odstoupení od smlouvy, ledaže
je ve smlouvě o převodu určeno jinak.
(3) Je-li převoditelnost akcií omezena jinak než podle odstavce 1 a
převede-li akcionář akcie v rozporu s daným omezením, je převod akcií
neplatný.
§ 272
(1) Jestliže stanovy podmíní převoditelnost akcií na jméno souhlasem
orgánu společnosti, mohou též určit, v jakých případech a za jakých
podmínek je příslušný orgán společnosti povinen souhlas udělit,
popřípadě v jakých případech je povinen souhlas odmítnout.
(2) Nerozhodne-li příslušný orgán společnosti do 2 měsíců od doručení
žádosti, platí, že souhlas byl udělen.
(3) Odmítne-li příslušný orgán společnosti souhlas k převodu akcie na
jméno udělit, ačkoliv nebyl podle stanov povinen souhlas odmítnout,
společnost bez zbytečného odkladu od doručení žádosti akcionáře tuto
akcii odkoupí za přiměřenou cenu. Lhůta pro uplatnění práva na
odkoupení akcie je 1 měsíc ode dne, kdy bylo akcionáři doručeno
rozhodnutí o odmítnutí s převodem akcie; ustanovení § 329 odst. 1 a 2
se použije obdobně.
§ 273
(1) Je-li převoditelnost akcií na jméno stanovami omezena, platí stejná
pravidla i pro jejich zastavení.
(2) K prodeji zastavených akcií na jméno při výkonu zástavního práva se
souhlas příslušného orgánu společnosti nevyžaduje.
§ 274
Akcie na majitele
(1) Akcie na majitele je neomezeně převoditelná.
(2) Akcie na majitele mohou být vydány pouze jako zaknihovaný cenný
papír nebo jako imobilizovaný cenný papír. Akcionáři nejsou oprávněni
požadovat vydání svých imobilizovaných akcií z hromadné úschovy.
§ 275
Zaknihované akcie
(1) Zaknihované akcie jsou neomezeně převoditelné, ledaže stanovy
jejich převoditelnost omezí. Na omezení převoditelnosti zaknihovaných
akcií se použijí obdobně ustanovení o omezení převoditelnosti akcií na
jméno.
(2) Převod zaknihované akcie je vůči společnosti účinný, bude-li jí
prokázána změna osoby vlastníka akcie výpisem z účtu vlastníka nebo
dnem doručení či převzetí výpisu z evidence emise akcií podle zákona
upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.
(3) Práva spojená se zaknihovanou akcií vykoná osoba, která je zapsána
v evidenci zaknihovaných cenných papírů k rozhodnému dni jako vlastník
akcie, a není-li stanoven rozhodný den, ke dni, kdy právo uplatňuje,
ledaže bude prokázáno, že zápis v evidenci zaknihovaných cenných papírů
neodpovídá skutečnosti.
Druhy akcií
§ 276
(1) Akcie se zvláštními právy, se kterými jsou spojena stejná práva,
tvoří jeden druh. Akcie, se kterými není spojeno žádné zvláštní právo,
jsou akcie kmenové.
(2) Akcie, s nimiž je spojeno právo na určitý úrok nezávisle na
hospodářských výsledcích společnosti, se zakazují.
(3) S akciemi se zvláštními právy může být spojen zejména rozdílný,
pevný nebo podřízený podíl na zisku nebo na likvidačním zůstatku, anebo
rozdílná váha hlasů. S akciemi o stejné jmenovité hodnotě mohou být
spojena různá zvláštní práva.
§ 277
(1) Zvláštní práva a jejich obsah se určí ve stanovách. V případě
pochybností o jejich obsahu může soud na návrh společnosti nebo
některého jejího akcionáře
a) rozhodnout, jaké zvláštní právo je s akcií spojeno, pokud je z
okolností zřejmé, že takové zvláštní právo vyjadřuje vůli obsaženou ve
stanovách nebo je této vůli obsahově nejbližší, nebo
b) nebude-li možné postupovat podle písmene a), rozhodnout, že akcie je
akcie kmenová.
(2) Rozhodne-li soud podle odstavce 1 písm. b), může vlastník akcie, o
jejímž druhu bylo rozhodnuto, požadovat, aby od něj společnost tuto
akcii do 1 měsíce od rozhodnutí soudu za přiměřenou cenu odkoupila,
ledaže byla pochybnost zřejmá již v době, kdy akcii získal; ustanovení
§ 329 odst. 1 a 2 se použije obdobně.
Prioritní akcie
§ 278
(1) Akcie, se kterou jsou spojena přednostní práva týkající se podílu
na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích nebo na likvidačním zůstatku
společnosti, je prioritní akcie.
(2) Není-li ve stanovách určeno jinak, jsou prioritní akcie vydány bez
hlasovacího práva. Vyžadujeli tento zákon hlasování na valné hromadě
podle druhu akcií, je vlastník prioritní akcie bez hlasovacího práva
oprávněn na valné hromadě hlasovat.
§ 279
Akcie, s nimiž není spojeno hlasovací právo, mohou být vydány, jen
pokud souhrn jejich jmenovitých hodnot nepřesáhne 90 % základního
kapitálu.
§ 280
(1) Ode dne, který následuje po dni, v němž valná hromada rozhodla o
tom, že přednostní podíl na zisku nebude vyplacen, nebo ode dne
prodlení s výplatou podílu na zisku, nabývá vlastník prioritní akcie
hlasovacího práva do doby, kdy valná hromada rozhodne o vyplacení
přednostního podílu na zisku nebo do okamžiku jejího vyplacení, byla-li
společnost s jeho výplatou v prodlení.
(2) Vlastník prioritní akcie, který přechodně nabyl hlasovací právo
podle odstavce 1, má právo hlasovat ještě v rozsahu celého pořadu na
valné hromadě, která rozhodne o vyplacení přednostního podílu na zisku.
Samostatně převoditelná práva
§ 281
(1) Převodem akcie se převádějí všechna práva s ní spojená, ledaže
zákon určí jinak.
(2) Právo na vyplacení podílu na zisku, přednostní právo na upisování
akcií a vyměnitelných a prioritních dluhopisů, právo na podíl na
likvidačním zůstatku a jiná obdobná majetková práva určená stanovami
jsou samostatně převoditelnými.
(3) Určují-li tak v souladu s tímto zákonem stanovy, nebo tento zákon,
může být právo podle odstavce 2 jinak spojené s akcií od akcie odděleno
a spojeno s cenným papírem vydaným k této akcii.
(4) Hlasovací právo spojené s akcií nelze převádět samostatně.
§ 282
(1) Pokud společnost dala příkaz k zápisu samostatně převoditelného
práva spojeného se zaknihovanou akcií do evidence zaknihovaných cenných
papírů, převádí se toto právo registrací převodu v evidenci
zaknihovaných cenných papírů. Na postup při zápisu samostatně
převoditelného práva a na jeho převody se použijí obdobně ustanovení
jiného právního předpisu upravující vydávání a převody zaknihovaných
cenných papírů.
(2) Právo, na které byl vydán cenný papír podle § 281 odst. 2 nebo
které bylo zapsáno podle odstavce 1, se spolu s akcií nepřevádí.
(3) Převod a oddělení samostatně převoditelného práva se vyznačí na
akcii nebo v evidenci zaknihovaných cenných papírů.
§ 283
Samostatně převoditelné právo, nejde-li o případy uvedené v § 282, se
převádí smlouvou o postoupení pohledávky.
§ 284
Rozhodný den
(1) V případech stanovených tímto zákonem nebo v případech určených na
základě tohoto zákona stanovami nebo rozhodnutím valné hromady může
samostatně převoditelné právo spojené s cenným papírem nebo
zaknihovaným cenným papírem, popřípadě jiné právo s ním spojené,
uplatňovat vůči společnosti pouze osoba, která je toto právo oprávněna
vykonávat k určitému dni stanovenému tímto zákonem, stanovami nebo
rozhodnutím valné hromady (dále jen „rozhodný den“), a to i v případě,
že po rozhodném dni dojde k převodu cenného papíru nebo samostatně
převoditelného práva.
(2) V případě, že společnost vydala akcie na jméno a akcionářská práva
může vykonávat pouze osoba, která měla tato práva k rozhodnému dni, je
jí osoba, která byla k rozhodnému dni zapsána v seznamu akcionářů.
(3) Má se za to, že ten, kdo při uplatnění práva podle odstavce 1
doloží společnosti vlastnické právo k akciím na majitele, byl oprávněn
vykonávat toto právo k rozhodnému dni.
§ 285
Zatímní list
(1) Určí-li tak stanovy, mohou být práva a povinnosti spojená s
nesplacenou akcií spojena se zatímním listem.
(2) Zatímní list je cenný papír na řad, který obsahuje
a) označení „zatímní list“,
b) jednoznačnou identifikaci společnosti,
c) jednoznačnou identifikaci vlastníka zatímního listu,
d) jmenovitou hodnotu tvořenou součtem jmenovitých hodnot nesplacených
akcií,
e) počet akcií, které zatímní list nahrazuje, jejich formu nebo údaj,
že nahrazuje zaknihované akcie, popřípadě i určení jejich druhu,
f) splacenou a nesplacenou část emisního kursu akcií a lhůty pro jeho
splácení a
g) podpis člena nebo členů představenstva. Podpis může být nahrazen
jeho otiskem, pokud jsou na listině současně použity ochranné prvky
proti jejímu padělání nebo pozměnění.
(3) Převodce ručí společnosti za dluhy, které byly se zatímním listem
na nabyvatele převedeny.
Oddíl 2
Vyměnitelné a prioritní dluhopisy
§ 286
(1) Určí-li tak stanovy, může společnost na základě rozhodnutí valné
hromady vydat dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na jejich výměnu za
akcie nebo prioritní dluhopisy, které obsahují právo na přednostní
upisování akcií.
(2) Vydání vyměnitelných dluhopisů podle odstavce 1 může být vázáno na
výměnu za již vydané akcie nebo na současné rozhodnutí společnosti o
podmíněném zvýšení základního kapitálu. Vydání prioritních dluhopisů je
vázáno na současné rozhodnutí společnosti o podmíněném zvýšení
základního kapitálu.
(3) Platí, že schválením vydání prioritních dluhopisů podle odstavce 1
rozhodla valná hromada současně o omezení přednostního práva akcionářů
na upsání akcií, a to v rozsahu, ve kterém může v souladu s emisními
podmínkami a tímto rozhodnutím valné hromady své přednostní právo
uplatnit vlastník dluhopisu; ustanovení § 488 odst. 4 se použije
přiměřeně.
§ 287
Usnesení valné hromady o vydání dluhopisů podle § 286 obsahuje
a) jmenovitou hodnotu dluhopisů a určení výnosu z nich,
b) počet dluhopisů,
c) místo a lhůtu pro uplatnění práv z dluhopisů s uvedením, jak bude
oznámen počátek jejího běhu; lhůta pro uplatnění práva na výměnu
dluhopisů za akcie (dále jen „výměnné právo“) nebo přednostního práva
na upisování akcií nesmí být kratší než 2 týdny,
d) druh, formu, jmenovitou hodnotu a počet akcií, které lze za jeden
dluhopis vyměnit nebo upsat, jejich formu nebo údaj, že budou vydány
jako zaknihované cenné papíry; jmenovitá hodnota akcií, které mohou být
vyměněny za vyměnitelné dluhopisy, nesmí být vyšší, než je součet
jmenovitých hodnot vyměnitelných dluhopisů, za něž mohou být vyměněny,
a
e) navrhovanou výši emisního kursu dluhopisů nebo způsob, jak bude
stanoven, anebo pověření pro představenstvo, aby stanovilo jeho výši,
včetně určení nejnižší možné výše, v jaké může být emisní kurs určen.
§ 288
Na vyměnitelné a prioritní dluhopisy se vztahují ustanovení jiného
právního předpisu upravujícího dluhopisy, ledaže tento zákon stanoví
jinak.
§ 289
V případě, že byly vydány vyměnitelné nebo prioritní dluhopisy jako
zaknihované cenné papíry, může výměnné nebo přednostní právo uplatnit
osoba, které toto právo dle evidence zaknihovaných cenných papírů
svědčilo ke dni, kdy mohlo být vykonáno poprvé.
§ 290
(1) Každý vlastník prioritního dluhopisu má přednostní právo upsat nové
akcie za podmínek určených emisními podmínkami, upisují-li se akcie
peněžitými vklady.
(2) Představenstvo oznámí způsobem určeným v emisních podmínkách, vždy
však také na internetových stránkách emitenta, vlastníkům prioritního
dluhopisu informaci obsahující alespoň
a) místo a lhůtu pro uplatnění přednostního práva, která nesmí být
kratší než 2 týdny, s uvedením, jak bude vlastníkům prioritních
dluhopisů oznámen počátek běhu této lhůty,
b) druh, jmenovitou hodnotu a počet akcií, které lze za jeden dluhopis
upsat, jejich formu nebo údaj o tom, že budou vydány jako zaknihované
cenné papíry, s tím, že lze upisovat jen celé akcie,
c) emisní kurs akcií upisovaných s využitím přednostního práva nebo
způsob, jak bude stanoven, anebo informaci o tom, že představenstvo
bylo pověřeno, aby stanovilo jeho výši, a
d) den podle § 289 pro uplatnění přednostního práva, jestliže byly
prioritní dluhopisy vydány jako zaknihované cenné papíry.
(3) Přednostní právo spojené s prioritním dluhopisem zaniká uplynutím
lhůty stanovené pro jeho vykonání.
§ 291
(1) Přednostní právo spojené s prioritním dluhopisem je samostatně
převoditelné ode dne určeného v rozhodnutí valné hromady.
(2) Pokud je omezena převoditelnost prioritního dluhopisu, platí
obdobné omezení také pro převod přednostního práva.
§ 292
(1) Akcionáři společnosti mají přednostní právo na získání
vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů.
(2) Na přednostní právo podle odstavce 1 se použijí obdobně ustanovení
tohoto zákona o přednostním právu na upisování akcií, včetně ustanovení
o rozhodném dni a o samostatné převoditelnosti přednostního práva.
§ 293
(1) Za omezení nebo vyloučení přednostního práva se nepovažuje,
jestliže podle rozhodnutí valné hromady upíše všechny vyměnitelné nebo
prioritní dluhopisy obchodník s cennými papíry na základě smlouvy o
obstarání vydání cenných papírů, pokud tato smlouva obsahuje povinnost
obchodníka s cennými papíry prodat osobám, které mají přednostní právo
na získání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, na jejich žádost,
za určenou cenu a v určené lhůtě získané dluhopisy v rozsahu jejich
přednostního práva.
(2) Na prodej vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů obchodníkem s
cennými papíry akcionářům se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona
o přednostním právu upisováním akcií, včetně ustanovení o rozhodném dni
a o samostatné převoditelnosti přednostního práva.
§ 294
(1) Akcionář se může přednostního práva na získání vyměnitelných nebo
prioritních dluhopisů vzdát i před rozhodnutím valné hromady, která o
jejich vydání rozhoduje.
(2) Vzdání se přednostního práva se činí písemnou formou s úředně
ověřeným podpisem nebo na valné hromadě rozhodující o vydání
vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů. Vzdání se přednostního práva
na valné hromadě se uvede ve veřejné listině osvědčující rozhodnutí
valné hromady.
(3) Vzdání se přednostního práva má účinky i vůči každému dalšímu
nabyvateli těchto akcií.
Oddíl 3
Cenný papír k uplatnění přednostních práv
§ 295
(1) Společnost může vydat k uplatnění přednostního práva opční list.
(2) Opční list je cenný papír na doručitele.
(3) Opční list lze vydat jako zaknihovaný cenný papír.
§ 296
Opční list obsahuje
a) označení, že se jedná o opční list,
b) jednoznačnou identifikaci společnosti,
c) určení, kolik akcií a jaké formy nebo kolik akcií, jež budou vydány
jako zaknihované cenné papíry, jakého druhu anebo kolik dluhopisů
společnosti, jaké formy nebo kolik dluhopisů, jež budou vydány jako
zaknihované cenné papíry, a v jaké jmenovité hodnotě lze získat z
opčního listu, a
d) lhůtu a podmínky pro uplatnění práva.
§ 297
(1) Opční list obsahuje i číselné označení a podpis člena nebo členů
představenstva. Podpis může být nahrazen jeho otiskem, pokud jsou na
listině současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání nebo
pozměnění.
(2) V případě, že byly opční listy vydány jako zaknihované cenné papíry
(dále jen „zaknihovaný opční list“), postačí, že údaje uvedené v § 296
jsou zjistitelné z evidence zaknihovaných cenných papírů. Mají-li být
vydány zaknihované opční listy, dá společnost osobě, která vede
evidenci zaknihovaných cenných papírů, příkaz k zápisu zaknihovaných
opčních listů na majetkový účet v evidenci zaknihovaných cenných
papírů, bylo-li přednostní právo uplatněno ve stanovené lhůtě po
splnění podmínek pro vydání těchto cenných papírů. Současně dá
společnost příkaz ke zrušení těch opčních listů, z nichž bylo
přednostní právo uplatněno, nebo nebylo-li právo z nich plynoucí
uplatněno v určené lhůtě.
Oddíl 4
Upisování a nabývání vlastních akcií
§ 298
(1) Společnost nesmí upisovat vlastní akcie.
(2) Vlastní akcie může společnost nabývat jen za podmínek stanovených
tímto zákonem.
§ 299
(1) Vlastníky akcií upsaných v rozporu s § 298 odst. 1 se stávají
zakladatelé, nebo v případě zvýšení základního kapitálu členové
představenstva; takový vlastník splatí jejich emisní kurs.
(2) Vlastník akcií podle odstavce 1 nevykonává do okamžiku splacení
emisního kursu práva spojená s upsanými a nesplacenými akciemi.
§ 300
Na osobu, která vlastním jménem, avšak na účet společnosti upsala její
akcie, se hledí, jako by akcie upsala na svůj účet.
§ 301
(1) Společnost může sama nebo prostřednictvím jiné osoby jednající
vlastním jménem na účet společnosti nabývat vlastní akcie, jen byl-li
zcela splacen jejich emisní kurs, a jen pokud
a) se na nabytí vlastních akcií usnesla valná hromada,
b) nabytí akcií, včetně akcií, které společnost nabyla již dříve a
které stále vlastní, a akcií, které na účet společnosti nabyla jiná
osoba jednající vlastním jménem, nezpůsobí snížení vlastního kapitálu
pod upsaný základní kapitál zvýšený o fondy, které nelze podle tohoto
zákona nebo stanov rozdělit mezi akcionáře, a
c) společnost má zdroje na vytvoření zvláštního rezervního fondu na
vlastní akcie, je-li vytvoření tohoto fondu podle § 316 vyžadováno.
(2) Usnesení valné hromady podle odstavce 1 písm. a) upraví podrobnosti
předpokládaného nabytí akcií, a to alespoň
a) nejvyšší počet akcií, které může společnost nabýt, a jejich
jmenovitou hodnotu,
b) dobu, po kterou může společnost na základě tohoto pověření akcie
nabývat, ne delší než 5 let, a
c) nejvyšší a nejnižší cenu, za niž může společnost akcie nabýt, a to
při nabývání akcií za úplatu.
§ 302
Společnost nemůže sama ani prostřednictvím jiné osoby jednající
vlastním jménem na účet společnosti nabývat vlastní akcie, pokud by si
tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu.
§ 303
Za splnění povinností podle § 301 a 302 odpovídá představenstvo.
§ 304
(1) Ustanovení § 301 odst. 1 písm. a) se nepoužije na nabytí vlastních
akcií za účelem odvrácení značné újmy, která společnosti bezprostředně
hrozí, nebo stanoví-li tak tento zákon.
(2) Postupuje-li společnost podle odstavce 1, informuje představenstvo
následující valnou hromadu o důvodech a cílech provedeného nabytí, o
počtu a jmenovité hodnotě nabytých akcií, nebo nemají-li jmenovitou
hodnotu, o účetní hodnotě nabytých akcií, o podílu na upsaném základním
kapitálu, který tyto akcie představují, a o protihodnotě poskytnuté za
tyto akcie.
§ 305
Ustanovení § 301 odst. 1 písm. a) se nevztahuje na nabytí vlastních
akcií společností nebo prostřednictvím jiné osoby jednající vlastním
jménem na účet společnosti za účelem jejich dalšího prodeje
zaměstnancům; takto nabyté akcie zcizí společnost nejpozději do 1 roku
ode dne jejich nabytí.
§ 306
(1) Společnost může nabývat vlastní akcie i bez splnění podmínek podle
§ 301 až 303 tehdy, nabývá-li je
a) za účelem provedení rozhodnutí valné hromady o snížení základního
kapitálu,
b) jako univerzální právní nástupce, případně v souvislosti s nabytím
závodu nebo jeho části,
c) z důvodu plnění povinnosti stanovené jiným právním předpisem nebo na
základě soudního rozhodnutí k ochraně menšinových akcionářů,
d) v důsledku neplnění povinnosti akcionáře splatit emisní kurs, nebo
e) v soudní dražbě při výkonu rozhodnutí na vymožení pohledávky proti
vlastníkovi splacených akcií.
(2) Společnost může nabýt akcie podle odstavce 1, s výjimkou jejich
nabytí podle odstavce 1 písm. a), jejichž jmenovitá hodnota nebo u
kusových akcií jejich účetní hodnota dosahuje 10 % základního kapitálu.
Nabyde-li společnost akcie podle odstavce 1 s výjimkou jejich nabytí
podle odstavce 1 písm. a) nad výši uvedenou ve větě první, zcizí do 3
let ode dne jejich nabytí jejich část převyšující 10 % základního
kapitálu, nebo o jejich jmenovitou nebo účetní hodnotu převyšující 10 %
základního kapitálu sníží základní kapitál a akcie zruší.
(3) Společnost, která povinnost podle odstavce 2 nesplní, může soud i
bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.
§ 307
V případě nabytí vlastních akcií obsahuje zpráva představenstva o
podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku také tyto
údaje
a) důvody nabytí akcií, k němuž došlo v průběhu účetního období,
b) počet a jmenovitou hodnotu, nebo byly-li vydány kusové akcie, účetní
hodnotu akcií nabytých a zcizených v průběhu účetního období a jejich
podíl na upsaném základním kapitálu, který tyto akcie představují,
c) počet a jmenovitou hodnotu, nebo byly-li vydány kusové akcie, účetní
hodnotu akcií ve vlastnictví společnosti a jejich podíl na upsaném
základním kapitálu, a to na počátku a na konci účetního období,
d) v případě nabytí nebo převodu za úplatu, protihodnotu poskytnutou za
tyto akcie a
e) uvedení osoby, od které společnost akcie nabyla, ledaže je nabyla na
evropském regulovaném trhu.
§ 308
(1) Právní jednání, kterým společnost v rozporu s tímto zákonem nabyla
vlastní akcie, je platné, ledaže převodce nejednal v dobré víře.
(2) Akcie nabyté v rozporu s tímto zákonem společnost zcizí do 1 roku
ode dne jejich nabytí, jinak akcie zruší, a sníží o jejich jmenovitou
nebo účetní hodnotu základní kapitál.
(3) Společnost, která povinnost podle odstavce 2 nesplní, může soud i
bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.
§ 309
(1) Společnost, která nabyla vlastní akcie, nevykonává s nimi spojená
hlasovací práva.
(2) Právo na podíl na zisku spojené s vlastní akcií v majetku
společnosti zaniká jeho splatností. Nevyplacený zisk společnost převede
na účet nerozděleného zisku z minulých let.
§ 310
Společnost může vzít vlastní akcie do zástavy jen za podmínek
stanovených tímto oddílem pro nabývání vlastních akcií; omezení neplatí
pro banky a finanční instituce, pokud jde o obchody uzavírané v rámci
běžného obchodního styku.
Finanční asistence
§ 311
Finanční asistenci může společnost poskytnout, určí-li tak stanovy a za
splnění alespoň těchto podmínek
a) finanční asistence je poskytnuta za spravedlivých podmínek trhu,
zejména pokud jde o úročení nebo zajištění finanční asistence ve
prospěch společnosti,
b) představenstvo řádně prošetří finanční způsobilost osoby, které je
finanční asistence poskytována,
c) poskytnutí finanční asistence předem schválí valná hromada, a to na
základě zprávy představenstva podle písmene d); k přijetí rozhodnutí je
potřebný souhlas alespoň dvou třetin hlasů přítomných akcionářů,
d) představenstvo vypracuje písemnou zprávu, ve které
1. poskytnutí finanční asistence věcně zdůvodní, včetně uvedení výhod a
rizik z toho pro společnost plynoucích,
2. uvede podmínky, za jakých bude finanční asistence poskytnuta, včetně
ceny, za kterou budou akcie příjemcem finanční asistence získány,
3. uvede závěry prošetření finanční způsobilosti podle písmene b),
4. zdůvodní, proč je poskytnutí finanční asistence v zájmu společnosti;
jsou-li za pomoci finanční asistence získávány akcie od společnosti
finanční asistenci poskytující, musí být cena, za kterou budou tyto
akcie získány, přiměřená,
e) poskytnutí finanční asistence nezpůsobí snížení vlastního kapitálu
pod upsaný základní kapitál zvýšený o fondy, které nelze podle tohoto
zákona nebo stanov rozdělit mezi akcionáře, s přihlédnutím k případnému
snížení vlastního kapitálu, k němuž může dojít, pokud společnost nebo
jiná osoba na její účet nabývá její akcie,
f) společnost vytvoří ve výši poskytnuté finanční asistence zvláštní
rezervní fond; § 317 se použije přiměřeně.
§ 312
Zprávu podle § 311 písm. d) uloží společnost bez zbytečného odkladu
poté, co valná hromada finanční asistenci schválila, do sbírky listin.
Zpráva musí být k dispozici akcionářům v sídle společnosti ode dne
svolání valné hromady, která má finanční asistenci schválit, a musí být
ve stejné lhůtě umístěna na internetové stránky společnosti a musí být
na této valné hromadě volně akcionářům dostupná.
§ 313
Má-li být finanční asistence poskytnuta členu představenstva, osobě
společnost ovládající, členu jejího statutárního orgánu nebo osobě,
která jedná se společností nebo s kteroukoli z výše uvedených osob ve
shodě, nebo osobě, která jedná vlastním jménem, ale na účet výše
uvedených osob, přezkoumá zprávu podle § 311 písm. d) na společnosti a
těchto osobách obecně uznávaný nezávislý odborník určený dozorčí radou.
Ve své písemné zprávě zhodnotí správnost písemné zprávy představenstva
a výslovně se vyjádří k tomu, zda poskytnutí finanční asistence není v
rozporu se zájmy společnosti; ustanovení § 312 se použije obdobně.
§ 314
Ustanovení § 311 písm. a) až d) a § 312 se nepoužijí na jednání
společnosti s cílem nabytí vlastních akcií zaměstnanci společnosti nebo
akcií pro zaměstnance jí ovládaných společností. K rozdělení těchto
akcií mezi zaměstnance musí dojít ve lhůtě 1 roku ode dne jejich
nabytí.
§ 315
Ustanovení § 311 odst. 1 písm. a) až c) a f), § 312, § 313 věty druhé
za středníkem a § 314 se nepoužijí, poskytují-li finanční asistenci
banky a finanční instituce, pokud je poskytována v obvyklých mezích
jejich hlavní činnosti.
Zvláštní rezervní fond na vlastní akcie
§ 316
(1) Společnost, která vykáže v rozvaze v aktivech vlastní akcie,
vytvoří ve stejné výši zvláštní rezervní fond.
(2) Zvláštní rezervní fond společnost zruší nebo sníží, pokud vlastní
akcie zcela nebo zčásti zcizí nebo použije na snížení základního
kapitálu.
(3) Společnost není oprávněna použít zvláštní rezervní fond jinak, než
je stanoveno v odstavci 2.
§ 317
Na vytvoření nebo doplnění zvláštního rezervního fondu může společnost
použít nerozdělený zisk nebo jiné fondy, které může použít podle svého
uvážení.
Zvláštní ustanovení pro podnikatelská seskupení
§ 318
(1) Tento oddíl se obdobně použije také na upisování, nabývání a
zastavování akcií ovládající osoby ovládanou osobou s výjimkou § 304, §
306 odst. 1 písm. a) a d) a § 309 odst. 2 a ustanovení o snižování
základního kapitálu.
(2) Ovládanou osobu, která nezcizí nabyté akcie ovládající osoby, může
soud zrušit a nařídit její likvidaci.
§ 319
(1) Ustanovení § 318 se nepoužije, jestliže ovládaná osoba
a) jedná na účet jiné osoby, ledaže jedná na účet osoby ji ovládající,
anebo na účet jiné osoby ovládané ovládající osobou,
b) je obchodníkem s cennými papíry a jde-li o jednání uskutečňované v
rámci jejího podnikání jako obchodníka s cennými papíry, nebo
c) získala postavení ovládané osoby až po nabytí akcií.
(2) Hlasovací práva spojená s akciemi nabytými podle odstavce 1 nelze
vykonávat a tyto akcie se zahrnují do výpočtu poměru vlastního kapitálu
k základnímu kapitálu podle § 301 odst. 1 písm. b).
§ 320
Tento oddíl se obdobně použije také na případy, kdy akcie společnosti
nabývá třetí osoba svým jménem na účet společnosti nebo na účet osoby
společností ovládané.
§ 321
(1) Tento oddíl se přiměřeně použije také na nesplacené akcie, zatímní
listy, byly-li vydány, a jiné nesplacené účastnické cenné papíry,
ledaže tento zákon stanoví jinak.
(2) Nesplacené vlastní akcie nebo vlastní zatímní listy anebo jiné
nesplacené účastnické cenné papíry může společnost nabýt pouze
bezúplatně.
Oddíl 5
Veřejný návrh na koupi nebo směnu účastnických cenných papírů
§ 322
(1) Kdo činí veřejný návrh smlouvy na odkoupení nebo směnu účastnických
cenných papírů, postupuje podle § 323 až 325; tím nejsou dotčena
pravidla pro nabídky převzetí podle zákona o nabídkách převzetí,
veřejný návrh smlouvy podle zákona o přeměnách obchodních společností a
družstev a pravidla pro veřejnou nabídku investičních cenných papírů
podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
(2) Nabízení odkoupení nebo směny účastnických cenných papírů širšímu
okruhu osob jinak, než formou veřejného návrhu smlouvy podle odstavce
1, se zakazuje. To neplatí, hodlá-li někdo nabídnout odkoupení nebo
směnu účastnických cenných papírů
a) méně než 100 osobám,
b) jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nepřesáhne 1 % základního
kapitálu, nebo
c) výlučně na evropském regulovaném trhu.
(3) Stanovy společnosti mohou určit, že se na její účastnické cenné
papíry nepoužijí odstavce 1 a 2 a § 323 a 324, pokud je nabídka na
koupi nebo směnu v průběhu po sobě jdoucích 12 měsíců učiněna jen vůči
akcionářům vlastnícím dohromady účastnické cenné papíry, jejichž
jmenovitá hodnota nepřesahuje 5 % základního kapitálu; to neplatí,
stanoví-li povinnost učinit veřejný návrh smlouvy tento zákon nebo jiný
právní předpis.
§ 323
(1) Navrhovatel uveřejní veřejný návrh smlouvy způsobem stanoveným
tímto zákonem a stanovami společnosti, jejíž účastnické cenné papíry
hodlá nabýt (dále jen „cílová společnost“), pro svolání valné hromady.
(2) Veřejný návrh smlouvy obsahuje alespoň
a) jméno a bydliště nebo sídlo navrhovatele, náležitosti kupní nebo
směnné smlouvy, včetně údaje o výši protiplnění nabízeném za každý
účastnický cenný papír nebo způsobu jeho určení,
b) dobu závaznosti veřejného návrhu smlouvy,
c) důvody, na jejichž základě je veřejný návrh smlouvy činěn.
§ 324
(1) Navrhovatel doručí znění veřejného návrhu smlouvy se žádostí o
stanovisko podle odstavce 2 cílové společnosti ve lhůtě 10 pracovních
dnů před jeho uveřejněním.
(2) Představenstvo cílové společnosti zpracuje stanovisko k veřejnému
návrhu smlouvy a doručí je navrhovateli do 5 pracovních dnů ode dne, v
němž byl cílové společnosti veřejný návrh smlouvy doručen. Pro obsah
tohoto stanoviska platí obdobně ustanovení upravující obsah stanoviska
orgánů cílové společnosti podle zákona o nabídkách převzetí.
(3) Pokud členové představenstva cílové společnosti poruší povinnost
zpracovat stanovisko, ručí společně a nerozdílně za dluh z náhrady újmy
vůči navrhovateli vzniklé podle § 329.
§ 325
(1) Navrhovatel s veřejným návrhem smlouvy uveřejní také stanovisko
představenstva cílové společnosti, bylo-li mu předáno alespoň 2
pracovní dny přede dnem uveřejnění veřejného návrhu smlouvy.
(2) Ustanovení odstavce 1 a § 324 se nepoužijí, je-li navrhovatelem
sama cílová společnost.
§ 326
(1) Veřejný návrh smlouvy nelze odvolat, jakmile byl učiněn. Změnit
veřejný návrh smlouvy je možné pouze tehdy, je-li to v jeho podmínkách
výslovně uvedeno nebo bude-li to pro zájemce výhodnější; takové změny
se projeví i ve všech již uzavřených smlouvách.
(2) Ustanovení zákona o nabídkách převzetí, o uzavírání smlouvy a o
odstoupení od smlouvy, včetně postupu při částečné nebo podmíněné
nabídce převzetí, se použijí obdobně.
Povinný veřejný návrh smlouvy
§ 327
Povinný veřejný návrh smlouvy je veřejný návrh smlouvy učiněný
navrhovatelem ke splnění zákonem uložené povinnosti odkoupit účastnické
cenné papíry.
§ 328
(1) Jedná-li se o povinný veřejný návrh smlouvy, musí být výše
protiplnění přiměřená hodnotě účastnických cenných papírů. Navrhovatel
doloží přiměřenost protiplnění posudkem znalce; ustanovení § 251 odst.
2 se použije přiměřeně.
(2) Doba závaznosti veřejného návrhu podle odstavce 1 nesmí být kratší
než 4 týdny ode dne jeho uveřejnění podle § 323 odst. 1.
§ 329
(1) Porušil-li navrhovatel povinnost učinit veřejný návrh smlouvy,
vzniká oprávněnému vlastníkovi účastnických cenných papírů právo
navrhnout navrhovateli uzavření smlouvy o koupi účastnických cenných
papírů za přiměřené protiplnění a navrhovateli vzniká povinnost takový
návrh přijmout.
(2) Nebude-li návrh přijat do 15 pracovních dnů ode dne jeho doručení,
může se oprávněný vlastník účastnických cenných papírů domáhat uzavření
smlouvy u soudu nebo požadovat náhradu újmy, a to nejpozději ve lhůtě 6
měsíců ode dne, kdy byl doručen návrh na uzavření smlouvy podle
odstavce 1; ustanovení § 390 odst. 3 až 5 a odst. 7 se použije pro
náhradu škody přiměřeně.
(3) Vyjde-li najevo, že vlastníci účastnických cenných papírů, které
byly předmětem veřejného návrhu smlouvy, neobdrželi nebo nemají podle
smlouvy obdržet přiměřené protiplnění, mohou se dovolávat toho, aby jim
navrhovatel protiplnění dorovnal; ustanovení § 390 odst. 3 až 5 a odst.
7 se použije přiměřeně.
§ 330
Jsou-li předmětem povinného veřejného návrhu smlouvy účastnické cenné
papíry, které jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu,
předloží navrhovatel návrh takového veřejného návrhu smlouvy České
národní bance a doloží přiměřenost výše protiplnění nabízeného za každý
účastnický cenný papír; znalecký posudek podle § 328 odst. 1 se v tomto
případě nevyžaduje, pokud navrhovatel jinak řádně odůvodní přiměřenost
protiplnění.
§ 331
(1) Česká národní banka může ve lhůtě 15 pracovních dnů ode dne
doručení veřejného návrhu smlouvy vydat rozhodnutí o zákazu učinit
veřejný návrh smlouvy, nebo výzvu k odstranění vad návrhu včetně
nedostatečného odůvodnění přiměřenosti protiplnění.
(2) Vydání rozhodnutí o zákazu učinit veřejný návrh smlouvy je prvním
úkonem v řízení; účastníkem řízení před Českou národní bankou je pouze
navrhovatel. Výzva k odstranění vad podle odstavce 1 obsahuje poučení o
tom, jaký význam může mít její nesplnění, a je vydávána mimo správní
řízení.
(3) Lhůta podle odstavce 1 přestává běžet dnem vydání výzvy k
odstranění vad návrhu a neskončí dříve než 15 pracovních dnů ode dne
uplynutí lhůty stanovené k odstranění vad návrhu.
(4) V případě, že navrhovatel nepředloží veřejný návrh smlouvy nebo
odůvodnění výše navrženého protiplnění ve lhůtě stanovené ve výzvě
podle odstavce 1, nebo v případě, že veřejný návrh smlouvy nadále
vykazuje vady, Česká národní banka vydá rozhodnutí o zákazu učinit
veřejný návrh smlouvy.
§ 332
Povinný veřejný návrh smlouvy podle § 330 lze učinit až poté, co marně
uplyne lhůta pro vydání rozhodnutí o zákazu učinit tento veřejný návrh
smlouvy podle § 331, ledaže Česká národní banka před uplynutím lhůty
podle § 331 oznámí navrhovateli, že ukončila přezkum.
Povinný odkup účastnických cenných papírů
§ 333
(1) Společnost, jejíž valná hromada rozhodla o vyřazení účastnických
cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu, učiní do 30
dnů od tohoto rozhodnutí veřejný návrh smlouvy.
(2) Odstavec 1 neplatí, jsou-li účastnické cenné papíry obchodovány na
jiném evropském regulovaném trhu, na kterém plní emitent informační
povinnosti podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo podle
obdobné úpravy státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském
hospodářském prostoru.
§ 334
Představenstvo bez zbytečného odkladu oznámí rozhodnutí valné hromady o
vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na evropském
regulovaném trhu České národní bance a organizátorovi regulovaného
trhu, na němž se s nimi obchoduje, a uveřejní je způsobem stanoveným
tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady.
§ 335
(1) Rozhodne-li valná hromada o změně druhu akcií nebo o omezení
převoditelnosti akcií na jméno nebo zaknihovaných akcií anebo o jejím
zpřísnění, učiní ohledně těchto akcií společnost do 30 dnů ode dne
zápisu těchto skutečností do obchodního rejstříku veřejný návrh
smlouvy.
(2) Představenstvo oznámí bez zbytečného odkladu způsobem určeným tímto
zákonem a stanovami pro svolání valné hromady den, k němuž byla zapsána
změna druhu akcií nebo omezení převoditelnosti akcií do obchodního
rejstříku.
§ 336
Ve veřejné listině osvědčující rozhodnutí valné hromady musí být
jmenovitě uvedeni vlastníci účastnických cenných papírů, kteří
hlasovali pro vyřazení z obchodování na evropském regulovaném trhu nebo
pro změnu druhu akcií nebo pro omezení převoditelnosti akcií.
§ 337
Předložením návrhu České národní bance podle § 330 se lhůta podle § 333
odst. 1 nebo § 335 staví; v běhu pokračuje ode dne, kdy je navrhovatel
oprávněn učinit veřejný návrh smlouvy, nebo ode dne, kdy rozhodnutí
podle § 331 odst. 1 nebo 4 nabude právní moci.
§ 338
Povinný veřejný návrh smlouvy musí být určen osobám, které byly ke dni
konání valné hromady vlastníky účastnických cenných papírů společnosti
a pro přijetí rozhodnutí podle § 333 odst. 1 nebo § 335 odst. 1
nehlasovaly.
§ 339
(1) Oprávněná osoba podle § 338 se může vzdát práva na odkup
účastnických cenných papírů.
(2) Vzdání se práva podle odstavce 1 musí mít písemnou formu s úředně
ověřeným podpisem nebo musí být učiněno na valné hromadě; prohlášení o
vzdání se práva na valné hromadě se uvede ve veřejné listině
osvědčující rozhodnutí valné hromady.
(3) Vzdání se práva podle odstavce 2 má účinky i vůči každému dalšímu
nabyvateli těchto akcií.
§ 340
Společnost uhradí cenu účastnických cenných papírů nabytých na základě
povinného veřejného návrhu smlouvy nejpozději do 1 měsíce ode dne
následujícího po dni uplynutí doby závaznosti veřejného návrhu smlouvy.
§ 341
Akcionáři společnosti, kteří hlasovali pro změnu druhu akcií, omezení
převoditelnosti akcií, její zpřísnění nebo pro vyřazení účastnických
cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu, koupí od
společnosti cenné papíry, které společnost nabyla podle § 333 až 340, a
to podle poměru jmenovitých hodnot jejich akcií nebo podle počtu kusů
jimi vlastněných akcií, do 3 měsíců ode dne, kdy je společnost koupila,
za cenu, kterou za ně společnost zaplatila, zvýšenou o úrok obvyklý v
době, kdy společnost veřejný návrh smlouvy učinila. To neplatí,
jestliže společnost může prodat akcie výhodněji.
Oddíl 6
Výměna akcií
§ 342
Rozhodla-li valná hromada o změně druhu nebo formy akcií anebo o
štěpení akcií na více akcií o nižší jmenovité hodnotě nebo spojení více
akcií do jedné akcie, může společnost vydat nové akcie a stanovit lhůtu
k předložení akcií k výměně až poté, co tato změna bude zapsána do
obchodního rejstříku.
§ 343
Pro postup při výměně akcií za akcie jiného druhu nebo formy anebo při
výměně akcií po jejich štěpení nebo spojení více akcií do jedné akcie
se § 526 a § 531 odst. 2 použijí přiměřeně.
Díl 4
Práva a povinnosti akcionáře
Vkladová povinnost
§ 344
(1) Akcionář splatí emisní kurs jím upsaných akcií v době určené ve
stanovách nebo v rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního
kapitálu, nejpozději však do 1 roku ode dne vzniku společnosti nebo od
účinnosti zvýšení základního kapitálu.
(2) Akcionář, který je v prodlení se splacením emisního kursu, uhradí
společnosti úrok z prodlení z dlužné částky ve výši dvojnásobku sazby
úroku z prodlení stanovené jiným právním předpisem, ledaže stanovy určí
jinak.
(3) Vkladové povinnosti nemůže být akcionář zproštěn, ledaže se jedná o
snížení základního kapitálu.
§ 345
(1) Je-li akcionář s plněním vkladové povinnosti nebo její části v
prodlení, vyzve jej představenstvo, aby ji splnil v dodatečné lhůtě,
kterou určí stanovy společnosti, jinak ve lhůtě do 60 dnů ode dne
doručení výzvy.
(2) Představenstvo po marném uplynutí lhůty podle odstavce 1 vyloučí ze
společnosti prodlévajícího akcionáře pro akcie, ohledně nichž nesplnil
vkladovou povinnost, a vyzve jej, aby v přiměřené lhůtě odevzdal
zatímní list, byl-li vydán. To neplatí, přijme-li představenstvo jiné
opatření. Nebyl-li vydán zatímní list, přechází marným uplynutím
dodatečné lhůty nesplacená akcie na společnost.
(3) Vyloučený akcionář ručí za splacení emisního kursu jím upsaných
akcií.
§ 346
(1) Pokud vyloučený akcionář v určené době zatímní list, byl-li vydán,
neodevzdá, prohlásí představenstvo tento zatímní list za neplatný a
oznámí to písemně akcionáři. Toto rozhodnutí představenstvo oznámí
akcionářům způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání
valné hromady a zároveň je zveřejní.
(2) Společnost vydá akcie tomu, kdo byl schválen valnou hromadou,
splatí-li emisní kurs, jinak o jmenovitou nebo účetní hodnotu zatímního
listu nebo nesplacené akcie sníží základní kapitál.
§ 347
(1) Plnění, které společnost získá prodejem vrácených akcií, je plněním
za plnění poskytnuté vyloučeným akcionářem na splacení emisního kursu a
společnost mu ho bez zbytečného odkladu vyplatí.
(2) Společnost si na plnění podle odstavce 1 započte pohledávky, které
má za vyloučeným akcionářem z důvodu porušení jeho povinností.
(3) Společnost si může započíst účelně vynaložené náklady, které
vznikly v souvislosti s prohlášením zatímního listu za neplatný; výši
započtené částky akcionáři prokáže.
§ 348
(1) Akcionář má právo na podíl na zisku, který valná hromada schválila
k rozdělení mezi akcionáře. Neurčí-li stanovy ve vztahu k určitému
druhu akcií jinak, určuje se tento podíl poměrem akcionářova podílu k
základnímu kapitálu.
(2) Neurčí-li stanovy jinak, vyplácí se podíl na zisku v penězích.
(3) Společnost vyplatí podíl na zisku na své náklady a nebezpečí pouze
bezhotovostním převodem na účet akcionáře uvedený v seznamu akcionářů.
(4) U akcií, s kterými je spojen pevný podíl na zisku, se rozhodnutí
valné hromady o jeho rozdělení nevyžaduje. Podíl na zisku je splatný do
3 měsíců od schválení účetní závěrky.
§ 349
Nevyplývá-li z právního předpisu jinak, poskytuje společnost veškerá
peněžitá plnění ve prospěch vlastníka listinné akcie na jméno výhradně
bezhotovostním převodem na bankovní účet uvedený v seznamu akcionářů.
§ 350
(1) Společnost nesmí rozdělit zisk ani jiné vlastní zdroje mezi
akcionáře, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní
kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní
kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu
zvýšeného o fondy, které nelze podle tohoto zákona nebo stanov rozdělit
mezi akcionáře.
(2) Částka k rozdělení mezi akcionáře nesmí překročit výši
hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o
nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích
období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu s tímto
zákonem a stanovami.
(3) Na rozhodnutí valné hromady učiněné v rozporu s odstavci 1 a 2 se
hledí, jako by nebylo přijato.
§ 351
Neurčí-li stanovy jiný den, je rozhodným dnem pro uplatnění práva na
podíl na zisku rozhodný den k účasti na valné hromadě, která rozhodla o
výplatě podílu na zisku.
§ 352
(1) Právo na podíl na zisku je samostatně převoditelné ode dne, kdy
valná hromada rozhodla o jeho výplatě.
(2) V případě, že byly vydány nebo mají být vydány k uplatnění práva na
podíl na zisku kupóny podle jiného právního předpisu, je toto právo
převoditelné pouze s kupónem.
(3) Kupóny může společnost vydat i před rozhodnutím valné hromady o
rozdělení zisku za účetní období, k němuž se kupón vztahuje. Ustanovení
odstavce 1 se nepoužije.
§ 353
Hlasovací právo
(1) Akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady a hlasovat na ní.
(2) Stanovy mohou omezit výkon hlasovacího práva stanovením nejvyššího
počtu hlasů jednoho akcionáře, a to ve stejném rozsahu pro každého
akcionáře nebo i pro jím ovládané osoby.
Kumulativní hlasování
§ 354
Určí-li tak stanovy, volí se členové orgánů společnosti kumulativním
hlasováním.
§ 355
(1) Pro účely kumulativního hlasování se počet hlasů akcionářů zjistí
tak, že počet hlasů, jimiž akcionář nakládá na valné hromadě, se
znásobí počtem volených členů orgánu společnosti. Jestliže se volí
členové představenstva i členové dozorčí rady, zjišťuje se pro účely
kumulativního hlasování počet hlasů akcionáře pro každý orgán odděleně.
(2) Při kumulativním hlasování je akcionář oprávněn použít všechny
hlasy, kterými nakládá, nebo jejich libovolný počet jen pro určitou
osobu nebo pro určité osoby.
(3) Při kumulativním hlasování se na valné hromadě hlasuje o každém
členu orgánu samostatně. Při kumulativním hlasování se odevzdávají
pouze hlasy pro volbu určité osoby nebo osob.
(4) Má-li být odvolán člen orgánu společnosti zvolený kumulativním
hlasováním, lze ho odvolat jen se souhlasem většiny těch, kteří
hlasovali pro jeho zvolení, nebo jejich právních nástupců; to neplatí,
porušil-li tento člen orgánu společnosti závažným způsobem své
povinnosti.
§ 356
(1) Při kumulativním hlasování jsou zvolené ty osoby, pro jejichž volbu
byl odevzdán nejvyšší počet hlasů, bylo-li hlasováno alespoň
nadpoloviční většinou všech hlasů akcionářů přítomných na valné
hromadě, zjištěných pro účely kumulativního hlasování.
(2) Jestliže získá více osob stejný počet hlasů, hlasuje se o těchto
osobách znovu. Pokud mají i při opakovaném hlasování stejný počet
hlasů, rozhodne se o volbě losováním.
(3) V zápisu z valné hromady musí být uvedeno, kolika hlasy bylo
hlasováno pro volbu každé navrhované osoby a jmenný seznam těch, kteří
tak hlasovali.
Právo na vysvětlení
§ 357
(1) Akcionář je oprávněn požadovat a obdržet na valné hromadě od
společnosti vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí
ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu
záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho
akcionářských práv na ní. Stanovy mohou určit, že každý akcionář má pro
přednesení své žádosti přiměřené časové omezení.
(2) Akcionář může žádost podle odstavce 1 podat písemně. Stanovy mohou
určit omezení rozsahu žádosti. Žádost musí být podána po uveřejnění
pozvánky na valnou hromadu a před jejím konáním.
§ 358
(1) Vysvětlení záležitostí týkajících se probíhající valné hromady
poskytne společnost akcionáři přímo na valné hromadě. Není-li to
vzhledem ke složitosti vysvětlení možné, poskytne je akcionářům ve
lhůtě do 15 dnů ode dne konání valné hromady, a to i když to již není
potřebné pro posouzení jednání valné hromady nebo pro výkon
akcionářských práv na ní.
(2) Informace obsažená ve vysvětlení musí být určitá a musí poskytovat
dostatečný a pravdivý obraz o dotazované skutečnosti. Vysvětlení může
být poskytnuto formou souhrnné odpovědi na více otázek obdobného
obsahu. Platí, že vysvětlení se akcionáři dostalo i tehdy, pokud byla
informace uveřejněna na internetových stránkách společnosti nejpozději
v den předcházející dni konání valné hromady a je k dispozici
akcionářům v místě konání valné hromady. Jestliže je informace
akcionáři sdělena, má každý další akcionář právo si tuto informaci
vyžádat i bez splnění postupu podle § 357.
§ 359
Představenstvo nebo osoba, která svolává valnou hromadu, mohou
poskytnutí vysvětlení zcela nebo částečně odmítnout, pokud
a) by jeho poskytnutí mohlo přivodit společnosti nebo jí ovládaným
osobám újmu,
b) jde o vnitřní informaci nebo utajovanou informaci podle jiného
právního předpisu, nebo
c) je požadované vysvětlení veřejně dostupné.
§ 360
(1) Splnění podmínek pro odmítnutí poskytnout vysvětlení posoudí
představenstvo a sdělí důvody akcionáři. Sdělení o odmítnutí poskytnout
vysvětlení je součástí zápisu z valné hromady.
(2) Akcionář má právo požadovat, aby dozorčí rada určila, že podmínky
pro odmítnutí poskytnutí vysvětlení nenastaly a představenstvo je
povinno mu je sdělit. Dozorčí rada o žádosti akcionáře rozhodne přímo
na jednání valné hromady, a nelze-li to, tak do 5 pracovních dnů ode
dne konání valné hromady.
(3) V případě, že s poskytnutím vysvětlení dozorčí rada nesouhlasí nebo
se v zákonné lhůtě nevyjádří, rozhodne o tom, zda je společnost povinna
informaci poskytnout, soud na návrh akcionáře. Právo podat návrh na
zahájení řízení lze u soudu uplatnit do 1 měsíce ode dne konání valné
hromady, na které bylo odmítnuto poskytnutí vysvětlení, případně od
odmítnutí nebo neposkytnutí informace ve lhůtě podle § 358 odst. 1; k
později uplatněnému právu se nepřihlíží.
(4) Po dobu řízení podle odstavce 3 neběží promlčecí lhůta pro
uplatnění práv, která jsou na požadovaných vysvětleních závislá.
Právo uplatňovat návrhy a protinávrhy
§ 361
(1) Akcionář je oprávněn uplatňovat návrhy a protinávrhy k záležitostem
zařazeným na pořad valné hromady.
(2) Hodlá-li akcionář uplatnit protinávrh k záležitostem pořadu valné
hromady, doručí ho společnosti v přiměřené lhůtě před konáním valné
hromady; to neplatí, jde-li o návrhy určitých osob do orgánů
společnosti. Ustanovení § 369 odst. 2 se použijí obdobně.
§ 362
(1) Představenstvo oznámí akcionářům způsobem stanoveným tímto zákonem
a stanovami pro svolání valné hromady znění akcionářova protinávrhu se
svým stanoviskem; to neplatí, bylo-li by oznámení doručeno méně než 2
dny přede dnem konání valné hromady nebo pokud by náklady na ně byly v
hrubém nepoměru k významu a obsahu protinávrhu anebo pokud text
protinávrhu obsahuje více než 100 slov.
(2) Obsahuje-li protinávrh více než 100 slov, oznámí představenstvo
akcionářům podstatu protinávrhu se svým stanoviskem a protinávrh
uveřejní na internetových stránkách společnosti.
§ 363
Akcionář má právo uplatňovat své návrhy k záležitostem, které budou
zařazeny na pořad valné hromady, také před uveřejněním pozvánky na
valnou hromadu. Návrh doručený společnosti nejpozději 7 dnů před
uveřejněním pozvánky na valnou hromadu uveřejní představenstvo i se
svým stanoviskem spolu s pozvánkou na valnou hromadu. Na návrhy
doručené po této lhůtě se obdobně použije § 362. Stanovy společnosti
mohou lhůtu podle věty druhé zkrátit.
§ 364
(1) Neurčí-li stanovy jinak, nejprve se hlasuje o návrhu akcionáře.
(2) Stanovy nebo valná hromada, na které má být návrh přednesen, mohou
určit, že každý akcionář má pro přednesení svého návrhu přiměřené
časové omezení.
Práva kvalifikovaných akcionářů
§ 365
(1) Akcionář nebo akcionáři společnosti, jejíž základní kapitál je
vyšší než 100 000 000 Kč, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá
hodnota nebo počet kusů dosáhne alespoň 3 % základního kapitálu,
požívají zvláštních práv stanovených tímto zákonem (dále jen
„kvalifikovaný akcionář“).
(2) Ve společnosti, jejíž základní kapitál je 100 000 000 Kč nebo
nižší, se za kvalifikovaného akcionáře považuje ten akcionář nebo
akcionáři, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nebo
počet kusů dosáhne alespoň 5 % základního kapitálu.
(3) Ve společnosti, jejíž základní kapitál je 500 000 000 Kč nebo
vyšší, se za kvalifikovaného akcionáře považuje ten akcionář nebo
akcionáři, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nebo
počet kusů dosáhne alespoň 1 % základního kapitálu.
(4) K ujednáním stanov zužujícím zákonnou úpravu práv kvalifikovaných
akcionářů se nepřihlíží.
§ 366
Kvalifikovaní akcionáři mohou požádat představenstvo, aby svolalo k
projednání jimi navržených záležitostí valnou hromadu. V žádosti uvedou
návrh usnesení k navrženým záležitostem nebo je odůvodní.
§ 367
(1) Představenstvo svolá na žádost kvalifikovaných akcionářů,
splňuje-li požadavky uvedené v § 366, valnou hromadu způsobem
stanoveným tímto zákonem a stanovami tak, aby se konala nejpozději do
40 dnů ode dne, kdy mu byla doručena žádost o svolání; lhůta pro
uveřejnění a zaslání pozvánky na valnou hromadu se v tomto případě
zkracuje na 15 dnů. Jde-li o společnost, jejíž akcie byly přijaty k
obchodování na evropském regulovaném trhu, činí lhůta podle věty první
50 dnů a lhůta podle věty druhé 21 dnů.
(2) Představenstvo není oprávněno navržený pořad valné hromady měnit.
Představenstvo je oprávněno navržený pořad valné hromady doplnit pouze
se souhlasem osob, které požádaly o svolání valné hromady podle § 366.
§ 368
(1) V případě, že představenstvo nesvolá valnou hromadu ve lhůtě podle
§ 367 odst. 1, zmocní soud k jejímu svolání kvalifikované akcionáře,
kteří o to požádají, a současně je zmocní ke všem jednáním za
společnost, která s valnou hromadou souvisejí; uzná-li to za vhodné,
může soud i bez návrhu zároveň určit předsedu valné hromady.
(2) Pozvánka na valnou hromadu obsahuje výrok rozhodnutí soudu podle
odstavce 1 včetně údaje, který soud rozhodnutí vydal a kdy se stalo
vykonatelným. Ustanovení § 367 týkající se pozvánky se použije obdobně;
kvalifikovaní akcionáři jsou oprávněni vyžádat si výpis z evidence
zaknihovaných cenných papírů pro účely valné hromady jimi svolané.
(3) Náklady spojené s konáním valné hromady nese společnost; za splnění
této povinnosti ručí společně a nerozdílně členové představenstva.
Zmocnění akcionáři mají vůči společnosti právo na náhradu nákladů
soudního řízení a dalších účelně vynaložených nákladů.
§ 369
(1) Pokud o to požádá kvalifikovaný akcionář, zařadí představenstvo na
pořad valné hromady jím určenou záležitost za předpokladu, že ke každé
ze záležitostí je navrženo i usnesení nebo je její zařazení odůvodněno.
(2) V případě, že žádost podle odstavce 1 byla doručena po uveřejnění a
rozeslání pozvánky na valnou hromadu, uveřejní představenstvo doplnění
pořadu valné hromady nejpozději 5 dnů přede dnem jejího konání,
případně, je-li určen, před rozhodným dnem k účasti na valné hromadě,
způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné
hromady.
§ 370
Kvalifikovaný akcionář může požádat dozorčí radu, aby v záležitostech
uvedených v žádosti přezkoumala výkon působnosti představenstva.
Dozorčí rada přezkoumá výkon působnosti představenstva bez zbytečného
odkladu a nejpozději do 2 měsíců ode dne doručení žádosti písemně
informuje kvalifikovaného akcionáře o výsledcích provedeného přezkumu.
Akcionářská žaloba
§ 371
Každý kvalifikovaný akcionář je oprávněn se za společnost domáhat
náhrady újmy proti členu představenstva nebo dozorčí rady, nebo splnění
jejich případné povinnosti plynoucí z dohody podle § 53 odst. 3, anebo
splacení emisního kursu proti akcionáři, který je v prodlení s jeho
splácením, a v tomto řízení společnost zastupovat; to platí obdobně pro
následný výkon rozhodnutí.
§ 372
(1) Kvalifikovaný akcionář právo domáhat se náhrady újmy podle § 371
nemá, bylo-li o újmě rozhodnuto podle § 53 odst. 3, ledaže ten, kdo
újmu společnosti způsobil, je jejím jediným společníkem nebo osobou,
která ji ovládá.
(2) Akcionářskou žalobu lze podat také proti vlivné osobě, způsobí-li
společnosti újmu.
(3) Členem představenstva, členem dozorčí rady nebo vlivnou osobou se
pro potřeby akcionářské žaloby rozumí také ten, kdo v takovéto pozici
již není, ale byl v ní v době vzniku újmy, jejíž náhrada je po něm
kvalifikovaným akcionářem požadována, nebo v době jednání, v jehož
důsledku újma vznikla.
§ 373
Přestane-li být akcionář, který akcionářskou žalobu podal, akcionářem,
zastupuje v řízení společnost jeho právní nástupce, byl-li mu původní
akcionář znám.
§ 374
(1) Před uplatněním práva na náhradu újmy proti členovi představenstva
informuje akcionář o svém záměru dozorčí radu písemně.
(2) Pokud informovaný orgán neuplatní právo na náhradu újmy nebo na
splacení emisního kursu bez zbytečného odkladu po obdržení informace
podle odstavce 1, může akcionář toto právo uplatnit za společnost sám.
Nucený přechod účastnických cenných papírů
§ 375
Akcionář je oprávněn požadovat, aby představenstvo svolalo valnou
hromadu a předložilo jí k rozhodnutí návrh na přechod všech ostatních
účastnických cenných papírů na tohoto akcionáře, jestliže vlastní ve
společnosti akcie,
a) jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí alespoň 90 % základního
kapitálu společnosti, na nějž byly vydány akcie s hlasovacími právy, a
b) s nimiž je spojen alespoň 90 % podíl na hlasovacích právech ve
společnosti (dále jen „hlavní akcionář“).
§ 376
(1) Vlastníci účastnických cenných papírů mají právo na přiměřené
protiplnění v penězích, jehož výši určí valná hromada. Hlavní akcionář
doloží přiměřenost protiplnění znaleckým posudkem nebo jej odůvodní
podle § 391 odst. 1. Posudek nesmí být ke dni doručení žádosti podle §
375 starší než 3 měsíce.
(2) Společně se žádostí podle § 375 doručí hlavní akcionář společnosti
zdůvodnění výše protiplnění nebo znalecký posudek a rozhodnutí České
národní banky podle § 391, vyžaduje-li se.
§ 377
(1) Představenstvo svolá valnou hromadu do 30 dnů ode dne doručení
žádosti podle § 375 společnosti.
(2) Pozvánka na valnou hromadu obsahuje také rozhodné informace o
určení výše protiplnění nebo závěry znaleckého posudku, je-li
vyžadován, výzvu zástavním věřitelům, aby společnosti sdělili existenci
zástavního práva k účastnickým cenným papírům vydaným společností, a
vyjádření představenstva k tomu, zda považuje navrženou výši
protiplnění za přiměřenou.
§ 378
(1) Výplatu protiplnění provádí pověřená osoba. Pověřenou osobou může
být pouze
a) banka,
b) obchodník s cennými papíry, nebo
c) zahraniční osoba, podnikající na území České republiky, jejíž
předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v
písmenech a) a b).
(2) Hlavní akcionář předá pověřené osobě peněžní prostředky ve výši
potřebné k výplatě protiplnění a společnosti tuto skutečnost doloží.
(3) Pověřená osoba vrátí zbylé peněžní prostředky spolu s úrokem
hlavnímu akcionáři bez zbytečného odkladu poté, co uplynula lhůta pro
výplatu protiplnění.
(4) Převedené peněžní prostředky nejsou součástí majetkové podstaty
pověřené osoby, pokud dojde k jejímu úpadku podle jiného právního
předpisu nebo nastane obdobná situace podle právního řádu jiného
členského státu než České republiky.
§ 379
(1) Společnost zpřístupní ve svém sídle k nahlédnutí každému vlastníku
účastnického cenného papíru údaj o osobě hlavního akcionáře a znalecký
posudek podle § 376 odst. 1.
(2) Společnost, jejíž účastnické cenné papíry jsou přijaty k
obchodování na evropském regulovaném trhu, zpřístupní způsobem podle
odstavce 1 údaj o osobě hlavního akcionáře, rozhodnutí České národní
banky podle § 391 a zdůvodnění výše protiplnění hlavním akcionářem;
informace o postupu podle § 375 uveřejní na svých internetových
stránkách.
(3) Společnost bez zbytečného odkladu vydá na žádost vlastníka
účastnických cenných papírů zdarma kopie listin uvedených v odstavci 1
nebo 2. Na toto právo společnost upozorní akcionáře v pozvánce na
valnou hromadu.
§ 380
Vlastníci zastavených účastnických cenných papírů sdělí společnosti bez
zbytečného odkladu poté, co se dozvěděli o svolání valné hromady,
skutečnost zastavení a osobu zástavního věřitele; upozornění na tuto
povinnost se uvede v pozvánce na valnou hromadu.
§ 381
Návrh usnesení valné hromady nesmí v určení výše protiplnění obsahovat
částku nižší, než kolik určuje znalecký posudek nebo zdůvodnění výše
protiplnění, není-li podle tohoto zákona znalecký posudek vyžadován.
§ 382
(1) K přijetí rozhodnutí valné hromady je potřebný souhlas alespoň 90 %
hlasů všech vlastníků akcií, přičemž vlastníci prioritních akcií a
hlavní akcionář mají vždy právo hlasovat. O rozhodnutí valné hromady se
pořizuje veřejná listina, jejíž přílohou je znalecký posudek o výši
protiplnění v penězích nebo zdůvodnění výše protiplnění.
(2) Usnesení valné hromady obsahuje také určení hlavního akcionáře,
výši protiplnění určenou podle § 376 odst. 1 a lhůtu pro jeho
poskytnutí.
§ 383
Důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o přechodu
účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře není skutečnost, že
protiplnění není přiměřené.
§ 384
(1) Představenstvo podá bez zbytečného odkladu po přijetí usnesení
valné hromady návrh na jeho zápis do obchodního rejstříku. Současně
usnesení valné hromady a závěry znaleckého posudku, je-li vyžadován,
uveřejní způsobem určeným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné
hromady společnosti a uloží veřejnou listinu v sídle společnosti k
nahlédnutí; upozornění na toto uložení se v uveřejněném oznámení rovněž
uvede.
(2) Nevyžaduje-li se znalecký posudek, uveřejní společnost způsobem
podle odstavce 1 zdůvodnění výše protiplnění a souhlas České národní
banky podle § 391, je-li požadován.
§ 385
(1) Uplynutím 1 měsíce od zveřejnění zápisu usnesení do obchodního
rejstříku podle § 384 přechází vlastnické právo k účastnickým cenným
papírům společnosti na hlavního akcionáře.
(2) Byly-li zástavou účastnické cenné papíry, ke kterým přešlo
vlastnické právo, zástavní právo okamžikem přechodu vlastnického práva
zaniká. Na zástavního věřitele, který drží zastavený účastnický cenný
papír, se přiměřeně použijí § 386 a 387.
§ 386
Společnost dá příkaz k zápisu změny vlastníků zaknihovaných
účastnických cenných papírů na majetkových účtech osobě oprávněné vést
příslušnou evidenci cenných papírů podle jiného právního předpisu bez
zbytečného odkladu po přechodu vlastnického práva na hlavního akcionáře
s tím, že podkladem pro zápis změny je rozhodnutí valné hromady podle §
375 a 382 a doklad o jeho zveřejnění.
§ 387
(1) Dosavadní vlastníci účastnických cenných papírů je předloží
společnosti do 30 dnů po přechodu vlastnického práva; v době prodlení
nemohou požadovat protiplnění.
(2) Nepředloží-li dosavadní vlastníci účastnických cenných papírů cenné
papíry uvedené v odstavci 1 do 1 měsíce, případně v dodatečné lhůtě
určené společností, která nesmí být kratší než 14 dnů, postupuje
společnost podle § 346 odst. 1 věty první.
(3) Vrácené účastnické cenné papíry předá společnost hlavnímu akcionáři
bez zbytečného odkladu.
(4) Za účastnické cenné papíry prohlášené za neplatné vydá společnost
bez zbytečného odkladu hlavnímu akcionáři nové účastnické cenné papíry
stejné formy, druhu a jmenovité hodnoty.
§ 388
(1) Dosavadním vlastníkům zaknihovaných účastnických cenných papírů
vzniká právo na zaplacení protiplnění a úroků obvyklých v době přechodu
vlastnického práva účastnických cenných papírů zápisem vlastnického
práva na majetkovém účtu v příslušné evidenci zaknihovaných cenných
papírů a vlastníkům ostatních účastnických cenných papírů jejich
předáním společnosti podle § 387, a to ode dne, kdy došlo k přechodu
vlastnického práva k účastnickým cenným papírům akcionářů společnosti
na hlavního akcionáře.
(2) Právo na úrok podle odstavce 1 nevzniká po dobu, po jakou je
oprávněná osoba v prodlení s předáním účastnických cenných papírů
společnosti.
§ 389
(1) Pověřená osoba poskytne oprávněným osobám protiplnění bez
zbytečného odkladu po splnění podmínek podle § 388 odst. 1.
(2) Pověřená osoba poskytne protiplnění tomu, kdo byl vlastníkem
účastnických cenných papírů společnosti k okamžiku přechodu
vlastnického práva, ledaže je prokázán vznik zástavního práva k těmto
cenným papírům, pak poskytne protiplnění zástavnímu věřiteli; to
neplatí, prokáže-li vlastník, že zástavní právo ještě před přechodem
vlastnického práva zaniklo.
§ 390
(1) Vlastníci účastnických cenných papírů se mohou od splatnosti
protiplnění domáhat po hlavním akcionáři práva na dorovnání, není-li
poskytnuté protiplnění přiměřené hodnotě účastnických cenných papírů ke
dni přechodu vlastnického práva na hlavního akcionáře; toto právo
zaniká, není-li žádným vlastníkem účastnických cenných papírů uplatněno
u hlavního akcionáře do 3 měsíců ode dne zveřejnění zápisu usnesení
valné hromady podle § 384 v obchodním rejstříku.
(2) Hlavní akcionář oznámí bez zbytečného odkladu den uplatnění práva
podle odstavce 1 způsobem stanoveným pro svolání valné hromady.
Promlčecí doba běží ode dne, kdy hlavní akcionář splní oznamovací
povinnost.
(3) Soudní rozhodnutí, kterým bylo přiznáno právo na jinou výši
protiplnění, je pro hlavního akcionáře závazné co do základu přiznaného
práva i vůči ostatním vlastníkům účastnických cenných papírů. Vlastníci
účastnických cenných papírů, kteří se dovolali práva na dorovnání, mají
právo na náhradu v řízení účelně vynaložených výdajů; není-li povinen
tuto náhradu poskytnout hlavní akcionář, poskytne se z prostředků
uložených v úschově podle odstavce 4.
(4) Hlavní akcionář ve lhůtě určené soudem splní dorovnání vůči všem
vlastníkům účastnických cenných papírů do soudní úschovy a soud
společně s rozhodnutím podle odstavce 2 věty první vyvěsí na své úřední
desce také výzvu vlastníkům účastnických cenných papírů, aby se u něj o
dorovnání přihlásili. Společnost současně toto rozhodnutí a výzvu na
přihlášení se o dorovnání uveřejní způsobem stanoveným tímto zákonem a
stanovami pro svolání valné hromady. Účelně vynaložené náklady spojené
s plněním do soudní úschovy se hradí z prostředků složených v úschově.
(5) Ustanovení občanského soudního řádu o připadnutí předmětu úschovy
státu se nepoužije. Uplynula-li lhůta tří roků od právní moci usnesení
o přijetí do úschovy, rozhodne soud, že předmět úschovy se vrací
hlavnímu akcionáři, jestliže se o něj nikdo nepřihlásí do 1 roku ode
dne vyhlášení tohoto usnesení. Toto usnesení soud vyvěsí na úřední
desce soudu.
(6) Dohodne-li se hlavní akcionář na dorovnání s vlastníkem
účastnického cenného papíru mimo soudní řízení, je tato dohoda pro
hlavního akcionáře závazná co do základu uznaného práva i vůči ostatním
vlastníkům účastnických cenných papírů a hlavní akcionář její uzavření
oznámí ostatním vlastníkům účastnických cenných papírů způsobem
stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady. Hlavní
akcionář bez zbytečného odkladu po uzavření dohody podle věty první
splní dorovnání vůči všem vlastníkům účastnických cenných papírů do
soudní úschovy; odstavce 4 a 5 se použijí obdobně.
(7) Pro vlastníky účastnických cenných papírů, kteří nebyli účastníky
řízení podle odstavců 2 a 3, běží promlčecí lhůta pro uplatnění práva
na dorovnání z prostředků podle odstavce 4 ode dne uveřejnění soudního
rozhodnutí podle odstavce 4. Pro vlastníky účastnických cenných papírů,
kteří nejsou stranami dohody podle odstavce 6, běží promlčecí lhůta pro
uplatnění práva na dorovnání z prostředků podle odstavce 6 ode dne
uveřejnění oznámení podle odstavce 4.
§ 391
(1) K přijetí rozhodnutí valné hromady o přechodu všech ostatních
účastnických cenných papírů společnosti, jejíž účastnické papíry jsou
přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, na hlavního
akcionáře se vyžaduje zdůvodnění výše protiplnění hlavním akcionářem a
předchozí souhlas České národní banky.
(2) Česká národní banka posuzuje pouze, zda navrhovatel řádně zdůvodnil
navrhovanou výši protiplnění.
(3) Česká národní banka vydá rozhodnutí do 15 pracovních dnů od
doručení žádosti; tuto lhůtu může prodloužit, nejvýše však o 15
pracovních dnů.
(4) Účastníkem řízení před Českou národní bankou je jen hlavní
akcionář.
§ 392
Jsou-li účastnické cenné papíry společnosti přijaty k obchodování na
evropském regulovaném trhu, znalecký posudek podle § 376 odst. 1 se
nevyžaduje.
§ 393
(1) Nabyl-li hlavní akcionář akcie podle § 375 v důsledku povinné
nabídky převzetí, platí, že protiplnění podle takové povinné nabídky
převzetí je protiplněním přiměřeným.
(2) Nabyl-li hlavní akcionář v důsledku dobrovolné nabídky převzetí
podle zákona o nabídkách převzetí akcie podle § 375, na které se
dobrovolná nabídka vztahovala, platí, že protiplnění podle takové
dobrovolné nabídky převzetí je protiplněním přiměřeným.
(3) Neuplatnil-li hlavní akcionář právo podle § 375 do 3 měsíců od
konce doby závaznosti nabídky převzetí, ustanovení odstavce 1 se
nepoužije.
§ 394
(1) Ke dni přechodu vlastnického práva k účastnickým cenným papírům
podle § 385 dochází k vyřazení účastnických cenných papírů z
obchodování na českém regulovaném trhu; ustanovení § 334, 338 a 339 se
nepoužijí.
(2) Společnost informuje bez zbytečného odkladu o rozhodnutí valné
hromady podle § 375 a 382 v souladu se zákonem o podnikání na
kapitálovém trhu organizátora regulovaného trhu, který přijal
účastnické cenné papíry k obchodování.
§ 395
Právo odkupu
Vlastníci účastnických cenných papírů, vůči kterým může hlavní akcionář
uplatnit postup podle § 375, mohou požadovat, aby jejich účastnické
cenné papíry hlavní akcionář odkoupil postupem podle ustanovení tohoto
zákona o povinném veřejném návrhu smlouvy.
Díl 5
Orgány společnosti
Oddíl 1
Systém vnitřní struktury společnosti
§ 396
(1) Systém vnitřní struktury společnosti, ve kterém se zřizuje
představenstvo a dozorčí rada, je systém dualistický.
(2) Systém vnitřní struktury společnosti, ve kterém se zřizuje správní
rada a statutární ředitel, je systém monistický.
(3) V pochybnostech platí, že je zvolen dualistický systém.
§ 397
(1) Společnost může zvolený systém své vnitřní struktury měnit změnou
stanov.
(2) Volbou systému vnitřní struktury nejsou dotčena ustanovení tohoto
zákona o valné hromadě, ledaže tento zákon stanoví jinak.
Oddíl 2
Valná hromada
Úvodní ustanovení
§ 398
(1) Akcionáři vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na
valné hromadě nebo mimo ni.
(2) Připouští-li stanovy hlasování na valné hromadě nebo rozhodování
mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků, musí být
podmínky tohoto hlasování nebo rozhodování určeny tak, aby umožňovaly
společnosti ověřit totožnost osoby oprávněné vykonat hlasovací právo a
určit akcie, s nimiž je spojeno vykonávané hlasovací právo, jinak se k
hlasům odevzdaným takovým postupem ani k účasti takto hlasujících
akcionářů nepřihlíží.
(3) Podmínky rozhodování nebo hlasování podle odstavce 2 určí stanovy a
vždy se uvedou v pozvánce na valnou hromadu nebo v návrhu rozhodnutí
podle § 418; neobsahují-li tyto podmínky stanovy, určí je
představenstvo.
(4) Za hlasování na valné hromadě s využitím technických prostředků se
považuje i korespondenční hlasování.
§ 399
Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Plná moc
pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat,
zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných
hromadách.
§ 400
(1) Má se za to, že osoba zapsaná v evidenci investičních nástrojů jako
správce anebo jako osoba oprávněná vykonávat práva spojená s akcií, je
oprávněna zastupovat akcionáře při výkonu všech práv spojených s
akciemi vedenými na daném účtu, včetně hlasování na valné hromadě.
(2) Namísto plné moci se tato osoba prokazuje výpisem z evidence
investičních nástrojů; toho není třeba, pokud si sama společnost pro
dané účely výpis z takové evidence vyžádá.
§ 401
(1) Zástupce oznámí v dostatečném předstihu před konáním valné hromady
akcionáři veškeré skutečnosti, které by mohly mít pro akcionáře význam
při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů a zájmů
zástupce.
(2) Pokud akcionář jedná ohledně určitých akcií na účet jiné osoby, je
oprávněn vykonat hlasovací práva náležející k těmto akciím odlišně.
Svolání valné hromady
§ 402
(1) Valnou hromadu svolává představenstvo alespoň jednou za účetní
období, ledaže stanovy určí, že valná hromada má být svolána častěji.
(2) Valnou hromadu svolává představenstvo, popřípadě jeho člen, pokud
ji představenstvo bez zbytečného odkladu nesvolá a tento zákon svolání
valné hromady vyžaduje, anebo pokud představenstvo není dlouhodobě
schopno se usnášet, ledaže tento zákon stanoví jinak.
(3) Členové představenstva se vždy účastní valné hromady. Členovi
představenstva musí být uděleno slovo, kdykoliv o to požádá.
§ 403
(1) Řádnou účetní závěrku projedná valná hromada nejpozději do 6 měsíců
od posledního dne předcházejícího účetního období.
(2) Představenstvo svolá valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co
zjistí, že celková ztráta společnosti na základě účetní závěrky dosáhla
takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti
by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo to lze s
ohledem na všechny okolnosti očekávat, nebo z jiného vážného důvodu, a
navrhne valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného vhodného
opatření.
§ 404
V případě, kdy společnost nemá zvolené představenstvo nebo zvolené
představenstvo dlouhodobě neplní své povinnosti a valnou hromadu
nesvolá ani jeho člen, svolá valnou hromadu dozorčí rada; ta může
valnou hromadu svolat také tehdy, vyžadují-li to zájmy společnosti.
Dozorčí rada zároveň navrhne potřebná opatření. Pokud dozorčí rada
valnou hromadu nesvolá, může ji svolat kterýkoliv člen dozorčí rady.
§ 405
Rozhodný den k účasti na valné hromadě
(1) Stanovy nebo rozhodnutí předcházející valnou hromadu mohou určit
den, který je rozhodný k účasti na valné hromadě. Rozhodnutí valné
hromady podle věty první se nepovažuje za rozhodnutí o změně stanov.
(2) Rozhodný den nemůže předcházet dni konání valné hromady o více jak
30 dnů.
(3) Jsou-li akcie společnosti přijaty k obchodování na evropském
regulovaném trhu, je rozhodným dnem k účasti na valné hromadě vždy
sedmý den předcházející dni konání valné hromady; odstavec 1 se
nepoužije.
(4) Neurčují-li stanovy společnosti, která vydala zaknihované akcie,
které nejsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, jiný
rozhodný den, platí, že rozhodným dnem k účasti na valné hromadě je
sedmý den předcházející dni konání valné hromady. Společnost, která
vydala zaknihované akcie, si nejpozději do dne konání valné hromady
opatří z evidence zaknihovaných cenných papírů výpis emise k rozhodnému
dni.
§ 406
(1) Svolavatel nejméně 30 dnů přede dnem konání valné hromady uveřejní
pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti a
současně ji zašle akcionářům vlastnícím akcie na jméno nebo zaknihované
akcie na adresu uvedenou v seznamu akcionářů nebo v evidenci
zaknihovaných cenných papírů anebo v evidenci vedené schovatelem
držícím imobilizované akcie v úschově. Stanovy mohou určit i další
požadavky na svolání valné hromady. Stanovy mohou také určit, jakým
způsobem bude nahrazeno zasílání pozvánky na adresu akcionáře podle
věty první; tento způsob nesmí akcionáře nedůvodně omezovat v
možnostech účastnit se valné hromady.
(2) Uveřejněním pozvánky se považuje pozvánka za doručenou akcionářům
vlastnícím akcie na majitele. Pozvánka musí být na internetových
stránkách společnosti uveřejněna až do okamžiku konání valné hromady.
§ 407
(1) Pozvánka na valnou hromadu obsahuje alespoň
a) firmu a sídlo společnosti,
b) místo, datum a hodinu konání valné hromady,
c) označení, zda se svolává řádná nebo náhradní valná hromada,
d) pořad valné hromady, včetně uvedení osoby, je-li navrhována jako
člen orgánu společnosti,
e) rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud byl určen, a
vysvětlení jeho významu pro hlasování na valné hromadě,
f) návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění,
g) lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře k pořadu valné hromady, je-li
umožněno korespondenční hlasování, která nesmí být kratší než 15 dnů;
pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu akcionáři.
(2) Není-li předkládán návrh usnesení podle odstavce 1 písm. f),
obsahuje pozvánka na valnou hromadu vyjádření představenstva
společnosti ke každé navrhované záležitosti; současně společnost na
svých internetových stránkách bez zbytečného odkladu po jejich obdržení
uveřejní návrhy akcionářů na usnesení valné hromady.
§ 408
(1) Místo, datum a hodina konání valné hromady se stanoví tak, aby
nepřiměřeně neomezovalo právo akcionáře se jí zúčastnit.
(2) Ve svém sídle společnost umožní každému akcionáři, aby ve lhůtě
uvedené v pozvánce na valnou hromadu nahlédnul zdarma do návrhu změny
stanov. Na toto právo společnost akcionáře upozorní v pozvánce na
valnou hromadu.
(3) Záležitosti, které nebyly zařazeny na pořad jednání valné hromady,
lze na jejím jednání projednat nebo rozhodnout jen tehdy, projeví-li s
tím souhlas všichni akcionáři.
§ 409
Valná hromada může rozhodnout, že některé ze záležitostí zařazených na
pořad valné hromady se přeloží na příští valnou hromadu, nebo že
nebudou projednány. To neplatí, koná-li se valná hromada na žádost
kvalifikovaného akcionáře, ledaže s tím tento akcionář souhlasí.
§ 410
(1) Odvolání nebo odložení konání valné hromady oznámí společnost
akcionářům způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání
valné hromady, a to alespoň 1 týden před původně oznámeným datem konání
valné hromady, jinak uhradí akcionářům, kteří se na valnou hromadu
dostavili podle původní pozvánky, s tím spojené účelně vynaložené
náklady.
(2) V případě, že byla valná hromada svolána z podnětu kvalifikovaných
akcionářů, je odvolání nebo odložení jejího konání možné, jen
souhlasí-li s tím tito akcionáři.
§ 411
(1) Při případném stanovení nového místa, data a hodiny konání valné
hromady nejsou dotčeny lhůty, které tento zákon stanoví pro rozesílání
pozvánek na valnou hromadu a pro svolání valné hromady z podnětu
kvalifikovaných akcionářů.
(2) Bez splnění požadavků tohoto zákona na svolání valné hromady se
valná hromada může konat jen tehdy, souhlasí-li s tím všichni akcionáři
a určí-li tak stanovy.
§ 412
Schopnost valné hromady se usnášet
(1) Valná hromada je schopna se usnášet, pokud jsou přítomni akcionáři
vlastnící akcie, jejichž jmenovitá hodnota nebo počet přesahuje 30 %
základního kapitálu, ledaže stanovy určí jinak.
(2) Při posuzování schopnosti valné hromady se usnášet se nepřihlíží k
akciím nebo vydaným zatímním listům, s nimiž není spojeno hlasovací
právo, nebo pokud nelze hlasovací právo podle tohoto zákona nebo stanov
vykonávat; to neplatí, nabudou-li tyto dočasně hlasovacího práva.
§ 413
(1) U přítomných akcionářů zapíše společnost do listiny přítomných
a) jméno a bydliště nebo sídlo,
b) údaje podle písmene a) týkající se zmocněnce, je-li akcionář
zastoupen,
c) čísla akcií,
d) jmenovitou hodnotu akcií, které akcionáře opravňují k hlasování,
popřípadě údaj o tom, že akcie neopravňuje akcionáře k hlasování.
(2) V případě odmítnutí zápisu určité osoby do listiny přítomných se
skutečnost odmítnutí a jeho důvod uvede v listině přítomných.
(3) Správnost listiny přítomných potvrzuje svým podpisem svolavatel
nebo jím určená osoba.
§ 414
Náhradní valná hromada
(1) Není-li valná hromada schopná se usnášet, svolá představenstvo
způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami, je-li to stále potřebné,
bez zbytečného odkladu náhradní valnou hromadu se shodným pořadem;
náhradní valná hromada je schopna se usnášet bez ohledu na § 412 odst.
1, ledaže stanovy určí jinak; lhůta pro rozesílání pozvánek se zkracuje
na 15 dnů a pozvánka nemusí obsahovat přiměřené informace o podstatě
jednotlivých záležitostí zařazených na pořad valné hromady podle § 407
odst. 1 písm. d).
(2) Pozvánka na náhradní valnou hromadu se akcionářům zašle nejpozději
do 15 dnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada, a
náhradní valná hromada se musí konat nejpozději do 6 týdnů ode dne, na
který byla svolána původní valná hromada.
(3) Záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu původní
valné hromady, lze na náhradní valné hromadě rozhodnout, jen
souhlasí-li s tím všichni akcionáři.
Rozhodování valné hromady
§ 415
Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, ledaže
tento zákon nebo stanovy vyžadují jinou většinu.
§ 416
(1) K rozhodnutí podle § 421 odst. 2 písm. m) o změně stanov, k
rozhodnutí, v jehož důsledku se mění stanovy, k rozhodnutí o pověření
představenstva zvýšit základní kapitál, o možnosti započtení peněžité
pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního
kursu, o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, o zrušení
společnosti s likvidací a k rozhodnutí o rozdělení likvidačního
zůstatku se vyžaduje souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů
přítomných akcionářů.
(2) Rozhodnutí valné hromady o skutečnostech podle odstavce 1 a o
dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem do
obchodního rejstříku, se osvědčuje veřejnou listinou. Obsahem veřejné
listiny je také schválený text změny stanov, jsou-li měněny.
§ 417
(1) K rozhodnutí podle § 421 odst. 2 písm. m) o změně výše základního
kapitálu se vyžaduje také souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů
přítomných akcionářů každého druhu akcií, jejichž práva jsou tímto
rozhodnutím dotčena.
(2) K rozhodnutí o změně druhu nebo formy akcií, o změně práv spojených
s určitým druhem akcií, o omezení převoditelnosti akcií na jméno nebo
zaknihovaných akcií a o vyřazení účastnických cenných papírů z
obchodování na evropském regulovaném trhu se vyžaduje také souhlas
alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných akcionářů vlastnících
tyto akcie.
(3) K rozhodnutí o vyloučení nebo o omezení přednostního práva na
získání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů o umožnění rozdělení
zisku jiným osobám než akcionářům podle § 34 odst. 1, o vyloučení nebo
omezení přednostního práva akcionáře při zvyšování základního kapitálu
úpisem nových akcií a o zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady
se vyžaduje souhlas alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných
akcionářů. Jestliže společnost vydala akcie různého druhu, vyžaduje se
k těmto rozhodnutím také souhlas alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů
přítomných akcionářů každého druhu akcií, ledaže se tato rozhodnutí
vlastníků těchto druhů akcií nedotknou.
(4) K rozhodnutí o spojení akcií se vyžaduje také souhlas všech
akcionářů, jejichž akcie se mají spojit.
Rozhodování per rollam
§ 418
(1) Připouští-li stanovy společnosti rozhodování per rollam, zašle
osoba oprávněná ke svolání valné hromady všem akcionářům návrh
rozhodnutí.
(2) Návrh rozhodnutí obsahuje
a) text navrhovaného rozhodnutí a jeho zdůvodnění,
b) lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře určenou stanovami, jinak 15
dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu akcionáři,
c) podklady potřebné pro jeho přijetí a
d) další údaje, určí-li tak stanovy.
§ 419
(1) Nedoručí-li akcionář ve lhůtě podle § 418 odst. 2 písm. b) osobě
oprávněné ke svolání valné hromady souhlas s návrhem usnesení, platí,
že s návrhem nesouhlasí.
(2) Vyžaduje-li tento zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo
osvědčeno veřejnou listinou, má rozhodnutí akcionáře formu veřejné
listiny, ve které se uvede i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady,
kterého se vyjádření týká.
(3) Rozhodná většina se počítá z celkového počtu hlasů všech akcionářů.
§ 420
Výsledek rozhodování podle § 418 a 419, včetně dne jeho přijetí, oznámí
osoba oprávněná jednání svolat způsobem stanoveným tímto zákonem a
stanovami pro svolání valné hromady všem akcionářům bez zbytečného
odkladu.
Působnost valné hromady
§ 421
(1) Valná hromada rozhoduje usnesením.
(2) Do působnosti valné hromady náleží
a) rozhodování o změně stanov, určí-li tak stanovy nebo zákon, nejde-li
o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu pověřeným
představenstvem nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních
skutečností,
b) rozhodování o změně výše základního kapitálu a o pověření
představenstva ke zvýšení základního kapitálu,
c) rozhodování o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči
společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu,
d) rozhodování o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů,
e) volba a odvolání členů představenstva nebo statutárního ředitele,
pokud stanovy neurčují, že tato působnost náleží dozorčí radě,
f) volba a odvolání členů dozorčí nebo správní rady a jiných orgánů
určených stanovami, s výjimkou členů dozorčí rady, které nevolí valná
hromada,
g) schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky a v
případech, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis, i mezitímní
účetní závěrky,
h) rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o
úhradě ztráty,
i) rozhodování o podání žádosti k přijetí účastnických cenných papírů
společnosti k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo o vyřazení
těchto cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu,
j) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací,
k) jmenování a odvolání likvidátora, určí-li tak stanovy,
l) schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku,
m) schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části,
která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo
podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti,
n) rozhodnutí o převzetí účinků jednání učiněných za společnost před
jejím vznikem,
o) schválení smlouvy o tichém společenství, včetně schválení jejích
změn a jejího zrušení,
p) další rozhodnutí, která tento zákon nebo stanovy svěřují do
působnosti valné hromady.
(3) Valná hromada si nemůže vyhradit rozhodování případů, které do její
působnosti nesvěřuje tento zákon nebo stanovy.
§ 422
(1) Valná hromada zvolí předsedu, zapisovatele, ověřovatele zápisu a
osobu nebo osoby pověřené sčítáním hlasů. Do doby zvolení předsedy řídí
jednání valné hromady svolavatel nebo jím určená osoba. Totéž platí,
pokud předseda valné hromady nebyl zvolen. Nebude-li zvolen
zapisovatel, ověřovatel zápisu nebo osoba pověřená sčítáním hlasů, určí
je svolavatel valné hromady. Valná hromada může rozhodnout, že
předsedou valné hromady a ověřovatelem zápisu bude jedna osoba.
(2) Valná hromada může rozhodnout, že předseda valné hromady provádí
rovněž sčítání hlasů, neohrozí-li to řádný průběh valné hromady.
§ 423
(1) Zapisovatel vyhotoví zápis z jednání valné hromady do 15 dnů ode
dne jejího ukončení. Zápis podepisuje zapisovatel, předseda valné
hromady nebo svolavatel a ověřovatel nebo ověřovatelé zápisu.
(2) Zápis obsahuje
a) firmu a sídlo společnosti,
b) místo a dobu konání valné hromady,
c) jméno předsedy, zapisovatele, ověřovatelů zápisu a osoby nebo osob
pověřených sčítáním hlasů,
d) popis projednání jednotlivých záležitostí zařazených na pořad valné
hromady,
e) usnesení valné hromady s uvedením výsledků hlasování a
f) obsah protestu akcionáře, člena představenstva nebo dozorčí rady
týkajícího se usnesení valné hromady, jestliže o to protestující
požádá.
(3) K zápisu se přiloží předložené návrhy, prohlášení a listina
přítomných.
§ 424
(1) Neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůže dovolávat,
nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl
podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady
nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro
neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě
zjistit.
(2) Je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, že podán byl.
§ 425
(1) Akcionář může požádat představenstvo o vydání kopie zápisu nebo
jeho části po celou dobu existence společnosti. Nejsou-li zápis nebo
jeho část uveřejněny ve lhůtě podle § 423 odst. 1 na internetových
stránkách společnosti, pořizuje se jejich kopie na náklady společnosti.
(2) Zápisy, pozvánky na valnou hromadu a listiny přítomných uchovává
společnost po celou dobu své existence.
§ 426
Akcionář nevykonává své hlasovací právo
a) je-li v prodlení se splněním vkladové povinnosti, a to v rozsahu
prodlení,
b) rozhoduje-li valná hromada o jeho nepeněžitém vkladu,
c) rozhoduje-li valná hromada o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná
ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán
z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu
funkce,
d) v jiných případech stanovených tímto zákonem nebo jiným právním
předpisem.
§ 427
(1) Omezení výkonu hlasovacího práva podle § 426 písm. b) až d) se
vztahuje i na akcionáře, kteří jednají s akcionářem, který nemůže
vykonávat hlasovací právo, ve shodě.
(2) Omezení výkonu hlasovacího práva podle § 426 písm. b) až d) neplatí
v případě, kdy všichni akcionáři jednají ve shodě.
§ 428
Neplatnost usnesení valné hromady
(1) Každý akcionář, člen představenstva, dozorčí rady nebo likvidátor
se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení
občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro
rozpor s právními předpisy nebo stanovami.
(2) Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto
usnesení s dobrými mravy.
§ 429
(1) Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu, právo podat návrh zanikne
uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl
dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 420, nejdéle však uplynutím 1
roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti
valné hromady jediný akcionář.
(2) Nebylo-li právo podle § 428 uplatněno v zákonné lhůtě, případně
nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost
usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis
stanoví jinak.
§ 430
(1) Neplatnosti rozhodnutí jiných orgánů společnosti se mohou osoby
podle § 428 dovolávat pouze tehdy, byla-li tato rozhodnutí činěna v
působnosti valné hromady; ustanovení § 428 a 429 se použijí přiměřeně.
(2) Porušila-li společnost při svolání valné hromady nebo v jejím
průběhu právo akcionáře závažným způsobem, má akcionář právo na
přiměřené zadostiučinění podle ustanovení občanského zákoníku o
přiznání přiměřeného zadostiučinění členovi spolku.
Změny stanov v důsledku rozhodnutí společnosti nebo právní skutečnosti
§ 431
(1) V případě, že valná hromada rozhoduje o štěpení akcií či spojení
více akcií do jedné, o změně formy nebo druhu akcií anebo o omezení
převoditelnosti akcií na jméno nebo zaknihovaných akcií či její změně,
nabývá změna stanov účinnosti ke dni zápisu těchto skutečností do
obchodního rejstříku.
(2) Ostatní změny stanov, o nichž rozhoduje valná hromada, nabývají
účinnosti okamžikem jejího rozhodnutí, ledaže z tohoto rozhodnutí nebo
z tohoto zákona plyne, že nabývají účinnosti později.
§ 432
(1) Rozhodnutí valné hromady, jehož důsledkem je změna obsahu stanov,
nahrazuje rozhodnutí o změně stanov. Takové rozhodnutí valné hromady se
osvědčuje veřejnou listinou.
(2) Neplyne-li z rozhodnutí valné hromady, jakým způsobem se stanovy
mění, změní jejich obsah představenstvo v souladu s rozhodnutím valné
hromady. Rozhodnutí představenstva o změně obsahu stanov se osvědčuje
veřejnou listinou.
§ 433
V případě, že dojde ke změně obsahu stanov, vyhotoví představenstvo bez
zbytečného odkladu poté, co se o změně kterýkoliv z jeho členů dozví,
úplné znění stanov.
§ 434
(1) Při změně druhu nebo formy akcií se práva s tímto druhem nebo
formou akcií mění účinností změny stanov bez ohledu na to, kdy dojde k
výměně akcií.
(2) Při přeměně zaknihovaných akcií na akcie a při přeměně akcií na
zaknihované akcie se právní postavení akcionáře mění až výměnou akcií
nebo jejich prohlášením za neplatné.
(3) Jsou-li akcie přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu,
může valná hromada rozhodnout o přeměně podle odstavce 2, jen nebude-li
mít tato přeměna za následek vyloučení či vyřazení akcií z obchodování
na všech evropských regulovaných trzích, na nichž se s nimi obchoduje,
ledaže současně rozhodne o vyřazení účastnických cenných papírů z
obchodování na evropském regulovaném trhu.
(4) Přijme-li valná hromada akciové společnosti rozhodnutí, které bude
mít za následek vyloučení či vyřazení účastnických cenných papírů této
společnosti z obchodování na všech evropských regulovaných trzích,
použijí se obdobně ustanovení § 333 odst. 1 a § 338 až 341.
Oddíl 3
Dualistický systém
Pododdíl 1
Představenstvo
§ 435
(1) Statutárním orgánem společnosti je představenstvo.
(2) Představenstvu přísluší obchodní vedení společnosti.
(3) Nikdo není oprávněn udělovat představenstvu pokyny týkající se
obchodního vedení; tím není dotčen § 51 odst. 1.
(4) Představenstvo zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá valné
hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, případně
mezitímní účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na
rozdělení zisku nebo úhradu ztráty.
§ 436
(1) Účetní závěrku nebo hlavní údaje z ní určené stanovami společnosti
uveřejní představenstvo způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami
pro svolání valné hromady alespoň 30 dnů přede dnem jejího konání s
uvedením doby a místa, kde je účetní závěrka k nahlédnutí. Uveřejní-li
společnost účetní závěrku na svých internetových stránkách alespoň po
dobu 30 dnů přede dnem konání valné hromady a do doby 30 dní po
schválení nebo neschválení účetní závěrky, věta první se nepoužije.
(2) Společně s účetní závěrkou uveřejní představenstvo způsobem podle
odstavce 1 také zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu
jejího majetku; tato zpráva je součástí výroční zprávy podle jiného
právního předpisu, zpracovává-li se. Věta druhá odstavce 1 se použije
obdobně.
§ 437
Stanovy mohou určit jiný způsob, jakým představenstvo může své
povinnosti podle § 436 splnit, pokud takový postup nebude omezovat
právo akcionářů na požadované informace.
§ 438
(1) Členy představenstva volí a odvolává valná hromada, ledaže stanovy
určí, že tato působnost náleží dozorčí radě.
(2) V případě, že volí členy představenstva dozorčí rada, schválí také
smlouvy o výkonu funkce s jednotlivými členy představenstva.
§ 439
(1) Neurčí-li stanovy jinak, má představenstvo 3 členy.
(2) Představenstvo volí a odvolává svého předsedu.
(3) Neobsahují-li stanovy nebo smlouva o výkonu funkce délku funkčního
období, platí, že byla pro každého jednotlivého člena představenstva
sjednána na 1 rok; v případě rozporu mezi stanovami a smlouvou o výkonu
funkce platí délka funkčního období sjednaná ve smlouvě o výkonu
funkce.
§ 440
(1) Představenstvo rozhoduje většinou hlasů přítomných členů, ledaže
stanovy určí vyšší počet. Každý člen představenstva má 1 hlas.
(2) O průběhu jednání představenstva a o jeho rozhodnutích se pořizují
zápisy podepsané předsedajícím a zapisovatelem; přílohou zápisu je
seznam přítomných.
(3) V zápisu se jmenovitě uvedou členové představenstva, kteří
hlasovali proti jednotlivým rozhodnutím nebo se zdrželi hlasování; u
neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro přijetí rozhodnutí.
Zákaz konkurence
§ 441
(1) Člen představenstva nesmí podnikat v předmětu činnosti společnosti,
a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody
společnosti pro jiného.
(2) Člen představenstva nesmí být členem statutárního orgánu jiné
právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo osobou
v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern.
(3) Člen představenstva se nesmí účastnit na podnikání jiné obchodní
korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající
osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti.
§ 442
(1) Pokud zakladatelé při založení společnosti nebo orgán oprávněný k
volbě člena představenstva byli členem představenstva na některou z
okolností podle § 441 výslovně upozorněni nebo vznikla-li tato
skutečnost později a člen představenstva na ni písemně upozornil, má se
za to, že tento člen představenstva činnost, které se zákaz týká,
zakázanou nemá. To neplatí, pokud některý ze zakladatelů nebo orgán
příslušný k jeho volbě vyslovil nesouhlas s činností podle § 441 do
jednoho měsíce ode dne, kdy byl na okolnosti podle § 441 upozorněn.
(2) Je-li člen představenstva volen valnou hromadou, uvede se
upozornění podle odstavce 1 v pozvánce na valnou hromadu a na pořad
jejího jednání musí být zařazeno hlasování o případném nesouhlasu podle
odstavce 1.
(3) Stanovy nebo rozhodnutí valné hromady mohou určit další omezení.
§ 443
V případě smrti člena představenstva, odstoupení z funkce, odvolání
anebo jiného ukončení jeho funkce zvolí příslušný orgán do 2 měsíců
nového člena představenstva. Nebude-li z důvodů uvedených ve větě první
představenstvo schopno plnit své funkce, jmenuje chybějící členy soud
na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude
řádně zvolen chybějící člen nebo členové, jinak může soud společnost i
bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.
§ 444
(1) Stanovy mohou určit, že představenstvo, jehož počet členů neklesl
pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příštího zasedání orgánu,
který je oprávněn členy jmenovat. Doba výkonu funkce náhradního člena
představenstva se nezapočítává do doby výkonu funkce člena
představenstva, neurčují-li stanovy něco jiného.
(2) Stanovy také mohou určit volbu náhradníků, kteří nastupují na
uvolněné místo člena představenstva podle stanoveného pořadí.
§ 445
(1) Zanikne-li právnická osoba, která je členem představenstva, s
právním nástupcem, stává se členem představenstva její právní nástupce,
ledaže stanovy určí jinak.
(2) Zanikne-li právnická osoba, která je členem představenstva, s
likvidací, použijí se § 443 a 444 obdobně.
Pododdíl 2
Dozorčí rada
§ 446
(1) Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a na
činnost společnosti.
(2) Dozorčí rada se řídí zásadami schválenými valnou hromadou, ledaže
jsou v rozporu s tímto zákonem nebo stanovami. Porušení těchto zásad
nemá účinky vůči třetím osobám.
(3) Nikdo není oprávněn udělovat dozorčí radě pokyny týkající se její
zákonné povinnosti kontroly působnosti představenstva.
§ 447
(1) Dozorčí rada je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů
týkajících se činnosti společnosti a kontrolovat, zda jsou účetní
zápisy vedeny řádně a v souladu se skutečností a zda se podnikatelská
či jiná činnost společnosti děje v souladu s jinými právními předpisy a
stanovami.
(2) Oprávnění podle odstavce 1 mohou členové dozorčí rady využívat jen
na základě rozhodnutí dozorčí rady, ledaže dozorčí rada není schopna
plnit své funkce.
(3) Dozorčí rada přezkoumává řádnou, mimořádnou, konsolidovanou,
popřípadě také mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo
na úhradu ztráty a předkládá svá vyjádření valné hromadě.
(4) Dozorčí rada určí svého člena, který zastupuje společnost v řízení
před soudy a jinými orgány proti členu představenstva.
§ 448
(1) Neurčí-li stanovy jinak, má dozorčí rada 3 členy.
(2) Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada.
(3) Dozorčí rada volí a odvolává svého předsedu.
(4) Neobsahují-li stanovy nebo smlouva o výkonu funkce délku funkčního
období, platí, že byla pro každého jednotlivého člena dozorčí rady
sjednána na 3 roky; v případě rozporu mezi stanovami a smlouvou o
výkonu funkce platí délka funkčního období sjednaná ve smlouvě o výkonu
funkce.
(5) Člen dozorčí rady nesmí být současně členem představenstva nebo
jinou osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat za
společnost.
§ 449
(1) Členové dozorčí rady se zúčastňují valné hromady a pověřený člen
dozorčí rady ji seznamuje s výsledky činnosti dozorčí rady. Členům
dozorčí rady musí být uděleno slovo, kdykoliv o to požádají.
(2) Dozorčí rada rozhoduje většinou přítomných členů, ledaže stanovy
určí vyšší počet. Každý člen dozorčí rady má 1 hlas.
§ 450
(1) O průběhu jednání dozorčí rady a o jejích rozhodnutích se pořizuje
zápis podepsaný předsedajícím; přílohou zápisu je seznam přítomných.
(2) V zápisu se jmenovitě uvedou členové dozorčí rady, kteří hlasovali
proti přijetí jednotlivých rozhodnutí nebo se zdrželi hlasování; u
neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro přijetí rozhodnutí.
(3) V zápise se uvedou také stanoviska menšiny členů, jestliže o to
požádají.
§ 451
Zákaz konkurence
(1) Člen dozorčí rady nesmí podnikat v předmětu činnosti společnosti, a
to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody
společnosti pro jiného.
(2) Člen dozorčí rady nesmí být členem statutárního orgánu jiné
právnické osoby s obdobným předmětem činnosti nebo osobou v obdobném
postavení, ledaže jde o koncern.
(3) Člen dozorčí rady se nesmí účastnit na podnikání jiné obchodní
korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající
osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti.
§ 452
(1) Pokud zakladatelé při založení společnosti byli členem dozorčí rady
na některou z okolností podle § 451 výslovně upozorněni nebo vznikla-li
tato skutečnost později a člen dozorčí rady na ni písemně upozornil, má
se za to, že tento člen dozorčí rady činnost, které se zákaz týká,
zakázanou nemá. To neplatí, pokud některý ze zakladatelů nebo orgán
příslušný k jeho volbě vyslovil nesouhlas s činností podle § 451 do
jednoho měsíce ode dne, kdy byl na okolnosti podle § 451 upozorněn.
(2) Je-li člen dozorčí rady volen valnou hromadou, uvede se upozornění
podle odstavce 1 v pozvánce na valnou hromadu a na pořad jejího jednání
musí být zařazeno hlasování o případném nesouhlasu podle odstavce 1.
(3) Stanovy nebo rozhodnutí valné hromady mohou určit další omezení.
§ 453
(1) V případě smrti člena dozorčí rady, odstoupení z funkce, odvolání
anebo jiného ukončení jeho funkce zvolí příslušný orgán do 2 měsíců
nového člena dozorčí rady. Nebude-li z tohoto důvodu dozorčí rada
schopna plnit své funkce, jmenuje chybějící členy soud na návrh osoby,
která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen
chybějící člen nebo členové, jinak může soud společnost i bez návrhu
zrušit a nařídit její likvidaci.
(2) Funkce člena dozorčí rady zaniká také volbou nového člena, ledaže z
rozhodnutí valné hromady plyne něco jiného.
§ 454
(1) Stanovy mohou určit, že dozorčí rada, jejíž počet členů neklesl pod
polovinu, může jmenovat náhradní členy do příštího zasedání orgánu,
který je oprávněn členy jmenovat. Doba výkonu funkce náhradního člena
dozorčí rady se nezapočítává do doby výkonu funkce člena dozorčí rady,
neurčují-li stanovy něco jiného.
(2) Stanovy mohou také určit volbu náhradníků, kteří nastupují na
uvolněné místo člena dozorčí rady podle stanoveného pořadí.
§ 455
(1) Zanikne-li právnická osoba, která je členem dozorčí rady, s právním
nástupcem, stává se členem dozorčí rady její právní nástupce, ledaže
stanovy určí jinak.
(2) Zanikne-li právnická osoba, která je členem dozorčí rady, s
likvidací, použijí se § 453 a 454 obdobně.
Oddíl 4
Monistický systém
§ 456
(1) Kde se v tomto zákoně stanoví o představenstvu, rozumí se tím podle
okolností statutární ředitel nebo jiný orgán společnosti, který má
obdobnou působnost.
(2) Kde se v tomto zákoně stanoví o dozorčí radě, rozumí se tím podle
okolností správní rada nebo předseda správní rady anebo jiný orgán s
obdobnou kontrolní působností.
Správní rada
§ 457
Neurčí-li stanovy jinak, má správní rada 3 členy.
§ 458
(1) Pravidla pro svolání správní rady upraví stanovy. Jednání správní
rady svolává její předseda.
(2) K účasti na jednání správní rady se vždy přizve statutární ředitel.
§ 459
(1) V případě, že není správní rada svolána po dobu delší než 2 měsíce,
může o její svolání požádat předsedu jedna třetina jejích členů, a to s
pořadem jednání, který určí.
(2) Nesvolá-li předseda správní radu bez zbytečného odkladu od doručení
žádosti, mohou ji svolat sami žadatelé; náklady s tím spojené nese
společnost.
(3) Předseda svolá správní radu i tehdy, požádá-li o to statutární
ředitel, a to s pořadem jednání, který statutární ředitel určil.
Nesvolá-li předseda správní radu bez zbytečného odkladu od doručení
žádosti, může ji svolat sám statutární ředitel; náklady s tím spojené
nese společnost.
(4) Předseda správní rady nesmí zúžit návrh pořadu jednání podle
odstavců 1 až 3, ledaže s tím souhlasí ti, kdo svolání správní rady
požadovali.
§ 460
(1) Správní rada určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti
a dohlíží na jeho řádný výkon.
(2) Do působnosti správní rady náleží jakákoliv věc týkající se
společnosti, ledaže ji tento zákon svěřuje do působnosti valné hromady.
Předseda správní rady
§ 461
(1) Správní rada volí a odvolává svého předsedu. Funkční období
předsedy nesmí přesáhnout délku jeho funkčního období jako člena
správní rady.
(2) Předsedou správní rady může být jen fyzická osoba.
(3) V případě dočasné nezpůsobilosti předsedy vykonávat funkci může
správní rada dočasně pověřit výkonem funkce předsedy jiného svého
člena; odstavec 2 se použije obdobně.
§ 462
(1) Předseda správní rady organizuje a řídí její činnost a dohlíží na
řádný výkon funkce správní radě podřízených orgánů společnosti. O svých
poznatcích a o činnosti správní rady informuje valnou hromadu.
(2) Předseda správní rady zastupuje společnost v řízení před soudy a
jinými orgány proti statutárnímu řediteli. Je-li předseda správní rady
současně statutárním ředitelem, zastupuje společnost jiný správní radou
určený člen.
§ 463
Statutární ředitel
(1) Statutárním orgánem společnosti je statutární ředitel jmenovaný
správní radou. Smlouvu o výkonu funkce statutárního ředitele schvaluje
správní rada.
(2) Statutárním ředitelem může být jen fyzická osoba splňující podmínky
tohoto zákona pro členství v představenstvu.
(3) Statutárním ředitelem může být i předseda správní rady. Na jeho
postavení se použijí přednostně ustanovení tohoto zákona o
představenstvu.
(4) Statutárnímu řediteli přísluší obchodní vedení společnosti.
Díl 6
Změny výše základního kapitálu
Oddíl 1
Úvodní ustanovení
§ 464
(1) Účinky zvýšení základního kapitálu nastávají okamžikem zápisu nové
výše základního kapitálu do obchodního rejstříku, ledaže základní
kapitál zvyšuje společnost, jejíž akcie jsou přijaty k obchodování na
evropském regulovaném trhu, nebo jejichž vydání je poslední podmínkou
pro jejich přijetí na evropský regulovaný trh.
(2) Zvyšuje-li základní kapitál společnost, jejíž akcie jsou přijaty k
obchodování na evropském regulovaném trhu, nebo jejichž vydání je
poslední podmínkou pro jejich přijetí na evropský regulovaný trh,
nastávají účinky zvýšení základního kapitálu upsáním akcií a splacením
předepsané části jejich emisního kursu, nestanoví-li rozhodnutí o
zvýšení základního kapitálu jinak. Účinky zvýšení základního kapitálu
však nemohou nastat dříve, než budou upsány akcie, a ne později, než je
nová výše základního kapitálu zapsána do obchodního rejstříku.
§ 465
(1) Je-li zvýšení základního kapitálu zapsáno do obchodního rejstříku,
upisovatel splní své povinnosti, i kdyby usnesení valné hromady o
zvýšení základního kapitálu nebo upsání akcií bylo neplatné nebo
neúčinné. To neplatí, vysloví-li neplatnost usnesení valné hromady o
zvýšení základního kapitálu soud.
(2) Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu se zrušuje a
povinnost splatit emisní kurs akcií, existuje-li, zaniká také
a) nebude-li podán návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do
obchodního rejstříku do 2 měsíců poté, co byly splněny předpoklady pro
zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku,
b) právní mocí rozhodnutí soudu o zamítnutí návrhu na zápis zvýšení
základního kapitálu do obchodního rejstříku, nebo
c) uplynutím lhůty 2 měsíců od právní moci rozhodnutí soudu o odmítnutí
návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku,
nebude-li v téže lhůtě podán tento návrh znovu.
§ 466
(1) Bylo-li zrušeno usnesení valné hromady o zvýšení základního
kapitálu upisováním akcií podle § 465 odst. 2 nebo soud vyslovil
neplatnost usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu
upisováním akcií, vrátí společnost dotčeným osobám bez zbytečného
odkladu splacené emisní kursy spolu s obvyklým úrokem.
(2) Při postupu podle odstavce 1 zveřejní představenstvo rozhodnutí
soudu podle § 465 odst. 2 písm. b) a c) nebo rozhodnutí soudu o
vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o zvýšení základního
kapitálu. Pokud již nastaly účinky zvýšení základního kapitálu
upisováním akcií, zveřejní současně představenstvo výzvu pro věřitele,
jejichž pohledávky vůči společnosti vznikly po účinnosti zvýšení
základního kapitálu, aby je přihlásili ve lhůtě 90 dnů od zveřejnění.
Ustanovení § 518 se použije přiměřeně.
(3) Jestliže již na zvýšení základního kapitálu byly vydány nové akcie
nebo na dosavadních akciích byla vyznačena nová jmenovitá hodnota a
soud prohlásí neplatnost usnesení valné hromady o zvýšení základního
kapitálu nebo se toto usnesení zruší podle § 465 odst. 2, dotčená osoba
na výzvu společnosti vrátí akcie vydané na toto zvýšení základního
kapitálu nebo je předloží k výměně za akcie o původní jmenovité hodnotě
anebo předloží akcie, na nichž byla vyznačena vyšší jmenovitá hodnota,
k vyznačení původní jmenovité hodnoty. Ustanovení § 537 až 541 se
použijí přiměřeně.
(4) Vydala-li společnost za situace uvedené v odstavci 3 zaknihované
akcie, dá bez zbytečného odkladu příkaz osobě, které vede evidenci
zaknihovaných cenných papírů, ke zrušení akcií vydaných na zvýšení
základního kapitálu nebo ke snížení jmenovité hodnoty akcií.
§ 467
(1) Účinky snížení základního kapitálu nastávají okamžikem zápisu nové
výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.
(2) Snížení základního kapitálu zapíše soud do obchodního rejstříku
jen, bude-li
a) prokázáno uplynutí lhůty podle § 518 odst. 3, nepřihlásil-li v této
lhůtě svoji pohledávku žádný věřitel,
b) prokázáno uspokojení pohledávky nebo její přiměřené zajištění, anebo
účinnost dohody společnosti s věřiteli podle § 518 odst. 3, nebo
c) prokázáno přiměřené zajištění na základě rozhodnutí soudu podle §
518 odst. 4.
(3) Je-li snížení základního kapitálu zapsáno do obchodního rejstříku,
provede se také tehdy, bylo-li rozhodnutí o snížení základního kapitálu
nebo smlouva, na jejímž základě se berou akcie z oběhu, neplatná nebo
neúčinná. To neplatí, vysloví-li soud neplatnost usnesení valné hromady
o snížení základního kapitálu.
(4) Společnost naloží s částkou odpovídající snížení základního
kapitálu až poté, co se snížení základního kapitálu zapíše do
obchodního rejstříku.
(5) Prohlásí-li soud usnesení valné hromady o snížení základního
kapitálu za neplatné, vrátí osoby, které přijaly plnění z důvodu
snížení základního kapitálu, toto plnění společnosti a společnost
a) jim vrátí akcie stažené z oběhu,
b) jim vydá nové akcie,
c) stáhne akcie z oběhu za účelem výměny za akcie o vyšší jmenovité
hodnotě nebo za účelem vyznačení vyšší jmenovité hodnoty, nebo
d) dá příkaz osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů k
vyznačení vyšší jmenovité hodnoty akcií nebo k vydání zaknihovaných
akcií.
(6) Při postupu podle odstavce 5 písm. a) až c) se použijí přiměřeně §
537 až 541.
Výjimky z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad znalcem při zvyšování
základního kapitálu
§ 468
Je-li nepeněžitým vkladem do společnosti investiční cenný papír nebo
nástroj peněžního trhu podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu a
rozhodne-li tak představenstvo této společnosti, použije se při určení
jeho ceny vážený průměr z cen, za které byly uskutečněny obchody tímto
cenným papírem nebo nástrojem na jednom nebo více evropských
regulovaných trzích v době 6 měsíců před vnesením vkladu.
§ 469
(1) Je-li nepeněžitým vkladem do společnosti jiný majetek než majetek
vymezený v § 468 a rozhodne-li tak představenstvo této společnosti,
použije se pro určení jeho ceny jeho reálná hodnota určená obecně
uznávaným nezávislým odborníkem za využití obecně uznávaných standardů
a zásad oceňování ne déle než 6 měsíců před vnesením vkladu.
(2) Je-li nepeněžitým vkladem do společnosti jiný majetek než majetek
vymezený v § 468 a rozhodne-li tak představenstvo této společnosti,
použije se, účtuje-li upisovatel podle jiného právního předpisu o
takovém majetku v reálných hodnotách, pro určení jeho ceny tato reálná
hodnota, je-li vykázaná v účetní závěrce za předchozí účetní období
před valnou hromadou rozhodující o tomto vkladu, byla-li ověřena
auditorem s výrokem bez výhrad.
§ 470
(1) Je-li cena nepeněžitého vkladu podle § 468 ovlivněna výjimečnými
okolnostmi, které by ji ke dni jeho splacení významně změnily, zajistí
společnost nové ocenění; ustanovení § 251 se použije obdobně.
(2) Nastaly-li nové okolnosti, které by mohly ke dni jeho splacení
významně změnit cenu nepeněžitého vkladu určenou podle § 469, zajistí
společnost nové ocenění; ustanovení § 251 se použije obdobně.
§ 471
(1) Není-li provedeno nové ocenění nepeněžitého vkladu podle § 469 v
případech, kdy takové ocenění mělo být v souladu s § 470 odst. 2
provedeno, mohou o toto ocenění společnost požádat ode dne, kdy o tomto
nepeněžitém vkladu rozhodovala valná hromada, až do dne jeho splacení,
akcionář nebo akcionáři, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota akcií nebo
počet kusů jejich akcií v době rozhodování valné hromady o zvýšení
základního kapitálu dosahoval alespoň 5 % upsaného základního kapitálu
společnosti, a ke dni podání žádosti tyto akcie nejméně ve stejném
rozsahu stále mají.
(2) Nepostupuje-li představenstvo podle § 251 do 14 dnů ode dne
doručení žádosti podle odstavce 1, mohou znalce určit akcionáři sami.
(3) Je-li ocenění podle znaleckého posudku zajištěného akcionáři podle
odstavce 2 alespoň stejné jako původní ocenění, může se společnost
domáhat, aby jí tito akcionáři uhradili náklady spojené s jeho
vypracováním, ledaže soud rozhodne, že to po nich nelze spravedlivě
požadovat.
§ 472
Je-li zvyšován základní kapitál nepeněžitým vkladem a jeho cena byla
určena podle § 468 a 469, zveřejní společnost před jeho splacením také
oznámení obsahující náležitosti podle § 473 a datum, kdy bylo
rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu přijato. Je-li splněna tato
povinnost, obsahuje prohlášení podle § 473 pouze sdělení, že od
zveřejnění oznámení podle tohoto ustanovení nenastaly nové okolnosti.
§ 473
Byla-li cena nepeněžitého vkladu určena podle § 468 a 469, uloží
společnost do 1 měsíce ode dne vnesení nepeněžitého vkladu do sbírky
listin prohlášení obsahující
a) popis nepeněžitého vkladu,
b) cenu nepeněžitého vkladu, způsob ocenění a případně i použité metody
či metodu a odůvodnění, jak znalec k tomuto ocenění došel,
c) vyjádření, zda cena nepeněžitého vkladu odpovídá alespoň počtu a
emisnímu kursu akcií, které za něj byly vydány, a
d) sdělení, že nenastaly výjimečné nebo nové okolnosti, které by mohly
původní ocenění ovlivnit.
Oddíl 2
Zvýšení základního kapitálu
Pododdíl 1
Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií
§ 474
(1) Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií je přípustné jen
tehdy, jestliže akcionáři zcela splatili emisní kurs dříve upsaných
akcií, ledaže dosud nesplacená část emisního kursu je vzhledem k výši
základního kapitálu zanedbatelná a valná hromada se zvýšením základního
kapitálu tímto postupem projeví souhlas.
(2) Zákaz podle odstavce 1 neplatí, vnáší-li se při zvýšení základního
kapitálu pouze nepeněžité vklady.
§ 475
Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu upsáním nových
akcií obsahuje
a) částku, o kterou má být základní kapitál zvýšen, s určením, zda se
připouští upisování akcií nad nebo pod navrhovanou částku, popřípadě do
jaké nejvyšší částky,
b) počet, jmenovitou hodnotu, druh upisovaných akcií, jejich formu nebo
údaj, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry,
c) údaje pro využití přednostního práva na upisování akcií uvedené v §
485 odst. 1, ledaže se všichni akcionáři nejpozději před hlasováním o
zvýšení základního kapitálu vzdali přednostního práva nebo má-li být
základní kapitál zvýšen dohodou akcionářů podle § 491,
d) určení, zda akcie, které nebudou upsány s využitím přednostního
práva, budou všechny nebo jejich část upsány dohodou akcionářů podle §
491, zda budou nabídnuty určenému zájemci nebo zájemcům s uvedením osob
anebo způsobu jeho nebo jejich výběru,
e) určení, zda budou akcie nebo jejich část upsány na základě veřejné
nabídky podle § 480 až 483,
f) upíše-li akcie obchodník s cennými papíry podle § 489 odst. 1, údaje
podle § 485 odst. 1, místo a lhůtu, v níž může oprávněná osoba vykonat
tam uvedené právo, a cenu, za niž je oprávněna akcie koupit, nebo
způsob jejího určení; to neplatí, jestliže se všichni akcionáři
nejpozději před hlasováním o zvýšení základního kapitálu vzdali
přednostního práva nebo má-li být základní kapitál zvýšen rozhodnutím
jiného orgánu,
g) případný údaj o vyloučení nebo omezení přednostního práva na
upisování akcií,
h) v případě upisování akcií bez využití přednostního práva upisovací
lhůtu a navrhovanou výši emisního kursu nebo, má-li se splácet emisní
kurs v penězích, odůvodněný způsob jeho určení anebo údaj o tom, že
jeho určením bude pověřeno představenstvo, včetně určení nejnižší možné
výše, v jaké může být určen; emisní kurs nebo způsob jeho určení musí
být pro všechny upisovatele stejný,
i) účet u banky a lhůtu, v níž upisovatel splatí emisní kurs nebo jeho
část, popřípadě místo a lhůtu pro vnesení nepeněžitého vkladu,
j) schvaluje-li se nepeněžitý vklad, jeho popis a částku jeho ocenění
postupem podle tohoto zákona a emisní kurs, jmenovitou hodnotu a druh
akcií, které se za tento nepeněžitý vklad vydají, jejich formu nebo
údaj, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry,
k) připouští-li se upisování akcií nad částku navrhovaného zvýšení
základního kapitálu, určení orgánu společnosti, který rozhodne o
konečné částce zvýšení,
l) připouští-li se možnost započtení pohledávky vůči společnosti proti
pohledávce na splacení emisního kursu, pravidla pro postup pro uzavření
smlouvy o započtení, určení započítávané pohledávky včetně její výše a
jejího vlastníka; je-li započtení výhradní formou splacení emisního
kursu, údaje podle písmene h) se neuvádějí.
§ 476
Mají-li být nové akcie upsány na základě veřejné nabídky podle § 475
písm. e), obsahuje usnesení valné hromady podle § 475 také
a) určení lhůty, do kdy musí představenstvo uveřejnit veřejnou nabídku
podle § 480, která nesmí být delší než 2 roky,
b) dobu upisování akcií, která nesmí být kratší než 2 týdny,
c) postup při upisování akcií a určení části emisního kursu, kterou
společnost vyžaduje splatit k okamžiku zápisu do listiny upisovatelů,
d) pravidla pro úpis akcií nad rámec navržené výše zvýšení základního
kapitálu.
§ 477
(1) Představenstvo podá bez zbytečného odkladu návrh na zápis usnesení
valné hromady do obchodního rejstříku.
(2) Návrh na zápis usnesení valné hromady může být spojen s návrhem na
zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.
§ 478
(1) Na upisování akcií při zvýšení základního kapitálu a splácení
emisního kursu se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona o emisním
kursu a o založení společnosti. Znalce pro ocenění nepeněžitého vkladu
vybírá představenstvo ze seznamu znalců vedeného podle jiného právního
předpisu.
(2) Dohoda o započtení pohledávky za společností vůči povinnosti
upisovatele splatit emisní kurs nebo jeho část se uzavře před podáním
návrhu na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.
§ 479
Předem určený zájemce nebo jediný akcionář upisuje akcie písemnou
smlouvou uzavřenou se společností; podpisy se úředně ověří. Smlouva
obsahuje také
a) údaj o tom, že se ostatní akcionáři vzdali přednostního práva na
upisování, nebo že ho již vykonali, případně podmínky, za jakých tak
učinili, ledaže akcie upisuje jediný akcionář,
b) druh, počet a jmenovitou hodnotu upisovaných akcií, jejich formu
nebo údaj, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry,
c) výši emisního kursu a lhůtu pro jeho splacení, případně číslo účtu u
banky pro splácení peněžitého vkladu, a
d) popis nepeněžitého vkladu, je-li vnášen, a částku jeho ocenění
postupem podle tohoto zákona, popřípadě
e) číslo majetkového účtu, na který mají být vydány zaknihované akcie.
Upsání akcií na základě veřejné nabídky
§ 480
(1) Upisování akcií na základě veřejné nabídky se řídí ustanoveními
jiného právního předpisu o veřejné nabídce investičních cenných papírů
a prospektu cenného papíru a ustanovení tohoto zákona o postupu při
upisování na základě veřejné nabídky se použijí jen tehdy, nebudou-li s
nimi v rozporu.
(2) Upisování může být provedeno i elektronicky.
(3) Každé zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií, kde není
určen zájemce nebo zájemci úpisu podle § 475 písm. d), se považuje za
zvýšení základního kapitálu upsáním na základě veřejné nabídky.
§ 481
(1) K upsání akcií na základě veřejné nabídky dochází zápisem do
listiny upisovatelů.
(2) Zápis obsahuje druh, počet a jmenovitou hodnotu upsaných akcií,
jejich formu nebo údaj, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry,
emisní kurs, jméno a bydliště nebo sídlo upisovatele, číslo majetkového
účtu, na který mají být vydány zaknihované akcie, a podpis, jinak
platí, že k zápisu nedošlo.
(3) Společnost vydá upisovateli po zápisu a splacení části emisního
kursu podle § 476 písm. c) písemné potvrzení, ve kterém uvede druh,
počet a jmenovitou hodnotu upsaných akcií, jejich formu nebo údaj, že
budou vydány jako zaknihované cenné papíry, celkovou hodnotu emisního
kursu upsaných akcií a rozsah jeho splacení.
§ 482
Neobsahuje-li usnesení valné hromady podle § 475 pravidla pro úpis
akcií nad rámec navržené výše zvýšení základního kapitálu, platí, že
takovýto úpis není možný.
§ 483
(1) Nebyly-li ve lhůtě určené v usnesení valné hromady podle § 475
upsány akcie, jejichž jmenovitá hodnota dosáhne požadovaného zvýšení
základního kapitálu nebo určeného počtu kusových akcií, usnesení valné
hromady o zvýšení základního kapitálu se zrušuje a vkladová povinnost
zaniká, ledaže
a) chybějící část do 1 měsíce upíší dosavadní akcionáři poměrně podle
výše jejich podílů, nebo
b) se základní kapitál zvýší jen v rozsahu upsaných akcií, připouští-li
to usnesení valné hromady podle § 475 a 476.
(2) V případě, že k upsání akcií na základě veřejné nabídky nedošlo,
společnost vrátí oprávněným osobám bez zbytečného odkladu splacený
emisní kurs.
Přednostní právo akcionářů na upsání nových akcií
§ 484
(1) Každý akcionář má přednostní právo upsat část nových akcií
společnosti upisovaných ke zvýšení základního kapitálu v rozsahu jeho
podílu, má-li být jejich emisní kurs splácen v penězích.
(2) Neurčí-li stanovy jinak, má každý akcionář přednostní právo na
upsání i těch akcií, které v souladu s tímto zákonem neupsal jiný
akcionář.
§ 485
(1) Představenstvo zašle akcionářům způsobem stanoveným tímto zákonem a
stanovami pro svolání valné hromady a současně zveřejní informaci
obsahující alespoň
a) údaj o místě a lhůtě pro vykonání přednostního práva, která nesmí
být kratší než 2 týdny od okamžiku doručení, s uvedením, jak bude
akcionářům oznámen počátek běhu této lhůty, není-li obsažen již v této
informaci,
b) počet nových akcií, které lze upsat na jednu dosavadní akcii o
určité jmenovité hodnotě nebo jaký podíl na jedné nové akcii připadá na
jednu dosavadní akcii o určité jmenovité hodnotě s tím, že lze upisovat
pouze celé akcie,
c) jmenovitou hodnotu, počet a druh akcií upisovaných s využitím
přednostního práva, jejich formu nebo údaj, že budou vydány jako
zaknihované cenné papíry, a jejich emisní kurs nebo způsob určení
emisního kursu, anebo pověření představenstva, aby ho určilo; emisní
kurs se určí tak, aby byl pro všechny akcie, které lze upsat s využitím
přednostního práva, stejný, může však být odlišný od emisního kursu
akcií upisovaných jinak, a
d) rozhodný den pro uplatnění přednostního práva, jestliže společnost
vydala zaknihované akcie; rozhodným dnem je v tomto případě den, kdy
mohlo být přednostní právo uplatněno poprvé.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže se základní kapitál zvyšuje bez
možnosti využití přednostního práva nebo mají-li být všechny akcie
upsány jediným akcionářem.
§ 486
(1) Přednostní právo je samostatně převoditelné ode dne, kdy valná
hromada rozhodla o zvýšení základního kapitálu.
(2) V případě omezení převoditelnosti akcií platí stejné omezení také
pro převoditelnost přednostního práva. V případě, že na 1 dosavadní
akcii nepřipadá 1 nová akcie, je přednostní právo vždy volně
převoditelné.
Omezení přednostního práva
§ 487
Přednostní právo nelze ve stanovách omezit ani vyloučit.
§ 488
(1) Valná hromada může svým usnesením přednostní právo omezit nebo
vyloučit, jen je-li to v důležitém zájmu společnosti.
(2) Omezení nebo vyloučení přednostního práva musí být pro všechny
akcionáře určeno ve stejném rozsahu.
(3) Usnesení valné hromady se uloží do sbírky listin.
(4) Valné hromadě, která má o omezení nebo vyloučení přednostního práva
rozhodnout, předloží představenstvo písemnou zprávu, ve které uvede
důvody pro omezení nebo vyloučení, navrhovaný emisní kurs nebo způsob
jeho určení, popřípadě návrh pověření představenstva k jeho určení.
§ 489
(1) Za omezení nebo vyloučení přednostního práva se nepovažuje případ,
kdy podle rozhodnutí valné hromady upíše všechny akcie obchodník s
cennými papíry na základě smlouvy o obstarání vydání cenných papírů,
pokud tato smlouva obsahuje také povinnost tohoto obchodníka prodat
osobám, které mají přednostní právo, na jejich žádost za určenou cenu a
v určené lhůtě upsané akcie, a to v rozsahu jejich přednostního práva.
(2) Na postup při prodeji akcií obchodníkem s cennými papíry akcionářům
se použijí přiměřeně § 484 až 486.
§ 490
Zánik a vzdání se přednostního práva
(1) Přednostní právo zaniká uplynutím lhůty stanovené pro jeho
uplatnění.
(2) Akcionář se může přednostního práva vzdát také před rozhodnutím o
zvýšení základního kapitálu, a to v písemné formě s úředně ověřeným
podpisem nebo prohlášením na valné hromadě společnosti; prohlášení se
uvede ve veřejné listině osvědčující rozhodnutí valné hromady a má
účinky také vůči každému dalšímu nabyvateli akcií tohoto akcionáře.
§ 491
Zvýšení základního kapitálu dohodou všech akcionářů
(1) Na základě rozhodnutí valné hromady se mohou všichni akcionáři
dohodnout na rozsahu své účasti na zvýšení základního kapitálu v částce
určené rozhodnutím valné hromady; dohoda vyžaduje formu veřejné
listiny.
(2) Dohoda obsahuje také
a) prohlášení o tom, že se akcionáři vzdávají přednostního práva,
ledaže se ho vzdali již dříve nebo ho již vykonali,
b) určení počtu, druhu, jmenovité hodnoty a výše emisního kursu akcií
upisovaných každým akcionářem, formu akcií nebo údaj, že akcie budou
vydány jako zaknihované cenné papíry,
c) je-li emisní kurs splácen v penězích, lhůtu a způsob jeho splacení,
d) má-li být vnesen nepeněžitý vklad, jeho popis a částku jeho ocenění
určenou postupem podle tohoto zákona, a popřípadě
e) číslo majetkového účtu, na který mají být vydány zaknihované akcie.
Zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku
§ 492
(1) Představenstvo podá návrh na zápis nové výše základního kapitálu
bez zbytečného odkladu po upsání akcií odpovídajících rozsahu zvýšení a
po splacení alespoň 30 % jejich jmenovité hodnoty, nevyžaduje-li
usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu jejich splacení ve
větším rozsahu, včetně případného emisního ážia, jde-li o peněžité
vklady, a po vnesení všech nepeněžitých vkladů.
(2) Osoba, která upsala akcie na zvýšení základního kapitálu, je
oprávněna vykonávat akcionářská práva v rozsahu upsaných akcií od
okamžiku, kdy byly účinně upsány, i když ještě nenastaly účinky zvýšení
základního kapitálu, ledaže dojde ke zrušení usnesení valné hromady o
zvýšení základního kapitálu podle § 465 odst. 2 nebo § 493 anebo soud
vysloví neplatnost usnesení valné hromady o zvýšení základního
kapitálu. Tím nejsou dotčena do té doby vykonaná akcionářská práva.
§ 493
Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu se zrušuje a
vkladová povinnost zaniká, nebyly-li účinně upsány akcie ve lhůtě
určené usnesením valné hromady v rozsahu potřebném ke zvýšení
základního kapitálu; ustanovení § 465 odst. 2 se použije obdobně.
§ 494
Právo na podíl na zisku z akcií vydaných v souvislosti se zvýšením
základního kapitálu vznikne, pokud bylo v roce, v němž byl základní
kapitál zvýšen, dosaženo čistého zisku, ledaže stanovy určí jinak.
Pododdíl 2
Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů
§ 495
(1) Valná hromada může rozhodnout o zvýšení základního kapitálu z
vlastních zdrojů vykázaných ve schválené řádné, mimořádné nebo
mezitímní účetní závěrce ve vlastním kapitálu společnosti, ledaže jsou
tyto zdroje účelově vázány a společnost není oprávněna jejich účel
měnit. Čistý zisk nelze použít při zvyšování základního kapitálu na
základě mezitímní účetní závěrky.
(2) Zvýšení základního kapitálu nemůže být vyšší, než kolik činí rozdíl
mezi výší vlastního kapitálu a součtem základního kapitálu a jiných
vlastních zdrojů, které jsou účelově vázány a společnost není oprávněna
jejich účel měnit.
§ 496
(1) Na zvýšení základního kapitálu se podílejí akcionáři v poměru
jmenovitých hodnot svých akcií. Na zvýšení se podílejí i vlastní akcie
ve vlastnictví společnosti, která zvyšuje základní kapitál, a také
akcie této společnosti, které vlastní jí ovládaná osoba nebo osoba
ovládaná jí ovládanou osobou. Byly-li vydány kusové akcie, podílejí se
na zvýšení základního kapitálu akcionáři k poměru počtu jimi
vlastněných kusových akcií.
(2) Nová výše základního kapitálu se zapisuje do obchodního rejstříku
současně s usnesením o zvýšení základního kapitálu podle § 495 odst. 1.
§ 497
(1) Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů je možné pouze
tehdy, je-li účetní závěrka, na základě které valná hromada o zvýšení
rozhoduje, ověřena auditorem s výrokem bez výhrad.
(2) Auditor ověřuje účetní závěrku pro potřeby rozhodnutí podle
odstavce 1 z údajů zjištěných nejpozději ke dni, od něhož v den
rozhodování valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních
zdrojů neuplynulo více než 6 měsíců.
(3) V případě, že společnost z mezitímní účetní závěrky zjistí snížení
vlastních zdrojů, nepoužije údaje z řádné nebo mimořádné účetní
závěrky, ale vyjde z této mezitímní účetní závěrky.
§ 498
Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů
společnosti obsahuje
a) částku, o kterou se základní kapitál zvyšuje,
b) označení vlastního zdroje nebo zdrojů, z nichž se základní kapitál
zvyšuje, v členění podle struktury vlastního kapitálu v účetní závěrce,
c) určení, zda se zvýší jmenovitá hodnota akcií, s uvedením o jakou
částku, nebo účetní hodnota kusových akcií, nebo zda budou vydány akcie
nové, s uvedením jejich počtu a jmenovité hodnoty, nejde-li o kusové
akcie, a
d) jestliže se základní kapitál zvyšuje zvýšením jmenovité hodnoty
akcií, i lhůtu pro předložení akcií; počátek této lhůty nesmí
předcházet dni, kdy bude zapsána nová výše základního kapitálu do
obchodního rejstříku.
§ 499
Zvýšení základního kapitálu se provede buď vydáním nových akcií a
jejich bezplatným rozdělením mezi akcionáře, nebo zvýšením jmenovité
hodnoty dosavadních akcií.
§ 500
(1) Zvýšení jmenovité hodnoty akcií se provede buď jejich výměnou, nebo
vyznačením vyšší jmenovité hodnoty na dosavadních akciích s podpisem
člena nebo členů představenstva.
(2) Představenstvo vyzve způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami
pro svolání valné hromady akcionáře, aby akcie ve valnou hromadou
určené lhůtě předložili k výměně nebo k vyznačení vyšší jmenovité
hodnoty.
(3) Nepředloží-li akcionář akcie ve lhůtě, nevykonává až do jejich
předložení akcionářská práva a představenstvo uplatní postup podle §
537 až 541.
§ 501
Zvýšení jmenovité hodnoty zaknihovaných akcií se provede změnou zápisu
o výši jmenovité hodnoty v evidenci zaknihovaných cenných papírů na
základě příkazu společnosti; k příkazu společnost doloží výpis z
obchodního rejstříku prokazující zápis nové výše základního kapitálu.
§ 502
Při vydání nových akcií vyzve představenstvo akcionáře bez zbytečného
odkladu po zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku
způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné
hromady, aby se dostavili k jejich převzetí.
§ 503
(1) Výzva akcionářům podle § 502 obsahuje alespoň
a) rozsah zvýšení základního kapitálu,
b) poměr rozdělení akcií mezi akcionáře,
c) upozornění, že společnost je oprávněna nové akcie prodat,
nepřevezme-li je akcionář do 1 roku od doručení výzvy.
(2) Po marném uplynutí lhůty podle odstavce 1 uplatní představenstvo
přiměřeně postup podle § 539.
§ 504
Pokud mají být vydány nové zaknihované akcie, podá představenstvo bez
zbytečného odkladu po zápisu nové výše základního kapitálu do
obchodního rejstříku příkaz osobě oprávněné vést evidenci zaknihovaných
cenných papírů k jejich vydání.
Pododdíl 3
Podmíněné zvýšení základního kapitálu
§ 505
(1) Pokud se valná hromada usnese na vydání vyměnitelných nebo
prioritních dluhopisů, současně přijme rozhodnutí o zvýšení základního
kapitálu v rozsahu, v jakém mohou být uplatněna výměnná nebo přednostní
práva z těchto dluhopisů (dále jen „podmíněné zvýšení základního
kapitálu“), ledaže mají být dluhopisy vyměněny za již vydané akcie.
(2) Za podmíněné zvýšení základního kapitálu se považuje také zvýšení v
rozsahu, v jakém mohou věřitelé podle pravidel obsažených v rozhodnutí
valné hromady a v úvěrové nebo v jiné obdobné smlouvě uplatnit svá
výměnná nebo přednostní práva z takové smlouvy uzavřené se společností;
to platí pouze tehdy, pokud je valnou hromadou současně rozhodnuto o
omezení přednostního práva akcionářů podle § 487 až 489.
§ 506
Podmíněné zvýšení základního kapitálu podle § 505 odst. 2 je možné
pouze tehdy, pokud to předem umožní stanovy a pokud současně obsahují
přesné podmínky, za jakých je možné přednostní nebo výměnné právo z
úvěrové nebo obdobné smlouvy využít.
§ 507
Usnesení valné hromady o podmíněném zvýšení základního kapitálu
společnosti obsahuje
a) důvody zvýšení základního kapitálu,
b) určení, zda je zvýšení základního kapitálu určeno pro vykonání
výměnných nebo přednostních práv z dluhopisů anebo pro vykonání
obdobných práv z úvěrové smlouvy nebo jiné obdobné smlouvy,
c) rozsah zvýšení základního kapitálu, druh, počet a jmenovitou hodnotu
akcií, které mohou být na zvýšení základního kapitálu vydány, jejich
formu nebo údaj o tom, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry, a
d) navrhovanou výši emisního kursu nebo odůvodněný způsob jeho určení
anebo údaj o tom, že jeho určením bude pověřeno představenstvo, včetně
určení nejnižší možné výše, v jaké může být určen; emisní kurs nebo
způsob jeho určení musí být pro všechny upisovatele stejný.
§ 508
(1) Představenstvo podá bez zbytečného odkladu návrh na zápis usnesení
valné hromady do obchodního rejstříku.
(2) Návrh na zápis usnesení valné hromady může být spojen s návrhem na
zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.
§ 509
(1) Výměnné právo se uplatňuje doručením žádosti o výměnu dluhopisů za
akcie. Doručení žádosti o výměnu nahrazuje upsání a splacení akcie.
Mají-li být vydány zaknihované akcie, uvede se v žádosti i číslo
majetkového účtu, na který mají být zaknihované akcie vydány, jinak je
žádost neúčinná.
(2) Přednostní právo se uplatňuje upsáním akcií společnosti. Na
upisování akcií se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona o
upisování akcií při založení společnosti a o emisním kursu. Na upsání
akcií na základě veřejné nabídky všem vlastníkům dluhopisů se použijí
obdobně § 476, 480 a 481.
(3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně na výměnné nebo přednostní právo
věřitele z úvěrové nebo jiné obdobné smlouvy.
§ 510
(1) Představenstvo podá návrh na zápis nové výše základního kapitálu do
obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty pro
uplatnění výměnných nebo přednostních práv a jen v rozsahu uplatněných
výměnných nebo přednostních práv.
(2) Po zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku
vydá společnost akcie v rozsahu uplatněných vyměnitelných a
přednostních práv. Při výměně dluhopisů za akcie se postupuje přiměřeně
podle § 503 a 504 a § 537 až 541.
Pododdíl 4
Zvýšení základního kapitálu rozhodnutím představenstva
§ 511
(1) Valná hromada může pověřit představenstvo nebo správní radu, aby za
podmínek stanovených tímto zákonem a stanovami zvýšily základní kapitál
upisováním nových akcií, podmíněným zvýšením základního kapitálu nebo z
vlastních zdrojů společnosti s výjimkou nerozděleného zisku, nejvýše
však o jednu polovinu dosavadní výše základního kapitálu v době
pověření.
(2) Pověření podle odstavce 1 nahrazuje rozhodnutí valné hromady o
zvýšení základního kapitálu a určí
a) jmenovitou hodnotu a druh akcií, které mají být na zvýšení
základního kapitálu vydány, jejich formu nebo údaj, že budou vydány
jako zaknihované cenné papíry, a
b) který orgán společnosti rozhodne o ocenění nepeněžitého vkladu na
základě posudku znalce, jestliže je představenstvo pověřeno zvýšit
základní kapitál.
§ 512
(1) Představenstvo může v rámci pověření zvýšit základní kapitál i
vícekrát, nepřekročí-li celková částka zvýšení stanovený limit.
(2) Pověření podle § 511 odst. 1 je možné udělit na dobu nejdéle 5 let
ode dne, kdy se valná hromada na pověření usnesla, a to i opakovaně.
§ 513
Představenstvo podá bez zbytečného odkladu návrh na zápis usnesení
valné hromady o pověření do obchodního rejstříku.
§ 514
Pověření podle § 511 odst. 1 mohou obsahovat také stanovy. V takovém
případě se rozhodnutí valné hromady nevyžaduje a § 511 až 513 se
použijí přiměřeně.
§ 515
(1) Rozhodnutí představenstva o zvýšení základního kapitálu se
osvědčuje veřejnou listinou a toto rozhodnutí se zapisuje do obchodního
rejstříku.
(2) Návrh na zápis rozhodnutí představenstva může být spojen s návrhem
na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.
(3) Při zvýšení základního kapitálu představenstvem se postupuje
obdobně podle ustanovení tohoto zákona o zvýšení základního kapitálu
upisováním nových akcií, o podmíněném zvýšení základního kapitálu nebo
o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti, s ohledem
na zvolený způsob zvýšení základního kapitálu.
Oddíl 3
Snížení základního kapitálu
§ 516
Usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu obsahuje alespoň
a) důvody a účel navrhovaného snížení základního kapitálu,
b) rozsah a způsob provedení navrhovaného snížení,
c) způsob, jak bude naloženo s částkou odpovídající snížení,
d) pravidla losování a výši úplaty za vylosované akcie nebo způsob
jejího určení, snižuje-li se základní kapitál vzetím akcií z oběhu na
základě losování,
e) snižuje-li se základní kapitál na základě návrhu akcionářů, údaj,
zda jde o návrh na úplatné nebo bezúplatné vzetí akcií z oběhu, a při
návrhu na úplatné vzetí akcií z oběhu i výši úplaty nebo pravidla pro
její určení,
f) mají-li být v důsledku snížení základního kapitálu předloženy
společnosti akcie, lhůty pro jejich předložení.
§ 517
(1) V důsledku snížení základního kapitálu společnosti nesmí klesnout
základní kapitál pod výši stanovenou tímto zákonem.
(2) Snížením základního kapitálu se nesmí zhoršit dobytnost pohledávek
věřitelů.
Ochrana věřitelů
§ 518
(1) Do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti rozhodnutí valné hromady o
snížení základního kapitálu vůči třetím osobám oznámí představenstvo
rozhodnutí o snížení základního kapitálu písemně těm známým věřitelům,
jejichž pohledávky vůči společnosti vznikly před okamžikem účinnosti
rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu. Součástí
oznámení je výzva, aby věřitelé přihlásili své pohledávky podle
odstavce 3.
(2) Představenstvo nejméně dvakrát po sobě s třicetidenním odstupem
zveřejní usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu po jeho
zápisu do obchodního rejstříku; součástí zveřejněné informace je výzva,
aby věřitelé přihlásili své pohledávky podle odstavce 3.
(3) Věřitelé společnosti podle odstavce 1 mohou do 90 dnů ode dne, kdy
obdrželi oznámení o snížení základního kapitálu, jinak do 90 dnů od
druhého zveřejnění informace podle odstavce 2 požadovat, aby splnění
jejich pohledávek, které nebyly v okamžiku doručení výzvy nebo v
okamžiku druhého zveřejnění splatné, bylo přiměřeným způsobem zajištěno
nebo uspokojeno anebo byla uzavřena dohoda o jiném řešení; to neplatí,
nezhorší-li se snížením základního kapitálu dobytnost pohledávek za
společností.
(4) Nedojde-li mezi věřiteli a společností k dohodě o způsobu zajištění
pohledávky nebo má-li věřitel za to, že se zhoršila dobytnost jeho
pohledávek, rozhodne o dostatečném zajištění soud s ohledem na druh a
výši pohledávky.
§ 519
(1) Představenstvo podá bez zbytečného odkladu návrh na zápis usnesení
valné hromady do obchodního rejstříku.
(2) Návrh na zápis usnesení valné hromady může být spojen s návrhem na
zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.
§ 520
(1) Před účinností snížení základního kapitálu a před splněním
povinností podle § 518 nebo před rozhodnutím soudu podle § 518 nelze
akcionářům poskytnout plnění z důvodu snížení základního kapitálu nebo
jim z tohoto důvodu prominout nebo snížit nesplacené části emisního
kursu akcií.
(2) Za újmu způsobenou porušením odstavce 1 odpovídají společnosti a
věřitelům členové představenstva; této odpovědnosti se nemohou
zprostit.
Způsoby snížení základního kapitálu
§ 521
(1) K povinnému snížení základního kapitálu použije společnost vlastní
akcie, které má v majetku. V ostatních případech snížení základního
kapitálu použije společnost nejprve vlastní akcie, které má v majetku.
(2) Jiným postupem lze základní kapitál snižovat jen tehdy,
nepostačuje-li postup podle odstavce 1 ke snížení základního kapitálu v
rozsahu určeném valnou hromadou nebo pokud by tento postup nesplnil
účel snížení základního kapitálu.
(3) Při snížení základního kapitálu jen s využitím vlastních akcií,
které jsou v majetku společnosti, se nepoužijí ustanovení tohoto zákona
o odděleném hlasování podle druhu akcií.
§ 522
Ke snížení základního kapitálu použije společnost vlastní akcie tak, že
je zničí, nebo u zaknihovaných akcií dá osobě oprávněné vést jejich
evidenci příkaz k jejich zrušení.
§ 523
(1) Společnost, která nemá ve svém majetku vlastní akcie, nebo jejich
použití podle § 521 ke snížení základního kapitálu nepostačuje, sníží
jmenovité hodnoty akcií, nebo vezme akcie z oběhu anebo upustí od
vydání nesplacených akcií.
(2) Akcie se vezmou z oběhu na základě losování nebo na základě
veřejného návrhu akcionářům. Akcie lze vzít z oběhu na základě losování
pouze tehdy, jestliže stanovy tento postup v době úpisu těchto akcií
umožňovaly. Pravidla postupu pro vzetí akcií z oběhu určí stanovy a
valná hromada při rozhodnutí o snížení základního kapitálu.
(3) Vydala-li společnost kusové akcie, lze snížit základní kapitál i
bez vzetí akcií z oběhu.
Snížení jmenovité hodnoty akcií nebo zatímních listů
§ 524
Jmenovitá hodnota akcií se snižuje poměrně u všech akcií společnosti,
ledaže je účelem snížení základního kapitálu prominutí nesplacené části
emisního kursu akcií.
§ 525
Snížení jmenovité hodnoty akcií nebo zatímních listů se provede výměnou
akcií nebo zatímních listů za akcie nebo zatímní listy s nižší
jmenovitou hodnotou nebo vyznačením nižší jmenovité hodnoty na
dosavadní akcie nebo zatímní listy s podpisem člena nebo členů
představenstva.
§ 526
Představenstvo vyzve způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro
svolání valné hromady akcionáře, kteří vlastní akcie nebo zatímní
listy, aby je předložili ve lhůtě určené rozhodnutím valné hromady za
účelem postupu podle § 525. Akcionář, který je v prodlení s předložením
akcií nebo zatímních listů v určené lhůtě, nevykonává až do okamžiku
jejich řádného předložení s nimi spojená akcionářská práva a
představenstvo uplatní postup podle § 537 až 541.
Vzetí akcií z oběhu na základě losování
§ 527
(1) Pokud společnost vydala zaknihované akcie, podá před losováním
osobě oprávněné vést jejich evidenci příkaz k jejich očíslování a
současně požádá o výpis z této evidence, který musí obsahovat i čísla
akcií.
(2) Po dobu, kdy jsou akcie očíslovány, se pozastavuje právo s nimi
nakládat.
(3) Losování zaknihovaných akcií se provede nejpozději do 10 dnů ode
dne, kdy byl podán příkaz k očíslování.
§ 528
(1) Průběh a výsledky losování s uvedením čísel vylosovaných akcií se
osvědčuje veřejnou listinou.
(2) Představenstvo oznámí výsledky losování způsobem stanoveným tímto
zákonem a stanovami pro svolání valné hromady.
(3) Oznámení obsahuje alespoň
a) čísla vylosovaných akcií,
b) lhůtu, v níž bude společnost vylosované akcie proplácet; lhůta nesmí
předcházet účinnosti snížení základního kapitálu a nesmí být delší než
3 měsíce od účinnosti snížení základního kapitálu, ledaže dohoda s
akcionářem určí jinak,
c) výši úplaty za vylosované akcie,
d) údaje identifikující akcionáře, jehož akcie byly vylosovány, pokud
společnost vydala akcie na jméno nebo zaknihované akcie, a
e) lhůtu, v níž musí být vylosované akcie předloženy společnosti.
§ 529
Akcionář, který je v prodlení s předložením vylosovaných akcií v určené
lhůtě, nevykonává až do okamžiku jejich řádného předložení s nimi
spojená akcionářská práva a představenstvo uplatní postup podle § 537
až 541.
§ 530
Společnost vyplatí akcionářům za vylosované akcie úplatu přiměřenou
jejich ceně; přiměřenost úplaty se doloží znaleckým posudkem.
§ 531
(1) Představenstvo společnosti, která vydala zaknihované akcie, podá
osobě oprávněné vést jejich evidenci zprávu o výsledku losování spolu s
příkazem zrušit číslování nevylosovaných akcií doloženým veřejnou
listinou osvědčující výsledky losování.
(2) Po účinnosti snížení základního kapitálu podá představenstvo osobě
oprávněné vést evidenci zaknihovaných cenných papírů příkaz ke zrušení
vylosovaných akcií; příkaz se doloží výpisem z obchodního rejstříku
prokazujícím zápis snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku.
Vzetí akcií z oběhu na základě veřejného návrhu smlouvy
§ 532
(1) V případě, že se akcie berou z oběhu na základě veřejného návrhu
smlouvy, může rozhodnutí valné hromady určit, že základní kapitál
a) bude snížen v rozsahu jmenovitých hodnot akcií, které budou vzaty z
oběhu, nebo
b) bude snížen o pevnou částku.
(2) Akcie lze vzít z oběhu na základě veřejného návrhu smlouvy úplatně
i bezplatně; ustanovení § 322 odst. 1 a 2, § 323 až 325 a § 329 se
použijí obdobně.
§ 533
(1) Kupní cena je splatná nejpozději do 3 měsíců od účinnosti snížení
základního kapitálu. Lhůta splatnosti kupní ceny a lhůta pro předložení
akcií společnosti nesmí předcházet dni účinnosti snížení základního
kapitálu.
(2) Akcionář nevykonává od účinnosti snížení základního kapitálu s
akciemi podle odstavce 1 spojená akcionářská práva a představenstvo
uplatní postup podle § 537 až 541.
§ 534
Bez zbytečného odkladu od účinnosti snížení základního kapitálu podá
představenstvo osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů,
příkaz ke zrušení zaknihovaných akcií, které společnost koupila na
základě veřejného návrhu smlouvy; příkaz se doloží výpisem z obchodního
rejstříku prokazujícím zápis snížení základního kapitálu a dokladem o
přijetí veřejného návrhu smlouvy.
§ 535
(1) V případě, že se základní kapitál snižuje postupem podle § 532
odst. 1 písm. a), obsahuje usnesení valné hromady také pověření pro
představenstvo podat návrh na zápis výše základního kapitálu do
obchodního rejstříku v rozsahu, v jakém bude akcionáři přijat veřejný
návrh smlouvy.
(2) V případě, že součet jmenovitých hodnot akcií braných z oběhu podle
§ 532 odst. 1 písm. b) nedosáhne stanovené částky snížení základního
kapitálu, může valná hromada rozhodnout, že se základní kapitál sníží
postupem podle § 532 odst. 1 písm. a), popřípadě jiným způsobem
stanoveným tímto zákonem.
§ 536
Upuštění od vydání akcií
(1) Valná hromada může rozhodnout o snížení základního kapitálu
upuštěním od vydání akcií v rozsahu, v jakém jsou upisovatelé v
prodlení se splacením jmenovité hodnoty akcií, ledaže společnost
prodlevšího akcionáře ze společnosti vyloučí.
(2) Vydala-li společnost na nesplacené akcie zatímní listy, provede se
upuštění od vydání nesplacených akcií tak, že představenstvo vyzve
akcionáře, který je v prodlení se splacením emisního kursu nebo jeho
části, aby ve lhůtě určené valnou hromadou odevzdal zatímní list s tím,
že společnost nevydá akcie, které tento zatímní list nahrazuje, a
upisovateli vrátí bez zbytečného odkladu po účinnosti snížení
základního kapitálu dosud splacený emisní kurs po započtení pohledávek,
které vůči upisovateli má.
(3) Akcionář, který je v prodlení s předložením zatímního listu v
určené lhůtě, nevykonává až do okamžiku předložení s ním spojená
akcionářská práva a představenstvo uplatní postup podle § 537 až 541.
Postup při nevrácení nebo nepřevzetí akcií
§ 537
V případě prodlení akcionářů s předložením akcií stahovaných
společností z oběhu za účelem jejich výměny, vyznačení nové jmenovité
hodnoty nebo zničení nebo s převzetím nových akcií při zvýšení
základního kapitálu vyzve představenstvo akcionáře způsobem stanoveným
tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady, aby tak učinili v
přiměřené lhůtě, kterou jim k tomu určí s upozorněním, že jinak budou
nepředložené akcie prohlášeny za neplatné nebo že nepřevzaté akcie
budou prodány.
§ 538
Akcie, které nebyly přes výzvu v dodatečné lhůtě odevzdány,
představenstvo prohlásí za neplatné; představenstvo prohlášení bez
zbytečného odkladu oznámí způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami
pro svolání valné hromady akcionářům, jejichž akcií se neplatnost týká
(dále jen „dotčená osoba“), a současně je zveřejní.
§ 539
(1) Nové akcie, které mají být vydány místo akcií prohlášených za
neplatné, nebo akcie, které nebyly při zvýšení základního kapitálu
podle § 500 akcionáři převzaty ani v dodatečné přiměřené době, prodá
představenstvo bez zbytečného odkladu prostřednictvím obchodníka s
cennými papíry na účet dotčené osoby na evropském regulovaném trhu,
jinak je prodá ve veřejné dražbě.
(2) Místo, dobu konání a předmět dražby představenstvo zveřejní ve
lhůtě alespoň 15 dnů přede dnem jejího konání, je-li hodnota dražených
akcií nižší než 100 000 Kč, a ve lhůtě 30 dní přede dnem jejího konání,
je-li hodnota vyšší, a ve stejné lhůtě zašle zprávu o chystané veřejné
dražbě také dotčené osobě, je-li představenstvu známa.
(3) Výtěžek z prodeje po započtení pohledávek společnosti za dotčenou
osobou vzniklých v souvislosti s prohlášením jejích akcií za neplatné,
popřípadě v souvislosti s prodejem akcií, společnost vyplatí bez
zbytečného odkladu dotčené osobě.
§ 540
(1) V případě, že za akcie stahované z oběhu nemají být vydány nové
akcie, není prohlášením akcií za neplatné dotčeno právo dotčené osoby
na zaplacení jejich kupní ceny nebo na vrácení splaceného emisního
kursu nebo jeho části.
(2) Společnost může proti pohledávce dotčené osoby na zaplacení kupní
ceny nebo vrácení emisního kursu nebo jeho části započíst pohledávky,
které za touto osobou vznikly v souvislosti s prohlášením jejích akcií
za neplatné.
(3) Společnost vyplatí dotčené osobě rozdíl bez zbytečného odkladu po
započtení, jinak po prohlášení akcií nebo zatímních listů za neplatné.
§ 541
Společnost vrácené akcie nebo zatímní listy zničí bez zbytečného
odkladu po účinnosti snížení základního kapitálu.
§ 542
Společnost může na základě rozhodnutí valné hromady vyzvat akcionáře,
aby jí předložili ve lhůtě jí určené akcie k výměně nebo vyznačení
nových údajů na akcii, došlo-li ke změně údajů dosud na akciích
uvedených. Ustanovení § 537 až 541 se použijí obdobně.
§ 543
(1) Akcionář může požádat společnost o výměnu akcie, je-li poškozena
tak, že některé údaje na ní uvedené nejsou čitelné, a o pravosti této
akcie není pochyb.
(2) Společnost vymění akcii bez zbytečného odkladu po jejím předložení.
Vrácenou akcii společnost zničí a na nové akcii uvede, že jde o
stejnopis zničené akcie.
Zjednodušené snížení základního kapitálu
§ 544
(1) Ustanovení tohoto oddílu o ochraně věřitelů se nepoužijí, pokud
společnost
a) snižuje základní kapitál za účelem úhrady ztráty, nebo
b) snižuje základní kapitál za účelem převodu do rezervního fondu a
úhrady budoucí ztráty a převáděná částka nepřesáhne 10 % sníženého
základního kapitálu.
(2) Splnění podmínek podle odstavce 1 doloží společnost rejstříkovému
soudu při podání návrhu na zápis snížení základního kapitálu do
obchodního rejstříku. V takovém případě se zapíše usnesení valné
hromady o snížení základního kapitálu spolu se zápisem nové výše
základního kapitálu.
(3) Rezervní fond v rozsahu vytvořeném podle odstavce 1 písm. b) může
být použit pouze k úhradě ztráty společnosti nebo ke zvýšení jejího
základního kapitálu. Ke zvláštnímu rezervnímu fondu na vlastní akcie se
nepřihlíží.
§ 545
(1) V souvislosti se snížením základního kapitálu podle § 544 nelze
akcionářům poskytnout jakékoliv plnění.
(2) Plnění poskytnuté v rozporu s odstavcem 1 vrátí akcionář
společnosti. Za splnění této povinnosti ručí členové představenstva
společně a nerozdílně.
Souběžné snížení a zvýšení základního kapitálu
§ 546
Valná hromada může rozhodnout o souběžném snížení a zvýšení základního
kapitálu pouze tehdy, je-li základní kapitál snižován za předpokladů
stanovených v § 536 nebo § 540 odst. 1.
§ 547
Při postupu podle § 546 může společnost zahájit zvyšování základního
kapitálu až poté, co bude snížení základního kapitálu účinné.
§ 548
(1) V případě, že je účelem snížení základního kapitálu přizpůsobení
jmenovité hodnoty stávajících akcií obchodovaných na evropském
regulovaném trhu jejich ceně na evropském regulovaném trhu v
souvislosti se zvýšením základního kapitálu upsáním nových akcií a byly
splněny podmínky podle § 544, může valná hromada současně rozhodnout o
souběžném snížení a zvýšení základního kapitálu; ustanovení § 546 a 547
se nepoužijí.
(2) V rozhodnutí o souběžném snížení a zvýšení základního kapitálu může
valná hromada určit rozsah snížení základního kapitálu tak, že stanoví
způsob výpočtu částky snížení v závislosti na emisním kursu nových
akcií, který bude stanoven později, a zároveň pověřit představenstvo,
aby částku snížení základního kapitálu a tomu odpovídající nové
jmenovité hodnoty stávajících akcií společnosti bez odkladu oznámilo
akcionářům způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání
valné hromady.
Díl 7
Likvidace akciové společnosti
§ 549
(1) Právo na podíl na likvidačním zůstatku je samostatně převoditelné
ode dne, kdy společnost vstoupila do likvidace, ledaže stanovy určí
jinak.
(2) V případě, že likvidační zůstatek nestačí k úhradě jmenovité
hodnoty akcií, dělí se na část připadající vlastníkům prioritních akcií
a na část připadající vlastníkům ostatních akcií v rozsahu určeném
stanovami; je-li více druhů akcií, jejichž zvýhodnění se vztahuje k
likvidačnímu zůstatku, dělí se likvidační zůstatek i na část
připadající vlastníkům těchto akcií.
(3) Části likvidačního zůstatku se dělí mezi akcionáře v poměru
odpovídajícím splacené jmenovité hodnotě jejich akcií.
§ 550
(1) Právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku vzniká odevzdáním
akcií společnosti na výzvu likvidátora.
(2) V případě, že akcionář akcie na výzvu likvidátora neodevzdá,
uplatní likvidátor přiměřeně postup podle § 537, 538 a 540.
(3) Odevzdané akcie likvidátor neprodleně zničí.
§ 551
V případě vydání zaknihovaných akcií vzniká oprávněné osobě právo na
vyplacení podílu na likvidačním zůstatku ke dni zrušení akcií
společnosti v evidenci zaknihovaných cenných papírů na základě příkazu
likvidátora.
HLAVA VI
DRUŽSTVO
Díl 1
Obecná ustanovení o družstvu
Oddíl 1
Základní ustanovení
§ 552
(1) Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno
za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za
účelem podnikání.
(2) Družstvo má nejméně 3 členy.
(3) Firma obsahuje označení „družstvo“.
§ 553
Stanovy družstva obsahují také
a) firmu družstva,
b) předmět podnikání nebo činnosti,
c) výši základního členského vkladu, popřípadě vstupního vkladu,
d) způsob a lhůtu jejich splacení přistupujícím členem,
e) způsob svolání členské schůze a pravidla jejího rozhodování,
f) počet členů představenstva a kontrolní komise a délku jejich
funkčního období,
g) podmínky vzniku členství v družstvu a
h) práva a povinnosti člena družstva (dále jen „člen“) a družstva.
§ 554
(1) Změny stanov nabývají účinnosti dnem, kdy je členská schůze
schválila, ledaže plyne z usnesení členské schůze, že nabývají
účinnosti později.
(2) Dojde-li ke změně stanov na základě právní skutečnosti,
představenstvo družstva vyhotoví úplné znění stanov bez zbytečného
odkladu poté, co se některý z členů představenstva o této skutečnosti
dozví.
Oddíl 2
Založení družstva
§ 555
(1) Ustavující schůze družstva (dále jen „ustavující schůze“) vedle
přijetí stanov zvolí členy orgánů družstva a schválí způsob splnění
základního členského vkladu, popřípadě i vstupního vkladu.
(2) Návrh stanov vypracuje svolavatel, jímž je fyzická osoba písemně k
tomu pověřená zájemci o založení družstva.
(3) Svolavatel svolá zájemce o založení družstva vhodným způsobem k
ustavující schůzi.
§ 556
(1) Ustavující schůze se může zúčastnit osoba, která podala přihlášku
do zakládaného družstva k rukám svolavatele a nevzala ji zpět do
zahájení ustavující schůze, popřípadě i jiné osoby, ledaže těmto osobám
ustavující schůze účast zakáže.
(2) V případě, že se ustavující schůze účastní zmocněnec, nesmí
zastupovat více než 1 osobu, která podala přihlášku.
§ 557
(1) Ustavující schůzi zahájí svolavatel nebo jím pověřená osoba. Sdělí
ustavující schůzi počet přítomných podle listiny přítomných, jejíž
správnost a úplnost před zahájením ověřil porovnáním s přihláškami, a
seznámí ustavující schůzi s jednáními, která svolavatel již učinil.
Dále navrhne ustavující schůzi pravidla pro její jednání a volbu
předsedajícího.
(2) Před dalším jednáním schválí ustavující schůze na návrh svolavatele
nebo osoby jím pověřené přijetí přihlášek jednotlivých zájemců o
založení družstva s tím, že pouze osoby, jejichž přihlášky byly
schváleny, jsou oprávněny účastnit se jednání ustavující schůze.
(3) Ustavující schůze přijímá usnesení většinou hlasů přítomných v době
hlasování.
§ 558
(1) Osoba, která podala přihlášku do družstva, ji může vzít zpět do
zahájení ustavující schůze; ustanovení § 559 tím není dotčeno.
(2) Každá osoba, která je oprávněna zúčastnit se ustavující schůze
podle § 557 odst. 2, má na ustavující schůzi 1 hlas. O stanovách se
hlasuje vždy veřejně.
§ 559
(1) Zakladatelem družstva je osoba, která podala přihlášku do
zakládaného družstva nejpozději do zahájení ustavující schůze, nevzala
ji zpět, její přihláška byla podle § 557 odst. 2 schválena a splnila
podmínky pro členství a jeho vznik, s výjimkou splnění vkladové
povinnosti, popřípadě vzniku pracovního poměru.
(2) Osoba, která nehlasovala pro přijetí stanov, může vzít zpět svoji
přihlášku ihned po oznámení výsledků hlasování, jinak se ke zpětvzetí
přihlášky nepřihlíží; v takovém případě se nestane zakladatelem.
Zpětvzetí přihlášky se uvede ve veřejné listině, kterou se osvědčuje
průběh ustavující schůze.
(3) Po schválení stanov schvaluje ustavující schůze seznam zakladatelů,
tvořící přílohu veřejné listiny podle § 560.
§ 560
(1) Průběh ustavující schůze a rozhodnutí o přijetí stanov se osvědčuje
veřejnou listinou, která musí obsahovat schválený text stanov a jejíž
přílohou je seznam zakladatelů a písemné prohlášení zakladatelů o
převzetí vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu, není-li
takové prohlášení zakladatelů již osvědčeno ve veřejné listině o
osvědčení průběhu ustavující schůze.
(2) Nemůže-li se zakladatel z vážných důvodů účastnit ustavující
schůze, může osvědčení o převzetí vkladové povinnosti podle odstavce 1
učiněné ve formě veřejné listiny, nebo písemné prohlášení o převzetí
této povinnosti ve formě veřejné listiny nebo s úředně ověřeným
podpisem doručit statutárnímu orgánu založeného družstva do 15 dnů ode
dne konání ustavující schůze.
§ 561
Zakladatel splní vkladovou povinnost k základnímu členskému vkladu nebo
vstupnímu vkladu do 15 dnů ode dne konání ustavující schůze, která
rozhodla o založení družstva, jinak se nestane členem.
§ 562
Informační deska
(1) Družstvo zřídí ve svém sídle informační desku. Informační deska je
přístupná každý pracovní den v běžnou pracovní dobu všem členům.
(2) Určí-li tak stanovy, informační deska se zpřístupní členům družstva
prostřednictvím internetových stránek.
Oddíl 3
Vklady
§ 563
(1) Každý člen se podílí na základním kapitálu družstva základním
členským vkladem.
(2) Určí-li tak stanovy, může se člen podílet na základním kapitálu
jedním nebo více dalšími členskými vklady. Výše dalších členských
vkladů může být pro jednotlivé členy různá.
(3) Členský vklad je tvořen součtem základního členského vkladu a všech
dalších členských vkladů.
§ 564
(1) Podmínkou vzniku členství je písemné prohlášení podle § 560 odst. 1
nebo odst. 2 a splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému
vkladu, nestanoví-li tento zákon, že ke vzniku členství je též potřeba
vznik pracovního poměru. Stanovy mohou určit, že podmínkou vzniku
členství je pouze splnění vkladové povinnosti ke vstupnímu vkladu ve
výši určené stanovami; vstupní vklad je částí základního členského
vkladu.
(2) Výše základního členského vkladu je pro všechny členy družstva
stejná.
(3) Vkladová povinnost v rozsahu rozdílu mezi základním členským
vkladem a vstupním vkladem musí být splněna ve lhůtě určené ve
stanovách, která nesmí být delší než 3 roky.
§ 565
Za trvání členství nelze základní členský vklad nebo jeho část vracet;
to neplatí, jestliže došlo ke snížení základního členského vkladu.
Zvýšení základního členského vkladu
§ 566
(1) Zvýšení základního členského vkladu doplatky členů je možné,
určují-li tak stanovy. Základní členský vklad lze zvýšit doplatky členů
pouze jednou za 3 roky a nejvýše na trojnásobek stávající výše.
(2) Mezi přijetím rozhodnutí o změně stanov, kterým se umožní zvýšení
základního členského vkladu doplatkem člena, a přijetím rozhodnutí o
zvýšení základního členského vkladu musí uplynout lhůta alespoň 90 dnů.
§ 567
(1) Členská schůze může rozhodnout, že se základní členský vklad
poměrně zvýší všem členům z vlastních zdrojů družstva.
(2) Zvýšení základního členského vkladu z vlastních zdrojů je možné
pouze tehdy, je-li účetní závěrka, na základě které členská schůze o
zvýšení rozhoduje, ověřena auditorem s výrokem bez výhrad.
(3) Ke zvýšení základního členského vkladu nelze použít rezervní fond,
pokud se podle jiného právního předpisu nebo stanov zřizuje, jiné
fondy, které jsou vytvořeny k jiným účelům než ke zvýšení základního
členského vkladu, ani vlastní zdroje, které jsou účelově vázány a
jejichž účel není družstvo oprávněno měnit.
(4) Zvýšení základního kapitálu nesmí být vyšší, než kolik činí rozdíl
mezi vlastním kapitálem a součtem dosavadního základního kapitálu a
jiných vlastních zdrojů, které jsou účelově vázány a jejichž účel není
družstvo oprávněno měnit.
Snížení základního členského vkladu
§ 568
(1) Představenstvo zveřejní rozhodnutí členské schůze o snížení
základního členského vkladu a jeho výši do 15 dnů ode dne jeho přijetí
dvakrát po sobě s časovým odstupem 30 dnů.
(2) Představenstvo zároveň se zveřejněním písemně vyzve všechny známé
věřitele družstva, jejichž pohledávky vůči družstvu vznikly před
přijetím usnesení členské schůze o snížení základního členského vkladu,
aby přihlásili své pohledávky vůči družstvu ve lhůtě do 90 dnů po
zveřejnění posledního oznámení, ledaže jde o snížení základního
členského vkladu za účelem úhrady ztráty.
§ 569
(1) Družstvo poskytne věřiteli, který včas přihlásí svou pohledávku
vůči družstvu, přiměřené zajištění této pohledávky nebo ji uspokojí,
ledaže se s věřitelem dohodne jinak. Uzavření dohody družstvo doloží
při podání návrhu na zápis snížení základního členského vkladu do
obchodního rejstříku.
(2) Povinnost podle odstavce 1 neplatí, nezhorší-li se snížením
základního členského vkladu dobytnost pohledávek za družstvem.
(3) Má-li věřitel za to, že se zhoršila dobytnost jeho pohledávek, a
družstvo to popírá, rozhodne soud o přiměřeném zajištění podle § 571.
§ 570
Dohodne-li se družstvo se všemi věřiteli na zajištění nebo uspokojení
jejich pohledávek, není třeba dodržet lhůtu uvedenou v § 568 odst. 2;
dohodu družstvo doloží při podání návrhu na zápis snížení základního
členského vkladu do obchodního rejstříku.
§ 571
V případě, že se družstvo a věřitel na způsobu zajištění jeho
pohledávky nedohodnou, rozhodne o přiměřeném zajištění soud s ohledem
na druh a výši pohledávky; rozhodnutí soudu družstvo doloží
rejstříkovému soudu při podání návrhu na zápis snížení základního
členského vkladu do obchodního rejstříku.
§ 572
Další členský vklad
(1) O převzetí povinnosti k dalšímu členskému vkladu uzavře družstvo se
členem písemnou smlouvu. Smlouva obsahuje údaje o výši peněžitého
vkladu nebo o tom, jaká věc tvoří předmět nepeněžitého vkladu a jeho
ocenění, způsob jeho ocenění a lhůtu pro splnění vkladové povinnosti.
(2) Není-li vypořádání dalšího členského vkladu za trvání členství
dohodnuto ve smlouvě o dalším členském vkladu, nelze za trvání členství
další členský vklad nebo jeho část vracet ani jinak vypořádávat.
Nepeněžitý vklad
§ 573
(1) Nepeněžitý vklad ocení znalec ze seznamu znalců vedeného podle
jiného právního předpisu určený dohodou družstva a vkladatele, nebo
pokud družstvo dosud nevzniklo, dohodou zakladatelů.
(2) Nepeněžitý vklad nelze započíst na členský vklad vyšší částkou, než
na jakou byl oceněn.
(3) Nepeněžitý vklad schválí před jeho vložením členská schůze nebo
ustavující schůze.
§ 574
Určí-li tak stanovy, může být nepeněžitým vkladem také provedení nebo
provádění práce nebo poskytnutí nebo poskytování služby členem.
Oddíl 4
Práva a povinnosti členů
Pododdíl 1
Základní ustanovení
§ 575
(1) Člen má v souladu se zákonem a stanovami právo zejména
a) volit a být volen do orgánů družstva,
b) účastnit se řízení a rozhodování v družstvu,
c) podílet se na výhodách poskytovaných družstvem.
(2) Člen je zejména povinen
a) dodržovat stanovy,
b) dodržovat rozhodnutí orgánů družstva.
§ 576
(1) Jestliže stanovy nebo usnesení členské schůze určí, že se práva
člena nebo některá z nich určují podle délky jeho členství v družstvu,
počítá se délka členství každého člena od vzniku členství toho z jeho
právních předchůdců, jehož členství vzniklo nejdříve.
(2) Do délky členství podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou byl
člen nebo jeho právní předchůdce společníkem nebo členem obchodní
korporace, která byla právním předchůdcem družstva.
Pododdíl 2
Vznik členství
§ 577
(1) Členství v družstvu vzniká jen při splnění všech podmínek
stanovených tímto zákonem a stanovami, a to
a) při založení družstva dnem vzniku družstva,
b) dnem rozhodnutí příslušného orgánu družstva o přijetí za člena nebo
pozdějším dnem uvedeným v tomto rozhodnutí, nebo
c) převodem nebo přechodem družstevního podílu.
(2) Přihláška uchazeče o členství i rozhodnutí družstva o přijetí musí
mít písemnou formu a vždy obsahují firmu družstva, jméno a bydliště
nebo sídlo uchazeče o členství a vymezení jeho družstevního podílu.
(3) O přijetí do družstva rozhoduje představenstvo nebo jiný orgán
družstva určený stanovami, s výjimkou kontrolní komise.
(4) Členství v družstvu vzniká na dobu neurčitou.
§ 578
Členství jednoho z manželů v družstvu nezakládá členství druhého z
manželů.
§ 579
(1) Podmiňují-li stanovy vznik členství pracovním poměrem člena k
družstvu, může se členem družstva stát pouze osoba způsobilá k uzavření
pracovní smlouvy.
(2) Členství v družstvu vzniká dnem vzniku pracovního poměru a končí
dnem zániku pracovního poměru, je-li podle stanov podmínkou členství v
družstvu pracovní poměr člena k družstvu; stanovy mohou určit, že
členství nezaniká zánikem pracovního poměru.
Seznam členů
§ 580
(1) Družstvo vede seznam členů.
(2) Do seznamu členů se zapisují
a) jméno a bydliště nebo sídlo, případně také jiná členem určená adresa
pro doručování,
b) den a způsob vzniku a zániku členství v družstvu a
c) výše členského vkladu a rozsah splnění vkladové povinnosti k
členskému vkladu.
(3) Člen oznámí a doloží družstvu každou změnu údajů evidovaných v
seznamu členů bez zbytečného odkladu poté, co tato skutečnost nastala.
Družstvo provede zápis zapisované skutečnosti bez zbytečného odkladu
poté, co mu bude změna prokázána.
§ 581
(1) Člen má právo do seznamu členů nahlížet a žádat bezplatné vydání
potvrzení o svém členství a obsahu svého zápisu v seznamu členů.
Stanovy mohou určit, že člen, který požaduje vydání tohoto potvrzení
častěji než jedenkrát za rok, uhradí družstvu odůvodněné náklady s tím
spojené.
(2) Údaje zapsané v seznamu členů může družstvo používat pouze pro své
potřeby ve vztahu ke členům družstva. Za jiným účelem mohou být tyto
údaje použity jen se souhlasem členů, kterých se týkají.
§ 582
(1) Družstvo vydá každému členovi na jeho písemnou žádost a za úhradu
nákladů opis seznamu všech členů nebo požadované části seznamu, a to
bez zbytečného odkladu od doručení žádosti.
(2) Představenstvo umožní každému nahlédnout do příslušné části
seznamu, jestliže osvědčí právní zájem na tomto nahlédnutí nebo doloží
písemný souhlas člena, kterého se zápis týká; podpis člena musí být
úředně ověřen.
§ 583
Přestane-li být člen družstva jeho členem, družstvo to v seznamu členů
vyznačí bez zbytečného odkladu. Do této části seznamu představenstvo
umožní nahlédnout pouze bývalému členovi, jehož se zápis týká, a jeho
právnímu nástupci. Jiné osobě poskytne družstvo údaje zapsané v seznamu
pouze za podmínek stanovených zákonem upravujícím podnikání na
kapitálovém trhu pro poskytování údajů osobou vedoucí evidenci
investičních nástrojů.
Pododdíl 3
Obsah členství
§ 584
Členská žaloba
(1) Každý člen je oprávněn domáhat se za družstvo náhrady újmy proti
členovi orgánu družstva nebo splnění jejich případné povinnosti
plynoucí z dohody podle § 53 odst. 3; to platí obdobně pro následný
výkon rozhodnutí.
(2) Člen nemá právo domáhat se náhrady újmy podle odstavce 1, bylo-li o
ní rozhodnuto podle § 53 odst. 3.
§ 585
(1) Před uplatněním práva podle § 584 odst. 1 proti členovi
představenstva informuje člen kontrolní komisi, byla-li zřízena;
směřuje-li uplatnění práva proti členovi jiného orgánu družstva,
informuje o této skutečnosti představenstvo.
(2) Informovaný orgán uplatní právo na náhradu újmy bez zbytečného
odkladu po doručení informace podle odstavce 1, jinak může člen toto
právo uplatnit podle § 584 odst. 1 za družstvo sám.
§ 586
Podíl člena na zisku
(1) Stanovy mohou určit, že člen nebo někteří členové mají za podmínek
určených ve stanovách právo na podíl na zisku.
(2) Neurčují-li stanovy způsob určení podílu člena na zisku určeném k
rozdělení mezi členy, určí se v poměru jeho splněné vkladové povinnosti
k členskému vkladu ke splacenému základnímu kapitálu družstva; u člena,
jehož členství v rozhodném roce trvalo jen část účetního období, se
podíl na zisku poměrně zkrátí.
Pododdíl 4
Povinnost člena přispět na úhradu ztráty družstva
§ 587
Určí-li tak stanovy, může členská schůze uložit členům povinnost
přispět na úhradu ztráty družstva (dále jen „uhrazovací povinnost“).
§ 588
(1) Uhrazovací povinnost se ve stanovách pro jednotlivé členy určí ve
stejné výši a nesmí být vyšší, než kolik představuje trojnásobek
základního členského vkladu.
(2) Pro všechny členy představenstva a kontrolní komise nebo pro
některé z nich může být uhrazovací povinnost určena až do výše
desetinásobku základního členského vkladu, pokud byla tato možnost
upravena ve stanovách ke dni vzniku jejich členství v představenstvu
nebo v kontrolní komisi.
§ 589
Uhrazovací povinnost lze ukládat i opakovaně. Dosáhne-li celková výše
uhrazovací povinnosti člena za trvání jeho členství v družstvu limitu
stanoveného podle § 588, nelze již tomuto členovi další uhrazovací
povinnost uložit.
§ 590
Uhrazovací povinnost lze uložit i jen těm členům družstva, kteří ztrátu
družstva způsobili nebo se na jejím vzniku podstatným způsobem
podíleli.
§ 591
Úprava uhrazovací povinnosti ve stanovách nebo její změna je účinná až
pro účetní období, které následuje po účetním období, ve kterém byla
uhrazovací povinnost ve stanovách upravena nebo tato úprava změněna.
§ 592
Osoba, která byla členem družstva pouze po určitou část účetního
období, ve kterém vznikla ztráta družstva, plní pouze poměrnou část
uhrazovací povinnosti za tuto část účetního období.
§ 593
Uhrazovací povinnost lze uložit, jestliže
a) ztráta družstva byla zjištěna řádnou nebo mimořádnou účetní
závěrkou,
b) členská schůze projednala řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku,
c) k úhradě ztráty byl použit nerozdělený zisk z minulých let a
rezervní a jiné fondy, jsou-li zřízeny, které lze podle stanov k úhradě
ztráty použít, a
d) rozhodnutí členské schůze o uhrazovací povinnosti členů bylo přijato
do 1 roku ode dne skončení účetního období, v němž ztráta hrazená
uhrazovací povinností vznikla.
§ 594
(1) Uhrazovací povinnost nesmí být členům uložena ve vyšším rozsahu,
než kolik činí skutečná výše ztráty družstva.
(2) Rozdíl mezi částkou, v jaké člen splnil uhrazovací povinnost, a
částkou, která měla být zaplacena podle odstavce 1, se vrátí do 3
měsíců ode dne, kdy byla tato skutečnost zjištěna.
Pododdíl 5
Družstevní podíl
§ 595
(1) Družstevní podíl představuje práva a povinnosti člena plynoucí z
členství v družstvu.
(2) Každý člen může mít pouze 1 družstevní podíl.
§ 596
Družstvo nemůže nabýt vlastní družstevní podíl, ledaže se jedná o
přeměnu podle jiného právního předpisu.
§ 597
Stanovy mohou vyloučit, aby byl družstevní podíl ve spoluvlastnictví.
§ 598
Převod a přechod družstevního podílu není přípustný, je-li podle stanov
podmínkou členství pracovní poměr člena k družstvu; to neplatí, je-li
nabyvatel nebo dědic družstevního podílu již zaměstnancem družstva nebo
se jím stane.
Převod družstevního podílu
§ 599
Převod družstevního podílu je možný jen na osobu, která se podle
ustanovení tohoto zákona nebo stanov může stát členem družstva.
§ 600
Člen může převést svůj družstevní podíl na jiného člena, pokud to
stanovy nezakazují, a na osobu, která není členem, pokud to stanovy
připouštějí. Stanovy mohou převod podmínit souhlasem představenstva.
Souhlas představenstva s převodem družstevního podílu nelze změnit ani
odvolat.
§ 601
(1) Převodce družstevního podílu ručí za dluhy, které jsou s
družstevním podílem spojeny.
(2) Právní účinky převodu družstevního podílu nastávají vůči družstvu
dnem doručení účinné smlouvy o převodu družstevního podílu družstvu,
ledaže smlouva určí účinky později. Tytéž účinky jako doručení smlouvy
má doručení prohlášení převodce a nabyvatele o uzavření takové smlouvy.
Přechod družstevního podílu
§ 602
Družstevní podíl přechází na právního nástupce člena za podmínek
stanovených tímto zákonem nebo stanovami, ledaže přechod stanovy
vylučují. Přechod družstevního podílu nelze vyloučit v bytovém družstvu
v případě, že členovi svědčí právo nájmu nebo právo na uzavření nájemní
smlouvy.
§ 603
(1) Dědic družstevního podílu, který nechce být členem družstva, je
oprávněn svou účast v družstvu vypovědět, a to bez zbytečného odkladu,
nejpozději však 1 měsíc ode dne, kdy se stal dědicem, jinak se k
výpovědi nepřihlíží.
(2) Výpovědní doba činí 3 měsíce a po dobu jejího běhu není dědic
podílu oprávněn se podílet na činnosti družstva.
(3) Podá-li dědic výpověď podle odstavce 1, platí, že se členem
družstva nestal.
§ 604
(1) Nevyloučí-li stanovy dědění družstevního podílu, ale podmíní-li
vznik členství v družstvu souhlasem představenstva, nestane se dědic
členem, dokud není souhlas s jeho žádostí udělen.
(2) Souhlasí-li představenstvo se vznikem členství, hledí se na dědice,
jako by byl členem družstva ode dne nabytí dědictví.
(3) Nevyrozumí-li představenstvo dědice do 30 dnů ode dne, kdy dědic
družstvo o udělení souhlasu požádal, platí, že se vznikem dědicova
členství v družstvu souhlasí.
§ 605
(1) Zánikem právnické osoby, která je členem družstva, přechází její
družstevní podíl na jejího právního nástupce, pokud o to právnická
osoba před svým zánikem požádala a představenstvo s přechodem
družstevního podílu před zánikem právnické osoby souhlasilo.
(2) Má-li právnická osoba více právních nástupců, může dojít k přechodu
rozděleného družstevního podílu na více než jednoho právního nástupce.
Schválí-li představenstvo přechod družstevního podílu na více než
jednoho právního nástupce, platí, že tím schválilo i rozdělení
družstevního podílu.
§ 606
Splynutí družstevních podílů
Nabude-li člen za trvání svého členství v družstvu další družstevní
podíl, jeho družstevní podíly splývají v jediný družstevní podíl v den,
kdy je člen nabude. Jsou-li však s každým z družstevních podílů spojena
práva třetích osob, družstevní podíly splývají až dnem, kdy tato práva
třetích osob zaniknou, ledaže dohoda člena družstva s takovou třetí
osobou určí jinak.
§ 607
Rozdělení družstevního podílu
Dovolují-li to stanovy, lze družstevní podíl rozdělit se souhlasem
představenstva. Rozdělit družstevní podíl nelze, pokud by v důsledku
rozdělení družstevního podílu klesla majetková účast převodce nebo
nabyvatele družstevního podílu v družstvu pod výši základního členského
vkladu.
Finanční asistence
§ 608
Neurčí-li stanovy další podmínky, může družstvo poskytnout finanční
asistenci, jestliže
a) finanční asistence je poskytnuta za spravedlivých podmínek,
b) představenstvo vypracuje písemnou zprávu, ve které
1. poskytnutí finanční asistence věcně zdůvodní včetně uvedení výhod a
rizik z toho pro družstvo plynoucích,
2. uvede podmínky, za jakých bude finanční asistence poskytnuta, a
3. zdůvodní, proč poskytnutí finanční asistence není v konfliktu se
zájmem družstva.
§ 609
(1) Zprávu podle § 608 písm. b) uloží družstvo do sbírky listin bez
zbytečného odkladu poté, co poskytnutí finanční asistence schválí
členská schůze. Zpráva musí být k nahlédnutí členům družstva v sídle
družstva od svolání členské schůze a musí být na této členské schůzi
všem členům volně dostupná.
(2) Při poskytování finanční asistence se odstavec 1 a § 608 nevztahují
na banky a finanční instituce, pokud je poskytována v obvyklých mezích
jejich hlavní činnosti a pokud nezpůsobí snížení jejich vlastního
kapitálu pod upsaný základní kapitál zvýšený o fondy, které nelze podle
tohoto zákona nebo stanov rozdělit mezi družstevníky.
Pododdíl 6
Zánik členství
Způsoby zániku členství
§ 610
Členství v družstvu zaniká
a) dohodou,
b) vystoupením člena,
c) vyloučením člena,
d) převodem družstevního podílu,
e) přechodem družstevního podílu,
f) smrtí člena družstva,
g) zánikem právnické osoby, která je členem družstva,
h) prohlášením konkursu na majetek člena,
i) zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku člena,
j) doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu
rozhodnutí nebo v exekuci nebo, nejsou-li členská práva a povinnosti
převoditelné, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením
členských práv a povinností, nebo právní mocí exekučního příkazu k
postižení členských práv a povinností po uplynutí lhůty uvedené ve
výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu
a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, po právní moci
rozhodnutí o tomto návrhu,
k) zánikem pracovního poměru podle § 579 odst. 2, neurčí-li stanovy
jinak, nebo
l) zánikem družstva bez právního nástupce.
§ 611
Dohoda o zániku členství a oznámení o vystoupení člena z družstva musí
mít písemnou formu.
§ 612
(1) Stanovy mohou určit výpovědní dobu pro vystoupení z družstva, která
nesmí být delší než 6 měsíců; k rozhodnutí členské schůze, které je s
tím v rozporu, se nepřihlíží.
(2) Neurčují-li stanovy výpovědní dobu, může vystupující člen určit v
oznámení o vystoupení jako den zániku členství v družstvu jiný den, než
je den doručení oznámení o vystoupení. Mezi dnem doručení oznámení o
vystoupení a dnem zániku členství určeným v oznámení o vystoupení nesmí
uplynout doba delší než 1 rok.
§ 613
(1) Vystupuje-li člen z družstva proto, že nesouhlasí se změnou stanov,
a) změna stanov není pro vystupujícího člena účinná a vztah mezi členem
a družstvem se řídí dosavadními stanovami,
b) uvede důvod vystoupení v oznámení o vystoupení, jinak se nejedná o
vystoupení z důvodu nesouhlasu se změnou stanov,
c) doručí oznámení o vystoupení družstvu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy
bylo usnesení členské schůze o změně stanov přijato, jinak se k právu
člena vystoupit z družstva z důvodu nesouhlasu se změnou stanov
nepřihlíží, a
d) členství vystupujícího člena zaniká uplynutím kalendářního měsíce, v
němž bylo oznámení o vystoupení doručeno družstvu.
(2) Postupem podle odstavce 1 může vystoupit z družstva každý člen,
který na členské schůzi nehlasoval pro změnu stanov; tajné hlasování se
zakazuje.
(3) Bylo-li o změně stanov, se kterou člen družstva nesouhlasí,
rozhodnuto na shromáždění delegátů, může vystoupit z družstva každý
člen, a to do 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl nebo mohl dozvědět o
této změně, nejdéle však do 3 měsíců.
Vyloučení člena z družstva
§ 614
Člen může být z družstva vyloučen, jestliže závažným způsobem nebo
opakovaně porušil své členské povinnosti, přestal splňovat podmínky pro
členství nebo z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách.
§ 615
(1) Rozhodnutí o vyloučení předchází písemná výstraha.
(2) O udělení výstrahy rozhoduje představenstvo nebo jiný orgán určený
stanovami.
(3) Ve výstraze se uvede důvod jejího udělení a člen se upozorní na
možnost vyloučení a vyzve se, aby s porušováním členských povinností
přestal a následky porušení členských povinností odstranil; k tomu se
členovi vždy poskytne přiměřená lhůta, nejméně však 30 dnů.
§ 616
Ustanovení § 615 se nepoužije, jestliže porušení členských povinností
nebo jiné důležité důvody uvedené ve stanovách měly následky, které
nelze odstranit.
§ 617
(1) O vyloučení člena z družstva rozhoduje představenstvo nebo jiný
orgán určený stanovami.
(2) O vyloučení nelze rozhodnout později než ve lhůtě 6 měsíců ode dne,
kdy se družstvo dozvědělo o důvodu vyloučení, nejpozději však ve lhůtě
1 roku ode dne, kdy důvod vyloučení nastal.
(3) Rozhodnutí o vyloučení musí mít písemnou formu. Rozhodnutí obsahuje
i poučení o právu vylučovaného člena podle § 618.
§ 618
(1) Proti rozhodnutí o vyloučení může člen podat odůvodněné námitky k
členské schůzi ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení oznámení o vyloučení;
to platí i v případě, že o vyloučení rozhodla členská schůze; k
námitkám podaným v rozporu s tím se nepřihlíží.
(2) Jestliže o vyloučení rozhodovala podle stanov členská schůze,
postupuje se podle § 620 až 622.
§ 619
Členství vylučované osoby zaniká marným uplynutím lhůty pro podání
námitek nebo dnem, kdy bylo vylučované osobě doručeno rozhodnutí
členské schůze o zamítnutí námitek.
§ 620
(1) Proti rozhodnutí členské schůze
a) o zamítnutí námitek, nebo
b) o vyloučení, jestliže o vyloučení rozhodovala podle stanov členská
schůze,
může vylučovaná osoba podat ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení
rozhodnutí návrh soudu na prohlášení rozhodnutí o vyloučení za
neplatné.
(2) Do doby uplynutí lhůty pro podání návrhu u soudu nebo do doby
pravomocného skončení soudního řízení družstvo nemůže vůči členovi
uplatnit žádná práva plynoucí ze zániku jeho členství.
§ 621
Rozhodnutí představenstva o vyloučení člena a rozhodnutí členské schůze
o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí o vyloučení se vylučovanému
členovi doručí doporučeným dopisem do vlastních rukou na adresu člena
uvedenou v seznamu členů.
§ 622
(1) Družstvo může rozhodnutí o vyloučení zrušit; o zrušení rozhodnutí o
vyloučení rozhoduje orgán družstva, který je oprávněn rozhodovat o
vyloučení člena.
(2) Se zrušením vyloučení musí vyloučená osoba písemně souhlasit.
Neudělí-li vyloučená osoba souhlas do 1 měsíce ode dne, kdy jí bylo
rozhodnutí o zrušení vyloučení doručeno, k rozhodnutí o zrušení
vyloučení se nepřihlíží; to neplatí, pokud tato osoba o zrušení
rozhodnutí o vyloučení již dříve písemně požádala.
(3) Zrušit rozhodnutí o vyloučení lze i v případech, při kterých
probíhá řízení o prohlášení neplatnosti vyloučení člena z družstva.
(4) Bylo-li rozhodnutí o vyloučení zrušeno nebo rozhodla-li členská
schůze nebo soud, že námitky člena proti rozhodnutí o vyloučení jsou
důvodné, platí, že členství v družstvu nezaniklo.
Oddíl 5
Vypořádací podíl
§ 623
(1) Vypořádací podíl se určí poměrem splněné vkladové povinnosti člena,
kterému v daném účetním období zaniklo členství, k členskému vkladu
vůči souhrnu splněných vkladových povinností všech členů k členským
vkladům k poslednímu dni tohoto účetního období.
(2) Při výpočtu vypořádacího podílu se poměr podle odstavce 1 násobí
výší vlastního kapitálu družstva po odečtení rezervního fondu, je-li
podle jiného právního předpisu nebo stanov zřízen, a to v rozsahu, v
jakém podle jiného právního předpisu nebo stanov nelze rezervní fond
rozdělit mezi členy družstva, zjištěného z účetní závěrky sestavené k
poslednímu dni účetního období, v němž členství zaniklo. Zanikne-li
členství do 30. června daného účetního období, určí se vypořádací podíl
z vlastního kapitálu družstva k poslednímu dni předcházejícího účetního
období, je-li takto zjištěný vypořádací podíl vyšší.
§ 624
Vypořádací podíl je splatný uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy byla nebo
mohla být zjištěna jeho výše podle § 623.
§ 625
Ustanovení § 623 a 624 se použijí, jestliže stanovy neurčí něco jiného;
stanovy nemohou určit lhůtu pro vyplacení vypořádacího podílu delší než
2 roky ode dne zániku členství.
§ 626
Neurčí-li stanovy jinak, je vypořádací podíl vyloučeného člena splatný
ve lhůtě 1 roku poté, kdy byla nebo mohla být zjištěna jeho výše podle
§ 623, nebo kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu, kterým bylo řízení
ve věci určení neplatnosti rozhodnutí o vyloučení skončeno.
§ 627
(1) Jestliže byl zrušen konkurs na majetek člena, jeho členství v
družstvu se obnovuje; to neplatí, jestliže byl konkurs zrušen po
splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela
nepostačující.
(2) Insolvenční správce vrátí do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí
soudu o zrušení konkursu vyplacený vypořádací podíl úpadce družstvu.
§ 628
(1) Jestliže byl pravomocně zastaven výkon rozhodnutí nebo exekuce
postižením družstevního podílu, členství povinného v družstvu se
obnovuje.
(2) Ten, kdo přijal vyplacený vypořádací podíl povinného, vrátí do 30
dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o zastavení výkonu rozhodnutí
nebo exekuce vyplacený vypořádací podíl povinného družstvu.
Oddíl 6
Orgány družstva
Pododdíl 1
Obecná ustanovení
§ 629
Orgány družstva jsou
a) členská schůze,
b) představenstvo,
c) kontrolní komise a
d) jiné orgány zřízené stanovami.
§ 630
Členem orgánu družstva může být jen člen družstva.
§ 631
Každý člen družstva má při hlasování v orgánu družstva 1 hlas.
§ 632
Funkční období nesmí být delší než 5 let. Funkční období členů voleného
orgánu končí všem jeho členům stejně; to platí i pro delegáty.
§ 633
Nepřihlíží se k ujednáním stanov, usnesením orgánů družstva a ujednáním
smluv, kterými se členovi družstva přiznávají hlasy v rozporu s tímto
zákonem.
§ 634
(1) O průběhu jednání každého orgánu družstva pořídí ten, kdo jednání
orgánu družstva svolal, zápis, který obsahuje alespoň údaj o datu,
místě a programu jednání orgánu, přijatá usnesení, výsledky hlasování a
námitky členů.
(2) Přílohu zápisu tvoří seznam členů orgánu s uvedením, kdo ze členů
nebyl přítomen, pozvánka na jednání a další podklady, které byly
předloženy k projednávaným záležitostem.
Pododdíl 2
Členská schůze
§ 635
Úvodní ustanovení
(1) Právo zúčastnit se členské schůze mají členové družstva, likvidátor
a osoby, o nichž tak stanoví jiný právní předpis.
(2) Člen se zúčastňuje členské schůze osobně nebo v zastoupení. Plná
moc pro zastupování na členské schůzi musí být písemná a musí z ní
vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více
členských schůzích. Nikdo nesmí být na jednání členské schůze
zmocněncem více než jedné třetiny všech členů družstva, jinak platí, že
nemá pro jednání na členské schůzi udělenu žádnou plnou moc.
Svolání členské schůze
§ 636
(1) Svolavatel nejméně 15 dnů přede dnem konání členské schůze uveřejní
pozvánku na členskou schůzi na internetových stránkách družstva a
současně ji zašle členům na adresu uvedenou v seznamu členů.
Uveřejněním pozvánky se považuje pozvánka za doručenou. Pozvánka musí
být na internetových stránkách uveřejněna až do okamžiku konání členské
schůze.
(2) Pozvánka obsahuje alespoň
a) firmu a sídlo družstva,
b) místo a dobu zahájení členské schůze; místo a doba zahájení členské
schůze se určí tak, aby co nejméně omezovaly možnost člena se jí
zúčastnit,
c) označení, zda se svolává členská schůze nebo náhradní členská
schůze,
d) program členské schůze a
e) místo, kde se člen může seznámit s podklady k jednotlivým
záležitostem programu členské schůze, pokud nejsou přiloženy k
pozvánce.
§ 637
Má-li dojít ke změně stanov nebo k přijetí usnesení, jehož důsledkem je
změna stanov, obsahuje pozvánka v příloze též návrh těchto změn nebo
návrh usnesení.
§ 638
(1) Představenstvo svolává členskou schůzi ve lhůtách určených
stanovami, nejméně však jednou za každé účetní období.
(2) Členská schůze, na které se má projednat řádná účetní závěrka, se
musí konat nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období, za které
je řádná účetní závěrka sestavena.
§ 639
(1) Představenstvo svolá členskou schůzi vždy, je-li to v důležitém
zájmu družstva.
(2) Představenstvo svolá členskou schůzi bez zbytečného odkladu také
poté, co zjistí, že
a) ztráta družstva dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení ze zdrojů
družstva by neuhrazená ztráta dosáhla výše základního kapitálu nebo to
lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, nebo
b) družstvo se dostalo do úpadku nebo do hrozícího úpadku podle jiného
právního předpisu, a navrhne členské schůzi přijetí potřebných opatření
k nápravě.
(3) Představenstvo svolá členskou schůzi, jestliže jej o to požádala
kontrolní komise nebo alespoň 10 % členů družstva, kteří mají nejméně
jednu pětinu všech hlasů, neurčují-li stanovy nižší počet oprávněných
členů nebo nižší počet potřebných hlasů anebo nižší počet oprávněných
členů i potřebných hlasů.
§ 640
Na žádost kontrolní komise nebo členů družstva podle § 639 odst. 3,
nebo v důležitém zájmu družstva může členskou schůzi svolat i jeden
nebo někteří členové představenstva, likvidátor nebo kontrolní komise,
jestliže ji mělo svolat představenstvo podle tohoto zákona nebo stanov
a neučinilo tak bez zbytečného odkladu poté, co tato povinnost vznikla.
§ 641
(1) Není-li členská schůze svolána na žádost kontrolní komise nebo
členů družstva podle § 639 odst. 3 představenstvem tak, aby se konala
do 30 dnů po doručení žádosti, musí být členská schůze svolána osobami
nebo orgánem podle § 640.
(2) Jestliže tak tyto osoby nebo orgán podle § 640 neučiní do 10 dnů
poté, co uplynula lhůta pro svolání členské schůze představenstvem,
může členskou schůzi svolat a všechny úkony s tím spojené činit osoba k
tomu písemně zmocněná všemi členy, kteří o svolání členské schůze
požádali.
§ 642
Není-li členská schůze svolaná na žádost kontrolní komise nebo členů
družstva podle § 639 odst. 3 usnášeníschopná, svolá ten, kdo členskou
schůzi svolal, náhradní členskou schůzi; to neplatí, pokud kontrolní
komise nebo osoby podle § 639 odst. 3 vzaly svoji žádost zpět.
§ 643
Doplnění programu členské schůze
(1) Na žádost členů oprávněných požadovat svolání členské schůze zařadí
představenstvo jimi určenou záležitost na program členské schůze. Je-li
tato žádost doručena až po odeslání pozvánky, informuje o tom
představenstvo členy družstva přítomné na svolané členské schůzi.
Povinnost svolat novou členskou schůzi tím není dotčena, ledaže je
záležitost, která byla předmětem této žádosti, na členské schůzi
projednána v souladu s odstavcem 2.
(2) Záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného programu členské
schůze, lze projednávat jen za účasti a se souhlasem všech členů
družstva.
Schopnost členské schůze se usnášet
§ 644
(1) Členská schůze je schopna se usnášet, pokud je přítomna většina
všech členů majících většinu všech hlasů, nevyžaduje-li tento zákon
nebo stanovy účast členů majících vyšší počet hlasů.
(2) Při posuzování schopnosti členské schůze se usnášet a při přijímání
usnesení se nepřihlíží k přítomnosti a hlasům členů, kteří nemohou
vykonávat hlasovací právo podle § 660 až 662.
§ 645
Členská schůze se usnáší většinou hlasů přítomných členů, nevyžaduje-li
tento zákon nebo stanovy vyšší počet hlasů.
§ 646
Jestliže má být přijato usnesení členské schůze o některé ze
záležitostí uvedených v § 650 odst. 2, je členská schůze schopna se
usnášet, pokud jsou přítomny alespoň dvě třetiny všech členů, a
usnesení musí být přijato alespoň dvěma třetinami přítomných členů.
Náhradní členská schůze
§ 647
Není-li členská schůze schopna se usnášet, svolá ten, kdo svolal
původně svolanou členskou schůzi, je-li to stále potřebné, bez
zbytečného odkladu, náhradní členskou schůzi se stejným programem, a to
stejným způsobem jako původně svolanou členskou schůzi a samostatnou
pozvánkou.
§ 648
(1) Náhradní členská schůze je schopna se usnášet bez ohledu na počet
přítomných členů, ledaže stanovy určí něco jiného.
(2) Záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného programu řádné
členské schůze, lze na náhradní členské schůzi rozhodnout jen tehdy,
jsou-li přítomni a projeví-li s tím souhlas všichni členové družstva.
Rozhodování členské schůze
§ 649
Právo hlasovat na členské schůzi mají členové družstva.
§ 650
(1) Každý člen má při hlasování na členské schůzi 1 hlas, ledaže
stanovy určí, že má hlasů více.
(2) Každý člen má 1 hlas, rozhoduje-li členská schůze o
a) schválení poskytnutí finanční asistence,
b) uhrazovací povinnosti,
c) zrušení družstva s likvidací,
d) přeměně družstva,
e) vydání dluhopisů.
§ 651
Požádá-li likvidátor na členské schůzi o slovo, udělí se mu vždy před
zahájením hlasování.
Rozhodování per rollam
§ 652
(1) Připouští-li stanovy družstva rozhodování per rollam, zašle
družstvo nebo osoba oprávněná ke svolání členské schůze všem členům
návrh rozhodnutí.
(2) Rozhodování per rollam nelze použít při rozhodování delegátů.
§ 653
Návrh rozhodnutí obsahuje
a) text navrhovaného rozhodnutí a jeho odůvodnění,
b) lhůtu pro doručení vyjádření člena určenou stanovami, jinak 15 dnů;
pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu členovi,
c) podklady potřebné pro jeho přijetí a
d) další údaje, určí-li tak stanovy.
§ 654
(1) Nedoručí-li člen ve lhůtě podle § 653 písm. b) družstvu souhlas s
návrhem usnesení, platí, že s návrhem nesouhlasí.
(2) Vyžaduje-li tento zákon, aby rozhodnutí členské schůze bylo
osvědčeno veřejnou listinou, má vyjádření člena formu veřejné listiny,
ve které se uvede i obsah návrhu rozhodnutí členské schůze, kterého se
vyjádření týká.
(3) Rozhodná většina se počítá z celkového počtu hlasů všech členů
družstva.
§ 655
Výsledek rozhodování podle § 652 až 654, včetně dne jeho přijetí,
oznámí osoba oprávněná jednání svolat způsobem stanoveným tímto zákonem
a stanovami pro svolání členské schůze všem členům bez zbytečného
odkladu ode dne jeho přijetí.
Působnost členské schůze
§ 656
Členská schůze
a) mění stanovy, nedochází-li k jejich změně na základě jiné právní
skutečnosti,
b) volí a odvolává členy a náhradníky členů představenstva a kontrolní
komise, ledaže jiný právní předpis stanoví, že jednoho nebo více členů
kontrolní komise volí zaměstnanci družstva,
c) určuje výši odměny představenstva, kontrolní komise a členů jiných
orgánů družstva zřízených stanovami, pokud je oprávněna podle stanov
tyto orgány nebo jejich členy volit a odvolávat,
d) schvaluje řádnou, mimořádnou nebo konsolidovanou účetní závěrku,
popřípadě mezitímní účetní závěrku,
e) schvaluje smlouvu o výkonu funkce podle § 59,
f) schvaluje poskytnutí finanční asistence,
g) rozhoduje o námitkách člena proti rozhodnutí o jeho vyloučení,
h) schvaluje jednání učiněná za družstvo do jeho vzniku,
i) rozhoduje o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty,
j) rozhoduje o uhrazovací povinnosti,
k) rozhoduje o použití rezervního fondu,
l) rozhoduje o vydání dluhopisů,
m) schvaluje převod nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která
by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo
podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti družstva,
n) rozhoduje o přeměně družstva,
o) schvaluje smlouvu o tichém společenství a její změnu a zrušení,
p) schvaluje smlouvu o dalším členském vkladu a její změnu a zrušení,
neurčí-li stanovy, že ji členská schůze neschvaluje,
q) rozhoduje o zrušení družstva s likvidací,
r) volí a odvolává likvidátora a rozhoduje o jeho odměně,
s) schvaluje zprávu likvidátora o naložení s likvidačním zůstatkem,
t) rozhoduje o dalších otázkách, které zákon nebo stanovy svěřují do
její působnosti.
§ 657
Členská schůze si může vyhradit do své působnosti rozhodování i o
dalších otázkách, které tento zákon ani stanovy do její působnosti
nesvěřují; to neplatí, jestliže se jedná o záležitosti svěřené tímto
zákonem do působnosti představenstva nebo kontrolní komise družstva.
§ 658
Jestliže si členská schůze vyhradí rozhodování o určité záležitosti do
své působnosti, nemůže být o této záležitosti rozhodováno na téže
členské schůzi, na které si členská schůze rozhodování o určité
záležitosti vyhradila, ledaže jsou na členské schůzi přítomni všichni
členové družstva a všichni souhlasí s tím, že se bude tato věc
projednávat na této členské schůzi.
§ 659
(1) Ten, kdo svolal členskou schůzi, pořídí o jejím průběhu zápis do 15
dnů ode dne konání členské schůze. Každý člen má právo na vydání kopie
zápisu; určí-li tak stanovy, uhradí družstvu účelně vynaložené náklady
spojené s jejím pořízením. Zápis podepíše ten, kdo členskou schůzi
svolal, a pokud jej sepsala jiná osoba, pak jej podepíše i ona.
(2) Usnesení členské schůze se osvědčuje veřejnou listinou, jedná-li se
o
a) změnu stanov,
b) zrušení družstva s likvidací,
c) přeměnu družstva,
d) schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části,
která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo
podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti družstva.
§ 660
Člen nemůže na členské schůzi vykonávat hlasovací právo,
a) je-li v prodlení se splněním vkladové povinnosti k členskému vkladu,
b) rozhoduje-li členská schůze o námitkách tohoto člena proti
rozhodnutí o jeho vyloučení z družstva,
c) rozhoduje-li členská schůze o jeho odvolání z funkce člena orgánu
družstva,
d) rozhoduje-li členská schůze o schválení poskytnutí finanční
asistence ve vztahu k němu.
§ 661
Omezení výkonu hlasovacího práva podle § 660 se vztahuje i na osoby,
které jednají ve shodě s tím, kdo nemůže vykonávat hlasovací právo.
§ 662
Výkon hlasovacího práva člena lze omezit, vyloučit nebo pozastavit jen
tehdy, stanoví-li tak tento zákon nebo jiný právní předpis.
§ 663
Neplatnost usnesení členské schůze
(1) Každý člen družstva, člen představenstva nebo kontrolní komise nebo
likvidátor se mohou dovolávat neplatnosti usnesení členské schůze podle
ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze
spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. Bylo-li
rozhodnuto mimo členskou schůzi, právo podat návrh zanikne uplynutím 3
měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o
přijetí rozhodnutí podle § 652 až 655.
(2) Nebylo-li právo podle odstavce 1 uplatněno v zákonné lhůtě,
případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze
platnost usnesení členské schůze již přezkoumávat, ledaže jiný právní
předpis stanoví jinak.
(3) Neplatnosti rozhodnutí jiných orgánů družstva se mohou osoby podle
odstavce 1 dovolávat pouze tehdy, byla-li tato rozhodnutí činěna v
působnosti členské schůze; odstavce 1 a 2 se použijí přiměřeně.
(4) Ustanovení odstavce 1 věty druhé platí obdobně pro rozhodování na
dílčích členských schůzích s tím, že lhůta pro uplatnění práva podat
návrh běží ode dne konání poslední dílčí členské schůze.
(5) Důvodem neplatnosti usnesení členské schůze je i jeho rozpor s
dobrými mravy.
Dílčí členské schůze
§ 664
(1) Stanovy mohou určit, že se členská schůze bude konat formou dílčích
členských schůzí. V takovém případě stanovy určí
a) pravidla pro zařazení všech členů družstva do jednotlivých dílčích
členských schůzí,
b) období, v němž se jednotlivé dílčí členské schůze konají. Mezi
konáním prvé a poslední dílčí členské schůze nesmí uplynout doba delší
než 40 dnů, jinak platí, že žádné usnesení nebylo přijato.
(2) Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro dílčí členské schůze,
jejich svolání, působnost, přijímání usnesení a neplatnost usnesení
obdobně ustanovení tohoto zákona o členské schůzi.
§ 665
(1) Program všech dílčích členských schůzí musí být stejný. Doplnění
programu podle § 643 není přípustné.
(2) Schopnost členské schůze se usnášet se zjišťuje z celkového součtu
hlasů všech členů přítomných na všech dílčích členských schůzích.
(3) Přijetí usnesení se zjišťuje z celkového součtu všech hlasů
odevzdaných na všech dílčích členských schůzích dohromady.
§ 666
Je-li potřebné osvědčení o přijetí rozhodnutí členské schůze veřejnou
listinou, musí být přijetí rozhodnutí na každé dílčí členské schůzi
osvědčeno veřejnou listinou.
§ 667
(1) Má-li být na dílčích členských schůzích rozhodováno o záležitosti,
která se přímo dotýká oprávněných zájmů člena družstva, zejména má-li
být rozhodováno o námitkách člena proti rozhodnutí o jeho vyloučení,
pozve se tento člen na každou dílčí členskou schůzi písemnou pozvánkou
a má právo zúčastnit se dílčí členské schůze v části, která se ho
dotýká.
(2) Požádá-li člen o slovo před hlasováním členů v záležitosti, která
se ho týká, umožní se mu vyjádřit se, zejména se mu umožní obrana proti
návrhu na zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí o vyloučení.
(3) Jednotlivé dílčí členské schůze podle odstavce 1 se svolají tak,
aby měl dotčený člen reálnou možnost se zúčastnit každé z nich.
§ 668
Výsledky jednání a všechna přijatá usnesení dílčích členských schůzí v
úplném znění bez zbytečného odkladu uveřejní představenstvo oznámením
vyvěšeným po dobu nejméně 60 dnů ode dne konání poslední dílčí členské
schůze na informační desce družstva.
Shromáždění delegátů
§ 669
(1) Stanovy mohou určit, že působnost členské schůze plní zcela nebo
zčásti shromáždění delegátů; v takovém případě stanovy určí
a) působnost shromáždění delegátů a
b) pravidla pro zařazení všech členů družstva do jednotlivých volebních
obvodů delegátů (dále jen „volební obvod“).
(2) Jestliže stanovy působnost shromáždění delegátů nevymezí, platí, že
shromáždění delegátů vykonává působnost členské schůze v plném rozsahu
a členská schůze se nesvolává.
§ 670
(1) Shromáždění delegátů se zakazuje zřídit v družstvu, které má méně
než 200 členů.
(2) Uplynutím 90 dnů ode dne, kdy počet členů družstva klesl pod limit
uvedený v odstavci 1, pozbývají ujednání stanov o shromáždění delegátů
účinnosti a zaniká funkce všech delegátů. Nejbližší členská schůze
svolaná po uplynutí lhůty podle věty první postupem podle § 636 a 640
uvede stanovy do souladu s tímto zákonem.
(3) Odstavec 2 se nepoužije, pokud pokles počtu členů pod limit
stanovený v odstavci 1 trval po dobu kratší než 90 dnů.
§ 671
(1) Volební obvody vytváří a zrušuje představenstvo podle pravidel
určených ve stanovách.
(2) Každý člen družstva se zařazuje do některého z volebních obvodů.
Nikdo nesmí být zařazen do více volebních obvodů.
(3) Stanovy určí způsob zařazování členů do jednotlivých volebních
obvodů.
Vznik a zánik funkce delegáta
§ 672
(1) Za každý volební obvod se volí 1 delegát z řad členů zařazených do
tohoto volebního obvodu.
(2) Delegáta volí a odvolávají členové zařazení do příslušného
volebního obvodu. Při volbě a odvolání delegáta má každý člen 1 hlas,
ledaže stanovy určí, že má vyšší počet hlasů; právo volit delegáta má i
člen družstva, který je v prodlení se splněním vkladové povinnosti.
§ 673
(1) Zánikem volebního obvodu zaniká funkce delegáta, který byl zvolen
členy zařazenými do zaniklého volebního obvodu.
(2) Pro volbu a odvolání delegáta se § 631 až 634 použijí obdobně.
(3) Volby delegátů zajišťuje a organizuje představenstvo.
§ 674
(1) Delegát se volí na funkční období určené stanovami, které nesmí být
delší než 5 let.
(2) Neurčují-li stanovy délku funkčního období v souladu s tímto
zákonem, je funkční období 5 let.
(3) Funkce delegáta zaniká volbou nového delegáta, nejpozději však
posledním dnem jeho funkčního období.
§ 675
(1) Delegát může být kdykoliv ze své funkce odvolán.
(2) Delegát může ze své funkce odstoupit písemným prohlášením. Funkce
delegáta zaniká doručením prohlášení do sídla družstva.
§ 676
Změna počtu členů zařazených do jednotlivých volebních obvodů nemá za
následek zánik funkce dosavadních delegátů ani konání nových voleb
delegátů.
§ 677
Práva a povinnosti delegáta
(1) Delegát vykonává svoji funkci osobně.
(2) Delegát jedná v souladu se zájmy členů zařazených do volebního
obvodu, v němž byl zvolen.
(3) Delegát informuje členy o svolání shromáždění delegátů, navrženém
programu shromáždění delegátů, vyžádá si jejich pokyny a jedná v
souladu s většinovým názorem členů.
(4) Delegát informuje členy o průběhu a přijatých usneseních každého
shromáždění delegátů a poskytne jim k nahlédnutí veškeré s tím
související podklady a informace.
Seznam delegátů
§ 678
(1) Družstvo vede seznam delegátů.
(2) Do seznamu delegátů se zapisuje jméno a bydliště delegáta, nebo
jiná jím určená adresa pro doručování, den vzniku a den a důvod zániku
jeho funkce.
(3) Člen má právo do seznamu delegátů nahlížet a pořizovat si z něj
opisy a výpisy.
§ 679
(1) Delegát má právo do seznamu nahlížet a žádat bezplatné vydání
potvrzení o své funkci a obsahu svého zápisu v seznamu členů. Stanovy
mohou určit, že delegát, který požaduje vydání tohoto potvrzení častěji
než jedenkrát za rok, uhradí družstvu odůvodněné náklady s tím spojené.
(2) Údaje zapsané v seznamu delegátů může družstvo používat pouze pro
své potřeby ve vztahu ke členům družstva. Za jiným účelem mohou být
tyto údaje použity jen se souhlasem delegátů, kterých se údaje týkají.
§ 680
(1) Družstvo vydá každému svému členovi na jeho písemnou žádost a za
úhradu nákladů opis seznamu všech delegátů nebo požadované části
seznamu, a to bez zbytečného odkladu od doručení žádosti.
(2) Představenstvo umožní každému nahlédnout do příslušné části
seznamu, jestliže osvědčí právní zájem na tomto nahlédnutí nebo doloží
písemný souhlas delegáta, kterého se zápis týká; podpis delegáta musí
být úředně ověřen.
§ 681
Údaje v seznamu delegátů včetně všech jejich změn družstvo uchová po
dobu 10 let ode dne zániku funkce osoby, jíž se údaje týkají.
§ 682
(1) Povinnost zúčastnit se shromáždění delegátů mají delegáti a
náhradníci delegáta, pokud zastupují nepřítomné delegáty.
(2) Právo zúčastnit se shromáždění delegátů mají dále členové
představenstva a kontrolní komise, likvidátor a osoby, o nichž tak
stanoví jiný právní předpis nebo určí stanovy.
(3) Požádá-li některá z osob uvedených v odstavci 2 o slovo, udělí se
jí před zahájením hlasování.
§ 683
(1) Jestliže má shromáždění delegátů rozhodnout o otázce, která se
přímo dotýká oprávněných zájmů člena, zejména má-li být rozhodováno o
námitkách člena proti rozhodnutí o jeho vyloučení, pozve se tento člen
na shromáždění delegátů písemnou pozvánkou zaslanou mu na adresu
bydliště nebo sídla uvedenou v seznamu členů; tento člen má právo
zúčastnit se shromáždění delegátů v části, která se ho týká.
(2) Požádá-li člen uvedený v odstavci 1 o slovo před hlasováním
delegátů v záležitosti, která se ho týká, umožní se mu vyjádřit se,
zejména se mu umožní obrana proti návrhu na zamítnutí námitek a
potvrzení rozhodnutí o vyloučení.
§ 684
Hlasovací právo
(1) Právo hlasovat na shromáždění delegátů mají pouze delegáti a
náhradníci těchto delegátů, zastupují-li nepřítomné delegáty.
(2) Každý delegát má tolik hlasů, kolik hlasů při projednávání dané
záležitosti mají členové zařazení do volebního obvodu, ve kterém byl
zvolen, neurčí-li stanovy jinak. Při tomto postupu je rozhodný počet
členů zařazených do volebního obvodu k sedmému dni předcházejícímu den,
na který je svoláno shromáždění delegátů; k pozdějším změnám v počtu
členů a jejich hlasů se nepřihlíží.
Svolání shromáždění delegátů
§ 685
(1) Představenstvo svolá shromáždění delegátů, jestliže jej o to
požádala kontrolní komise nebo 10 % zvolených delegátů, jejichž výkon
funkce ke dni doručení žádosti představenstvu nezanikl, neurčují-li
stanovy nižší počet oprávněných delegátů.
(2) Na žádost kontrolní komise nebo delegátů uvedených v odstavci 1
nebo v důležitém zájmu družstva může shromáždění delegátů svolat
nejméně jedna třetina členů představenstva, likvidátor nebo kontrolní
komise, jestliže ji mělo svolat představenstvo a neučinilo tak bez
zbytečného odkladu poté, co tato povinnost vznikla.
§ 686
(1) Není-li shromáždění delegátů svoláno na žádost kontrolní komise
nebo delegátů podle § 685 odst. 1 představenstvem tak, aby se konalo do
30 dnů po doručení žádosti, musí je svolat osoby nebo orgán uvedené v §
685 odst. 2.
(2) Jestliže tak osoby nebo orgán uvedené v § 685 odst. 2 neučiní do 10
dnů poté, co uplynula lhůta pro svolání shromáždění delegátů
představenstvem, může shromáždění delegátů svolat a všechny úkony s tím
spojené činit osoba k tomu písemně zmocněná všemi delegáty, kteří o
svolání shromáždění delegátů požádali.
§ 687
Není-li shromáždění delegátů svolané na žádost kontrolní komise nebo
delegátů podle § 685 odst. 1 usnášeníschopné, je ten, kdo je svolal,
povinen svolat náhradní shromáždění delegátů; to neplatí, vzali-li
kontrolní komise nebo delegáti uvedení v § 665 odst. 1 žádost zpět.
Pozvánka na shromáždění delegátů
§ 688
(1) Příslušná osoba nebo orgán oznámí svolání shromáždění delegátů
písemnou pozvánkou zaslanou všem delegátům na adresu bydliště delegáta,
uvedenou v seznamu delegátů.
(2) Pokud delegát písemně oznámil jinou doručovací adresu, zasílá se mu
pozvánka na tuto doručovací adresu.
(3) Pozvánka na shromáždění delegátů se dále uveřejní na informační
desce družstva; stanovy mohou určit jiný vhodný způsob uveřejnění.
§ 689
(1) Pozvánka obsahuje alespoň
a) firmu a sídlo družstva,
b) místo a dobu zahájení shromáždění delegátů; místo a doba shromáždění
delegátů musí být určeny tak, aby co nejméně omezovaly možnost delegáta
se jej zúčastnit,
c) označení, zda se svolává shromáždění delegátů nebo náhradní
shromáždění delegátů, a
d) program shromáždění delegátů.
(2) K pozvánce se přikládají veškeré podklady k jednotlivým
záležitostem programu shromáždění delegátů.
(3) Družstvo je povinno informovat své členy o možnosti seznámit se se
všemi podklady k jednotlivým záležitostem programu shromáždění
delegátů.
§ 690
Doplnění programu shromáždění delegátů
(1) Na žádost orgánu nebo delegátů oprávněných požadovat svolání
shromáždění delegátů zařadí představenstvo jimi určenou záležitost do
programu jednání shromáždění delegátů. Jestliže je tato žádost doručena
až po odeslání pozvánky, informuje o tom představenstvo delegáty
přítomné na svolaném shromáždění delegátů. Povinnost svolat nové
shromáždění delegátů tím není dotčena.
(2) Program shromáždění delegátů nelze po odeslání pozvánek delegátům
měnit.
§ 691
(1) Pro posouzení schopnosti shromáždění delegátů se usnášet a
stanovení počtu hlasů potřebných k přijetí usnesení se počítají pouze
hlasy delegátů, jejichž výkon funkce ke dni konání shromáždění delegátů
trvá.
(2) Na schopnost shromáždění delegátů se usnášet nemá vliv skutečnost,
že v jednom nebo více volebních obvodech není ke dni konání shromáždění
delegátů zvolen delegát; to neplatí, jestliže představenstvo vědělo, že
v jednom nebo více volebních obvodech není zvolen žádný delegát a členy
zařazené do těchto obvodů o této skutečnosti neinformovalo.
§ 692
Shromáždění delegátů je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční
většina delegátů majících dohromady nejméně nadpoloviční většinu hlasů,
nevyžaduje-li tento zákon nebo stanovy přítomnost delegátů majících
vyšší počet hlasů.
§ 693
Shromáždění delegátů se usnáší většinou hlasů přítomných delegátů,
nevyžaduje-li tento zákon nebo stanovy vyšší počet potřebných hlasů.
§ 694
Jestliže má být přijato usnesení shromáždění delegátů o některé ze
záležitostí uvedených v § 650 odst. 2, je shromáždění delegátů schopno
se usnášet, pokud jsou přítomni delegáti, kteří zastupují alespoň dvě
třetiny členů družstva, a usnesení musí být přijato delegáty, kteří
zastupují alespoň dvě třetiny členů zastoupených na shromáždění.
Náhradní shromáždění delegátů
§ 695
Není-li shromáždění delegátů schopno se usnášet, svolá ten, kdo svolal
původní shromáždění delegátů, je-li to stále potřebné, bez zbytečného
odkladu, náhradní shromáždění delegátů se stejným programem, a to
stejným způsobem jako původní shromáždění delegátů a samostatnou
pozvánkou.
§ 696
Náhradní shromáždění delegátů je schopné se usnášet, je-li přítomno
alespoň 10 % všech zvolených delegátů, nejméně však 5 delegátů.
Jednání shromáždění delegátů
§ 697
Každý člen má právo na vydání kopie zápisu o průběhu shromáždění
delegátů, všech jeho příloh a podkladů poskytnutých delegátům; určí-li
tak stanovy, uhradí družstvu účelně vynaložené náklady spojené s jejím
pořízením.
§ 698
Výsledky jednání a všechna přijatá usnesení v úplném znění bez
zbytečného odkladu uveřejní představenstvo oznámením vyvěšeným po dobu
nejméně 60 dnů ode dne konání shromáždění delegátů na informační desce
družstva.
Náhradník delegáta
§ 699
Stanovy mohou určit, že se kromě delegáta volí též náhradník delegáta.
Za každého delegáta může být zvolen pouze 1 náhradník delegáta.
§ 700
(1) Při výkonu funkce má náhradník delegáta stejná práva a povinnosti
jako delegát. Pokud se nemůže delegát zúčastnit shromáždění delegátů,
může se jej zúčastnit a hlasovat na něm jeho náhradník. Ustanovení
tohoto zákona o delegátech se použijí pro náhradníky delegátů obdobně.
(2) Delegát, který se nemůže zúčastnit shromáždění delegátů, informuje
svého náhradníka o svolání shromáždění delegátů.
(3) Určí-li tak stanovy, musí být náhradník delegáta informován
nezávisle na delegátovi o svolání shromáždění delegátů.
§ 701
Dnem zániku funkce delegáta se jeho náhradník stává delegátem na zbytek
funkčního období, na které byl delegát, jehož funkce zanikla, zvolen.
Neplatnost usnesení shromáždění delegátů
§ 702
(1) Každý člen, likvidátor nebo člen představenstva nebo kontrolní
komise se může dovolávat neplatnosti usnesení shromáždění delegátů
podle ustanovení občanského zákoníku upravujících neplatnost usnesení
členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami.
(2) Nebylo-li právo podle odstavce 1 uplatněno v zákonné lhůtě,
případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze
platnost usnesení shromáždění delegátů již přezkoumávat, ledaže jiný
právní předpis stanoví jinak.
(3) Důvodem neplatnosti usnesení delegátů je i jeho rozpor s dobrými
mravy.
§ 703
Usnesení shromáždění delegátů není neplatné jen z toho důvodu, že
a) zařazení členů do volebních obvodů bylo provedeno v rozporu s tímto
zákonem nebo stanovami družstva,
b) v jednom nebo více volebních obvodech není ke dni konání shromáždění
delegátů zvolen delegát ani jeho náhradník,
c) se náhradník delegáta nemohl zúčastnit shromáždění delegátů proto,
že ho delegát, který se shromáždění delegátů nezúčastnil, o jeho
svolání neinformoval, nebo
d) delegát jedná v rozporu s usneseními členů zařazených do volebního
obvodu, za který byl zvolen.
§ 704
Pro shromáždění delegátů se § 44 odst. 1, § 637 až 639, § 656, 657 a
659 použijí obdobně.
Pododdíl 3
Představenstvo
§ 705
Statutárním orgánem družstva je představenstvo.
§ 706
(1) Představenstvu přísluší obchodní vedení družstva.
(2) Představenstvo plní usnesení členské schůze, není-li v rozporu s
právními předpisy.
§ 707
Představenstvo zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá členské
schůzi ke schválení účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh
na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty.
§ 708
(1) Představenstvo má 3 členy, ledaže stanovy určí vyšší počet členů.
(2) Představenstvo volí svého předsedu a popřípadě i jednoho nebo více
místopředsedů, ledaže stanovy určí, že jsou voleni členskou schůzí.
(3) Představenstvo rozhoduje většinou hlasů všech svých členů, ledaže
stanovy určí vyšší počet potřebných hlasů.
§ 709
Zápis o jednání představenstva
(1) O průběhu jednání představenstva a o jeho rozhodnutích se pořizuje
zápis podepsaný předsedajícím a zapisovatelem; přílohou zápisu je
seznam přítomných osob.
(2) V zápisu se jmenovitě uvedou členové představenstva, kteří
hlasovali proti jednotlivým usnesením nebo se zdrželi hlasování; u
neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro přijetí usnesení.
(3) Každý člen představenstva má právo na vydání kopie zápisu.
§ 710
Zákaz konkurence člena představenstva
(1) Člen představenstva nesmí podnikat v předmětu činnosti družstva, a
to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody družstva
pro jiného.
(2) Člen představenstva nesmí být členem statutárního orgánu jiné
právnické osoby se shodným předmětem činnosti nebo osoby v obdobném
postavení, ledaže se jedná o koncern, společenství vlastníků jednotek
nebo družstvo, jehož členy jsou pouze jiná družstva.
(3) Člen představenstva nesmí být současně členem kontrolní komise
družstva nebo jinou osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním
rejstříku jednat za družstvo.
(4) Stanovy nebo usnesení členské schůze mohou určit další omezení.
§ 711
(1) Člen představenstva informuje předem družstvo o okolnostech podle §
710.
(2) Pokud byli zakladatelé při založení družstva nebo členská schůze v
okamžiku zvolení člena představenstva členem představenstva na některou
z okolností podle § 710 výslovně upozorněni nebo vznikla-li později a
člen představenstva na ni písemně upozornil, má se za to, že tento člen
představenstva činnost, které se zákaz týká, zakázanou nemá. To
neplatí, vyslovil-li některý ze zakladatelů nebo členská schůze
nesouhlas s takovou činností do jednoho měsíce ode dne, kdy byl na
okolnosti podle § 710 upozorněn.
§ 712
(1) Funkce člena představenstva zaniká také volbou nového člena
představenstva, ledaže z rozhodnutí členské schůze plyne něco jiného.
(2) Zanikne-li právnická osoba, která je členem představenstva, s
právním nástupcem, stává se členem představenstva její právní nástupce.
(3) Zanikne-li právnická osoba, která je členem představenstva, bez
právního nástupce, použijí se § 713 a 714 obdobně.
§ 713
V případě smrti člena představenstva, odstoupení z funkce, odvolání
anebo jiného ukončení jeho funkce, zvolí nejbližší členská schůze
nového člena představenstva. Nebude-li z důvodu uvedeného ve větě první
představenstvo schopné plnit své funkce, jmenuje chybějící členy soud
na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, a to na dobu, než
bude řádně zvolen chybějící člen nebo členové, jinak může soud i bez
návrhu družstvo zrušit a nařídit jeho likvidaci.
§ 714
Stanovy mohou určit, že představenstvo, jehož počet členů neklesl pod
polovinu, může jmenovat náhradní členy do příští členské schůze.
Stanovy mohou také určit volbu náhradníků, kteří nastupují na uvolněné
místo člena představenstva podle stanoveného pořadí.
Pododdíl 4
Kontrolní komise
§ 715
(1) Kontrolní komise kontroluje veškerou činnost družstva, projednává
stížnosti členů a může požadovat jakékoliv informace a doklady o
hospodaření družstva.
(2) Při výkonu své působnosti je kontrolní komise nezávislá na
ostatních orgánech družstva.
§ 716
(1) Kontrolní komise dává písemné stanovisko ke každé účetní závěrce, k
návrhu na rozdělení zisku nebo úhradě ztráty družstva a k návrhu na
rozhodnutí o uhrazovací povinnosti členů.
(2) Na zjištěné nedostatky kontrolní komise upozorní představenstvo a
dohlíží na zjednání nápravy.
§ 717
Představenstvo, jiné orgány družstva a prokurista oznámí bez zbytečného
odkladu kontrolní komisi všechny skutečnosti, které mohou mít závažné
důsledky v hospodaření nebo postavení družstva nebo jeho členů.
§ 718
(1) Člen kontrolní komise k tomu pověřený má právo zúčastnit se jednání
představenstva a jakéhokoliv jiného orgánu družstva zřízeného
stanovami. Není-li žádný člen kontrolní komise pověřen, má právo
zúčastnit se jednání představenstva nebo jiného orgánu družstva
zřízeného stanovami její předseda.
(2) O každém jednání představenstva musí představenstvo kontrolní
komisi předem informovat.
§ 719
Kontrolní komise určí v případě potřeby svého člena, který zastupuje
družstvo v řízení před soudy a jinými orgány proti členovi
představenstva.
§ 720
(1) Kontrolní komise má 3 členy, ledaže stanovy určí vyšší počet členů.
(2) Kontrolní komise volí svého předsedu a popřípadě i jednoho nebo
více místopředsedů, ledaže stanovy určí, že jsou voleni členskou
schůzí.
(3) Kontrolní komise rozhoduje většinou hlasů všech svých členů, ledaže
stanovy určí vyšší počet potřebných hlasů.
§ 721
Zápis o jednání kontrolní komise
(1) O průběhu jednání kontrolní komise a o jejích rozhodnutích se
pořizuje zápis podepsaný předsedajícím a zapisovatelem; přílohou zápisu
je seznam přítomných osob.
(2) V zápisu se jmenovitě uvedou členové kontrolní komise, kteří
hlasovali proti jednotlivým usnesením nebo se zdrželi hlasování; u
neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro přijetí usnesení.
(3) Každý člen kontrolní komise má právo na vydání kopie zápisu.
§ 722
Zákaz konkurence člena kontrolní komise
(1) Ustanovení § 710 odst. 1, 2 a 4 a § 711 se pro člena kontrolní
komise použijí obdobně. Stanovy mohou určit, že pro členy kontrolní
komise nebo některé z nich zákaz konkurence neplatí, nebo mohou zákaz
konkurence jinak vymezit.
(2) Člen kontrolní komise nesmí být současně členem představenstva
družstva nebo jinou osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním
rejstříku jednat za družstvo.
§ 723
(1) Funkce člena kontrolní komise zaniká také zvolením nového člena
kontrolní komise.
(2) Zanikne-li právnická osoba, která je členem kontrolní komise, s
právním nástupcem, stává se členem kontrolní komise její právní
nástupce.
(3) Zanikne-li právnická osoba, která je členem kontrolní komise, bez
právního nástupce, použijí se § 724 a 725 obdobně.
§ 724
V případě zániku funkce člena kontrolní komise voleného členskou schůzí
zvolí nejbližší členská schůze nového člena kontrolní komise.
§ 725
Stanovy mohou určit, že kontrolní komise, počet jejíchž členů neklesl
pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příští členské schůze.
Stanovy mohou také určit volbu náhradníků, kteří nastupují na uvolněné
místo člena kontrolní komise podle stanoveného pořadí.
Pododdíl 5
Orgány malého družstva
§ 726
(1) V družstvu, které má méně než 50 členů, mohou stanovy určit, že se
představenstvo nezřizuje a statutárním orgánem je předseda družstva;
ustanovení § 705 až 714 se použijí přiměřeně.
(2) Kontrolní komise se v družstvu majícím méně než 50 členů nezřizuje,
neurčují-li stanovy jinak. Není-li kontrolní komise zřízena nebo
neurčí-li stanovy jinak, vykonává její působnost členská schůze; každý
člen družstva má vůči statutárnímu orgánu družstva stejnou pravomoc
jako kontrolní komise.
(3) Jestliže se počet členů zvýší nad limit uvedený v odstavci 1, je
družstvo povinno změnit stanovy a jmenovat představenstvo a kontrolní
komisi ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy tato skutečnost nastala, jinak
může soud družstvo zrušit a nařídit jeho likvidaci; to neplatí, pokud v
této lhůtě opět poklesne počet členů družstva pod limit stanovený v
odstavci 1.
Díl 2
Bytové družstvo
Základní ustanovení
§ 727
(1) Bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování
bytových potřeb svých členů.
(2) Bytové družstvo může spravovat domy s byty a nebytovými prostory ve
vlastnictví jiných osob.
(3) Bytové družstvo může za podmínek stanovených tímto zákonem
provozovat i jinou činnost, pokud tím neohrozí uspokojování bytových
potřeb svých členů a tato činnost má ve vztahu k činnosti podle
odstavců 1 a 2 pouze doplňkový nebo vedlejší charakter.
§ 728
Firma obsahuje označení „bytové družstvo“.
§ 729
Družstevní byt a družstevní nebytový prostor
(1) Družstevním bytem nebo družstevním nebytovým prostorem (dále jen
„družstevní byt“) se rozumí byt nebo nebytový prostor, který je v
budově ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví bytového družstva, nebo
který je ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví bytového družstva, a
bytové družstvo jej poskytlo do nájmu členovi bytového družstva, který
se sám nebo jeho právní předchůdce na jeho pořízení podílel členským
vkladem.
(2) Družstevním bytem se rozumí i byt, na jehož pořízení v nemovitosti
ve vlastnictví jiné osoby se člen bytového družstva, který je nájemcem
tohoto bytu, nebo jeho právní předchůdce, podílel svým členským vkladem
v družstevní bytové výstavbě podle dřívějších právních předpisů, a k
němuž má bytové družstvo právo odpovídající věcnému břemenu zajišťující
jeho členovi právo byt užívat za podmínek stanovených pro užívání
družstevního bytu. Věta první se použije i v případě, že právo
odpovídající věcnému břemenu přešlo na nájemce v důsledku zániku
členství v bytovém družstvu.
§ 730
Bytové družstvo nemůže změnit předmět své činnosti a stát se jiným než
bytovým družstvem, ledaže ani jediný jeho člen není nájemcem
družstevního bytu ve vlastnictví tohoto bytového družstva, ani podle
stanov žádnému členovi nevznikne po splnění všech podmínek právo na
uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu.
§ 731
(1) Stanovy bytového družstva kromě náležitostí podle § 553 obsahují
také
a) podmínky, za kterých vznikne členovi bytového družstva právo na
uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, a
b) podrobnější úpravu práv a povinností člena bytového družstva
spojených s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu a práv
a povinností člena bytového družstva spojených s užíváním družstevního
bytu. Tato práva a povinnosti se stávají dnem jejich vzniku právy a
povinnostmi člena plynoucími z členství v bytovém družstvu.
(2) Pro změnu úpravy náležitostí stanov uvedených podle odstavce 1 se
vyžaduje souhlas všech členů družstva, kteří mají s družstvem uzavřenu
nájemní smlouvu na družstevní byt a kteří mají dle stávajícího znění
stanov právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu.
§ 732
Zvýšení základního členského vkladu v bytovém družstvu doplatkem člena
Zvýšení základního členského vkladu doplatkem člena je v bytovém
družstvu dovoleno jen tehdy, jestliže o tom rozhodla členská schůze a
souhlasí s tím všichni členové bytového družstva, kteří jsou nájemci
družstevních bytů; souhlas člena musí mít písemnou formu s úředně
ověřeným podpisem.
Členství v bytovém družstvu
§ 733
(1) Stanovy mohou určit, že podmínkou vzniku členství v bytovém
družstvu je převzetí nebo splnění vkladové povinnosti k dalšímu
členskému vkladu, jejíž výše nebo způsob jejího určení je upraven ve
stanovách; v takovém případě se uzavře smlouva podle § 572 odst. 2 s
uchazečem o členství.
(2) Právy a povinnostmi člena bytového družstva plynoucími z členství v
tomto družstvu jsou také právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního
bytu za podmínek určených stanovami a práva a povinnosti z této smlouvy
vzniklá.
§ 734
(1) Člena bytového družstva nebo společné členy bytového družstva, s
jejichž členstvím je spojen nájem družstevního bytu nebo společný nájem
družstevního bytu, lze vyloučit z družstva,
a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, nebo
b) byl-li nájemce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný
na družstvu nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt,
nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází.
(2) Ustanovení občanského zákoníku o výpovědi nájmu se pro nájem
družstevního bytu nepoužijí.
(3) Zánikem členství v bytovém družstvu zaniká také právo na uzavření
smlouvy o nájmu družstevního bytu, nebo nájem družstevního bytu.
Zánikem členství zaniká právo bytového družstva na splnění vkladové
povinnosti; právo na úroky z prodlení tím není dotčeno. To neplatí při
převodu nebo přechodu družstevního podílu.
§ 735
(1) Stanovy mohou omezit nebo vyloučit členství právnické osoby v
bytovém družstvu.
(2) Jestliže stanovy omezí nebo vyloučí členství právnické osoby v
bytovém družstvu, nemá tato změna za následek zánik členství právnické
osoby, která se stala členem bytového družstva před touto změnou
stanov.
§ 736
Převod družstevního podílu v bytovém družstvu
(1) Převoditelnost družstevního podílu člena bytového družstva nelze
omezit ani vyloučit, pokud má být nabyvatelem osoba, která splňuje
podmínky stanov pro přijetí za člena bytového družstva.
(2) Převodem družstevního podílu, s nímž byl spojen nájem družstevního
bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, dochází
k převodu nájmu družstevního bytu, anebo převodu práva na uzavření
smlouvy o nájmu družstevního bytu včetně všech práv a povinností s tím
spojených, a to včetně všech dluhů převodce vůči bytovému družstvu a
dluhů bytového družstva vůči převodci, které souvisejí s užíváním
družstevního bytu převodcem, anebo s právem na uzavření smlouvy o nájmu
družstevního bytu za podmínek určených stanovami.
§ 737
Přechod družstevního podílu v bytovém družstvu
(1) Na dědice družstevního podílu přechází nájem družstevního bytu nebo
právo na uzavření smlouvy o nájmu, včetně práv a povinností s tím
spojených.
(2) Družstevní podíl, který byl ve společném jmění manželů, přechází na
pozůstalého manžela; k tomu se přihlédne při vypořádání dědictví.
§ 738
Rozdělení družstevního podílu v bytovém družstvu
(1) Rozdělení družstevního podílu v bytovém družstvu nemohou stanovy
bytového družstva omezit ani vyloučit.
(2) Rozdělení družstevního podílu v bytovém družstvu je možné jen
tehdy, je-li člen nájemcem nejméně dvou družstevních bytů; ustanovení §
601 se použije obdobně. K účinnosti rozdělení družstevního podílu dojde
nejdříve splněním vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu
nabyvatelem rozděleného družstevního podílu.
(3) Při rozdělení družstevního podílu a při převodu nebo přechodu
družstevních podílů vzniklých rozdělením podle odstavce 2 se určí, se
kterým z nových družstevních podílů bude spojen nájem kterého
družstevního bytu.
Společné členství manželů v bytovém družstvu
§ 739
(1) Společné členství manželů v bytovém družstvu vzniká, jestliže je
družstevní podíl součástí společného jmění manželů.
(2) Společné členství manželů zaniká vypořádáním společného jmění
manželů nebo marným uplynutím lhůty pro jeho vypořádání podle
občanského zákoníku.
§ 740
Rozhodnutí o vyloučení společných členů se samostatně doručuje každému
z manželů. Každý ze společných členů má právo proti rozhodnutí vznést
námitky i bez ohledu na vůli druhého z manželů.
Nájem družstevního bytu a družstevního nebytového prostoru
§ 741
(1) Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem družstevního
bytu ustanovení občanského zákoníku upravující nájem bytu a nebytového
prostoru.
(2) Podmínky pro uzavření nájemní smlouvy o nájmu družstevního bytu
podle občanského zákoníku nebo stanov se vztahují také na členy,
jejichž členství v bytovém družstvu vzniklo převodem družstevního
podílu.
§ 742
Člen bytového družstva má zejména právo
a) na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu na dobu neurčitou, na
jehož pořízení se on nebo jeho právní předchůdce podílel dalším
členským vkladem, pokud splňuje ostatní podmínky podle tohoto zákona a
stanov, a
b) na stanovení nájemného spojeného s užíváním družstevního bytu podle
§ 744.
§ 743
Bytové družstvo uzavře se členem, který splňuje všechny podmínky
stanovené tímto zákonem a stanovami pro členství v bytovém družstvu a
není vůči bytovému družstvu v prodlení s plněním svých povinností,
smlouvu o nájmu družstevního bytu a umožní mu užívání družstevního bytu
do 30 dnů ode dne doručení kolaudačního souhlasu s užíváním stavby, v
níž se družstevní byt nachází, bytovému družstvu.
§ 744
Členové, kteří jsou nájemci družstevních bytů, hradí v nájemném
bytovému družstvu pouze účelně vynaložené náklady bytového družstva
vzniklé při správě těchto družstevních bytů, včetně nákladů na opravy,
modernizace a rekonstrukce domů, ve kterých se nacházejí, a příspěvků
na tvorbu dlouhodobého finančního zdroje na opravy a investice těchto
družstevních bytů.
§ 745
Je-li s družstevním podílem, který je součástí společného jmění
manželů, spojeno právo na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu,
jde o právo na uzavření smlouvy o společném nájmu manželů. Je-li s
družstevním podílem, který je součástí společného jmění manželů, spojen
nájem družstevního bytu, jde o společný nájem manželů.
§ 746
Přeměnilo-li se společné členství manželů na výlučné členství jen
jednoho z manželů, nemá tato skutečnost vliv na společné nájemní právo.
§ 747
Je-li jeden z manželů výlučným členem bytového družstva, mají oba
manželé společné nájemní právo podle občanského zákoníku odvozené od
práva nájmu manžela, který je výlučným členem družstva. Zanikne-li
členství manžela, od jehož nájemního práva bylo společné nájemní právo
odvozeno, zaniká také nájemní právo druhého manžela.
Vypořádací podíl člena bytového družstva
§ 748
(1) Stanovy nesmí určit vypořádací podíl nižší, než kolik činí částka
vyjadřující rozsah splněné vkladové povinnosti člena v bytovém
družstvu.
(2) Neurčují-li stanovy způsob výpočtu vypořádacího podílu, je
vypořádací podíl roven výši splněného členského vkladu.
(3) Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, ledaže stanovy určí něco
jiného.
§ 749
(1) Vypořádací podíl člena, který byl nájemcem družstevního bytu a
tento nevyklidil, je splatný uplynutím 3 měsíců ode dne vyklizení
družstevního bytu, jehož byl bývalý člen nájemcem, nebo uplynutím 3
měsíců poté, kdy byla nebo mohla být zjištěna výše vypořádacího podílu
podle § 623, a to tím dnem, který nastane později. U nebydlícího člena
je vypořádací podíl splatný uplynutím 3 měsíců poté, kdy byla nebo
mohla být zjištěna jeho výše podle § 623.
(2) Byl-li člen z bytového družstva vyloučen, počítá se lhůta podle
odstavce 1 až ode dne marného uplynutí lhůty pro podání návrhu na
prohlášení neplatnosti vyloučení nebo ode dne, v němž nabylo právní
moci rozhodnutí soudu, kterým bylo řízení ve věci určení neplatnosti
rozhodnutí o vyloučení skončeno.
Omezení hospodaření bytového družstva
§ 750
Zisk bytového družstva může být použit pouze k uspokojování bytových
potřeb členů a k dalšímu rozvoji bytového družstva.
§ 751
(1) Bytové družstvo nesmí převést vlastnické právo k družstevním bytům
nebo budovám s družstevními byty nebo pozemkům jimi zastavěným a s nimi
věcně souvisejícím, ledaže s podmínkami převodu předem souhlasí všichni
členové bytového družstva, kteří jsou nájemci těchto družstevních bytů,
a všichni členové družstva, kteří mají podle platného znění stanov
právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu.
(2) Souhlas podle odstavce 1 musí mít písemnou formu s úředně ověřeným
podpisem. Udělený souhlas je závazný i pro právního nástupce osoby,
která jej udělila.
(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, jestliže se jedná o převody
družstevních bytů a družstevních nebytových prostorů do vlastnictví
členů bytového družstva, kteří jsou jejich nájemci.
§ 752
(1) Bytové družstvo nesmí zastavit nebo jinak zatížit družstevní byty,
nebo budovy s družstevními byty nebo pozemky jimi zastavěné a s nimi
věcně související, ledaže s tím předem udělí svůj souhlas alespoň dvě
třetiny členů bytového družstva, kteří jsou nájemci těchto družstevních
bytů.
(2) Souhlas podle odstavce 1 musí mít písemnou formu s úředně ověřeným
podpisem. Udělený souhlas je závazný i pro právního nástupce osoby,
která jej udělila.
Samospráva bytového družstva
§ 753
Samospráva je organizační jednotkou bytového družstva, ve které se
organizují členové bytového družstva zejména za účelem efektivního
výkonu svých členských práv a povinností.
§ 754
Jestliže se bytové družstvo rozhodne zřídit si samosprávu nebo více
samospráv, stanovy určí také
a) okruh působnosti samosprávy,
b) podrobnější pravidla organizace a činnosti samospráv, zejména
zařazení členů do jednotlivých samospráv, a
c) zda si členové zařazení do jednotlivých samospráv mohou jmenovat
orgány bytového družstva, které zajišťují činnost samospráv, a pravomoc
a působnost těchto orgánů.
§ 755
Členská schůze bytového družstva
(1) Každý člen bytového družstva má při hlasování na členské schůzi 1
hlas; ustanovení § 650 odst. 1 se nepoužije. Jedná-li se o společné
členy, mají dohromady 1 hlas.
(2) Určí-li tak stanovy, členové bytového družstva, kteří jsou nájemci
družstevních bytů, mohou mít na členské schůzi vyšší počet hlasů.
Zrušení a zánik bytového družstva
§ 756
(1) Podíl člena na likvidačním zůstatku je roven splněné vkladové
povinnosti k členskému vkladu. Podíl na likvidačním zůstatku se vyplácí
v penězích. Nelze-li práva všech členů uspokojit zcela, uspokojí se
poměrně.
(2) Jestliže po uspokojení práv všech členů na podíl na likvidačním
zůstatku zůstanou nerozděleny nějaké prostředky, rozdělí se mezi členy
rovným dílem, ledaže stanovy určí jinak.
§ 757
Soud může i bez návrhu bytové družstvo zrušit a nařídit jeho likvidaci
také tehdy, pokud bytové družstvo
a) porušuje závažným způsobem ustanovení tohoto zákona o hospodaření se
svým majetkem, nebo
b) provozuje činnost, která je v rozporu s § 727.
Díl 3
Sociální družstvo
Základní ustanovení
§ 758
Sociálním družstvem je družstvo, které soustavně vyvíjí obecně
prospěšné činnosti směřující na podporu sociální soudržnosti za účelem
pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti s
přednostním uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů
podle místa sídla a působnosti sociálního družstva, zejména v oblasti
vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče,
vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje.
§ 759
Firma obsahuje označení „sociální družstvo“.
§ 760
(1) Sociální družstvo nesmí změnit předmět své činnosti v rozporu s §
758.
(2) Sociálnímu družstvu se zakazuje přeměna na jiné než sociální
družstvo.
§ 761
Pokud sociální družstvo vyvíjí obecně prospěšné činnosti pro
znevýhodněné osoby pouze uspokojováním jejich bytových potřeb, musí být
tyto osoby současně jeho členy.
§ 762
Stanovy sociálního družstva, kromě náležitostí podle § 553, obsahují
také
a) cíle a podmínky činnosti sociálního družstva v souladu s jeho
sociálně začleňovací funkcí a podporou místního rozvoje a
b) podrobnější podmínky nakládání se ziskem v souladu s účelem činnosti
sociálního družstva.
§ 763
(1) Fyzická osoba může být členem sociálního družstva, jen
a) vykonává-li pro sociální družstvo práci na základě pracovního
poměru,
b) vykonává-li pro sociální družstvo práci bez nároku na odměnu mimo
rámec pracovního poměru na základě dobrovolnosti, nebo
c) jsou-li jí poskytovány služby v rámci obecně prospěšné činnosti
sociálního družstva.
(2) Převod a přechod družstevního podílu v sociálním družstvu se
zakazuje.
§ 764
(1) Přestane-li člen uvedený v § 763 odst. 1 písm. a) a b) splňovat
podmínku tam uvedenou po dobu delší než 90 dnů, může představenstvo
rozhodnout, že mu zaniká posledním dnem této lhůty členství v sociálním
družstvu. Člen, o zániku jehož členství bylo rozhodnuto, může proti
tomuto rozhodnutí podat do 1 měsíce ode dne jeho doručení odvolání k
členské schůzi. Rozhodnutí členské schůze je konečné.
(2) Sociální družstvo uzavře pro členy, kteří pro sociální družstvo
vykonávají práci podle § 763 odst. 1 písm. b), úrazové pojištění a
pojištění právní odpovědnosti za újmu způsobenou při výkonu této práce
třetím osobám.
Omezení hospodaření sociálního družstva
§ 765
Sociální družstvo nesmí
a) emitovat dluhopisy,
b) zajišťovat splnění povinností jiných osob,
c) být neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti nebo se přímo
či nepřímo podílet na podnikání jiných osob, ledaže s tím členská
schůze sociálního družstva vysloví předchozí souhlas,
d) být stranou smlouvy o tichém společenství a
e) převést, zastavit nebo propachtovat závod nebo pobočku nebo jejich
část; to neplatí, je-li druhou smluvní stranou jiné sociální družstvo.
§ 766
(1) Sociální družstvo může, připouštějí-li to stanovy, rozdělit nejvýše
33 %svého disponibilního zisku mezi své členy.
(2) K rozdělení části disponibilního zisku podle odstavce 1 lze
přistoupit až poté, co z této části sociální družstvo doplní rezervní
fond a ostatní fondy tvořené ze zisku, byly-li zřízeny.
Vypořádací podíl v sociálním družstvu
§ 767
Vypořádací podíl je roven splněné vkladové povinnosti k členskému
vkladu. Nedosáhne-li výše vlastního kapitálu družstva jeho základního
kapitálu, vypořádací podíl se poměrně sníží.
§ 768
(1) Lhůta pro vyplacení vypořádacího podílu činí 1 rok ode dne zániku
členství v sociálním družstvu, neurčují-li stanovy lhůtu kratší.
(2) Zánikem členství zaniká i právo sociálního družstva na splnění
vkladové povinnosti.
Členská schůze sociálního družstva
§ 769
(1) Každý člen sociálního družstva má při hlasování na členské schůzi 1
hlas.
(2) Stanovy mohou určit, že člen, který je fyzickou osobou, může mít až
10 % všech hlasů v sociálním družstvu a člen, který je právnickou
osobou, může mít až 25 % všech hlasů v sociálním družstvu; ustanovení §
650 odst. 2 tím není dotčeno.
(3) V sociálním družstvu uspokojujícím pouze bytové potřeby svých členů
má každý člen vždy 1 hlas.
§ 770
(1) V sociálním družstvu se zakazuje rozhodovat na dílčích členských
schůzích.
(2) V sociálním družstvu se zakazuje zřídit shromáždění delegátů.
Zrušení a zánik sociálního družstva
§ 771
(1) Podíl na likvidačním zůstatku je roven splněné vkladové povinnosti
k členskému vkladu.
(2) Podíl na likvidačním zůstatku se vyplácí v penězích.
(3) Nelze-li práva všech členů uspokojit zcela, uspokojí se poměrně.
§ 772
(1) Likvidační zůstatek po uspokojení práv členů na výplatu podílu na
likvidačním zůstatku připadne podle rozhodnutí členské schůze jinému
sociálnímu družstvu, pokud s tím jeho členská schůze souhlasí.
(2) Pokud není žádné sociální družstvo, které by likvidační zůstatek
přijalo, připadne obci, v níž má zanikající sociální družstvo své
sídlo.
(3) Jiný způsob naložení s likvidačním zůstatkem není přípustný.
§ 773
Soud může i bez návrhu sociální družstvo zrušit a nařídit jeho
likvidaci také, pokud sociální družstvo
a) provozuje činnost, která je v rozporu s § 758,
b) nakládá se ziskem v rozporu s § 766 a stanovami, nebo
c) nesplňuje podmínku podle § 761 po dobu delší než 12 měsíců.
ČÁST DRUHÁ
USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ
HLAVA I
§ 774
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1).
HLAVA II
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ
§ 775
Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne jeho
účinnosti.
§ 776
(1) Povinnost zveřejnění údajů a skutečností stanovená tímto zákonem je
splněna jejich zveřejněním v Obchodním věstníku. Pravidla pro vydávání
a vedení Obchodního věstníku se řídí dosavadními právními předpisy.
(2) Pro potřeby tohoto zákona se veřejnou listinou rozumí notářský
zápis.
(3) Pro potřeby této hlavy se stanovy a zakladatelská smlouva považují
za stanovy.
§ 777
(1) Ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s donucujícími
ustanoveními tohoto zákona, se zrušují dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
(2) Obchodní korporace přizpůsobí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona listiny podle odstavce 1 úpravě tohoto zákona a doručí je
do sbírky listin. Neučiní-li tak, rejstříkový soud je k tomu vyzve a
stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této
povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud na návrh
rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem,
zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci.
(3) Ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně se uzpůsobí tomuto zákonu
do 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti, jinak platí, že je výkon
funkce bezplatný.
(4) Má se za to, že obsahem společenských smluv obchodních korporací,
které vznikly před účinností tohoto zákona, jsou i dosavadní ustanovení
obchodního zákoníku, která upravovala práva a povinnosti společníků,
pokud nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona nebo
se od nich společníci neodchýlili ve společenské smlouvě.
(5) Obchodní korporace uvedené v odstavci 4 se mohou nejpozději do 2
let ode dne účinnosti tohoto zákona změnou svých společenských smluv
podřídit tomuto zákonu jako celku. Údaj o tom zapíše obchodní korporace
do obchodního rejstříku. Změna společenské smlouvy nabývá v tomto
případě účinnosti až zveřejněním zápisu o podřízení se tomuto zákonu
jako celku v obchodním rejstříku.
§ 778
Podle dosavadních právních předpisů se až do svého skončení posuzují
všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, které se řídí
dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona.
§ 779
(1) Bylo-li přede dnem účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o zápisu
obchodní korporace do obchodního rejstříku, dokončí se podle
dosavadních právních předpisů; odporuje-li však zakladatelské právní
jednání učiněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadním
právním předpisům, považuje se za platné, vyhovuje-li ustanovením
tohoto zákona.
(2) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona učiněno právní
jednání vedoucí k rozhodnutí orgánu obchodní korporace, dokončí se
takto zahájený proces podle dosavadních právních předpisů.
(3) Nastala-li u někoho překážka pro výkon funkce podle § 38l
obchodního zákoníku, trvá i po účinnosti tohoto zákona.
§ 780
(1) Účinnost ovládacích smluv a smluv o převodu zisku uzavřených přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká posledním dnem účetního
období závazného pro řídící osobu, který následuje bezprostředně po
uplynutí šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud
účinnost těchto smluv nezanikne dříve jinak.
(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčena práva a povinnosti z tam
uvedených smluv a z právních předpisů upravujících tyto smlouvy přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vzniklé před zánikem jejich
účinnosti podle odstavce 1.
§ 781
(1) Družstva vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž
členy jsou pouze právnické osoby, nemusí splňovat podmínku nejnižšího
počtu členů podle § 552 odst. 2; jsou-li členy takového družstva pouze
právnické osoby a družstvo má méně než pět členů, mohou i nadále
určovat způsob rozhodování a statutární orgán stanovy družstva.
(2) Další majetková účast členů družstva na podnikání se řídí
dosavadními právními předpisy a stanovami družstva.
§ 782
(1) Jestliže jiný právní předpis stanoví minimální povinnou výši
zapisovaného základního kapitálu družstva, rozumí se tím ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona minimální povinná výše základního kapitálu
družstva s tím, že k ustanovením jiného právního předpisu o změně výše
zapisovaného základního kapitálu se nepřihlíží.
(2) Ujednání stanov družstva a smluv uzavřených mezi družstvem a členem
nebo mezi družstvem a uchazečem o členství, která jsou po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona v rozporu s § 650 odst. 2, pozbývají dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona právních účinků.
§ 783
(1) Užívají-li jiné právní předpisy pojem „členský podíl“, rozumí se
tím podle povahy věci „družstevní podíl“ nebo „členský vklad“.
(2) Užívají-li jiné právní předpisy pojem „převod členských práv a
povinností“ nebo „převod členství“, rozumí se tím „převod družstevního
podílu“.
(3) Užívají-li jiné právní předpisy pojem „přechod členských práv a
povinností“ nebo „přechod členství“ anebo „přechod členského podílu“,
rozumí se tím „přechod družstevního podílu“.
§ 784
Do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podá družstvo návrh
na výmaz údajů o prostředcích převedených do nedělitelného fondu podle
§ 18 odst. 2 a 3 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a
vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších
předpisů, z obchodního rejstříku.
§ 785
(1) Družstvo, které není podle dosavadních právních předpisů ani podle
tohoto zákona bytovým družstvem a má vypořádány veškeré své povinnosti
založené zákonem č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a
vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších
předpisů, může přizpůsobit svou firmu občanskému zákoníku a stanovy a
vnitřní poměry tomuto zákonu a stát se sociálním družstvem, pokud s tím
souhlasí všichni jeho členové.
(2) Souhlas člena podle odstavce 1 musí mít písemnou formu s úředně
ověřeným podpisem.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 786
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.
1) Druhá směrnice Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci
ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích
osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58
druhého pododstavce Smlouvy, při zakládání akciových společností a při
udržování a změně jejich základního kapitálu za účelem dosažení
rovnocennosti těchto opatření.
Jedenáctá směrnice Rady 89/666/EHS ze dne 21. prosince 1989 o
zveřejňování poboček vytvořených v členském státě některými formami
společností řídících se právem jiného členského státu.
Směrnice Rady 92/101/EHS ze dne 23. listopadu 1992, kterou se mění
směrnice 77/91/EHS o zakládání akciových společností a o udržování a
změnách jejich základního kapitálu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/58/ES ze dne 15. července
2003, kterou se mění směrnice Rady 68/151/EHS, pokud jde o požadavky na
zveřejňování týkající se některých forem společností.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/68/ES ze dne 6. září 2006,
kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, pokud jde o zakládání akciových
společností a udržování a změnu jejich základního kapitálu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července
2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými
akciemi.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009
o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů
společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností
ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení
rovnocennosti těchto opatření.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/102/ES ze dne 16. září 2009
v oblasti práva společností o společnostech s ručením omezeným s
jediným společníkem.